V září tohoto roku uplyne sto let od narození jednoho z nejvýznamnějších autorů sci-fi literatury Stanisława Lema. Napsat o tomto světově proslulém Polákovi něco zásadně nového a objevného je téměř nadlidský výkon, a tak jsme se rozhodli u příležitosti opětovného vydání jeho nejslavnějšího díla Solaris připomenout tituly již vydané v Knize Zlín či v nakladatelství Plus a nastínit, co nás (v ideálním případě) čeká do budoucna.

Příběhy pilota Pirxe: od kadeta k vesmírnému cestovateli

V březnu 2018 vyšla první kniha z naší lemovské série – Příběhy pilota Pirxe. Sbírka devíti povídek z padesátých, šedesátých a sedmdesátých let ukazuje snílka toužícího po kosmických objevech, který si díky svému nekonvenčnímu myšlení dokáže poradit v konfrontacích se stroji i lidmi. Musí se vypořádat například s vesmírnou lodí, jejíž havárie by způsobila katastrofu nesmírných rozměrů, nebo s robotem, který se změnil v nelítostného zabijáka. Vždy jej přitom charakterizuje bytostně lidský náhled na svět, pochopení a víra v člověka i ve stroje, a právě konfrontace s umělou, či zkrátka cizí inteligencí je klíčovým tématem i Lemových dalších knih.

Sám Pirx je bezpochyby jednou z nejzajímavějších Lemových postav. Jak píše ve svém doslovu ke knize František Novotný, Pirx „neřeší teoretické problémy umělé inteligence ani se zbytečně netrápí tím, kde je hranice, za níž se u umělé bytosti vyvine vlastní vědomí a nezávislé rozhodování, hrozící vzpourou. Na to nemá čas – roboty, kteří ho obklopují, posuzuje podle jejich činů a zaujímá tak ryze praktický pohled na věc. Přitom se projevuje jako humanista, řídí se přesvědčením, že stroje, s nimiž spolupracuje, jsou inteligentnější, než předpokládají jeho kolegové, že mají tužby jako lidé a že na ně mají právo, když jsou ochotné obětovat těmto tužbám i vlastní existenci.“

Planeta Eden: ráj jen na pohled

V květnu téhož roku spatřila světlo světa i druhá kniha v sérii, Planeta Eden, fascinující příběh a záhadné, dysfunkční společnosti. Raketa se šesti astronauty havaruje na dosud neprobádané planetě, jako zázrakem všichni přežijí. Během několika průzkumných výprav nacházejí známky civilizace, ovšem takové, která rajský Eden nepřipomíná ani zdaleka. Hrůzná opuštěná továrna, která vyrábí a zase ničí vlastní produkty, masový hrob, děsivé město… To vše v posádce lodi vyvolá dojem degenerované a trpící civilizace. Vše vyvrcholí, když se s jedním z „Edeňanů“ střetnou tváří v tvář a před astronauty vyvstane zásadní otázka – mají zasáhnout ve prospěch utlačovaných, nebo se raději vyhnout otevřenému konfliktu a hledat cestu domů?

Největší devizou románu je jeho aktuálnost a až děsivá přesnost, s jakou Lem popisuje principy totalitní vlády a záměrného dezinformování či neinformování vlastní společnosti, která je sama předmětem obludných pokusů. „Oficiálně se tvrdí, že na planetě nevládne nikdo, i když někdo to je, nezdařené eugenické projekty, které vedly k populaci mrzáků a duševně zaostalých, se prohlašují za epidemii, a tak je to se vším. Dnes bychom takovou společnost nazvali postfaktickou a je s podivem, že Stanisław Lem si ji dokázal představit již v padesátých letech minulého století,“ píše František Novotný.

Nepřemožitelný: evoluce strojů

Těsně před Vánoci roku 2018 vyšel třetí svazek lemovské série, Nepřemožitelný. Nejmodernější hvězdolet Nepřemožitelný, vedený strohým a odměřeným veteránem kosmických letů Horpachem a jeho zástupcem Rohanem, přistává na Regis III, lidstvu dosud neznámé planetě, kde má za úkol vypátrat ztracenou sesterskou loď Kondor. Průzkum planety ale nabere nečekaný směr, poté co je posádka napadena záhadným organismem v podobě černého mraku, s nímž si nedokážou poradit ani nejmodernější lidské stroje. Následkem útoků navíc astronauti přicházejí o rozum, a tak se celá mise ocitá v ohrožení. Když navíc několik ochromených členů posádky zůstane uvězněných v labyrintu skal na povrchu planety, musí se Rohan vydat na záchrannou misi, která ho bude velmi pravděpodobně stát život.

I v Nepřemožitelném pracuje Stanisław Lem s příběhem jako s podobenstvím a hledá odpověď na filozofické a etické otázky. Má lidstvo právo osidlovat cizí planety? A jaký je morální rozměr tohoto procesu? Pokud existuje lidská evoluce, existuje něco jako evoluce strojů, kdy se stroje po miliony let vyvíjejí, až přežije ten nejsilnější a nejpřizpůsobivější?

Solaris a dál

Nejslavnější Lemův román Solaris jsme plánovali na rok 2020, ale koronavirová pandemie překazila (ediční) plány nejen nám. Kniha tedy vychází až letos, a pokud se vše podaří, příští rok bychom chtěli sérii Lemových titulů uzavřít románem Fiasko, v němž se čtenáři opět setkávají s pilotem Pirxem. I Fiasko patří k Lemový „kontaktovým“ románům a už podle názvu je zřejmé, že jde o kontakt mimořádně nezdařilý…

Odpovědný redaktor Lemových knih Jirka Hron má ještě jedno neskromné přání: vydat reedici Lemových studií Summa technologie, která v Česku vyšla v roce 1995. Uvidíme, jestli se to povede.