Rivers of Babylon | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní slevy
  • Pouze pro VIP soutěž
  • Faktor Churchill
  • Touhy Džendeho Džongy

Rivers of Babylon

Rivers of Babylon
Cena:
289 Kč  246 Kč
Dostupnost:
není skladem
ISBN:
978-80-87162-25-5
Překlad:
Kristýna Zelinská, Miroslav Zelinský
Datum vydání:
07. 10. 2009
Počet stran / vazba:
296/brožovaná
4.25 / 175

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 149 Kč)Přehled všech prodejců a našich e-knih

Palmknihy Kosmas eReading Martinus.cz RájKnih.cz iBookstore 

  • Popis
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Rivers of Babylon

Rivers of Babylon je naprosto zásadním dílem československé polistopadové literatury, které právě vychází poprvé v českém překladu. Slovenský autor Peter Pišťanek v něm rozehráva barevnou mozaiku postav a postaviček, které dávno před nástupem dravého kapitalismu devadesátých let vpluly ničím nevarovány do rozbouřených vod naší nedávné minulosti a naprosto přesně v knize předpovědel československou realitu, jež se v plné nahotě vynořila o několik let později. Pišťanek býva přirovnáván ke „slovenskému Vieweghovi“, ale to jenom z jednoho prostého důvodu – není v Česku zatím tak známý, jak by si zasloužil. Jeho knihy mají s ničím neporovnatelný, fantastický a přitom plně uvěřitelný děj. Při jejich čtení má člověk pocit, že se právě nachází uprostřed všeho toho reje a není rušen neustále se vynořujícími otázkami, zda to, či ono není příliš vyumělkované a zda to, či ono do knihy patří, nebo ne. Příběhy plynou přímo před očima, postavy se z nich vynořují naprosto hmatatelně. Rivers of Babylon je kniha, která se čte doslova jedním dechem. V roce 2008 vyšla v USA v anglickém překladu a kritika (m.j. prestižní The Times) ji zařadila mezi nejlepší středoevropská překladová díla.

Recenze: Rivers of Babylon

Kritický klub Jana Rejžka

Český rozhlas 6, autoři: Jan Rejžek a Vladimír Just

Diskusní kritický klub nekompromisního glosátora kulturního a politického dění Jana Rejžka a divadelního znalce a kulturního publicisty Vladimíra Justa. Padesát minut o aktualitách z naší a zahraniční kultury. Pořad je kontaktní.

Poslechnout pořad si můžete na http://www.rozhlas.cz/cro6/porady/_porad/1368.

Z venkovského synka pánem Bratislavy. Příběh z československého podsvětí

LitENky, 4. ledna 2010, autorka: Barbora Biňovcová

Veksláci, prostitutky, cikánské partičky a hlídač parkoviště. Jsou devadesátá léta a ti všichni postávají před bratislavským hotelem Ambassador a čekají na příjezd zahraničních turistů s kapsami plnými valut. Hotel Ambassador je lůnem praní špinavých peněz, korupce, násilí a lehkých žen.

Vesnický hoch Rácz se vydává do města vydělat nějaké peníze, aby mohl zabezpečit svou snoubenku. Na tu zapomene záhy poté, co je zaměstnán v hotelu Ambassador a zorientuje se v tamějším prostředí. Díky své mazanosti a tvrdé pěsti si postupně podmaní všechny, kdo s hotelem mají co dočinění – od pouličních šmelinářů přes personál až po samotného ředitele. Z poctivého a bezelstného mladíka se stává nelítostný mocichtivý boss.

Morální skolióza způsobená tíhou peněz. To je ústředním tématem prvního příběhu trilogie slovenského autora Petera Pišťanka Rivers of Babylon, který se v listopadu dočkal svého českého překladu. Jeho děj je jednoduchý a často předvídatelný. Díky stručnému a energickému podání má ale spád. Šmrnc mu také dodává nadsázka, zveličující každou druhou výpověď, a skutečné grády pak jeho kmotrovsky-groteskní charakter. Na jedné straně tu máme uhlazený svět mafiánů, v němž kdo dodržuje pravidla, snadno přijde k penězům, a kdo je nedodržuje, ještě snáz k újmě na zdraví. Prostředí vytvořil a udržuje krutý Capo di Tutti Capi Rácz, ovšem nesdílí ho sám. Má pod sebou řadu poddaných a tito jeho La Consiglieri a l' Soldati připomínají svým intelektem a schopnostmi spíše než příslušníky rodu Corleone postavičky ze Spolčení hlupců J. K. Tooleho. Svými počiny se mnohdy dostávají do situací tak extravagantních, až se musíme rozesmát a sami sebe zeptat: „No je tohle možný?“

Tato humorem a erotikou naditá kritika československé porevoluční společnosti je jen jednou z řady stejně čtivých próz Petera Pišťanka. U nás je tento velice plodný autor téměř neznámý, a to proto, že ačkoliv píše už od počátku devadesátých let, teprve loni se jeho tvorba dostala do rukou překladatelů Kristýny a Miroslava Zelinských. Ti kromě románu Rivers of Babylon I. zatím stihli do českého kabátu převléknout pouze povídkový triptych Muzika.

I takové kreatury jsou možné?

Deník Referendum, 4. prosince 2009, autor: Jakub Vaníček

Téměř po dvaceti letech vyšel v českém překladu první díl trilogie známého slovenského autora Petera Pišťanka Rivers of Babylon. Díky čtenářské přístupnosti textu se z románu časem stal kultovní fenomén. Pišťankovo líčení zrodu postkomunistického oligarchy svou jasnozřivostí přesvědčí i dnes.

„Kdo je ten Rácz? zeptá se Lenka (...).
Urban se zamyslí. Je to živelná pohroma, řekne potom. Stroj na vydělávání peněz.
Takže zase nějaký vekslák? zeptá se zklamaně Lenka.
Urban přikývne. Přemýšlí. Je to nejhloupější a nejomezenější člověk, jakého jsem v životě viděl, řekne posléze. Nemá ani tolik inteligence co jeho, Urbanova, bota. Ale je úžasně přizpůsobivý. A dravý. On, Urban, už ví, co Rácz chce. Chce všechno. Rácz, to je přírodní katastrofa.“

Rácz je především člověk, v jehož zorném poli leží nejprve to, co je jeho, pak to cizí před humny a dál už nic. Žije pouze tím, na co by mohl dosáhnout, co mu patří a na co naopak nesmí sáhnout. K takovému člověku často patří i neomalenost, animální vitalita a bezskrupulózní chování. Takový Rácz strčí do kapsy veškerou městskou inteligenci, protože na rozdíl od ní si nemusí dávat pozor na to, co řekne. Díky svému instinktu zvířete honícího oběť dokáže jít přímo za svým cílem bez zbytečných obezliček.

Vesnický dříč a řidič traktoru Rácz se na sklonku reálného socialismu 80. let vydá do hlavního města, aby si vydělal lepší peníze. Najde si práci v kotelně hotelu Ambassador a začne se rozhlížet, jak to vlastně v tom velkém světě chodí. Rozhodně mu neunikne, že kdejaký povaleč může žít, aniž by pracoval – Rácz si zjistí, jak důležitý je pojem marka, Němec, Rakušák, a začne podnikat. Jako topič si může dovolit manipulovat s lidmi, kdykoli se mu zlíbí, každý, kdo se mu postaví na odpor, vzápětí drkotá zuby a snaží se všemi silami topiče uchlácholit. Rácze nanejvýš těší, že mu lidé projevují oddanost, ještě radši přijímá dary, které mu hoteloví hosté i zaměstnanci snáší. Zásoby skrývané v kotelně pomalu sílí, sebevědomý topič dostává i marky, a proto pomalu stoupá na žebříčku společenské prestiže. Záhy si uvědomí, jak skvělým místem k podnikání je Hotel Ambassador, jehož služeb využívají hlavně devizoví turisté a režimní prominenti.

Tolik synopse Ráczova příběhu. Kdyby tento neomalený hrdina nebyl postavou, pro niž platí rčení „Účel světí prostředky" a která se vskutku neostýchá žádného násilí, jen když jí bude ku prospěchu, mohli bychom dozajista hovořit o tzv. americkém snu. Rivers of Babylon ale není příběhem o snu americkém, nýbrž socialistickém, v němž člověk konečně nemusí třít bídu s nouzí a pachtit se za každým haléřem, kde se vše nabízí samo – stačí jen odvrhnout pochybnosti, anebo v lepším případě (tedy v tom Ráczově) ani žádnými pochybnostmi netrpět. Držet se svého cíle, utvrzovat pozici, ukazovat svou lepší tvář a přistupovat na kompromisy jen tehdy, když z toho v budoucnu ještě něco kápne. Na prudkém vzestupu nejprve chasníka a posléze magnáta Rácze je názorně demonstrována slabina každého systému – jakmile někdo pochopí zákonitosti vývoje a vyšvihne se dostatečně vysoko, nezadrží ho už žádná pojistka.

Pišťankův Rácz byl stvořen proto, aby spojil dvě zdánlivě odlišné epochy, aby přenesl do doby po sametové revoluci praktiky starého režimu. Poté co socialismu vypršela jeho doba, poté co většina lidí zjistila, že systém už neutlačuje podnikavé duchy, dostávají Ráczové druhou šanci: zaujali už dostatečně pevnou pozici, rozkročili se zeširoka mezi ilegální a legální sféru obchodování, získali si na svou stranu důležité přátele, a tak mohou konečně realizovat svůj sen: přisvojit si majetek, jemuž mohli být dříve nanejvýš řediteli. Od tohoto okamžiku už nejde o socialistický sen, nýbrž o jeho právoplatnější variantu: o sen americký. Rácz si pořídí limuzínu, černé brýle, nastěhuje se do vily nad městem a začne s byznysem.

Pišťankova umělecká invence není omezena jen na realistický popis doby, jejíž zákonitosti autor musí pochopit, aby ji dokázal vylíčit v tak jasných souvislostech. Nechce se věřit, že se nenechal inspirovat tradicí velkých francouzských realistů 19. století a že nesestoupil do kotelen a nevěstinců, aby si mohl líčené prostředí takříkajíc osahat. (V opačném případě by to totiž znamenalo, že okolnosti vzestupu Ráczů byly zřejmé, aniž by k tomu člověk potřeboval vidět hlouběji, do společností, z nichž se tito dravci dřevního kapitalismu v 90. letech minulého století vylíhli.) Plasticita, s jakou z vyprávění vystupují jednotlivé figury, jasná motivace jejich živočišného jednání, honby za penězi a pohodlím, nenechají čtenáře vycházet z údivu. Prostor Pišťankova románu je zcela deterministický, postavy jednají podle železných pravidel – ať už jde o „intelektuály“, estébáky nebo prostitutku. Realističnost nicméně není poslední instancí, jež by dělala z Pišťankova románu umění.

„Vstane a přejde k ventilům. Sebevědomí se mu vrátilo. Plný pulzujícího vzrušení ze Silviiny přítomnosti chytne ocelovou tyč s dvěma přivařenými trubkami, která slouží na utahování ventilů. Ohne ji, jako kdyby byla z plastelíny. Hrdě vykřikne. Přejde k lopatě a zlomí ji o koleno. Pěstí udělá prohlubeň na plechových dveřích do chodby. Ohne kus zábradlí, pohrabáč si omotá kolem předloktí. Zařve přebytkem síly, která roste v jeho těle.“

Vypravěč nepotřebuje vstupovat do děje s komentáři, aby ukázal, jak hloupí jsou hrdinové. Nechává na čtenáři, jak se k jejich jednání postaví. Zároveň, a to je nutno zvýraznit, jim připisuje jisté atributy. Každý z nich má svou hrdost, sílu, je jedinečný, každý má pravdu, nikdo není tak hloupý, aby ho někdo druhý vláčel prachem, každý z nich má svůj sen a dobře ví, že teď ještě musí zatnout zuby, ale už zítra konečně dosáhne tam, kam potřebuje. V tomto schématu „uvažování“ vypravěč vybarvuje postavy, aniž by komentoval to, o jak komické figury se jedná. Je nicméně nanejvýš důležité neztrácet ze zřetele jistý fakt: že totiž podobní uzurpátoři moci právě takto ovlivňují svět, v němž žijeme. Také tuto zásadní reflexi vypravěč nechává na nás.

V tomto přesahu musíme Pišťankův román prožívat nejvíce: jako svrchovaně ironický cirkus, jehož jsme však součástí, třebaže o tom nakrásně nevíme. Pokud se Ráczovi vysmějeme a zůstaneme klidní, neboť jeho svět se nás přece netýká, pak jsme nejspíš zůstali na úrovni jeho svrchované povýšenosti. Umělecky je proto román přesvědčivý natolik, nakolik si chceme stereotypy jednání, o nichž vypráví, připustit ve svém vlastním světě – a to Rivers of Babylon podstatně odlišuje od různých vyprávěnek, jejichž autoři nakonec čtenáře ukolébají tvrzením, že svět zlých lidí deroucích se k moci je problém zakletý do fikce.

Pokud se Pišťankova kniha poměrně výrazně zapsala u americké literární kritiky – podle záložky byla údajně zařazena mezi „nejlepší středoevropská beletristická díla“ –, můžeme za tím tušit hluboké překvapení Američanů z vývoje společensko-politické situace ve střední Evropě. Na druhou stranu si je nutno přiznat, že nezájem, s nímž se Pišťanek v roce 1991 setkal u české obce čtenářů, anebo ne-li nezájem, pak určitě alespoň nedocenění, svědčí o tom, že si jeho text bere na paškál dosud bolavé okolnosti postkomunistické transformace. Naléhavost uměleckého zpracování, syrovost řeči a pádnost autorovy dikce, to vše můžeme chápat jako úder vedený na solarplex naší vlastní hrdosti z dobře odvedené „revoluční“ práce. Zůstává před námi otázka, zda naši optimisté radši všechny Rácze neignorují, aby mohli snáze horlit o dávno uzavřené kapitole dějin.

Dotaz k produktu Rivers of Babylon

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Muzika

Muzika

Československo nedlouho před listopadem 1989. Nezaměnitelná atmosféra, zaměnitelní lidé a všudypřítomné podbízivé melodie. Málokterý text tak intenzivně vyvolává ve čtenáři…

Rivers of Babylon II.

Rivers of Babylon II.

Rivers of Babylon II. je volným pokračováním úspěšného románu Petera Pišťanka. Autor v něm svým nezaměnitelným stylem rozvíjí osudy postav knihy Rivers of Babylon I. a zároveň se…

Smrt na Dunaji

Smrt na Dunaji

První láska, věčná řeka a poslední plavba. Martin a Mona se jako děti poznali v Bratislavě a jejich životy spojila řeka. Už jako dospělí se po letech znovu potkají na luxusní lodi…

Naživu (Výběr z tvorby)

Naživu (Výběr z tvorby)

Základním a prakticky neměnným stavem hrdinů Ballových povídek je osamělost, která se neztrácí dokonce ani ve vztazích mezi muži a ženami, kdy se mění na tzv. “dvojosamělost”…