Slova
Eliška je učitelka. Živí ji slova. Současně má ale pocit, že ji nikdo neslyší. Záznamy dopisů, mailů...
Výrazný hlas současné albánské literatury ve své autobiografické alegorii nešetří nikoho.
Vlk samotář – tak trochu zatracenec, tak trochu punker – na symbolické pouti dantovským peklem, při níž odvážným způsobem poodkrývá, co se mu honí hlavou. Autorovo alter ego tak naráží na otázky sociální a politické bezmoci současného Balkánu, na problém rozkladu vzdělávacího systému, rostoucího náboženského extremismu či historické mytizace.
Paralelně a velmi otevřeně, až Bukowského stylem, líčí také milostné a sexuální vztahy a různé stupně jejich marnosti. Dílo je protkáno všudypřítomnou melancholií a vztekem doprovázeným notnou dávkou humoru s odkazy – často „akademicky“ vysvětlenými jako poznámky pod čarou – na současnou pop music, malířství, film a divadlo. Autorův stylistický rejstřík je neuvěřitelně široký: od nejhrubšího kosovského dialektu po slovník univerzitního pedagoga.
Ag Apolloni (* 1982) je současný kosovský prozaik, básník, dramatik, esejista, kritik a vysokoškolský pedagog. Vystudoval dramaturgii na Umělecké fakultě a albánskou literaturu na Filologické fakultě Prištinské univerzity, kde získal i doktorát a dodnes přednáší. Působí také jako šéfredaktor kulturního časopisu Symbol.
Z albánštiny přeložila Orkida Backus Borshi
Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé
Přihlásit