Náš redaktor Jirka na konci června Knihu Zlín opouští, a tak do dnešního blogu vybral pět svých nejoblíbenějších knih, na kterých v Albatros Media pracoval. Pokud tedy zrovna odjíždíte na dovolenou nebo prázdniny, neváhejte po jedné z nich sáhnout.

Madeleine Thienová – Neříkej, že nemáme nic

Čiročirá nádhera a jeden z nejlepších textů, jaké se mi v mé redaktorské kariéře dostaly do ruky. Pokud máte rádi velké příběhy napsané vytříbeným stylem, je tahle kniha z roku 2016, která byla mimo jiné nominována na prestižní Man Bookerovu cenu, právě pro vás. Hlavní hrdinka románu, čínská uprchlice Aj-ming, ve svém vyprávění předestírá pohnuté osudy dvou uměleckých rodin, jež spojuje láska ke klasické hudbě, ale rozděluje přístup k režimu, který v Číně od roku 1949 zavedl Mao Ce-tung. Příběh začínající prvními roky jeho vlády a končící krvavým potlačením protestů v roce 1989 je strhující rodinnou kronikou a svou výpravností, časovým rozpětím a komplexností se blíží těm nejznámějším dílům ruské klasiky. To vše ve skvělém překladu Davida Petrů.

Helena Hrstková – Dovnitř

O debutu Heleny Hrstkové už na knihozlínském blogu byla řeč, a to přímo v rozhovoru s autorkou. Jde o jeden z mála takzvaných „nevyžádaných rukopisů“ (těch, co do redakce přijdou od aspirujících autorů), u kterého jsem si po přečtení několika prvních stran řekl: „Jo, tohle chci stoprocentně vydat.“ Hrstková suverénně vládne jazykem, zvolila originální způsob vyprávění, a byť ve své novele zpracovává neveselá témata (práce v pornoprůmyslu, duševní onemocnění a jiná), její text je radost číst. Nezbývá než doufat, že si mezi tatérstvím, prací v sociálních službách a studiem najde čas na další psaní.

Robert Galbraith – Neklidná krev

Pro mě jedno z nejpříjemnějších překvapení. Ačkoli mám Harryho Pottera rád, tvorbu J. K. Rowlingové pro dospělé jsem nikdy nevyhledával, takže mě minula i její detektivní série s Cormoranem Strikem. Na její pátý díl s názvem Neklidná krev, který jsem měl redigovat, jsem byl proto docela zvědavý. A kniha mě dokonale uhranula. Rowlingová vyniká v tom, jak živé a uvěřitelné postavy dokáže napsat, jak vás umí přimět, aby vám na nich záleželo a chtěli jste se o nich dozvědět víc. V Neklidné krvi k tomu přidává i skvěle vystavěnou detektivní zápletku, a i když předchozí díly neznáte, knihu si užijete tak jako tak. Pokud vám nevadí téměř tisícistránkový rozsah a pomalejší tempo, budete nadšení stejně jako já.

Martin Němec – Bod tání

Další z rukopisů, o kterém jsem byl od prvních stran přesvědčený, že bychom ho měli vydat. Martin Němec je neuvěřitelně renesanční osobnost – můžete ho znát jako malíře, hudebníka (skupiny Precedens, Lili Marlene), scenáristu (Perníková věž, T. M. A.) ale taky autora povídek. Z každé z těch shromážděných v Bodu tání tryská imaginace a Němcova láska k jazyku, a i když leckdy vycházejí z banální situace – například z třídního srazu po letech –, dokážou se v tom nejlepším smyslu slova „zvrhnout“ v něco surreálného a naprosto nečekaného. Pro fanoušky povídek skoro povinnost.

Benedict Wells – Na konci samoty

Jedna z prvních knih, které jsem ještě v nakladatelství Plus korigoval, a taky jedna z těch, které se mi dostaly pod kůži. O Wellsovi totiž platí v podstatě totéž co o Rowlingové: dokáže napsat postavy, na kterých vám záleží, takže jim fandíte téměř od prvního okamžiku. Na konci samoty je působivý román o překonávání ztráty a osamělosti, a především velký milostný příběh. Nedávno Kniha Zlín vydala Wellsovu novinku Hard Land, kterou jsem sice nečetl, ale podle překladatelky obou knih Michaely Škultéty i čtenářských reakcí ho mohu také s klidným svědomím doporučit.