blog

Kniha „Nezapomeň“ vycházející z unikátní sbírky Paměti národa nabízí do dobového kontextu zasazené životní příběhy žen – známých i méně známých, narozených napříč všemi dekádami 20. století. Pokřtili jsme ji v knihkupectví Božská lahvice 30. 11.

Ačkoliv nejnovější román Simona Mawera Anatomie rodu pojednává o autorových vzdálených předcích, ve skutečnosti je o nemožnosti striktně oddělit fikci od faktografie. Pro romanopisce takový tvůrčí proces představuje řadu příležitostí i překážek. Proč v centru Mawerovy zatím poslední knihy stojí (opět) dvě výrazné ženy, s kým ze svých hrdinů by se rád osobně potkal, o čem bude jeho další kniha – a proč nebude o brexitu? Na to britský spisovatel odpovídá  v rozhovoru, který s ním vedl překladatel Lukáš Novák.

Při příležitosti vydání románu Průsvitné srdce z pera finské spisovatelky a scenáristky Katji Kallio přinášíme exkluzivní rozhovor, který pro nás s autorkou pořídila překladatelka románu Martina Šímová.

Románová kronika Hynka Čapky Neviditelné kořeny vyšla teprve na začátku března, ale už teď ji provází množství nadšených čtenářských recenzí. 28. března proběhl křest knihy, a to nikde jinde než ve Zlíně, kde se část jejího děje odehrává. Kmotrem knihy se stal Alois Langer, předseda Klubu absolventů Baťovy školy práce. Mimo několika fotek z křtu najdete v dnešním blogu i krátký rozhovor s autorem.

Dnešní příspěvek bude ve znamení návratu do (nedávné) minulosti. Prozaická prvotina Dovnitř Heleny Hrstkové vyšla v září roku 2020 – měsíc předtím, než vláda kvůli koronavirové epidemii uzavřela drtivou většinou obchodů včetně knihkupectví. Kniha si tak cestu ke svým čtenářům nacházela o něco složitěji, o to větší radost nám ovšem dělaly recenze, které ji označovaly za „pozoruhodnou a stylově originální novelu“ či „docela suverénní debut“. Jak její dílo vznikalo a jak se dá skloubit tatérství, psaní a práce v neziskovém sektoru, prozrazuje autorka v rozhovoru na našem blogu.

Na začátku září vyšlo rozverné i dojemné retro o sourozeneckém poutu a nesmírné síle hudby. Román německého autora a novináře Alexandera Gorkowa s názvem Děti poslouchají Pink Floyd přeložila do češtiny Marie Voslářová, které jsme u této příležitosti položili pár otázek.

Publicista a spisovatel Jaromír Štětina pracoval 14 let jako válečný zpravodaj a dalších 15 let se zabýval válkami jako politik. Ve své nejnovější knize apokryfních povídek s pomyslným podtitulem „o pradávní české nejednotě“ čtenáře provádí českými bitevními poli od vyvraždění Slavníkovců, přes bitvu u Sudoměře, na Bílé hoře a u Hradce Králové až po osmašedesátý. Od dob praotce Čecha nezažila naše země tak dlouhou dobu míru jako za posledních téměř 80 let. Jak dlouho ještě tato doba potrvá? Až mrazivě aktuální kniha, doplněná ilustracemi Myokard, je uvedena obsáhlým rozhovorem s Jaromírem Štětinou s příznačným názvem „Člověk je dějinami vláčen, často i proti své vůli“. Část rozhovoru přinášíme zde:

Na pulty českých knihkupectví před pár týdny dorazil román Střepy na via Gemito od italského spisovatele Domenica Starnoneho. Rodinná kronika se silnými autobiografickými prvky se dočkala českého překladu po více než dvaceti letech od původního vydání. Za tento román byla autorovi udělena nejprestižnější italská cena Premio Strega. Všechny Starnoneho knihy autora do češtiny překládá Alice Flemrová, rozhovor s ní si můžete přečíst níže.

Na pulty se právě dostává román současné italské autorky Claudie Durastanti s názvem Cizinka. Během blížícího se knižního veletrhu Svět knihy na pražském Výstavišti se autorka představí na besedách v pátek 10. června od 17 hodin a v neděli 12. června v pravé poledne – nenechte si to ujít! Kromě toho budete mít možnost autorku potkat i osobně na autogramiádě, a to v pátek od 18 hodin na stánku Albatrosmedia, nebo v neděli po besedě od 13 hodin.

Dana Huňátová působila od 11. 12. 1989 jako vedoucí kabinetu prvního postkomunistického ministra zahraničí, do 10. 12. 1989 disidenta, Jiřího Dienstsbiera. V knižní reportáži „Sametová diplomacie“ vzpomíná na to, jak Václav Havel a Jiří Dienstbier vytvářeli nezávislou československou zahraniční politiku a jaké skvělé renomé naše země ve světě v té době měla. V letech 1992–2014 byla velvyslankyní ve Finsku, Egyptě a Malajsii a generální konzulkou v Chicagu. Svoje zkušenosti a zážitky popsala v knize „Matka diplomatka“. Její poslední knihou je „Setkání s Dianou Phipps Sternbergovou“.