Útěcha z filozofie | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní slevy
  • Pouze pro VIP soutěž
  • Faktor Churchill
  • Touhy Džendeho Džongy

Útěcha z filozofie

Cena:
289 Kč  246 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-87162-93-4
Překlad:
Eva Dejmková
Datum vydání:
14. 12. 2010
Počet stran / vazba:
272/brožovaná
3.98 / 10467
ks
Útěcha z filozofie - poster
Tato kniha mi pomohla za těžkých časů mého metafyzického hloubání. Nejednou se spousta věcí zjednodušila a mé hlavě se ulevilo. Doporučuji lidem, kteří občas moc přemýšlí a rozhodně i těm ostatním. EVA
Draci, andělé, skřítci, hvězdy, kašna, která dává mládí (a osamělost), zatímco lidé kolem stárnou, vševědoucí stromy, loď s plachtou vyrobenou ze stránek knih, které nikdy nebyly napsané. Všechny mé sny jsou krásné. Ale nejsou krásné jako Kniha Zlín. To je důvod, proč se ze snů vracím každé ráno. KRYŠPÍN
  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Útěcha z filozofie

Ve starověkém Řecku a Římě byli filozofové přirozenou autoritou při hledání odpovědí na ty nejnaléhavější otázky. Od té doby se ale myšlenka hledání moudrosti ve filozofii stávala čím dál bizarnější. V knize Útěcha z filozofie se Alain de Botton rozhodl vyvrátit názor, že kvalitní filozofie je vlastně nepodstatná, a spojil ve své knize šest velkých filozofů, kteří věřili, že schopnost filozofického porozumění může mít praktický efekt na životy běžných lidí. A tak nám Sokrates, Epikuros, Seneca, Nietzsche, Montaigne a Schopenhauer pomohou osvětlit takové všeobecné problémy jako neoblíbenost, nedostatek peněz, neschopnost, potíže s láskou, úzkost a pocit marnosti. De Bottonovi se tak daří vrátit filozofii jejímu nejpůvodnějšímu účelu: pomoci nám s žitím.

Úryvek: Útěcha z filozofie

Recenze: Útěcha z filozofie

Utěšte se filozofií!

Studentpoint.cz, 26. října 2014, autorka: Dominika Sladká

Naučte se myslet filozoficky a účinně řešit problémy.

Filozofie je velmi zvláštní věda, to ví každý z nás. Chápeme ji jako něco moudrého a vznešeného, ale málokdo ví, že jejím hlavním úkolem je pomoci člověku v naprosto všedních záležitostech. Ne každý filozofii uznává; někteří ji také nenávidí nebo jí prostě a jednoduše nerozumí. Ale ať už patříte ke kterékoliv z těchto kategorií, kniha Útěcha z filozofie, vydaná naladatelstvím Kniha Zlín, vám může pomoci.

Útěcha z filozofie je jedna z knih edice TEMA, která českým čtenářům zprostředkovává kvalitníliteraturu faktu. Alain de Botton, autor Útěchy z filozofie, už do této rozsáhlé edice přispěl několika knihami, mimo jiné Architekturou štěstí nebo Náboženstvím pro ateisty. Už od svých třiadvaceti let píše knihy zabývající se nejdůležitějšími oblastmi našeho života: náboženství, láska, filozofie nebo cestování. Ačkoliv řeší složité problémy, vysvětluje je zábavnou a čtivou formoutak, aby knihám porozuměla široká veřejnost.

Útěcha z filozofie není obyčejnou příručkou o dlouhé historii tohoto oboru. Alain de Botton si vybral pouze šest pro něj nejdůležitějších osobností z historie filozofie: Sokrates,Epikuros, Seneca, Nietzsche, Montaigne a Schopenhauer. Pomocí skvostných myšlenek těchto velikánů se nám čtenářům snaží přiblížit, jak nám může filozofie pomoci v běžném životě. Kniha je rozdělena do kapitol s názvy jako Útěcha pro neoblíbené nebo Útěcha pro zlomené srdce. V jednotlivých kapitolách vysvětluje, jak na tyto všední problémy nahlíželi známí myslitelé. Dozvíme se tak nejen o jejich dílech, ale také o jejich mnohdy velmi zajímavých životech. Kniha je tak nejen nápomocná při řešení problémů, ale také nám umožňuje dozvědět se nenásilnou a zajímavou formou něco o samotné filozofii a jejím vývoji.

Kniha je psaná tak, aby si ji mohl přečíst i člověk, který o filozofii zatím vůbec nic netuší. Nesetkáte se zde s neznámými odbornými výrazy, nad kterými byste museli usilovně přemýšlet. Alain de Botton vše vysvětluje tak, aby čtenáři textu plně porozuměli a měli z něj nějaký užitek. Text navíc doplňuje spousta černobílých obrázků a nákresů vysvětlujících, co tím chtěl autor říci. Netvrdím, že se z vás po přečtení knihy stane odborník na filozofii, ale určitě si z ní odnesete několik užitečných věcí (ať filozofické myšlenky nebo rady do života).

Ukázka z knihy

Seneca sbíral i případy šikany, kdy lidem ubližovali živí. Jeden z nich se třeba týkal římského guvernéra v Sýrii jménem Gnaeus Piso, statečného generála, ale také pořádného nešťastníka. Jednou se jeden z jeho vojáků vrátil z vycházky bez přítele, s nímž odešel, a tvrdil, že neví, kde je. Pso usoudil, že voják lže, protože svého přítele zabil. Rozhodl se, že ho za to popraví. Odsouzený přísahal, že nikoho nezabil a prosil, aby proběhlo vyšetřování, ale Piso věděl vše nejlépe a poslal vojáka bez prodlení na smrt. Ve chvíli, kdy se pověřený setník chystal setnout odsouzenci hlavu, dorazil pohřešovaný voják do tábora. Vojsko propuklo ve spontánní potlesk a setník, jemuž se hodně ulevilo, odvolal popravu. Piso přijal tuto zprávu hůř. Když uslyšel jásání považoval to za výsměch. Zrudl a rozzuřil se, přivolal stráže a rozkázal,aby byli popraveni oba muži; ten, co nespáchal vraždu, i ten, který nebyl zavražděn. A protože byl tenkrát Piso ve velmi špatném rozmaru, poslal pro jistotu na smrt i setníka.

Útěcha z filozofie – manuál pre život (aj vo virtuálnom svete)

Sietovka.sk, 6. listopadu 2013, autor: Jozef Kuric

Počas vysokoškolského štúdia som absolvoval dva semestre latinčiny. Pamätám si z nej pramálo, snáď len časovanie slovesa „cantare“. Pre potreby premostenia v tomto texte to však vlastne vôbec nie je podstatné. Dôležitejšie je totižto poznamenať, že tento bývalý jazyk vzdelancov sa nás snažil naučiť univerzitný profesor s tzv. klasickým vzdelaním. Často lamentoval nad našou mladou generáciou, ktorá už na gymnáziách k latinčine ani nepričuchla a aj z filozofie si iba tak nesmelo lízla na hodinách občianskej náuky.

V dobe internetu a sociálnych sietí, keď sa skoro z každého druhého používateľa stáva samozvaný vedec a filozof, keď mnohí často verejne riešia svoje zlyhania, frustrácie alebo naopak nedokážu udržať v rozumných hraniciach svoj egocentrizmus, mu čiastočne dávam za pravdu. Latinčina síce už nikdy nebude konkurovať inému globálnemu jazyku, no k tej láske k múdrosti by sme sa možno mali vrátiť. Dobrým začiatkom by mohla byť napríklad aj kniha Útěcha z filozofie.

Autor Alain de Botton sa v nej rozhodol vyvrátiť názor, že filozofia ako veda je vlastne nepodstatná a nepotrebná. Urobil to naozaj precízne, keď vo svojej knihe s ľahkosťou spojil názory šiestich veľkých filozofov, ktorí verili, že schopnosť filozofického porozumenia môže mať aj praktický dosah na životy bežných ľudí. V knihe Útěcha z filozofie sa tak čitateľovi prihovárajú Sokrates, Epikuros, Seneka, Nietzsche, Montaigne a Shopenhauer.

Rozum a pravda

Možno nikdy inokedy nebol človek tak často konfrontovaný s absenciou rozumu a šírením neprávd, ako to je v 3. tisícročí. Nepriamo za to môže práve internet. Z informačného zdroja vedeckých pracovísk a univerzitných študovní sa za pár rokov stal totižto prostriedok šírenia nielen zábavy, ale aj bludov a pseudovedeckých hypotéz. Existuje vôbec na tento patologický stav liečivý recept?

Možno by naozaj stačilo zoznámiť sa so Sokratom, mužom, ktorý vyslovil jednu z najmúdrejších filozofických viet: „Viem, že nič neviem“. Sokrates totižto podroboval kritike rozumu všetko, okrem iného aj pravdu, ktorá bola podľa neho pravdou iba vtedy, ak sa voči nej už nedalo logicky oponovať. Pokiaľ bolo teda možné tvrdenie vyvrátiť, nestávalo sa tvrdenie pravdou, hoci mohlo byť šírené aj celým zástupom ľudí. Držiac sa tejto zásady by možno ubudlo množstvo aj tých zaručených „právd“ na facebooku.

Absencia šťastia

Moderný človek akoby stratil schopnosť nachádzať šťastie. Vidí ho často v nedosiahnuteľných veciach a cieľoch. Aj v dejinách filozofie bolo len málo filozofov, ktorí by vedeli úprimne priznať, že ich zámerom je iba prežiť obyčajný a príjemný život. Epikuros však s týmto problém nemal. Šťastie videl v prostej slasti, pričom riešenia vôbec neboli drahé. Pritom vôbec nekládol dôraz na prepych a bohatstvo. Naopak, zameriaval sa na jednoduché a prosté zážitky. Chybou bolo podľa neho to, že iní ľudia tak nekonali a možno stále nekonajú. Pritom podľa Epikura mnohí len nesprávne interpretujú svoje potreby. Preto, keď si napríklad niekto kúpi luxusné auto, v skutočnosti túži skôr po slobode. Keď máme potrebu zájsť si do krčmy na dve pivá, v skutočnosti sme len zatúžili po sociálnom kontakte.

Paradoxne takémuto pesimizmu a frustrácii podliehajú aj vzdelaní a úspešní ľudia. Francúzsky filozof 16. storočia Montaigne mal na tento jav tiež vysvetlenie. Rozlišoval totižto dva druhy poznania: „vzdělání a moudrost. Vzdělaný člověk rozumí třeba logice, etymologii, gramatice, ovládá latinu a řečtinu. Sféra moudrosti je mnohem širší, mnohem prchavější a mnohem cennější; zahrnuje ty vědomosti, které nám umožňují dobře žít, čímž Montaigne myslel žít šťastně a mravně”.

Tomuto hovorím zrozumiteľná filozofia. Človeka možno naozaj robia šťastným iba obyčajné príjemné chvíle, pocit slobody a priateľstvá. Apropo priateľstvá. Epikuros tvrdil, že človek vlastne neexistuje, pokiaľ niekto nevidí, že existuje. Nemá zmysel čo hovoríme, pokiaľ sa nenájde niekto, kto nás chápe. Obklopení priateľmi znamená mať svoju identitu neustále potvrdzovanú. Na druhej strane však zároveň platí, že priateľstvo môže byť malým sprisahaním proti tomu, čo považujú za rozumné tí ostaní. Dodávam, že tento jav je často videný aj na virtuálnych sociálnych sieťach.

Frustrácia a hnev

Podľa Senecu sú hnev a frustrácia iba výsledkom stretu prianí a neúprosnej reality. Hnev teda nevzniká z nekontrolovateľného výbuchu emócií. Príčinou je len chyba v myslení a iracionálny optimistický názor na svet a ľudí okolo nás. Keď nás ovládne hnev, keď nevieme nájsť napríklad diaľkový ovládač od televízora, tak to len preto, že jednoducho veríme v existenciu sveta, kde sa diaľkové ovládače nestrácajú. Seneca tvrdil, že pokiaľ je človek pripravený budúce veci očakávať s rozumom, pokiaľ je pripravený na to, že sa jeho túžby nemusia naplniť, potom bude schopný vyrovnať sa aj potenciálnymi problémami.

Inakosť a intolerancia

Predsudky tu boli vždy, no v internetovej dobe si našli nové komunikačné diaľnice. Je tak paradoxné, že práve sloboda sa stáva ich najživnejšou pôdou. Autor knihy dáva za príklad Michela de Montaignea, ktorý tvrdil, že dávať ľahkovážne rovná sa medzi neznáme a nevhodné, je vlastne ignorovaním najväčšej z antických myšlienok: „Viem, že nič neviem“. Keď prekračujeme hranice, či už naozaj alebo len v našich hlavách, tak by sme sa podľa Montaignea mali zbavovať lokálnych predsudkov a stať sa tak slobodnejším občanom sveta.

Útěcha z filozofie je veľmi inšpiratívna kniha. To, že to predkladám ako akýsi stručný filozofický manuál pre používateľov internetu a sociálnych sietí, je len môj konštrukt. V skutočnosti Útěcha z filozofie ponúka omnoho väčší diapazón odpovedí na otázky týkajúce sa šťastia, peňazí, frustrácie, nedostatku, neschopnosti, lásky, úzkosti a krízových stavov. Je napísaná zrozumiteľne a číta sa s ľahkosťou. Autor akoby sa pri tvorbe textu sám inšpiroval názormi Montaignea, v knihe často citovaného filozofa.

“Každé náročné dílo nás staví před dilema, zda máme odsuzovat autora za to, že se nedokáže vyjádřit jasně, a nebo sami sebe, že jsme příliš hloupí a nechápeme, o co jde. Montaigne nás vyzývá, abychom vinili autora. Neobratně napsaná próza je spíše výsledkem lenosti než chytrosti; co se lehce čte, málokdy bylo lehce napsáno. Komplikovaná próza taky může maskovat chabý obsah; nesrozumitelný text se tak vlastně brání nařčení, že nemá co říct”.

Alain de Botton: Útěcha z filozofie

A2 16/2011, autor: Jiří Zizler

O duši je třeba dbát – tahle pravda nestojí lidem denně na očích. Zmatky, bolesti a frustrace však rodí touhu po poznání, vůdcích a duchovních cestách, často vedoucích až k pokoutním cestičkám, na nichž se nám místo vody od pramene dostane stokrát převařeného čaje. Moudra jsou cinklá bažením po penězích či bezuzdným šarlatánstvím. Zkrátka, rozum a city nelze vydat „spontánnosti“ napospas. De Bottonova kniha je tudíž navýsost cenná, věnuje se totiž právě otázkám štěstí, správného myšlení, vyrovnanosti s osudem, umění dobře žít. Zaměřuje se na různé způsoby útěchy a filosofické odpovědi na závažné lidské deficity, kterak je poskytují Sokrates, Epikuros, Seneca, Montaigne, Schopenhauer a Nietzsche. Neoblíbenost, nedostatek peněz, zlomené srdce a všeliké nesnáze můžeme překlenout přiléhavým a originálním přístupem. Autor upozorňuje, že člověk se ve svém pohybu vpřed vždy nalézá někde mezi moudrostí a pošetilostí, vždyť podle Michela de Montaigne jsme právě napůl šílení a napůl moudří, a zůstáváme jenom lidmi: „I když sedíme na nejvyšším trůně na světě, sedíme pořád jenom na prdeli.“ Je dobré se s frustracemi smířit, ale jejich nepřijetí posunuje lidstvo dál. Jako ve všem tu jde o schopnost rozlišovat a o pravou míru. Jasně, stručně, prostě a přehledně napsaná kniha nechť poslouží jako dobrý úvod do filosofie všem bez rozdílu vzdělání, pro něž je zdravá mysl nikoli nejmenší hodnotou.

Filozofie v roli linky bezpečí

Konstruktmag.cz, 5. března 2011, autorka: Martina Macáková

Když se řekne filozofie, většině lidstva vyskočí pupínky zděšení a zardí se představou, že by se k něčemu tak vznešenému mohla přiblížit alespoň na metr. Filozofie nemusí být jen snůška nudných a nepochopitelných frází na první pohled vzdálených člověku a každodennímu bytí z úst pánů-mudrců. Přiblížit ji obyčejnému člověku se snaží řada popularizačních příruček, typu „filozofie pro každého.“ Nedávno vyšla kniha Útěcha z filozofie, která uplatňuje myšlenky velkých mužů od starého Řecka až po Německo 19. století na běžné životní trable, se kterými se každodenně střetává současný člověk.

Jejím autorem je Alain de Botton, který svůj život zasvětil poradenství, jak skutečně žít a uvědomovat si svět okolo. Výsledkem je projekt Škola života a řada knih zaměřených na téma architektury, lásky, filozofie, literatury, cestování a nejnověji na oblast práce (v roce 2009 mu vyšla kniha The Pleasures And Sorrows Of Work). Zprostředkování esejistických knih proslulých pod nálepkou „filozofie každodenního života“ se v českém prostředí ujalo nakladatelství Kniha Zlín, které vydalo v krátkých mezičasech hned tři knihy autora, dnes žijícího v Londýně – vedle Útěchy z filozofie se jedná o Architekturu štěstí a Umění cestovat. Již dříve vyšel v češtině debut tehdy třiadvacetiletého mladíka pod názvem Lekce z lásky.

Šest útěch-kapitol z filozofie nabízí pomocnou ruku v problémech s neoblíbeností, s nedostatkem peněz, s frustrací či s pocitem nedostatečnosti a/nebo v nesnázích. Nechybí také podpora v případě zlomeného srdce. De Botton vysvětluje milostný příběh a jeho fáze za pomocí Schopenhauerovy ústřední myšlenky: naše nevědomé Já je ovládáno vůlí k životu, a ta velí rozmnožovat se. Vede naše kroky při volbě partnera, kterého si vybíráme tak, aby vyrovnal naše nedostatky a výsledkem byli zdravé děti. Útěcha vyznívá poněkud depresivně. Štěstí vlastně nikdy nemělo být součástí životního plánu. Osoba vhodná k zplození totiž zásadně není vhodná pro nás samotné.

Úlohou filozofie v životech skupinky vybraných filozofů, jejichž myšlenky a život autor v knize srozumitelně vysvětluje, je pocit jistoty v útrapách, které Sokrata, Epikura, Senecu, Montaigna, Nietzscheho a již zmíněného Schopenhauera potkali (a leckdy to byly rány smrtelné). S pocitem, že jejich učení může čtenáři nabídnout i dnes slova útěchy, byli de Bottonem vybráni do této knihy.

Útěcha z filozofie je proložena hromadou citátů z děl probíraných autorů, ale i jiných, s tématem souvisejících. Leckdy je pro zpřehlednění užito bodů a číslování, čímž se vytváří seznamy. Některé kapitoly působí jako „kuchařka receptů či manuálů“ pro útěchu, čehož si je autor vědom. Spousta doprovodných obrázků a reprodukcí uměleckých děl slouží pro ilustraci (spíše než abychom obdivovali jejich provedení, protože jsou malého formátu a černobílé). Bohužel mnoho obrázků působí nadbytečně, text jejich úlohu zastoupí sám. Působí až lacině a podbízivě ve své popularizační roli. Ve snaze o srozumitelnost kniha po formální stránce nevytváří souvislý text (autor si zřejmě myslí, že by mohl čtenáře vyděsit). A tak se ve výsledku zdá být mnoho věcí navíc a snad až přehnaně vysvětlených. Přitom esejistický styl psaní, kterým se de Botton prezentuje i v jiných knihách, postačuje sám o sobě. V Umění cestovat se zabývá psychologií cestování, a i když si na pomoc opět bere cizí díla literátů, výtvarníků a vědců, působí text kompatibilněji. Snad je to tím, že je mnohem více proložen autorovými vlastními zkušenostmi a také samotným tématem.

I přes určitou rozkouskovanost je Útěcha z filozofie příjemným a cenným ponorem do světa filozofie. Přibližuje ho životu a snaží se nabídnout vysvětlení, proč jsou některé věci, tak jak jsou. Vyslovuje fakta, která už třeba podvědomě víme. Např. že bohatství nezaručuje, že budeme šťastní, jak tvrdí Epikuros. Nebo o nutnosti přijmout naše nižší já, jak učil Montaigne ve svých Esejích, které jsou plné sexu, pšouků a kadění. Strhující je vyprávění o životech filozofů, které vesměs souvisí s výslednou koncepcí jejich filozofie. Vtipné jsou také paralely mezi minulostí a přítomností, např. ve zmínce o Platónově Menónovi, ve kterém Sokrates hovoří s panovačným aristokratem, je představa, jak tento muž mohl vypadat, vyjádřena titulní fotografií jednoho life-stylového magazínu.

Montaigne je přesvědčen, že kvalitní kniha je hlavně užitečná a praktická pro život. Z myšlenek filozofů je potřeba vybrat ty, které jsou zajímavé z hlediska užitečnosti pro člověka. A de Botton je stejného názoru. Jeho Útěcha z filozofie si s pohvizdováním vykračuje po takto vyšlapaných chodníčcích.

Dotaz k produktu Útěcha z filozofie

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Umění jako terapie

Umění jako terapie

Často slýcháme, že umění je velmi důležité. Jen zřídka se ale dozvíme, proč vlastně. Alain de Botton a John Armstrong jsou přesvědčeni, že umění nám může pomoci řešit ta…

Architektura štěstí

Architektura štěstí

Architektura štěstí je jednou z „knih života“, kterými chce autor obrátit zrak čtenářů na věci všední, věci kolem nás a otevŕít jim oči v jejich vnímámí. Jedním z…

Umění cestovat

Umění cestovat

Kniha Umění cestovat je jednou z řady originálních esejistických knih, které svého autora proslavily ve třiceti zemích světa. Filozof Alain de Botton se v nich obrací k základním…

Náboženství pro ateisty

Náboženství pro ateisty

V roce 2006 se na anglosaském knižním trhu nečekaně rozhořela válka o náboženství: Známý evoluční biolog Richard Dawkins ve svém bestselleru Boží blud napadl jménem vědy a…