Před časem jsme se na našem facebookovém profilu ptali čtenářů, co je zajímá ohledně fungování nakladatelství a redakčních prací při přípravě knihy. Co všechno předchází tomu, než se kniha dostane na pulty knihkupectví a do vašich knihovniček? Připravili jsme pro vás odpovědi na vaše dotazy. A pokud vás tato rubrika bude bavit, rádi zodpovíme další vaše otázky.

VY: Jak se nakladatelství rozhoduje, které knihy budou přeloženy z cizích jazyků do češtiny? Podle čeho vybíráte rukopisy, které se rozhodnete vydat, a jak dlouho vydání knihy trvá?

MY: Výběr knih je jeden ze stěžejních úkolů nakladatelského redaktora. Překladové tituly hledáme několika způsoby – jednak nám denně chodí desítky nabídek od zahraničních agentů, jednak sledujeme sami zahraniční produkci a procházíme katalogy zahraničních nakladatelů, a pak se to spojí v jedno, když se koná knižní veletrh například ve Frankfurtu, Londýně nebo pro dětskou literaturu v Bologni. Chodí nám i tipy od samotných překladatelů, což je velmi přínosné, protože redaktor se jednak často zaměřuje na určitou jazykovou, případně žánrovou oblast a není v jeho silách sledovat úplně všechny literatury všech jazykových teritorií na světě.

Pokud nás titul zaujme dostatečně, vyřídí se licence a pak už pokračuje klasické kolečko: zadání překladu, překlad, odevzdání, redakce, sazba, korektury, tisk.

Pokud si nejsme jistí, oslovíme překladatele, který vypracuje odborný posudek. To se stává zejména u neznámých nebo méně známých autorů. Důležité argumenty pro vydání takového díla jsou například zahraniční literární ocenění nebo jednoznačně pozitivní čtenářské a kritické reakce, ale i to, jakému tématu se kniha věnuje: Jde o aktuální problém, o kterém se v české společnosti mluví? Jde o historickou látku, která je u nás dlouhodobě populární? Má kniha vztah k České republice? Je život autora nějakým způsobem výjimečný? Je styl vyprávění nějakým způsobem nevšední? A podobně.

Hrají roli ale i praktické záležitosti jako například cena licence nebo rozsah – vydat novelu o 200 stranách je ekonomičtější než rozsáhlý román o 800 stranách.

Než kniha s průměrným rozsahem 300 stran doputuje do knihkupectví, trvá to obvykle déle než jeden rok včetně vybavení licence, někdy ale i mnohem déle. U kratších textů nebo u prioritních titulů, kde překladatel pracuje intenzivně výhradně na daném titulu, to může být i necelý rok.

VY: Zajímá mě, co vše může nakladatel na knize ovlivnit?

MY: Řazeno postupně podle procesu výroby knihy ovlivňuje nakladatel výběr překladatele/překladatelky u překladové literatury, výši honorářů a podmínky smlouvy, termín vydání, výběr spolupracovníků (externistů), název, vizuální podobu, technické specifikace (typ vazby a papíru, barevnost, layout sazby), tiskový náklad, prodejní cenu a výběr tiskárny. Všechny zmíněné kroky jsou ovšem výsledkem konsenzu mnoha zainteresovaných osob.

U české produkce autorův/autorčin názor hraje opravdu významnou roli. Jde-li o čistou beletrii, redaktor s autory úzce spolupracuje při redakčních úpravách textu, a má-li sám autor/ka zájem, konzultuje s nimi i vizuální podobu knihy včetně textů na obálku. Jde-li o knihu ilustrovanou nebo doplněnou fotografiemi, probíhá spolupráce v kruhu autor & překladatel & grafik, kdy se společně radí nejen o textu, ale i celkovém layoutu knihy a jednotlivých stránek.

VY: Jak se rozhoduje, zda bude mít kniha měkkou nebo tvrdou vazbu?

MY: Zohledňuje se především rozsah, ale také typ literatury. Když má kniha více než řekněme 400 stran, je rozhodně lepší dát ji do pevných desek. K určitým žánrům či oborům se hodí více měkká, například učebnice nebo příručky. V měkké vazbě vychází také často konzumní literatura, jako jsou thrillery, detektivky, fantasy a jiné žánrové knihy. U nás obecně preferujeme spíše pevnou vazbu, protože kniha má tak delší trvanlivost a odolnost. Existuje ale také měkká šitá vazba, jejíž trvanlivost je lepší než u pouhé lepené měkké vazby. Také se bere v potaz kontinuita – pokud titul patří do nějaké rozběhlé edice nebo řady, kde se na začátku rozhodlo, v jaké bude vycházet podobě, tak v tom pokračujeme.

VY: Co rozhoduje nejvíce, o jaký náklad se bude jednat?

MY: Faktorů, které ovlivňují náklad, je řada. Zásadní slovo v tom má obchodní a marketingové oddělení, které po poradě s redakcemi vyhodnotí, jak vysokou úspěšnost by kniha mohla na trhu mít. Jde-li o titul známého a oblíbeného autora, bude náklad vyšší, v řádech tisíců. Jde-li o začínajícího autora nebo specifické téma pro užší okruh čtenářů, bývá náklad podstatně nižší.

VY: Podle čeho se určuje cena knížky? Má na to nějaký vliv autor, nebo si nakladatelství cenu určí samo?

MY: To je podobné jako u nákladu, a navíc se zohledňuje současná situace na knižním trhu (cena papíru, ceny tisku, inflace). Autor ve velké většině případů vliv na rozhodnutí vůbec nemá.

VY: Mě by zajímala spolupráce s technickým redaktorem. Ve kterých fázích probíhá a jak konkrétně?

MY: V každém nakladatelství probíhá spolupráce s technickým redaktorem jinak. Záleží, jak je pracovní popis pozice definován. V našem případě s technickým redaktorem či redaktorkou a společně s výtvarnou redaktorkou řešíme už v rané fázi po zařazení do edičního plánu, jak bude kniha vypadat. Zvažujeme veškeré technické specifikace i s ohledem na vizuál. Hlavní role technického redaktora pak přichází poté, kdy redaktor předá zredigovaný text technickému redaktorovi a ten jej odešle do sazby. Potom proběhne několik kol korektur – text čte jazykový korektor a znovu i překladatel/autor. V této fázi procesu se zapojuje technický redaktor nejvíc, přičemž si všímá jen technických stránek sazby – hlídá sazební zrcadlo a všechny vlastnosti layoutu, paginaci, barevnost, správný rozsah, často i dělení slov.

VY: Jak složité je, v dnešní době, vydat knihu? Podléhá to nějaké složité byrokracii, korektuře nebo si knihu může vydat už opravdu každý?

MY: Dnes má každý možnost knihu vydat samonákladem. Albatros Media umožňuje tento typ vydávání prostřednictvím platformy Pointa. I tam ale text podléhá korekturám a všem nezbytným úpravám, aby konečný výsledek byl co nejkvalitnější. Rozhodne-li se autor vydat své dílo u zavedeného nakladatele, musí počítat, že s tím souvisejí potřebné procesy, které jsme nastínili v odpovědích výše. Proces vzniku knihy je dlouhý a zapojuje se do něj velké množství lidí. Český autor má nicméně vždy ve všech krocích svůj hlas.

VY: Jak vypadá den nakladatelské redaktorky?

MY: První slovo, které nás napadá, je: pestrý. Každý den je jiný, a právě to je na této práci nejzábavnější. Den začíná – asi jako i mnohých – kafem! Případně čajem. Pak záleží, zda jde o den v kanceláři, nebo o práci z domova. V kanceláři probíhají v průběhu dne porady, a to jak redakční, tak mezi odděleními (např. marketingem, propagací, výtvarnou a technickou redakcí). Mohou být naplánované také schůzky s autory. Práce z domova je dnes už také zatížena poradami, a to online. Většinou se ale v tyto dny věnujeme soustředěnějším činnostem, jako je čtení rukopisů, korektury a redigování, psaní tohoto článku a podobně. J