blog

„V kavárně v jedné nejmenované čtvrti mají místo, o němž koluje podivná novodobá legenda. Když na ně usednete, můžete se vrátit v čase do doby, kterou si zvolíte. Musíte však přijmout několik nepříjemných, opravdu nepříjemných pravidel…“

Podívejte se s námi na pár autorů, které jsme vám ještě neměli možnost představit. Dnes pro vás máme tři nejstarší autory z nakladatelství Domino – samozřejmě nemáme na mysli jejich věk, ale dobu, po kterou již vydáváme jejich knihy. Jeffery Deaver, Steve Berry a Lisa Jackson jsou američtí spisovatelé, jejichž thrillery u nás vycházejí už desítky let.

Švédská spisovatelka Kristina Ohlssonová patří k těm nejoblíbenějším autorkám detektivek jak na severu, tak u nás. Vydali jsme již řadu jejích knih, za všechny jmenujme „Henryho tajemství“ nebo předchozí „Hořící stromy“ či „Potopu“. Román „Bouře“ je začátkem nové série s hlavním hrdinou Augustem Strindbergem – ano, odkaz na klasika švédské literatury jste odhalili správně. Jedná se ovšem pouze o drobnou autorskou hříčku.

Ačkoliv nejnovější román Simona Mawera Anatomie rodu pojednává o autorových vzdálených předcích, ve skutečnosti je o nemožnosti striktně oddělit fikci od faktografie. Pro romanopisce takový tvůrčí proces představuje řadu příležitostí i překážek. Proč v centru Mawerovy zatím poslední knihy stojí (opět) dvě výrazné ženy, s kým ze svých hrdinů by se rád osobně potkal, o čem bude jeho další kniha – a proč nebude o brexitu? Na to britský spisovatel odpovídá  v rozhovoru, který s ním vedl překladatel Lukáš Novák.

Ve třetím čtvrtletí se v Knize Zlín můžete těšit na rozmanitou nabídku knih. Dočkáte se jak pokračování detektivní série Kristiny Ohlssonové, tak novinky Jaroslava Kalfaře a Draga Jančara, nebo bohatě ilustrovaného průvodce světem Zaklínače.

Náš redaktor Jirka na konci června Knihu Zlín opouští, a tak do dnešního blogu vybral pět svých nejoblíbenějších knih, na kterých v Albatros Media pracoval. Pokud tedy zrovna odjíždíte na dovolenou nebo prázdniny, neváhejte po jedné z nich sáhnout.

Oceňovaná finská spisovatelka a scenáristka Katja Kallio napsala historický román s názvem „Průsvitné srdce“ z období druhé světové války o zakázané lásce mezi svobodomyslnou Finkou a sovětským válečným zajatcem. Překlad Martiny Šímové do češtiny je prvním překladem této knihy vůbec, a tak když výtisk doputoval poštou autorce do rukou, měla takovou radost, že všem českým čtenářům natočila videozdravici.

Cestovat se dá různě – prstem po mapě, prohlížením fotografií, zhlédnutím cestovatelského dokumentu, ale také s knihou. Než nadejde čas letních dovolenek a vy vyrazíte zažít dobrodružství na vlastní kůži, máme pro vás inspiraci, jak se myslí přenést do krajů méně dostupných, nedostupných či niterných. Všechny tipy tentokrát pocházejí z pera norských autorů a autorek: Sovětistán, Země, které zmizely a Vlčí ostrov.

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. V nakladatelství Kniha Zlín vycházejí příběhy z této unikátní sbírky ve speciální edici Paměť národa. Právě v těchto dnech vzpomínáme na neblahé výročí heydrichiády. (Připomeňme si, že atentát na Reinharda Heydricha provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík 27. 5. 1942, zastupující říšský protektor Heydrich podlehl způsobeným zraněním 4. 6. a poté nastal v protektorátu Čechy a Morava nebývalý teror.) Přečtěte si část kapitoly z knihy „Nezapomeňte“ – vzpomínky ženy, která se setkala osobně s parašutistou, zrádcem Čurdou a také kapitolu z knihy „Rok v Paměti národa“, osobní svědectví muže, jenž byl přímo u atentátu na Heydricha.

Pokud byste se čtenářů v Norsku zeptali na pět nejvýznamnějších norských autorů detektivek, jen v málokterém seznamu by chyběl Jørn Lier Horst, bývalý policejní vyšetřovatel, z něhož se stal spisovatel na plný úvazek. Nejen o jeho nové knize Otázka viny se dočtete v našem dnešním blogu.