Místnost | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Ediční plán
  • Purity
  • Globální katastrofy a trendy
  • Because of Fashion
  • Průvodce světem současného umění

Místnost

Cena:
169 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-280-5
Překlad:
Linda Kaprová
Datum vydání:
10. 02. 2015
Počet stran / vazba:
114/vázaná
3.53 / 3208

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 99 Kč)Přehled všech našich e-knih

Palmknihy eReading iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize
  • Články

Popis: Místnost

V novele Místnost se čtenář dostává do mysli chorobně pedantského úředníka, který ve státním úřadě, jehož je zaměstnancem, objeví tajnou místnost, jejíž existenci všichni ostatní odmítají uznat. Vypravěč je posedlý potřebou ovládat, trpí megalomanií a neukojitelnou touhou po moci. Různými způsoby konfrontuje své kolegy a vytváří si pozici, z níž může své okolí rafinovaně ovlivňovat. Místnost, v níž muž pravidelně nachází útočiště, se stává symbolem konfliktu. Konfliktu mezi ním a jeho kolegy a jejich odlišným vnímáním reality. Tato místnost totiž existuje pouze v jeho narušených představách.

Jonas Karlsson ohromuje v tomto díle minimalistickým a umně spředeným příběhem s prvky surreálna. Novela Místnost svým ostrým vykreslením každodenního života lemovaného bizarními setkáními a nedorozuměními zkoumá klasické téma zdání versus skutečnost.

Úryvek: Místnost

Recenze: Místnost

Místnost: Nutkavá potřeba řádu

Kulturissimo.cz, 22. září 2015, autorka: Šárka Nováková

Při čtení útlé novely Místnost švédského herce a spisovatele Jonase Karlssona může čtenář váhat nad tím, jak příběh vlastně vnímat. Je to černohumorná komedie, je to naopak tragédie, nebo jen literární hříčka ve stylu absurdního dramatu? Ale právě pnutí mezi všemi těmito polohami dodává textu naléhavost i sevřenost. Odlišné způsoby vnímání reality jsou navíc stěžejním tématem celé knihy.

Tragédie i groteska

Text v sobě nezapře pozitivní vliv původní a dosud provozované herecké profese autora: převážně uzavřený prostor a omezený počet účinkujících nastiňuje pocit divadelnosti. Tok vyprávění je vnitřním monologem hlavní postavy, na němž je však znát, že jej vytvořil někdo, kdo je zvyklý slova artikulovat na jevišti nahlas. Právě při hlasitém čtení totiž vynikne nejen preciznost jazyka jako výhradního nástroje k charakterizaci protagonisty, jehož způsob myšlení odráží, ale i humorná surreálnost vznikající situace. Ambiciózní Björn nastupuje na nové místo v blíže nespecifikovaném úřadě, neboť na předešlém pracovišti pravděpodobně docházelo k neshodám. Z jeho pohledu na věc brzy vysvítá, co je působilo. Zprostředkovatel dění je evidentně megaloman bez špetky sebereflexe, který myslí jen na vlastní pracovní vzestup a od svého okolí si drží až chorobný odstup. Je to ryzí byrokrat, jemuž je práce vším a jakékoli sociální kontakty jsou pro něj pouze prostředkem k získání výhodnější pozice v kolektivu, jímž chce spíše manipulovat, než aby v něm budoval mezilidské vazby.

Dejte mi pokoj

Konflikt však nakonec nezažehne Björnův instrumentální přístup k okolí, nýbrž jeho odhalení místnosti skryté mezi výtahem a toaletami. Vnitřní uspořádání a izolovanost nalezeného prostoru totiž odpovídají jeho potřebě řádu, klidu a výjimečnosti, takže se pro něj objevená pracovna stane místem, které umožňuje soustředění, působí konejšivě na nervy a potvrzuje mu pocit vlastní důležitosti. Až na jeden malý problém: všichni kolegové do jednoho bez výjimky tvrdí, že jím opěvovaná místnost neexistuje. Ukazuje se tak, že nejen z rušného open space, natož očím posuzující veřejnosti není dovoleno uniknout (ne náhodou se ani šéf oddělení Karl nemůže coby vyšší šarže skrýt před ostatními jinam, než do skleněné kostky, která jej sice vyděluje fyzicky, ale neposkytuje mu žádné soukromí). Prostředí kanceláře, v němž se „souboj“ ústředního antihrdiny s okolím odehrává, navozuje dojem důvěrně známého teritoria, ale zároveň i odosobněného kafkovského bureau či prostoru absurdních piklí jako v Dostojevského Dvojníkovi či Bulgakovově Diaboliádě. Karlsson nicméně k tématu přistupuje se skandinávským minimalismem a informace dávkuje nenápadně po kapkách prostřednictvím nevěrohodného vypravěče.

Zrcadlo obzvláštního

Autor publiku nic neusnadňuje: jeho hlavní figura je směšný človíček blížící se parodii sebe sama, ale zároveň nesnesitelný velikášský despota, který jen v aktuálním postavení dosud nemá možnost svou povahu cele projevit před spolupracovníky (čtenáře, k němuž promlouvá přímo, ovšem nešetří). Ani ostatní postavy však mnoho sympatií nevzbuzují – i přes občasné individuální projevy se chovají jako tupý brblající a při vhodném podnětu i závistivý dav, který netouží po ničem jiném než po likvidaci znervózňující jinakosti. Celý text je tak soustavou zrcadel, v níž Björnova komnata vnitřního usebrání funguje jako pro něj uspokojivý odraz vlastních tužeb i obsesí. Další, avšak méně lichotivá zrcadla neobdivuhodných vlastností či jejich zárodků, jimiž v určité míře disponuje každý, tvoří sám hrdina i jeho antagonisté. Hypertrofovaný obraz, který výpověď Místnosti poskytuje, pak může přispět k uvědomění si jejich přítomnosti v nás a snaze nenechat je příliš rozbujet.

Tajemná místnost – je tam nebo není?

Vaseliteratura.cz, 19. května 2015, autorka: Jolana Hlušičková

Začínám psát první slova recenze a přemýšlím, proč jsem si vybrala k recenzi zrovna knihu Jonase Karlssona Místnost. Čím mne tato útlá knížka oslovila? Odpověď nacházím rychle - anotací slibující poněkud atypický příběh tajemné místnosti. Knihu vydalo v roce 2015 nakladatelství Kniha Zlín v překladu Lindy Kaprové.

Jonas Karlsson (nar. 1971) je všestranně umělecky nadaný člověk, jeden z nejvýznamnějších švédských herců, dramatik i spisovatel. V roce 2005 debutoval jako dramatik divadelní hrou Noční procházka, která se setkala s velmi příznivým ohlasem. Později se začal Karlsson věnovat i psaní prózy. Jeho prvotinou byla sbírka vzájemně propojených povídek Druhý gól, kde dokázal provázat jednotlivé povídky tak, že výsledkem byl ucelený příběh.

Na podzim roku 2014 vyšla ve Švédské čítance nakladatelství Labyrint Karlssonova povídka Dárek o manželské dvojici, jež dostane od sousedů láhev vína, čím vznikne prostor pro domněnky, jaký je skutečný účel tohoto dárku. To roztáčí kolotoč výměny dalších darů, které jen potvrzují to, že dárky nejsou jen tak samoúčelné.

Děj novely Místnost se odehrává v blíže neurčeném státním úřadě, kam nastupuje úředník Björn, který vypráví svůj příběh. Jeho monology umožňují čtenáři nahlédnout do pedantského způsobu myšlení, ctižádostivosti, manipulátorství a evidentního opovržení ostatními kolegy, kteří mají jiné pracovní návyky než Björn. Také o nadřízeném je přesvědčen, že na vedoucí místo nestačí. Mezi kolegy, kteří se ze začátku snaží přijmout Björna mezi sebe, začíná převládat názor, že jejich nový kolega je přinejmenším podivín. Problémy se začínají stupňovat ve chvíli, kdy Björn objeví „tajnou“ místnost, o jejíž existenci nikdo kromě něj neví. Tato místnost se stává jeho útočištěm, přichází zde na skvělá pracovní řešení, díky nimž se stává v oddělení nepostradatelným. Dostává stále náročnější úkoly. Ostatním je však stále více trnem v oku, jsou přesvědčeni, že žádná místnost neexistuje a Björn stojí na chodbě před zdí a provokuje je.

„Berme to jako ponaučení. Když se teď všichni vrátíme ke svým pracovním úkolům a o tomto – pro nás všechny nesmírně trapném – incidentu se už víckrát nezmíníme, a pokud každý z vás slíbí, že od této chvíle bude otevřený a upřímný a už nikdy se mi nepokusí vyvést podobný kousek s cílem narušit mou duševní rovnováhu, jsem připraven za vším udělat tlustou čáru.“ [1]

Takovým způsobem promlouvá Björn ke svým kolegům ve chvíli, kdy absurdní zápletka graduje a vedení úřadu se rozhoduje, zda si ponechá pracovníka s tak zvláštním chováním, ale výbornými pracovními výsledky.

Autorovi se podařilo umožnit nahlédnout do způsobu myšlení hlavního antihrdiny tak, že před čtenářem se vyrýsovala postava Björna jako člověka, kterého možná také známe, mohl by to být třeba náš kolega, nadřízený…žádná nereálná bytost. Text je psaný čtivým stylem v ich-formě, velice se mi líbil překlad Lindy Kaprové, která si s češtinou dokázala bravurně pohrát a čtenářům připravila skutečný zážitek ze.

Jedná se o minimalistické dílo, knížka má jen 114 stránek textu. Pocit, který ve mně zanechala, je ten, že Jonas Karlsson rozehrál zajímavé absurdní divadlo, které pak nechal vyznít v podstatě do ztracena. Nevyužil možnost rozpracovat text do výraznějších obrazů a vyhrát si s pointou. To je škoda, předpoklady k tomu Místnost určitě měla.

Novela Místnost mne skutečně zaujala, téma je velmi aktuální, podobné typy „kolegů“ se v pracovních kolektivech objevují často na důležitých postech a rozhodují o podřízených, přestože se občas jedná až o asociální jedince. Ale mají výsledky, a to je přece to, oč tu běží. Hlavní je byznys a lidé jsou prostředkem k větším ziskům. Naštěstí však existují i vedoucí, kteří si udržují svůj zdravý „selský“ rozum i v dnešní době.

Novela Místnost určitě stojí za přečtení, jak jsem již uvedla, jedná se o tenkou knížku, která však svým obsahem rozhodně má čtenáři co říct.

Karlsson, Jonas: Místnost

iLiteratura.cz, 22. března 2015, autorka: Marie Voslářová

„Berme to jako ponaučení. Když se teď všichni vrátíme ke svým pracovním úkolům a o tomto – pro nás všechny nesmírně trapném – incidentu se už víckrát nezmíníme, a pokud každý z vás slíbí, že od této chvíle bude otevřený a upřímný a už nikdy se mi nepokusí vyvést podobný kousek s cílem narušit mou duševní rovnováhu, jsem připraven za vším udělat tlustou čáru.“

Novela Místnost (Rummet, švédsky 2010) je už druhý počin švédského spisovatele a úspěšného herce Jonase Karlssona (1971), který si máme během krátké doby možnost přečíst v češtině. Na podzim 2014 vyšel veŠvédské čítance nakladatelství Labyrint – antologii povídek současných švédských autorů, publikovaných souběžně švédsky a česky – jeho text s názvem Dárek o manželské dvojici, jež od sousedů dostane za drobnou výpomoc láhev vína. Za touto pozorností však hledá skrytý význam, což spustí zběsilou výměnu stále podivuhodnějších darů, která nemůže dobře skončit.

Tuto povídku z autorovy třetí sbírky Spelreglerna (Pravidla hry) a aktuálně vydanou Místnost (původně náležící do sbírky Den perfekte vännen – Dokonalý přítel) spojuje poněkud absurdní zápletka, která otevírá prostor k nemilosrdné a trefné společenské satiře (málokterý recenzent Karlssonových textů se ostatně dokáže zdržet přirovnání keKafkovi). Místností nás provádí vypravěč Björn, referent nastupující do blíže neurčeného velkého úřadu. V jeho chování i vnitřních monolozích se brzy začíná projevovat ctižádost, pocit nadřazenosti, sklony k manipulátorství a intrikánství, touha po moci a především pokulhávající úsudek. Mezi kolegy, kteří se ho zpočátku pokoušejí přijmout mezi sebe (jedná se o celkem předvídatelné typy kancelářského kolektivu), tak brzy začne platit za podivína.

Vzájemné neporozumění symbolizuje především nevelká místnost poblíž kanceláře, kterou ovšem vidí a může navštěvovat jen Björn sám. Cítí se zde příjemně, a dokonce tu odvádí překvapivé pracovní výkony, jenomže ostatní mu vytýkají, že nečinně postává u zdi vedle záchodů. Když ho kolegové přesvědčují, že žádná podobná místnost neexistuje, považuje to Björn jen za hloupý vtip či přímo spiknutí a toto rozdílné vnímání reality zkrátka nelze nijak překlenout. A to je v podstatě celé poselství příběhu, které na sto stránek vydá jen tak tak.

Zvláštní zmínku si nicméně zaslouží jazyk, jímž je novela napsaná. Vyjadřování vypravěče Björna je plné obratů z oběžníků, formulářů, příruček osobnostního rozvoje a lifestylových časopisů. Za jeho převedení si zaslouží uznání překladatelka Linda Kaprová, která si s tímto rysem textu nemálo vyhrála. Björnovy proslovy tak čtenáře svou šroubovanou přechytralostí a frázovitostí leckdy rozesmějí, vzápětí mu však zatrne, když si uvědomí, nakolik jsme tímto bezobsažným newspeakem infikováni a jak těžké někdy je se mu ubránit.

Téma (ne)porozumění a komunikace je bezpochyby velmi aktuální, žijeme koneckonců v zemi, kde podle všeho jedna část národa považuje v některých otázkách za zcela evidentní skutečnosti, jejichž existenci druhá, nemenší skupina zarputile zpochybňuje či popírá. Karlsson jako by nám svým příběhem s politováním (ale naštěstí aspoň trochu i s humorem) oznamoval, že tato situace někdy zkrátka nemá východisko.

Poměrně otevřený závěr sledujeme jen z perspektivy Björna, který se pravděpodobně definitivně uzavírá ve svém světě, a můžeme se jen domýšlet, jak by ho líčili jeho kolegové. Ne že by to všechno nebylo ani trochu zajímavé. Jen je otázka, zda to stačí na samostatnou knihu.

Dotaz k produktu Místnost

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Odkaz na články Místnost

Dále doporučujeme

Faktura

Faktura

Práce na částečný úvazek ve videopůjčovně, občasná setkání s hrstkou přátel a nenápadná každodenní rutina zakončená ve většině případů pojídáním pizzy a sledováním…

Dánská občanská válka 2018 – 2024

Dánská občanská válka 2018 – 2024

Na počátku 21. století vypukne v Evropě válka, finanční krize z roku 2008 vede ke zhroucení evropského modelu státu blahobytu. Nedlouho poté je v Dánsku v letech 2018-2024 občanská…

Siamská dvojčata

Siamská dvojčata

Román Siamská dvojčata je pohled na dlouholetý manželský vztah, zprávu o němž podávají střídavě žena a muž. Edwin je ochrnutý a slepý, vede se sebou nekonečný monolog, snaží se…

Igelitkové pivo

Igelitkové pivo

Igelitkové pivo je obraz jedné bolestné stránky současného Finska, ale dá se říct, že i současné západní civilizace. Román zachycuje čtyřiadvacet hodin ze života mladých…