Siamská dvojčata | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Ediční plán
  • Globální katastrofy a trendy
  • Nudge
  • Sněhulák
  • Jo Nesbø - box
  • Purity

Siamská dvojčata

Siamská dvojčata
Cena:
169 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-87162-07-1
Překlad:
Jarka Vrbová
Datum vydání:
06. 06. 2008
Počet stran / vazba:
140/brožovaná
3.54 / 181
  • Popis
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Siamská dvojčata

Román Siamská dvojčata je pohled na dlouholetý manželský vztah, zprávu o němž podávají střídavě žena a muž. Edwin je ochrnutý a slepý, vede se sebou nekonečný monolog, snaží se osvobodit mysl od pozvolna odumírajícího těla a nespokojenost s osudem vybíjí na ženě. Ta vedle něj žije pokorně a smířeně a mužovy neplodné úvahy přirovnává k sítím, jež kolem ní jako pavouk spřádá a snaží se ji do nich chytit. Existenciální nouzi hrdinů zprostředkovává autor naturalistickým, silným jazykem.

Recenze: Siamská dvojčata

Vedle ženy se z člověka stane lhář

Lidové noviny, 15. července 2008, autor: Ondřej Horák

Postavy: on a ona. Místo: libovolný byt. Toto strohé drama sepsal norský autor Stig Saeterbakken v románu Siamská dvojčata.

Kde byl Siam, ví dnes čím dál méně lidí – co jsou siamská dvojčata, ví však každý. Sousloví odvozené v 19. století od bratrů Enga a Changa Bunkerových se užívá i v literatuře – vedle nedávno znovu vydaného románu Siamský příběh Jiřího Kratochvila byl teď v českém překladu publikován román Nora Stiga Saeterbakkena Siamská dvojčata.

„Ve snu,/ jsme spojeni/ siamská dvojčata,“ zpívá na albu Siamese Dream Bill Corgan ze Smashing Pumpkins. A i v románu Siamská dvojčata je toto sousloví užíváno jako charakteristika silného milostného vztahu. Vypravěči románu jsou totiž manželé, kteří žijí v těsném – značně dusivém – sepětí.

Hitler a zlo Stig Saeterbakken (1966) debutoval již v osmnácti letech básnickou sbírkou Plující deštníky. Po ní následovala další kniha veršů, povídková sbírka a také první román Incubus. Většího ohlasu se dočkal ovšem až jeho jeho druhý román Nový zákon (1993), kontroverzně přijatý příběh poválečné Evropy a jejího vymezování se vůči Hitlerovi a nacistickému zlu. Poté vydal knihu esejů Estetická blaženost a soubor Zlověstný pohled, kde se mj. věnoval Beckettovi, Faulknerovi, Strindbergovi, Kierkegaardovi či Poeovi, jehož povídky rovněž do norštiny nově přeložil.

V knize Zlověstný pohled se Stig Saeterbakken také vrátil k tématu Nového zákona, tedy k lidskému zlu. Podle Stiga Saeterbakkena je totiž literatura pro autora i pro čtenáře místem, kde neplatí žádná omezení. Není to ale pro tohoto norského autora téma jediné.

Stig Saeterbakken si získal uznání i takzvanou S-trilogií, která obsahuje romány Siamská dvojčata (1997), Sebekontrola (1998) a Sauermugg (1999). První z nich máme tedy teď možnost číst v českém překladu.

Příbytek negativního myšlení On, Erwin, je téměř slepý a nepohyblivý, celé dny vysedává v koupelně v houpacím křesle. Ona, Erna, je pořád doma, občas mu přinese limonádu, občas karbanátky, podá další balíček žvýkaček nebo nasadí čepici. Pokud by někoho napadlo, co pořád ti Norové mají s postiženými – viz loňský úspěšný film Kurz negativního myšlení –, pak je třeba zdůraznit, že Siamská dvojčata jsou velmi odlišná.

V románu totiž nezbývá vůbec žádný prostor pro humor – a tak tam ani nechybí. Atmosféra však není „smrtelně vážná“, spíše značně zatuchlá. Při čtení Siamských dvojčat je ve čtenáři sugestivně vyvoláván dojem, že se ocitl v dlouho nevětraném bytě.

Pro Erwina bylo postižení dvojitou ranou – předtím totiž byl ředitelem zařízení, kde se starají o nemohoucí lidi. V jeho kapitolách se vedle reflektování současnosti často vracíme do minulosti. Nedozvídáme se nic o jeho dětství či o rodičích, ale o jeho práci. Chlap, který pozbyl funkce, pozbyl důležitosti.

Zatímco jeho kapitoly jsou většinou monologické, v těch Erniných probíhá i jakýsi – složitě vedený – dialog: „Člověk se po boku ženy stane lhářem.“ Ona s ním přece jen chce mluvit, z jeho strany se ovšem jedná spíše o psychický teror. Ona přemýšlí o tom, co bude, on přemýšlí pouze o smrti a užírá se představami o tom, co bude, až nebude, případně co se děje v jiných místnostech – to když k nim zavítá kvůli opravě domovník.

Ale přesto, že se zdá, že ti dva jsou spolu už jen proto, že nemají dostatek síly a odvahy, aby se opustili, pojí je něco, co se ukáže až ve chvíli, kdy se jeden druhému vzdaluje, ať už ve skutečnosti, nebo v myšlenkách. Saeterbakkenovým postavám není co závidět. Je však užitečné s nimi projít rozbláceným polem jejich dnů, kdy spolu ještě mohou žít v jednom bytě.

HODNOCENÍ LN ****

Stig Saterbakken: Siamská dvojčata

Iliteratura.cz, 13. srpna 2008, autorka: Barbora Grečnerová

Stig Saterbakken se narodil v roce 1966 v Lillehammeru. Debutoval jako osmnáctiletý gymnazista básnickou sbírkou Flytende paraplyer (Plující deštníky). V osmdesátých letech pracoval jako filmový a literární kritik v časopisech Sogar a Nye Morgenbladet. V roce 1991 vydal svůj první román Incubus. Zlom v jeho románové tvorbě přinesla tzv. S – trilogie - Siamesisk (Siamská dvojčata, 1997), Selvbeherskelse (Sebekontrola, 1998) a Sauermugg (1999). Všechny tři romány volné trilogie pojednávající o mužích, kteří se nedokáží vyrovnat sami se sebou, zaujaly kritiku především stylem psaní připomínajícím např. Augusta Strindberga. Saterbakken se věnuje i esejistice a působí také jako překladatel, v roce 2000 vyšel jeho překlad výboru poezie Edgara Allana Poea, zajímavostí jsou i jeho překlady tří slovenských básníků Buzássyho, Ondruše a Kupce.

Hlavními postavami románu Siamská dvojčata je starší manželský pár Edwin a Erna Mortensovi. Edwin je téměř slepý, ale slyší dobře, zato Erna je nedoslýchavá, zrak jí však zatím slouží. Edwin, bývalý ředitel léčebny pro dlouhodobě nemocné, tráví své dny na houpacím křesle v koupelně. Sedí, denně spolyká několik desítek žvýkaček značky Orbit a přemýšlí. Erna vstupuje do koupelny jen, když nese Edwinovi karbanátky nebo si potřebuje odskočit. Návštěva domovníka, který přijde do bytu namontovat novou žárovku, přinese naději na změnu stejně jako touhu, aby vše zůstalo tak, jak je.

Dva vypravěči – Erna a Edwin – se spravedlivě střídají kapitolu po kapitole, aby si postěžovali na svůj ubíjející život. Edwin si libuje v podrobných popisech svého umírajícího těla i vyměšování. Mezi Edwinovou anatomii se někdy probleskne zážitek ze dob, kdy ho tělo ještě poslouchalo, přesto si jeho předchozí život nelze příliš plasticky představit.

„Necítím nic, bolest je pryč, jako bych seděl s ledovým rampouchem mezi nohama, dolní polovina těla je tak nefunkční, že by se mohla prohlásit za mrtvou, zatímco ta druhá je živá a v poměrně dobrém stavu, i když to je možná trochu přehnané. Alespoň jsem trochu napřed s úklidem, než nastane ta velká show, kdy se vyklízí krám a všechno musí pryč… Jaký asi bude ten den, kdy mi někdo vytáhne špunt a život odteče jako zkažená polévka?“

Erna je odevzdaná osudu, svůj život vnímá jako vyplétání se z Edwinových sítí, do kterých se jí snaží její dvojče chytit. Edwinovo tělo se jí příčí, i ona se neubrání plastickým popisům jeho odumírající schránky, zatímco jeho duši snad už ani nevnímá.

„Když někdo volá a já vezmu telefon, hned, jakmile vejdu do koupelny, Edwin zaútočí, kdo volal, co proti němu kuju za pikle, jestli se nechystám odjet a nechat ho tu holičkách, je přece tak bezmocný, jak tvrdí, ale není to tak, nevím o nikom, kdo by se byl schopen o sebe postarat tak dobře jako on. Sedí uvnitř, ať je den, nebo noc, a myslí. Dělá jen to, je jako pavouk, který bez ustání tká, jako by všechna ta léta spotřeboval na to, že si vytvoří síť s jemnými oky, musím pokaždé dávat pozor, kam šlápnu, nikdy nepřestane tu síť tkát, vůbec jsem si nevšimla, že jsem se do ní zamotala, už se z ní nevymotám.“

Román Siamská dvojčata není moc optimistický, ať už ho čteme jako příběh stárnoucího manželství, příběh o samotě či příběh o životě na hranici smrti. Rozhodně je však výborně napsaný, strohý a syrový jazyk donutí čtenáře přečíst knihu jedním dechem.

Siamská dvojčata

Reflex 32/2008, autor: Vít Kremlička

"Zase pořádně nedotáhla kohoutek, vždycky zapomene, kašle na to, teď bude kapat třeba několik hodin, i docela malé kapky mohou přerůst v explozi, jestli se nepletu, Číňané mučili vězně právě tak..."

Číňané jsou mučením úplně legendární: na webových stránkách Amnesty International lze nalézt celou plejádu čínských mučicích nástrojů, vyvážených úspěšně do států s totalitárními režimy. Jedná se především o elektrické obušky, mnohdy s ostny, samostahovací pouta i mnohé jiné. A nedávné excesy na základně USA v Guantánamu dosvědčují, že mučení dosud neztrácí na oblibě ani u nás na Západě, alespoň v jistých kruzích. Literátovi pak nezbývá, než se namísto líčení přírodních krás uchylovat k metaforám z oblasti tortur a se zvědavostí očekávat, jaké novinky zas k němu dolehnou z mučíren a popravišť?

I malý šašek dokáže velkou rotyku; mezi takové případy patří příběh Siamská dvojčata, vyprávěný norským básníkem, spisovatelem a esejistou Stigem Saeterbakkenem (vydala Kniha Zlín). Komorní příběh Edwina, muže upoutaného na kolečkovém křesle se odehrává z valné části v přítmí koupelny. Je to příběh změněného vědomí, anebo spíš měnícího se vědomí při postupném vyhasínání vegetující lidské bytosti.

Čtenář téměř zalituje, že závěr novely spěje k Edwinově smrti; kdyby vyhrál v loterii, anebo se do něj zamilovala nymfička z webu, bylo by to milé překvapeníčko, až dadaistické. Ale nestane se tak: ve stručných retrospektivách se dozvídáme Edwinovo curriculum vitae a v kapitolách vyprávěných v chladně nezaujatém ošetřovatelském jednohlasu manželkou Ernou můžeme obdivovat její tichou a božskou trpělivost. Toť vše.

Námět jako hrom: o čem přemýšlí, anebo sní člověk v kómatu, nebo v ochrnutí? Před lety ve Spojených státech amerických byla dlouhodobě v bezvědomí žena jménem Terri. Její muž to vzdal a nechal ji odpojit od lékařských přístrojů, které zabezpečovaly její životní funkce. Debata vzniklá v souvislosti s tímhle případem je příspěvkem k problému, nakolik mají druzí lidé co zasahovat do intimity života jednotlivce i jeho smrti. Osobně to nehodlám rozhodnout jinak, že nejlépe člověka v kómatu nechat žít, jak to jde; třeba se mu něco pěkného zdá, nebo putuje v zásvětí? Anebo se Terri zdálo, že už je svět mizerný tolik, že bude život nejlepší prospat? Vždyť se říká ve mlýnici, když melou, nehuď a ožralce, když spí, nebuď!

Něco na tom pravdy bude.

Dotaz k produktu Siamská dvojčata

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Igelitkové pivo

Igelitkové pivo

Igelitkové pivo je obraz jedné bolestné stránky současného Finska, ale dá se říct, že i současné západní civilizace. Román zachycuje čtyřiadvacet hodin ze života mladých…

Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v…

Královo srdce

Královo srdce

Hutné a intenzivní lidské drama založené na skutečných událostech z druhé poloviny 18. století. Ze stránek vystupuje temný svět – líčení pekla mezi živými –, v němž všude…

Místnost

Místnost

V novele Místnost se čtenář dostává do mysli chorobně pedantského úředníka, který ve státním úřadě, jehož je zaměstnancem, objeví tajnou místnost, jejíž existenci všichni…