Třetí kosmická rychlost | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní čítanka
  • Náklaďáky Volvo
  • Bílé město

Třetí kosmická rychlost

Třetí kosmická rychlost
Cena:
239 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-87162-61-3
Překlad:
Anežka Kuzmičová
Datum vydání:
15. 04. 2011
Počet stran / vazba:
194/brožovaná
3.70 / 23
  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Třetí kosmická rychlost

Málokdo byl tak první jako Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru. Lotta Lotassová mu v románu Třetí kosmická rychlost nahlíží do dětství, do duše i do kabiny, avšak hlavní slovo dává těm, kdo s ním sdíleli téměř vše: zhrzeným konkurentům, oddaným náhradníkům, přísným vědcům a geniálním konstruktérům, jež sovětská diktatura bez okolků odklízela jako psy. Oficiální příběh rané kosmonautiky tu ustupuje méně známým faktům i konspiračně laděným fantaziím o tom, jak složitá byla přísně utajovaná cesta, již museli první kosmonauti k Bajkonuru urazit, a v jakou tragédii se zvrátil život nejednoho z nich. Lotta Lotassová vypráví uhrančivě a podrývá při tom kdejakou zvyklost, neboť z leteckých vášní, krás stepní krajiny a pocitů beztíže vyrábí strhující příběhy, zatímco všudypřítomné dějiny vědy a totalitní zvůle přetváří v mrazivou poezii.

Úryvek: Třetí kosmická rychlost

Recenze: Třetí kosmická rychlost

Gagarin medzi mýtom a fikciou

Inaque.sk, 8. srpna 2011, autor: Tomáš Mrva

Jurij Gagarin patrí medzi najslávnejšie postavy 20. storočia. Komunista s ľudskou tvárou bol a je obľúbený aj na Západe, ako dokazuje socha, ktorú mu nedávno odhalili v Londýne.

Tento rok si pripomíname 50 rokov od jeho prelomového letu do vesmíru a moravské vydavateľstvo Kniha Zlín vydalo český preklad románu švédskej autorky Lotty Lotasovej Třetí kosmická rychlost. Pustiť sa do umeleckého spracovania Gagarinovho života nie je ľahká úloha.

Prvý muž vo vesmíre je už pol storočia viac mytologickou postavou ako človekom z mäsa a kostí. Okolnosti jeho letu (a najmä pristátia), ale najmä tragickej smrti, stále vyvolávajú otázniky, a to nielen u chronických konšpiračných teoretikov. Ak sa autorka rozhodne držať pri zemi, tak hrozí, že výsledok bude príliš nudný a neprinesie nám nič nové. Ak popustí uzdu fantázii, tak môže pôsobiť nedôveryhodne, až uletene.

Třetí kosmická rychlost sa pohybuje kdesi uprostred a efekt je sprvu dosť rozpačitý, lebo lyricko-snové pasáže sa striedajú s pomerne chronologickými spomienkami na letecký a neskôr kozmonautický výcvik, čo pôsobí trocha mätúco. Postupne všakkniha naberá na obrátkach, keď sa pred nami otvára Gagarinovo vnútro.

A nielen jeho, ale aj „toho druhého“, jeho náhradníka, ktorého meno v knihe nezaznie. Netreba však priveľké pátranie, aby sme zistili, že išlo o Germana Titova. Práve jeho rozprávanie v kapitole Orol (to bolo Titovovo ohlasovacie meno pri jeho lete vo Vostoku 2) nám približuje, aké to vo vesmíre v skutočnosti bolo. Gagarinov let trval len 108 minút, aj v knihe zaberá sotva dve strany, aj to prevažne z pohľadu Titova.

Gagarin len odovzdá odkaz ľudstvu, že všetko, čo urobil, smerovalo k tejto historickej chvíli. Let však prežíva čitateľ očami Titova, rovnako osamelého ako jeho kamarát na obežnej dráhe. Takýto autorský prístup je pomerne originálny, pretože dejiny sú väčšinou len o víťazoch. Na druhých sa nemilosrdne zabúda. Kolumbus, bratia Wrightovci, Amundsen, Charles Lindbergh, Gagarin, Neil Armstrong, to sú víťazi, ale kto prišiel hneď po nich? Okrem tragického kapitána Scotta sa takmer všetci stratili v záplave iných mien a dátumov. To už je potom lepšie byť posledný, ako Eugene Cernan na Mesiaci. Tu sa však prvý do istej miery dostáva na úroveň prvého. Veď čo je 108 minút a jeden oblet Zeme proti 25 hodinám a 17 obletom? Od bezmenného druhého sa dozvedáme, aké to je, ocitnúť sa v stave beztiaže („Zničehonic jsme měl pocit, jako bych skočil salto mortale a zůstal viset ve vzduchu nohama nahoru.“), ako vyzerá naša planéta zvrchu („Z vesmírné perspektivy se od sebe kontinenty, oceány a moře světa liší hned na první pohled, nejenom tvarem, ale i barvou.“), ako tam plynie čas („Svítá každých čtyřicet pět minut.“) alebo aké komplikované je najesť sa tam („Pár kapiček vyteklo a poletovalo mi u obličeje... Po jedné jsme je pochytal do víčka tuby a spolykal je.“).

Gagarin nemal čas upadnúť vo vesmíre do bezvedomia alebo si tam pospať. To všetko si odskúšal až ten druhý. Niekedy je cennejšie ísť už po mierne vychodenej cestičke.

Lotassovej román však nie je len o týchto dvoch mužoch. Možno ho čítať aj ako sondu do života akéhokoľvek kozmonauta. Veď ktorý z nich si nevytrpí svoje v centrifúge (opisy výcviku v nej patria k najlepším pasážam knihy), ktorý sa necíti v kozmickej lodi stiesnene, koho nezaskočí, že zrazu nefunguje gravitácia a v kom nie je aspoň trocha strachu, že ho pohltia ohne pekelné, ak technika zlyhá.

Oceniť treba aj to, že autorka verne zachytila kontrast medzi servilnosťou verejných prejavov („Naše rakety vynáší do vesmíru síla dvou set dvaceti milionů lidí, obyvatel Sovětského svazu.“), neľudskosťou úradov, napríklad voči vrchnému konštruktéroviKoroľovovi, ktorý v 30. rokoch skončil v gulagu ako nepriateľ ľudu, a vnútornými pochybnosťami kozmonautov. Svoju úlohu tu možno zohrala aj prekladateľka Anežka Kuzmičová, ktorá našla tie správne české výrazy zodpovedajúce dobe. Na druhejstrane treba podotknúť, že mala občas problémy s ruskými reáliami a kde-tu sa jej votrel švédsky prepis do ruských reálií (Kabarovsk namiesto Chabarovska, Ehrenburg namiesto Erenburga a Tokoff namiesto Tokova).

Zaujímavou vrstvou knihy sú kapitoly Němý a Špitál, kde sa autorka pohráva s konšpiračnými teóriami okolo sovietskeho vesmírneho programu. Je to však v podobe náznakov, ktoré čitateľ ani nemusí odhaliť a môže si tak text interpretovať po svojom. Čoho konkrétne sa tieto náznaky týkajú, samozrejme nepoviem, pretože to by bolo ako prezradiť vraha v detektívke. Svojím spôsobom sa na ňu mení aj Třetí kosmická rychlost, pretože ani životy kozmonautov neboli celkom také, ako námich prezentovala sovietska propaganda. Ale príbehy sú to fascinujúce v obidvoch podobách.

Lotass, Lotta: Třetí kosmická rychlost

iliteratura.cz, 26. června 2011, autorka: Marie Voslářová

České vydání románu Třetí kosmická rychlost švédské autorky Lotty Lotass se podařilo načasovat dokonale: právě na padesáté výročí prvního (přinejmenším prvního úspěšného) letu rakety s lidskou posádkou do vesmíru. O něm, ale zdaleka ne pouze o něm, kniha velmi osobitým způsobem vypráví.

Pozor – nejde o dokument, přestože se vyprávění dotýká velké spousty skutečných událostí a osob. Máme-li po ruce internetové vyhledávače, zavedou nás aluze nejrůznějšího druhu na stopu řady fascinujících pravdivých (s větší či menší jistotou, vždyť jde o historii Sovětského svazu) příběhů. A pokud někde platí, že skutečnost předčí nejdivočejší fantazii, pak právě zde.

Číst bez průběžných rešerší pak znamená ponořit se do svérázné poezie plné náznaků a tajuplně mrazivé krásy. Lotta Lotass dokáže vyprávět o sovětském vesmírném programu včetně technických detailů neuvěřitelně (bá)snivě. O slovo se přetahují nejrůznější postavy, mezi něž patří sám Jurij, druhý muž ve vesmíru German Titov, ale také celá řada „kosmonautů číslo nula“. Těch, o kterých se většinou nemluví, jen tuší: měli smůlu. Prvního kosmonauta zná celý svět dodnes, ale na projektu se podílelo mnoho dalších lidí, kteří si zasluhují být připomenuti a jejichž příběhy jsou neméně zajímavé. Nejde však jen o fakta, ale také o přesvědčivé vhledy do myšlení a prožívání jednotlivých postav.

Začínáme však daleko dříve: třicátá léta, vesnice Polkovnikovo, narodil se chlapec, s rodinou protrpěl světovou válku a stal se pilotem stíhaček. Kdo má chuť, může pátrat, nakolik se životopisné údaje shodují s Gagarinovými a kde se ten či onen motiv vzal. Následuje líčení drastického výcviku pro kosmický program – budoucí hrdinové jsou zároveň pokusnými králíky, je třeba zjistit, co vše lidský organismus vydrží. „Jedním z nejtrvalejších výzkumných projektů sovětské vědy vůbec je studium limitů lidského těla v rozličných podmínkách. Řečeno jinak, zaměřování a analýza bodů a momentů, v nichž se orgány a tělesné partie či organismus jako celek hroutí a podléhají zkáze.“ (Lotta Lotass jako by chvílemi promlouvala k posluchačům v přednáškovém sále.)

Cynismus generálů hvězdných válek vyniká zejména v kontrastu s nadšením konstruktérů raket a budoucích pilotů. A právě tuto fascinaci nekonečným kosmickým prostorem, stejně jako možnostmi (ale i krásou!) techniky, autorka výborně zprostředkovává. Znovu cítíme úžas nad tím, co je dodnes nepochopitelné, třebaže zároveň samozřejmé: lidé se ocitli v kosmu. Ovšem nelze zapomínat za jakou cenu.

Kosmická loď Vostok se úspěšně vrací a z Gagarina je rázem snad nejznámější člověk na Zemi: „V rodné vísce ho vítá hlouček stařen. Pověz nám, Juriji, viděl jsi ho? Koho? Jak to, že tě k sobě pustil?“ Snad si ani nelze představit lepší ukázku toho, jak je Lotta Lotass schopna vyjádřit mnohé pár slovy. Jinak je však nesnadné její styl charakterizovat. Rychlé a někdy matoucí střídání úhlů pohledu zpočátku působí jako manýra, v průběhu čtení však vychází najevo jeho funkčnost a působivost. Epizody ze životů postav střídají pronikavé psychologické postřehy, krátké odborné vsuvky či líčení přírody. A každá z těchto součásti stojí za to.

Tomu, kdo má zájem, nabízí Třetí kosmická rychlost značnou dávku poučení a impulsů k hledání dalších informací na vlastní pěst, a to nejen o počátcích ve své podstatě šíleného objevování vesmíru. Kdo na historii příliš nevěří, může se zkrátka nechat unášet asociacemi. Nových světů objeví v obou případech nespočet.

Dotaz k produktu Třetí kosmická rychlost

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Asfaltoví andělé

Asfaltoví andělé

Asfaltoví andělé, druhý román Johanny Holmströmové, vypráví o síle patriarchátu, o kulturních propastech a o spletitých cestách mezi identitami. Samira a její kamarádky mají strach…

Dánská občanská válka 2018 – 2024

Dánská občanská válka 2018 – 2024

Na počátku 21. století vypukne v Evropě válka, finanční krize z roku 2008 vede ke zhroucení evropského modelu státu blahobytu. Nedlouho poté je v Dánsku v letech 2018-2024 občanská…

Náklaďáky Volvo

Náklaďáky Volvo (Doppler #2)

Mladý muži, říká von Borring, vy máte problémy. Máte ochablý stisk ruky. Vodnaté oči. Potřebujete pomoc. Nevím, co potřebuju, odpovídá Doppler. Ale pomoc, to zní jako dobrý…

Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v…