blog

V dnešním díle našeho prázdninového seriálu vám přinášíme tip na knihu, která je zároveň i novinkou, protože vyšla 21. srpna. Jedná se o Vůli žít, druhý díl detektivní série od britské autorky Rachel Amphlett. Detektiv seržantka Kay Hunterová a její tým se potýkají s novým případem a čas rozhodně hraje proti nim. Kay se navíc snaží zjistit, kdo na ni nastražil past při vyšetřování jiného případu a málem tak zničil (nejen) její kariéru.

Švédská autorka se sámskými kořeny Ann-Helén Laestadius se v románu odehrávajícím se v Laponsku inspirovala skutečnými událostmi a poměry, které na dalekém severu panují. Odcizení se okamžitě stalo velkým hitem jak mezi kritiky – bylo vyhlášeno Nejlepší švédskou knihou roku 2021 –, tak mezi čtenáři, a navíc se na motivy knihy točí celovečerní film.

V dalším díle našeho prázdninového seriálu máme ukázku pro všechny milovníky mnohovrstevnatých příběhů, jejichž děj se odvíjí na pozadí významných historických událostí. Spisovatel Hynek Čapka ve svém románu Neviditelné kořeny sleduje osudy Anežky a Tomáše odehrávající se v kulisách prvorepublikového Zlína a Luhačovic, ale také vysokoškolského studenta Pavla, jemuž sametová revoluce přinese zásadní změnu v osobním životě. Kniha nabízí také pohled do zákulisí chodu Baťových závodů a života jeho zaměstnanců. Jedná se přesně o ten druh čtení, při kterém si oblíbíte hlavní hrdiny, prožijete s nimi celou škálu emocí, a ještě se dozvíte něco zajímavého z naší minulosti.

„V kavárně v jedné nejmenované čtvrti mají místo, o němž koluje podivná novodobá legenda. Když na ně usednete, můžete se vrátit v čase do doby, kterou si zvolíte. Musíte však přijmout několik nepříjemných, opravdu nepříjemných pravidel…“

Švédská spisovatelka Kristina Ohlssonová patří k těm nejoblíbenějším autorkám detektivek jak na severu, tak u nás. Vydali jsme již řadu jejích knih, za všechny jmenujme „Henryho tajemství“ nebo předchozí „Hořící stromy“ či „Potopu“. Román „Bouře“ je začátkem nové série s hlavním hrdinou Augustem Strindbergem – ano, odkaz na klasika švédské literatury jste odhalili správně. Jedná se ovšem pouze o drobnou autorskou hříčku.

Pokud byste se čtenářů v Norsku zeptali na pět nejvýznamnějších norských autorů detektivek, jen v málokterém seznamu by chyběl Jørn Lier Horst, bývalý policejní vyšetřovatel, z něhož se stal spisovatel na plný úvazek. Nejen o jeho nové knize Otázka viny se dočtete v našem dnešním blogu.

Kolik detektivů z oddělení vražd zabilo svoji ženu? Tato otázka stále tíží šéfinspektora Henryho Forda ze salisburské kriminálky a vznáší se jako stín nad jeho kariérou. Před několika lety při horolezeckém neštěstí přišel o svoji milovanou manželku a dodnes cítí vinu za její smrt. Dramatickými okamžiky, odehrávajícími se na legendární pen-y-holtské skalní jehle, začíná napínavá detektivka Temná hra (v originále Shallow Ground), která loni vyšla v nakladatelství Kniha Zlín. Volné pokračování se objeví v knihkupectvích letos na jaře pod názvem Temné dědictví (v originále Land Rites).

Rudolf Slánský patřil k nejmocnějším mužům komunistického aparátu, a to až do večera 23. listopadu 1951, kdy si pro něj přišli estébáci. Ve vykonstruovaném procesu se pak stal obětí teroru vlastní strany. Právě před sedmdesáti lety, 27. listopadu 1952, byl Slánský spolu s dalšími odsouzen k trestu smrti a 2. prosince 1952 popraven. Vzhledem k tomuto přízračnému výročí v těchto dnech média připomínají osud Slánského i celý proces s tzv. protistátním spiklenecký centrem v čele s Rudolfem Slánským. Např. Česká televize uvedla v premiéře celovečerní dokument „Kdo jinému jámu“. Když jsme volili název knihy Karla Kaplana „Mám, co jsem si zasloužil“, uvažovali jsme ve stejných intencích jako kolegové z ČT.

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha „Nezapomeňte“ vycházející z této unikátní sbírky nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale i dalších, méně známých hrdinů.

Pokud máte během letních dnů chuť na oddychové čtení, ale dáváte přednost populárně naučné literatuře, ideální volbou pro vás bude Lepší polovička: Proč jsou ženy geneticky silnější. Kniha uznávaného lékaře a vědce Shäron a Moalema boří mýtus o takzvaném slabším pohlaví a rozhodně není určená pouze ženám, jak by se podle názvu mohlo zdát. Autor v ní publikuje seriózní vědecké poznatky, ke kterým došel během svého více než dvacetiletého bádání na poli neurogenetiky. Dozvíte se mimo jiné odpovědi na otázky, proč se ženy dokážou lépe vypořádat s nádorovým onemocněním, s hladem a proč vidí svět v širším barevném spektru. Moalem předkládá spoustu zajímavých historek z vlastní lékařské praxe, ale vrací se i k příběhům z dávné minulosti, kdy vědci měli trnitou cestu při prosazování svých názorů a pro učené ženy to platilo dvojnásob.