Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Ediční plán
  • Purity
  • Globální katastrofy a trendy
  • Because of Fashion
  • Průvodce světem současného umění

Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty
Cena:
229 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-87162-97-2
Překlad:
Kateřina Krištůfková
Datum vydání:
02. 12. 2010
Počet stran / vazba:
168/brožovaná
4.00 / 3
  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v Československu ještě více zkomplikovala, se Edgarovi rodiče dozvěděli o možnosti poslat svého syna do tehdy neutrálního Norska. O čtyři roky mladší sestra Vera byla na cestu příliš malá. Dohromady odjelo z Československa do Norska 37 dětí. Edgar byl umístěn u manželského páru v Bergenu v západním Norsku. V dubnu 1940 však obsadili Němci i Norsko a v roce 1942 bylo také zde přikročeno k zatýkání a deportacím židovského obyvatelstva. Edgarův pěstoun se navíc stal členem Národního sjednocení – norské národně-socialistické strany – a záhy byl Němci dosazen na místo starosty v obci Laksevåg nedaleko Bergenu.

Jak je možné, že židovský chlapec přežil druhou světovou válku v rodině předního nacistického činitele? Jeho pěstoun byl nejen kolaborant, ale také přesvědčený antisemita a s Edgarem měl několik konfliktů, nicméně paralelně mezi nimi vzniklo silné osobní pouto. Důležitou roli v Edgarově osudu sehrála také pěstounka, která se o politiku nijak nezajímala, a několik dalších osob, jež Edgarovi během války i později pomáhaly.

Po podepsání míru se Edgar rozhodl k návratu domů. Důvodem byla jeho snaha najít své rodiče a sestru. Po dlouhém a složitém pátrání se mu podařilo zjistit pouze to, že se v roce 1942 dostali v jednom transportu do Osvětimi, kde také zahynuli. Edgar žil po skončení války chvíli v Československu. Zde se v sionistickém táboře v Bratislavě připravoval na emigraci do Izraele, na poslední chvíli se však rozmyslel a po složitých jednáních se vrátil do Norska. V té době už byl jeho norský pěstoun odsouzen za vlastizradu. Edgar udržoval s pěstouny kontakt až do jejich smrti v 90. letech. Později Edgar emigroval do Kanady a USA a stal se nejprve vojenským a poté dětským lékařem. Dnes žije v Kalifornii se svou ženou, která také pochází ze Slovenska a válku přežila za podobně dramatických podmínek, a se svými pěti dětmi.

Kniha se opírá o rozsáhlý rozhovor s Edgarem Brichtou i jeho současníky a o množství archivních materiálů.

Úryvek: Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Recenze: Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Židovské dítě z Bratislavy zachránil norský antisemita, vyšla o tom kniha

iDnes.cz, 14. ledna 2011, autorka: Alice Horáčková

V češtině vychází knížka Deváté dítě novináře Franka Rossavika, jež vypráví podivuhodný příběh židovského uprchlíka z Bratislavy Edgara Brichty. V Norsku vyrůstal v rodině nacisty.

Autor se v knize opírá o dokumenty z archivů i rozhovor s "devátým dítětem" Edgarem Brichtou, kterému je dnes osmdesát let. V říjnu roku 1939 Brichtu v rámci záchranné akce Nansenova úřadu pro uprchlíky poslali do Norska společně s dalšími šestatřiceti židovskými dětmi z Bratislavy a Prahy.

"Moji rodiče ve Skandinávii nikdy nebyli. Aby mi usnadnili rozloučení, mluvili nadšeně o tom, jak milí Norové jsou a do jak krásné země pojedu – země, kde žijí potomci Vikingů a kde svítí půlnoční slunce," vzpomíná v epilogu Brichta. Bylo mu devět let a toho dne viděl rodiče a malou sestru Veru naposledy – o tři roky později je odvlekli do Osvětimi.

Cestu do Norska chápal Edgar jako dobrodružství. Možná za to mohly právě jeho plavé vlasy, že si ho po příjezdu všimly Bergenské večerní listy: "Edgar, 9 let. Hříčka osudu prchající sem a tam. A nyní zde."

Nejlepší náhradní rodiče

Edgarovými pěstouny se stali bezdětní manželé Agnes a Arne Normannovi. Inženýr Arne byl zvláštní případ: nejprve se dobrovolně zapojil do boje proti německým okupantům, ale stejně dobrovolně se o pár měsíců později přihlásil do norské nacistické strany Národní sjednocení. Edgar si to rozhodnutí později vysvětloval pěstounovým "pocitem zrady" z postupu Spojenců při obsazení Norska.

I když Arne díky sympatiím k nacismu rychle postupoval a neodpustil si protižidovské výpady, zřejmě pod vlivem své ženy kryl chlapce i v období protižidovských razií. Tehdy Nansenův úřad dostal za hranice osm židovských dětí. Devátým měl být Edgar Brichta – ale nakonec nebyl.

Po válce byl Arne Normann odsouzen za kolaboraci, ale ani tehdy na něj Edgar, jenž se později stal lékařem ve Státech, nezanevřel. Se svými pěstouny zůstal v kontaktu až do jejich smrti a označil je za "nejlepší náhradní rodiče, jaké mohl mít".

Rossavik, Frank: Deváté dítě

iLiteratura.cz, 20. prosince 2010, autorka: Jitka Jindřišková

Židovský chlapec schovancem norského nacisty
Frank Rossavik
: Deváté dítě. Židovský chlapec z Československa v rodině norského fašisty, přel. Kateřina Krištůfková, Kniha Zlín, 2010, 168 stran, ISBN 978-80-87162-97-2

Příběh Edgara Brichty, který se narodil v roce 1930 v Bratislavě a v 9 letech byl s dalšími dětmi poslán do Norska, zpracoval novinář Frank Rossavik (nar. 21. prosince 1965 ve Stavangeru). Deváté dítě je Rossavikovou třetí publikací, za biografii o sociálně demokratickém politikovi Einaru Føderovi obdržel Rossavik v roce 2007 ocenění Brageprisen v kategorii literatura faktu. Kniha Deváté dítě vznikla na základě rozsáhlých rozhovorů s pamětníky včetně Edgara Brichty samého, dopisů, dobového tisku a množství dalších materiálů, které Rossavik prostudoval. Bohužel mu nebyl umožněn přístup k dosud neodtajněným dokumentům, které se týkají poválečných procesů s norskými kolaboranty.

Od roku 1936 působil v Norsku Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky, který založil Odd Nansen, syn polárníka a diplomata Fridtjofa Nansena. Za svou činnost obdržel úřad v roce 1938 Nobelovu cenu míru. Odd Nansen navštívil na počátku roku 1939 Československo a po návratu do vlasti začal organizovat transport tamních židovských dětí do Norska, který by je zachránil před nepříznivým vývojem událostí. Neutrální Norsko slibovalo dětem bezpečí a po nesnadných přípravách sem nakonec dorazilo 37 československých dětí, pro které Nansenův úřad našel náhradní rodiny. Edgara se ujali bezdětní manželé Agnes a Arne Normannovi.

Situace se pro Edgara dramaticky změnila ve chvíli, kdy do Norska v dubnu 1940 vtrhla německá armáda a jeho pěstoun Arne se stal členem proněmeckého Národního sjednocení. Zanedlouho poté následovala evidence norských židů a později jejich deportace do koncentračních táborů na území Třetí říše. Edgar jako jediné z československých dětí poslaných do Norska setrval v zemi celou válku, a to v rodině kolaboranta, který nad ním zřejmě pod vlivem své ženy Agnes držel ochrannou ruku. Ostatní děti se buď po okupaci Norska vrátily zpět ke svým rodičům, nebo byly Nansenovým úřadem evakuovány do neutrálního Švédska. Edgar Brichta si ke svým pěstounům vytvořil vřelý vztah a styky s nimi udržoval i po válce, kdy se pustil do pátrání po své rodině, která zůstala v Československu. Dnes žije se svou ženou v Kalifornii.

Kniha je velmi čtivá, a jak je dobrým severským zvykem, až na několik výjimek se nesnaží čtenáře dojmout přílišnou emotivností. Nelehká válečná léta popisuje věcně a otevřeně. Postavy vykresluje plasticky a bez předsudků. Touto neschematičností přináší nový pohled na norské dějiny za druhé světové války a pro českého čtenáře je cenná i z toho důvodu, že dějiny severských zemí nejsou u nás podrobně zpracované. Vzhledem k tomu, že se některé pasáže biografie Deváté dítě dotýkají československých dějin, byl by na místě doslov českého historika, který by poukázal na několik zjednodušení a nepřesností (Mnichovská dohoda).

Překladatelskou práci Kateřiny Krištůfkové považuji za velmi zdařilou. Přimlouvala bych se nicméně za opuštění sice zažitého, ale zastaralého překladu Arbeiderpartiet jako Strany práce a navrhuji používat moderní variantu sociální demokracie. Otázku, zda překládat názvy tiskovin v populárně naučné literatuře, obzvlášť pokud nenesou hlubší význam, bych ponechala k diskusi překladatelům. Knize se dostalo pěkného provedení a pečlivé grafické úpravy.

Deváté dítě představuje na českém knižním trhu ojedinělou publikaci snoubící v sobě strhující čtení a poučení o událostech (nejen) druhé světové války. Na osudu jednotlivce se Rossavikovi podařilo působivě vylíčit jeden z méně známých průsečíků českých a norských dějin.

Dotaz k produktu Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Mozkoman

Mozkoman

Samotářský podivín Hans Herman Gustavsson, inzertní agent provinčního švédského plátku, karikuje jako středověký Kdožkolivěk každého z nás, zároveň mu však mezi příslušníky…

Asfaltoví andělé

Asfaltoví andělé

Asfaltoví andělé, druhý román Johanny Holmströmové, vypráví o síle patriarchátu, o kulturních propastech a o spletitých cestách mezi identitami. Samira a její kamarádky mají strach…

Místnost

Místnost

V novele Místnost se čtenář dostává do mysli chorobně pedantského úředníka, který ve státním úřadě, jehož je zaměstnancem, objeví tajnou místnost, jejíž existenci všichni…

Faktura

Faktura

Práce na částečný úvazek ve videopůjčovně, občasná setkání s hrstkou přátel a nenápadná každodenní rutina zakončená ve většině případů pojídáním pizzy a sledováním…