blog

Jaké knihy pro vás chystáme do konce letošního roku? Opět jsme pro vás připravili přehled novinek, které u nás vyjdou do konce letošního roku. Nabídka je rozmanitá, a tak s celou redakcí doufáme, že si mezi nimi najdete „to své“.

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha „Nezapomeňte“ vycházející z této unikátní sbírky nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale i dalších, méně známých hrdinů.

Na začátku září vyšlo rozverné i dojemné retro o sourozeneckém poutu a nesmírné síle hudby. Román německého autora a novináře Alexandera Gorkowa s názvem Děti poslouchají Pink Floyd přeložila do češtiny Marie Voslářová, které jsme u této příležitosti položili pár otázek.

Pokud máte během letních dnů chuť na oddychové čtení, ale dáváte přednost populárně naučné literatuře, ideální volbou pro vás bude Lepší polovička: Proč jsou ženy geneticky silnější. Kniha uznávaného lékaře a vědce Shäron a Moalema boří mýtus o takzvaném slabším pohlaví a rozhodně není určená pouze ženám, jak by se podle názvu mohlo zdát. Autor v ní publikuje seriózní vědecké poznatky, ke kterým došel během svého více než dvacetiletého bádání na poli neurogenetiky. Dozvíte se mimo jiné odpovědi na otázky, proč se ženy dokážou lépe vypořádat s nádorovým onemocněním, s hladem a proč vidí svět v širším barevném spektru. Moalem předkládá spoustu zajímavých historek z vlastní lékařské praxe, ale vrací se i k příběhům z dávné minulosti, kdy vědci měli trnitou cestu při prosazování svých názorů a pro učené ženy to platilo dvojnásob.

Kromě klasické sci-fi Stanisława Lema nebo Raye Bradburyho si občas v Knize Zlín vyhlédneme i moderní vědeckofantastickou literaturu. Jedním z takových titulů je Pomsta mlokům Australana Maxe Barryho, který proslul hlavně svým v češtině dosud nevydaným románem Lexicon o moci slov. Sci-fi z roku 2020, v originálu pojmenované Providence, ovšem pojednává o boji s mimozemskou rasou mloků. Nešlo tedy nevyužít příležitosti, která se v návaznosti na slavné dílo Karla Čapka nabízela, a český název díla jsme si proto trochu upravili… A o čem konkrétně Pomsta mlokům je?

Vybrali jsme pro vás ukázku z nové povídkové sbírky autora severské krimi – Joa Nesbøho. Pomsta a spravedlnost, láska až za hrob a palčivá nenávist. Oko za oko, zub za zub. Vyprávění o odplatě z postpandemické Ameriky, zpověď vědce, který objevil lék proti stárnutí, střet zabijáků připomínající šachovou partii, soupeření dvou mladíků o tutéž dívku a synův boj s otcem o dědictví. Mrazivé příběhy ukazují nedalekou budoucnost, v níž se zhroutila tradiční společnost. Spolehnout se dá už jen na rodinu a blízké přátele – a někdy ani to ne.

Málokdy se stane, že v průběhu přípravy knihy, která v mnohém pojednává o smyslu života, přijde zpráva, že její autor zemřel. Björn Natthiko Lindeblad, původně zámožný ekonom a poté lesní mnich v Thajsku, trpěl již v době vzniku rukopisu nevyléčitelnou nemocí. O to větší má jeho odkaz váhu, pokud jej na sebe necháte působit. Nehledě na tento smutný fakt, je kniha Moudrost mnicha prodchnuta optimismem, jemným humorem a převládající nadějí. Doporučujeme jako četbu do hamaky.

Abychom pochopili význam a vliv tohoto starobylého rodu, musíme se ponořit hlouběji do historie. Z celé plejády úspěšných šternberských hrabat jsem vybrala jen několik, abych na jejich kariéře ukázala, jak byli nesmírně vzdělaní a pracovití.

Publicista a spisovatel Jaromír Štětina pracoval 14 let jako válečný zpravodaj a dalších 15 let se zabýval válkami jako politik. Ve své nejnovější knize apokryfních povídek s pomyslným podtitulem „o pradávní české nejednotě“ čtenáře provádí českými bitevními poli od vyvraždění Slavníkovců, přes bitvu u Sudoměře, na Bílé hoře a u Hradce Králové až po osmašedesátý. Od dob praotce Čecha nezažila naše země tak dlouhou dobu míru jako za posledních téměř 80 let. Jak dlouho ještě tato doba potrvá? Až mrazivě aktuální kniha, doplněná ilustracemi Myokard, je uvedena obsáhlým rozhovorem s Jaromírem Štětinou s příznačným názvem „Člověk je dějinami vláčen, často i proti své vůli“. Část rozhovoru přinášíme zde:

Klasik praví, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý, a stejně tak bude platit, že asi každý čtenář cestopisů (a nejen on) zná knihy tamního rodáka Ladislava Zibury. Ten během covidové pandemie „využil“ toho, že možnosti vycestovat do zahraničí byly značně omezené, a vydal se na putování po českých luzích a hájích. Své zážitky shrnul ve své zatím poslední knize Prázdniny v Česku, která je plná humorných setkání a příběhů, ale také neobvyklých tipů na výlety nebo zajímavostí z české historie.