Irena Tatíčková
Vystudovala pedagogickou fakultu UK a po krátkém působení na univerzitě, kde se zabývala syntaxí a stylistikou, se začala plně věnovat redigování a editování populárně-naučných knih a multimediálních programů, až si v roce 2009 splnila přání a zakotvila naplno u knih jako redaktorka nakladatelského domu Albatros Media. Věnuje se především literatuře faktu a jako dlouholetá členka klubu Paměti národa připravuje s nadšením knihy vycházející ze sbírky Post Bellum – Paměť národa. Je autorkou a spoluautorkou knih Nezapomeňme, Galerie géniů, Rok v paměti národa, Rok do kapsy, Jedu Edu, Jak přelstít školu, Řehole aj. a též se podílela na několika knihách z oblíbené edice Můj rok.
Související akce a aktuality:
Nezapomněl: Oldřich Kaiser děkoval na křtu naší novinky Dáše Vokaté za muka, která prožila
Ten třetí od Mašínů
Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha „Nezapomeňte“ vycházející z této unikátní sbírky nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale i dalších, méně známých hrdinů.
Kdo nejvíce protestoval proti nastupující diktatuře KSČ v únoru 1948? Poznejte dějiny skrze příběhy!
Studentská hnutí jsou v naší národní paměti výrazně zapsána především v souvislosti s letopo¬čty 1939 a 1989. Na studentský pochod na podporu prezidenta Beneše během komunistického puče v únoru 1948 jako by se však zapomnělo. Jednalo se přitom o nejvýraznější protest proti nastupující komunistické diktatuře. Únor 1948 bývá analyzován a vzpomínán každoročně, studentské angažmá už méně. Dvě studentské demonstrace se však odehrály v době, kdy veřejnost, a především ne-komunistická politická reprezentace vůli k odporu pozbyla. Připomeňme si je kapitolou z knihy ROK V PAMĚTI NÁRODA.