blog

Dnešní příspěvek bude ve znamení návratu do (nedávné) minulosti. Prozaická prvotina Dovnitř Heleny Hrstkové vyšla v září roku 2020 – měsíc předtím, než vláda kvůli koronavirové epidemii uzavřela drtivou většinou obchodů včetně knihkupectví. Kniha si tak cestu ke svým čtenářům nacházela o něco složitěji, o to větší radost nám ovšem dělaly recenze, které ji označovaly za „pozoruhodnou a stylově originální novelu“ či „docela suverénní debut“. Jak její dílo vznikalo a jak se dá skloubit tatérství, psaní a práce v neziskovém sektoru, prozrazuje autorka v rozhovoru na našem blogu.

Na začátku září vyšlo rozverné i dojemné retro o sourozeneckém poutu a nesmírné síle hudby. Román německého autora a novináře Alexandera Gorkowa s názvem Děti poslouchají Pink Floyd přeložila do češtiny Marie Voslářová, které jsme u této příležitosti položili pár otázek.

Publicista a spisovatel Jaromír Štětina pracoval 14 let jako válečný zpravodaj a dalších 15 let se zabýval válkami jako politik. Ve své nejnovější knize apokryfních povídek s pomyslným podtitulem „o pradávní české nejednotě“ čtenáře provádí českými bitevními poli od vyvraždění Slavníkovců, přes bitvu u Sudoměře, na Bílé hoře a u Hradce Králové až po osmašedesátý. Od dob praotce Čecha nezažila naše země tak dlouhou dobu míru jako za posledních téměř 80 let. Jak dlouho ještě tato doba potrvá? Až mrazivě aktuální kniha, doplněná ilustracemi Myokard, je uvedena obsáhlým rozhovorem s Jaromírem Štětinou s příznačným názvem „Člověk je dějinami vláčen, často i proti své vůli“. Část rozhovoru přinášíme zde:

Na pulty českých knihkupectví před pár týdny dorazil román Střepy na via Gemito od italského spisovatele Domenica Starnoneho. Rodinná kronika se silnými autobiografickými prvky se dočkala českého překladu po více než dvaceti letech od původního vydání. Za tento román byla autorovi udělena nejprestižnější italská cena Premio Strega. Všechny Starnoneho knihy autora do češtiny překládá Alice Flemrová, rozhovor s ní si můžete přečíst níže.

Na pulty se právě dostává román současné italské autorky Claudie Durastanti s názvem Cizinka. Během blížícího se knižního veletrhu Svět knihy na pražském Výstavišti se autorka představí na besedách v pátek 10. června od 17 hodin a v neděli 12. června v pravé poledne – nenechte si to ujít! Kromě toho budete mít možnost autorku potkat i osobně na autogramiádě, a to v pátek od 18 hodin na stánku Albatrosmedia, nebo v neděli po besedě od 13 hodin.

Dana Huňátová působila od 11. 12. 1989 jako vedoucí kabinetu prvního postkomunistického ministra zahraničí, do 10. 12. 1989 disidenta, Jiřího Dienstsbiera. V knižní reportáži „Sametová diplomacie“ vzpomíná na to, jak Václav Havel a Jiří Dienstbier vytvářeli nezávislou československou zahraniční politiku a jaké skvělé renomé naše země ve světě v té době měla. V letech 1992–2014 byla velvyslankyní ve Finsku, Egyptě a Malajsii a generální konzulkou v Chicagu. Svoje zkušenosti a zážitky popsala v knize „Matka diplomatka“. Její poslední knihou je „Setkání s Dianou Phipps Sternbergovou“.

Stoleté výročí založení KSČ v květnu 1921 určitě vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnosti, a i budoucnosti. Nějaké odpovědi je možné nalézt v knize rozhovorů a polemik „Pěticípá totalita“ Část rozhovoru s publicistou, bývalým senátorem a poslancem Evropského parlamentu Jaromírem Štětinou zde dáváme jako ukázku:

Karel Pacner, je jedním ze dvou Čechů, kteří byli v červenci 1969 u startu prvních lidí na Měsíc. Pracoval tehdy v Mladé frontě, umanul si, že takovou převratnou událost musí komentovat přímo z místa, a to také učinil. Jeho každodenní zprávy Houstne, tady Pacner se staly kultovními. Z pohledu dnešní doby, kdy existují mobilní telefony, internet, družicové přenosy…, se zdá být vznik tehdejších reportáží a jejich přenos přes oceán přímo neuvěřitelný. Uběhlo půl století a Karel Pacner pořád patří mezi novinářské špičky a špičky autorů literatury faktu, s novými technologiemi se zcela samozřejmě sžil a od svého počítače dokáže bádat mj. v archivech tajných služeb. O čemž svědčí ohlas jeho posledních knih z oblasti špionáže. Karel Pacner je bezesporu českou jedničkou v popularizaci kosmonautiky i špionáže.

S překladatelkou z norštiny Kateřinou Krištůfkovou jsme si povídali o tom, co ji přivedlo k překladatelskému povolání, na jaké překlady ráda vzpomíná anebo jak ji umí překvapit autor, od kterého přeložila už asi patnáctou knihu. Uhádnete, kdo to je?

Nekompromisní historik a publicista Petr Blažek k trilogii Karla Pacnera napsal: „Je to velký počin. Karel Pacner supluje činnost jedné státní instituce."