Nic než šaty | Kniha Zlín

Nic než šaty je spíše než knihou filmem, který se vám při čtení odehrává před očima. Příběh Vivien a její přistěhovalecké rodiny je totiž tak trochu filmem noir, rodinnou kronikou a zároveň citlivou histroií životních osudů. Kniha vyšla letos na podzim v edici Track nakladatelství Kniha Zlín. Napsala ji Linda Grantová, autorka, která za svou knihu získala ocenění za nejlepší ženský román.

"Rodiče ze mě vychovávali myš. Z vděčnosti k Anglii, která jim poskytla útočiště, se rozhodli být myšmi. Tento stav myšovství, ochotu mlčet (ať už ve vztahu k ostatním vyvrhelům nebo mezi sebou), vést poklidný a skromný život, být pracovitý a poslušný, to očekávali i ode mě. Ať už byl strýček Sándor čímkoli, rozhodně ne myší. Když už něčím byl, tak nosorožcem pokrytým bahnem z řeky, roh vždy připravený k útoku."

Na pozadí obyčejné a nudné londýnské čtvrti se odvíjí příběh rodiny, která se do Anglie přistěhovala z okupovaného Maďarska, a která si nepřeje nic jiného, než zapadnout mezi typické londýňany a pokud možno na sebe vůbec neupozorňovat. Daří se jí to až do doby, kdy jejich dcera Vivien objeví svého strýce, který byl dosud v rodině Kovacsů nevítaným hostem, a který celý svůj život prožil na hraně zákona, obchodováním s nemovitostmi a ženami, a který se rozhodne, že dceři svého bratra převypráví své osudy.

V té chvíli vám kniha Nic než šaty začne otevírat napínavý děj, který nejen čtenáři, ale také hlavní hrdince Vivien zůstaval do té doby skryt. Dozvíte se tak, že ne vždy je pravda to, co si přečtete v novinách, že můžete z celého srdce milovat člověka, kterého odsoudila celá společnost, a také že Vaši rodiče nebyli vždycky takoví, jaké jste je znali vy. Aby se Vivien dostala k jádru tohoto příběhu, vydává se za sekretářku strýce Sándora, která zapisuje paměti pro jeho autobiografii. Mapuje tím život tohoto bývalého mafiána, jeho zážitky v pracovním táboře i první okamžiky v Londýně. Zároveň se dozvídá, že i ona je součástí rodiny s historií, ve které se objevují prosluněné vinice na jihu Maďarska, ulice a kavárny předválečné Budapešti, ale také hluboké jizvy z války.

"Nuže, nikdo z mé rodiny nebyl nikdy členem žádného hnutí nebo politické strany. Kovacsovi žili dál. Oplývali schopností přizpůsobit se okolnostem, ať už to byl útěk ze země, což bylo řešení mého otce, nebo to, že našli způsob a prostředky, kterými obcházeli systém, jak jen to šlo. To bylo zase řešení mého strýce, který si vybudoval kuplířskou živnost, když jej vypudili z realitní kanceláře kvůi rasovým zákonům."

Jemně melancholický příběh, který graduje k setkání obou bratrů, vykresluje dynamické staccato popisů řazených v rychlém sledu za sebou. Díky nim se ze vzpomínek Sándora Kovacse vracíte do reality londýnských sedmdesátých let, které jsou výrazným protikladem ke zlatým časům, které strýc Sánodr zažil.

Díky knize Nic než šaty si uvědomíte, že šaty sice dělají člověka, ale jen člověk, který je umí doopravdy nosit se stane tím, co šaty reprezentují. Knihu Nic než šaty si určitě přečtěte. Uvidíte, že budete osudy hlavních hrdinů prožívat společně s nimi, a že si stejně jako na konci dobrého filmu pomyslíte, že bude stát za to vidět to ještě jednou.

Linda Grantová se v roce 1951 narodila v Liverpoolu. Po studiích pracovala pro britský deník The Guadrian. Její první román Slitinové pobřeží vyšel v roce 1996 a záhy po něm přišly rodinné paměti s názvem Můžeš mi znovu připomenout, kdo jsem, ve kterých Linda Grantová zachycuje vzpomínky své matky trpící Alzheimerovou chorobou. Další román, Když jsem žila v moderní době, který vyšel v roce 2000, byl oceněn cenou Orange Prize, který se uděluje za nejlepší ženský román. Jeji knihy nejsou psány akčně a moderně, připomínají spíše ducha minulé doby a kladou důraz na propracovanost charakterů jednotlivých postav. Výsledkem je příjemné čtení, ze kterého přímo čiší cit pro jazyk a propracovanou pointu.

Zdroj: Kniha Zlín, Lidovky.cz