Hledání Černého vikinga | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Doufejme v to nejlepší
  • Než vystydne káva
  • Laila
  • Skleněný pokoj
  • Zůstaň se mnou

Hledání Černého vikinga

Cena:
399 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-751-0
Překlad:
Markéta Ivánková
Datum vydání:
18. 03. 2019
Počet stran / vazba:
484 / vázaná

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 219 Kč)Přehled všech našich e-knih

Palmknihy eReading 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Hledání Černého vikinga

Vikinská éra z pohledu historie i fikce

Islandský autor se vydává po stopách vlastního předka, který žil před 1100 lety, jednoho z nejzámožnějších záborců ostrova, o němž se však paradoxně v islandských ságách téměř vůbec nemluví. Bergsveinn Birgisson skládá z těchto kusých fragmentů dobrodružný běh života Geirmunda Heljarskinna, syna norského místního krále a princezny z Karélie. Ukazuje, čím se ideálním představám vikinské společnosti vymykal a proč o něm jinak bohatá ságová literatura mlčí.

Autor mistrně líčí obrazy z Geirmundova života a tato fikce nejen poutavě dokresluje dobovou atmosféru, ale také vyváženě doplňuje nejnovější vědecké poznatky. Odvolává se na pečlivě vybrané staroseverské texty a mezioborový výzkum z oblasti sociologie, antropologie, archeologie i genetiky. Autor je inspirován dějinami každodennosti, přitom však čtenáři umožňuje sledovat i mezinárodní souvislosti událostí a porovnat, čím byla tehdejší Skandinávie specifická. Erudovaná věcná próza spolu s ironickým nadhledem a vlastními zážitky autora z této cesty za reálnou historickou skutečností místy volně přechází v historický román.

...

„Mistrovské dílo! Nikdy předtím mě Sibiř nijak zvlášť nezajímala. To až nyní. A vlastně ani doba vikinská. Až nyní. Kniha je velmi cenným dílem přinášejícím vědomosti v době, kdy na vyprávěních humanitních věd už očividně nelze vydělat. Proto dík a chválu za vědeckou nezdolnost a niternou potřebu vyprávět. Bohatství této knihy a její napínavá výstavba vzbuzují respekt. Kniha by si měla najít mnoho čtenářů. Budou překvapení, že historie může stále říct tolik nového. Je tolik neobjevených břehů.“ ― Mona Ringvejová, Aftenposten

Úryvek: Hledání Černého vikinga

Recenze: Hledání Černého vikinga

Birgisson, Bergsveinn: Hledání Černého vikinga

iLiteratura.cz, 16. dubna 2019, autor: Martin Liška

Žil muž jménem Geirmund Heljarskinn a patřil mezi nejpřednější muže Islandu. Přesto, nebo právě proto mělo být jeho jméno zapomenuto. Z jeho rodu však vzešel Bergsveinn Birgisson, jemuž norny určily jako nejpřednější zbraň nikoliv meč, ale jazyk. Když dospěl v muže, rozhodl se odčinit křivdu spáchanou na Geirmundovi.

Sága o muži, který měl být zapomenut
Bergsveinn Birgisson
: Hledání Černého vikinga. Přel. Markéta Ivánková, Kniha Zlín, Praha, 2019, 484 s.

Snad každý člověk si občas položil otázku, kdo byli jeho předkové, jak se jmenovali, čím se živili, jak se chovali a co po nich zůstalo. Bez větší námahy lze rodokmen sestavit čtyři generace nazpět, tedy k prarodičům vlastních prarodičů, hlouběji do minulosti už je potřeba pátrat v matrikách a dalších archiváliích, zřídkakdy se ale lze dopracovat dále než do 17. století. Všichni amatérští i profesionální genealogové tak mohou jen závidět Islanďanům, kteří v mnoha případech dokáží doložit svůj rodokmen až do dob kolonizace ostrova v druhé polovině 9. století. Funkci matrik pro nejstarší období přitom do značné míry nahrazují staroseverské rodové ságy, specifický žánr, pro který bychom ve světové literatuře jen stěží hledali paralelu. Díky práci tuzemských badatelů a překladatelů se může alespoň s některými rodovými ságami seznámit i český čtenář, jde ovšem jen o reprezentativní výsek z mnohem většího celku. V ságách vystupuje mnoho historických postav, které se samostatné „vlastní“ ságy nedočkaly, nebo se tyto texty přinejmenším nedochovaly. Pokud zároveň další prameny takovouto historickou osobnost označují přívlastkem „nejznamenitější ze všech záborců země“, je na místě si začít klást otázku, proč někdo takový vystupuje jen jako vedlejší postava ság popisujících vzestup rodin jiných záborců. Tuto otázku a mnohé další s ní spojené si položil islandský badatel Bergsveinn Birgisson (nar. 1971), přičemž vedle vědeckého zájmu měl i motivy ryze osobní – zmíněný „nejznamenitější ze všech záborců země“ byl totiž jeho přímým předkem. S výsledky svého výzkumu seznámil autor, který se může pyšnit doktorátem v oboru staroseverské filologie, v roce 2013 nejprve norské publikum, na základě dalších poznatků, získaných mimo jiné i přímo od čtenářů, poté připravil rozšířené vydání v rodné islandštině. Právě tato rozšířená verze s názvem Hledání Černého vikinga se nyní díky nakladatelství Kniha Zlín dostává v překladu Markéty Ivánkové i na český trh.

Výsledek svého bádání Bergsveinn Birgisson rozdělil do pěti kapitol, z nichž první plní roli osobně zabarveného úvodu, bez jakého se v posledních letech neobejde téměř žádná severská literatura faktu, následující čtyři potom v chronologické a geografické shodě mapují jednotlivé úseky života vikinga jménem Geirmund, kterému jeho okolí dalo přízvisko Heljarskinn neboli „Černá kůže“ – odtud vychází i název publikace. Při líčení Geirmundových osudů autor zavede čtenáře nejprve do Norska, kde se Geirmund narodil a vyrůstal, poté do dnes ne s jistotou identifikovatelné, patrně sibiřské oblasti Bjarmaland, kde strávil několik let jako dospívající muž, následně do Irska, kam se vydal na pokyn svého otce, aby se zúčastnil odtud pořádané lovecké výpravy na sever, a na závěr na Island, kde Geirmund díky svým znalostem, schopnostem a v neposlední řadě i tvrdosti získal přední postavení mezi prvními kolonisty. Uvedený přehled je ovšem jen přibližný, kvůli nutným souvislostem kniha často zabíhá do minulosti, nebo naopak i několik staletí dopředu, k tomu autor vkládá pasáže popisující vybrané momenty ze svého výzkumu, odehrávající se i v prostředích jako kavárna nebo archeologická konference. K vyjmenovaným etapám Geirmundova života je pak nutné si před všechna slovesa domyslet slova jako „prý“, „patrně“ nebo „nejspíše“, neboť jak již bylo zmíněno výše, žádný samostatný text popisující Geirmundův život se nedochoval a jeho životopis je tak nutné rekonstruovat na základě krátkých úryvků z jiných textů, domněnek, historických paralel, archeologických nálezů a dalších podobně nejistých a nejednoznačných podkladů.

S otázkou „Kdo byl a jak žil Geirmund Heljarskinn?“ se nerozlučně pojí otázka další: „Proč se o tak významném muži dochovalo tak málo zmínek?“ I tu se snaží autor zodpovědět, závěry, k nimž dospívá, ovšem potěší jen málokterého Islanďana – řešení záhady vidí ve skutečnosti, že Geirmundova existence do značné míry zpochybňovala, ne-li přímo vyvracela narativ o prvotní islandské společnosti jako o společenství sobě rovných svobodných kolonistů. Geirmund jako bohatý obchodník, využívající bez sebemenšího zaváhání práci stovek otroků, a mocný muž, jehož ozbrojená družina byla přibližně stejně početná jako družina samotného norského krále, skutečně příliš nezapadá do vzorce, který se ve 13. století, kdy se Island nacházel v podstatě ve stavu občanské války, snažili zapisovatelé ság předložit celé společnosti jako vzor. Ovšem ani zde nesmíme zapomínat tento poměrně radikální závěr doplnit oním „prý“, „patrně“ nebo „nejspíše“.

Je nutné zmínit, že autor se nežene za senzacemi a svá tvrzení podkládá množstvím argumentů z nejrůznějších, nejen humanitních oborů – vedle filologie a archeologie využívá i poznatků etnografie, genetiky, antropologie a dalších disciplín. Nezůstal jen badatelem-teoretikem, své poznatky a hypotézy neváhal ověřit přímo v terénu. I v případě, že by čtenář s některými vývody ohledně osudů konkrétního jedince nesouhlasil, představuje tento široký záběr velmi plastickou sondu do života dávných mořeplavců a kolonistů.

Jak již bylo zmíněno, do odborného textu Bergsveinn Birgisson zařadil i řadu pasáží ze života své rodiny a z průběhu výzkumu, některé na základě jen velmi volných či jen jemu srozumitelných asociací. Ty sice přibližují badatele samotného jako člověka chybujícího a pochybujícího, tedy skrz naskrz lidského, zároveň ale mohou působit rušivě a občas i vyvolat otázku, zda se vůbec ještě jedná o literaturu faktu – scénu fiktivního telefonického rozhovoru s Geirmundem rozhodně nelze označit jako typický prvek tohoto žánru. Této dvojsečnosti si je vědom i autor, který knihu v doslovu sám označil za „experiment s formou“ a „hybrid“, ale přesto ji výslovně pokládá za vědecké dílo. Tomu odpovídá i řada formálních náležitostí (poznámkový aparát, přehled použité literatury), přesto text místy připomíná spíše reportáž o pátrání po původu vlastní rodiny nebo rešerše k historickému románu. Pozitivem tohoto přístupu nicméně je, že čtenář se tak blíže seznámí s procesem vzniku publikace a může uvažovat, jakým směrem by se v roli badatele dále vydal on sám.

Český čtenář, neobeznámený se staroseverskými ságami a Islandem natolik jako čtenář originálního norského, resp. rozšířeného islandského vydání, o jehož jazykově zdařilý překlad se v tomto případě jedná, jistě ocení přehledné mapky a rodokmeny, jimiž je text doplněn. Pozornost si zaslouží i poznámkový aparát, který obsahuje řadu dalších doplňujících informací a nikoli jen odkazy na další literaturu, v češtině obvykle nedostupnou. Po knize může bez obav sáhnout každý, jak člověk s povrchními vědomostmi o životě vikingů, tak čtenář již poučený – i on se z ní dozví mnoho zajímavého a nového. Příklad Geirmunda Heljarskinna nás ale nevede jen do vzdáleného světa raně středověkých mořeplavců a kolonistů, ukazuje zároveň, jak děsivě snadné může být nepohodlného jedince téměř vymazat z dějin a jak složitou prací je pak následné pátrání po roli, kterou ve své době sehrál.

Zdroj: http://www.iliteratura.cz/Clanek/41419/birgisson-bergsveinn-hledani-cerneho-vikinga

Dotaz k produktu Hledání Černého vikinga

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
  Informace o ochraně osobních údajů
 

Dále doporučujeme

Nudge (Šťouch)

Nudge (Šťouch)

I když je lidský mozek jistě úžasná věc, byl stvořen jen k určitým účelům, například jak najít potravu a přitom se nenechat sežrat. Účely, k nimž stvořen nebyl, jsou například…

Faktor Churchill

Faktor Churchill

Životopis Winstona Churchilla podává autor se svým charakteristickým vtipem a pronikavostí. Podobizna premiéra, který nebojácně vedl svůj národ do boje, přestože nenáviděl válku.

Pyramida. Portrét opuštěné utopie

Pyramida. Portrét opuštěné utopie

Ruské hornické město Pyramida, které mělo být ztělesněním sovětské ideologie a bylo tak i prezentováno, bylo až do roku 1998 jedním z největších sídel na Špicberkách. Po…

Japonsko za zrcadlem

Japonsko za zrcadlem

Když se antropolog Alan Macfarlane setkal s Japonskem poprvé, připadal si jako Alenka v Říši divů a zatoužil zemi, její kultuře a zvykům více porozumět. V této knize nás provází…

Tento web používá pro svoji funkčnost, analýzu návštěvnosti a nástroje marketingu soubory cookies. Zobrazit detaily