Severský seriál #1: Severské podivno
Věrní čtenáři severské literatury už jistě někdy zaslechli termín „finské podivno“, tzv. suomikumma, který se používá k označení finských literárních děl, v nichž je realistický rámec ozdoben fantaskními, sci-fi, mytologickými nebo magickými prvky. Typické jsou také přesahy do filozofie, psychologie, sociologie či politiky. Za první vlaštovku, která tuto vlnu odstartovala, se považuje román finské spisovatelky Johanny Sinisalo Ne před slunce západem (2000, č. 2003). Citlivý a inspirativní příběh o vztahu člověka a trollího mláděte, o strachu z neznámého, o sexuální orientaci a identitě uvedla do češtiny brilantním způsobem Viola Parente-Čapková. Mezi další zástupce finského podivna, jejichž díla si lze přečíst i česky, se řadí Leena Krohn, Pasi Ilmari Jääskeläinen, Emmi Itäranta a k významnému milníku v historii tohoto trendu u nás patří vydání povídkového souboru Lesní lišky a další znepokojivé příběhy (2016). Ovšem „podivná“ díla nevznikají jen ve Finsku. A když to obrátím: Švédsko a Norsko přinášejí vedle detektivek i jinou četbu.
Z nejnovějších příkladů severského podivna, které jsme v Knize Zlín vydali, bych jmenovala dílo Je nás pět (2019, č. 2022) od norského autora Mattiase Faldbakkena – „venkovský román, rodinný thriller a frankensteinovský příběh v jednom“, jak jej charakterizoval jeho krajan a kolega Jo Nesbø. A z backlistu připomenu povídkové knihy dvou švédských autorek: Severský bestiář (2018, č. 2019) od Andrey Lundgrenové a Sobí horu (2012, č. 2018) od Karin Tidbeckové.
Matias Faldbakken je mezinárodně známý ve světě umění pro svá konceptuální umělecká díla. Jeho výtvarná tvorba je zastoupena v galeriích současného umění po celém světě od New Yorku přes Londýn až po Berlín nebo Curych. Na literárním poli vzbudil pozornost sarkastickou trilogií Skandinávská mizantropie (2001–2008) anebo moderní verzí Ibsenova Domečku pro panenky (2006). Proslavily ho ale zejména útlé romány Restaurant The Hills (2017, č. 2018, Jarka Vrbová) a právě Je nás pět.
Na překladu titulu Je nás pět pracovaly Zuzana Micková a Jitkou Jindřiškovou v úzkém překladatelsko-redaktorském tandemu, jak se to dnes už málokdy vidí, a společnými silami dotáhly český text bezmála k dokonalosti. Román lze číst v první rovině jako příběh jedné – docela obyčejné – norské rodiny, které se dějí poněkud divné věci. Pod povrchem se ovšem skrývá mnohem víc – severská mytologie, frankensteinovské motivy, metafyzické, existenciální i psychologické otázky. Na své si přijde každý, kdo má rád neotřelé nápady, vytříbený jazyk, ironii a také znepokojivé, lehce hororové zápletky. Čtení pak můžete zakončit skvělým doslovem Jitky Jindřiškové, který dílo i řadu jeho motivů uvádí do širšího kontextu.
https://www.knihazlin.cz/tituly/63398880/je-nas-pet/
Severský bestiář, v originále nazvaný Nordisk fauna, je soubor šesti drobných magicko-realistických ekopróz švédské autorky Andrey Lundgrenové. Tyto velmi jemně kalibrované příběhy se pohybují mezi temnotou a světlem, nocí a dnem, lesem a městem, a hlavně mezi světem zvířat a lidí. Knihu si oblíbí každý, kdo má rád denní snění a výpravy do liminálních prostorů, kde se může přihodit něco nevídaného, co zřejmě rozumově nevysvětlíte ani nepochopíte, ale co dokáže zásadně změnit život nebo náhled na svět.
Fantaskní metamorfózy, k nimž v každém příběhu dochází, odkazují na odvěký motiv proměny, který známe už z antiky od Ovidia nebo z naší kotliny od Franze Kafky. Pustím-li se do drobné interpretace, aniž bych chtěla vyzrazovat zápletky: jedná se obvykle o proměnu, po které postavy touží nebo ji nějakým způsobem potřebují, aby se posunuly dál. Autorce se podařilo ztvárnit skrytou a často podvědomou touhu po životním obratu tak, že se čtenáři doslova zhmotní před očima a vyskočí z knihy jako liška nebo kočka…
Text do češtiny velmi vnímavě a výstižně přeložila Petra Hesová a výtvarník Martin Kaiser každou z povídek doprovodil originální dvoubarevnou koláží. Můj osobní tip: Svébytné ilustrace Martina Kaisera možná znáte z čokolád Jordis – doporučuji přikusovat při čtení!
https://www.knihazlin.cz/tituly/50958022/seversky-bestiar/
A jako poslední bych se zastavila u sbírky třinácti povídek Sobí hora od Karin Tidbeckové, která – rozlišujeme-li finské a skandinávské prostředí – byla vlastně první vlaštovkou severského podivna v češtině. Jednotlivé texty zde zastoupené pocházejí už z let 2002-2011. Autorka žijící a pracující ve Švédsku ovšem většinu z nich napsala v angličtině nebo do angličtiny sama přeložila, čímž si mimo jiné zajistila širší čtenářské publikum a za vydaný soubor posbírala hned několik žánrových ocenění včetně užší nominace na World Fantasy Award. Knihu do češtiny přeložil Lukáš Novák, který se zhostil i překladu jejího následujícího dystopického románu Amatka (2017, č. 2018).
Texty v souboru Sobí hora jsou opravdu různorodé – nejedná se o pevně provázaný celek, takže je můžete směle číst i na přeskáčku. V některých najdete více humoru než v jiných, jinde zase více odkazů na severské lidové pověsti, jinde si přijdou na své milovníci bergmanovsky laděných vztahovek a nechybí ani dávka severské melancholie – ostatně k autorčině oblíbené četbě v dětství patřily knihy o muminech z pera finsko-švédské autorky Tove Janssonové! Spokojeni budou i čtenáři jakékoliv jiné weird literatury, protože o znepokojivost a vykloubenost světa tu není nouze. Nečekejte řešení, vysvětlení ani výrazné pointy, autorka zkrátka otevírá pomyslnou bránu mezi světem, jaký známe, a tím druhým… plným imaginárních bytostí, záhad a velmi prapodivných zápletek.