Dánská občanská válka 2018 – 2024 | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Vánoce
  • Zloděj luridia
  • KZNV
  • Důl

Dánská občanská válka 2018 – 2024

Cena:
259 Kč  233 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-358-1
Překlad:
Lada Halounová
Datum vydání:
12. 11. 2015
Počet stran / vazba:
191/vázaná
3.40 / 498
ks

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 129 Kč)Přehled všech prodejců a našich e-knih

Palmknihy Kosmas eReading eBux.cz 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize
  • Články

Popis: Dánská občanská válka 2018 – 2024

Na počátku 21. století vypukne v Evropě válka, finanční krize z roku 2008 vede ke zhroucení evropského modelu státu blahobytu. Nedlouho poté je v Dánsku v letech 2018-2024 občanská válka. Boje se odehrávají před radnicí, politikům se stínají hlavy přímo na ulicích a bankéři jsou surově loveni jako zvěř. Občanskou válku zažil i pětadvacetiletý muž, který o ní vypravuje o čtyři sta padesát let později svému nejlepšímu příteli Geoffovi, třísetpadesátileté sexuálně frustrované border kolii s vyvinutou schopností chápat a mluvit. Nyní už čtyřistapětasedmdesátiletý boháč se udržuje naživu pomocí pokrokového programu na obnovu kmenových buněk. Čas tráví se svými přáteli, společně vedou dekadentní a osamělý život, který vyplňují čtením básní, pořádáním sexuálních orgií a vzájemným vyprávěním historek odehrávajících se okolo občanské války.

Muž přemýšlí o příčinách krvavého konfliktu, který nelítostně rozdělil společnost, a o vlastních válečných zločinech. Současně lituje jistých rozhodnutí, která během války učinil, a to především ve vztahu ke své životní lásce, nemilosrdně drsné partyzánce Leonoře. Ani po mnoha stovkách let nedokáže zapomenout na silné pocity, které zažíval v tomto důležitém období dánské a evropské historie. Příběh vypráví o tom, jak ekonomická krize v obyčejných lidech probouzí jejich nejhorší stránky a jak se spolu s vývojem krize společnost proměňuje a lidé ztrácejí důvěru k politikům a státu. Geniální román balancuje mezi obyčejností a zvráceností, smysluplností a absurditou.

Úryvek: Dánská občanská válka 2018 – 2024

Recenze: Dánská občanská válka 2018 – 2024

V případě Dánské občanské války by jednoznačně vyhráli čtenáři

Fantasya.cz, 9. dubna 2016, autor: Tomáš R. Tokoš

Finanční krize, nezaměstnanost, celkové zadlužení společnosti a rostoucí nespokojenost běžných Dánů vedla celkem nečekaně k občanské válce. Obyčejní občané proti elitám. Chudí proti bohatým. Oběti krize proti jejím strůjcům. A uprostřed všeho toho nenávistného vyřizování si starých účtů sedí jeden nechutně bohatý Dán a předstírá, že mu jde o dobro lidstva.

Dnes je již dávno po válce. Společnost si připadá spravedlivější a ten nechutně bohatý Dán žije díky omlazujícím účinkům kmenových buněk již páté století. A protože za tu dobu toho zažil opravdu dost, rozhodne se začít psát paměti. Je více než jasné, že tohle nebude jen tak obyčejné vzpomínání.

Čtenáři tak dostanou možnost prožít první dny občanské války, kdy rostoucí násilnosti vyvrcholí napadením dánského parlamentu. Zjistí nejen to, proč vlastně hlavní hrdina zůstal v táboře rebelů a pokoušel se předstírat alespoň nějaký zápal opozice pro věc, ale i jakým způsobem se mu podařilo přežít všechna nebezpečí ozbrojeného konfliktu. Poznají, jak vypadají skrytá tajemství dlouhověkosti a co všechno jsou ochotni znudění milionáři udělat, aby se alespoň na chvíli cítili naživu. Oblíbenou kratochvílí jsou tělesné modifikace. Je libo větší penis nebo citlivější nos? Neexistuje nic, co by kmenové buňky nedokázaly zařídit.

Ostatně, nesmrtelnost se dá aplikovat i na domácí zvířectvo. Ovšem potíž s dlouhověkými zvířaty tkví v nevyzpytatelnosti animálních pudů a z toho plynoucích omezení a následných depresí. Nejedna oběšená andulka by o tom mohla vyprávět. Leč nevypráví. Zato se zde objeví tu více, tu méně absurdní příběhy a filozofické úvahy o životě, jsoucnu, spravedlnosti a jedné ukradené sklenici medu.

Kaspar Colling Nielsen v pěti bodech

  • Narodil se roku 1974 v Kodani.
  • Vystudoval filozofii na Syddansk Universitet v Odense a Copenhagen Business School.
  • Jeho první román, Mount Kodaň, byl oceněn jako nejlepší debutový román roku 2010.
  • Kromě psaní vyučuje na Copenhagen Business School a pracuje jako scénárista.
  • V současné době se připravuje filmová adaptace jeho románu Dánská občanská válka.

Kaspar Nielsen stvořil dílo plné protichůdných kvalit. Na jedné straně je zde patrná kritika soudobé společnosti, ilustrovaná symbolicky občanskou válkou. Na straně druhé autor předkládá naprosto neuvěřitelnou koláž příběhů plnou absurdna a šíleností. Tyto protiklady však působí překvapivě soudržně. Jako akce, po níž následuje adekvátní odpověď. Vzbouření se starým pořádkům končí nepatrným upravením pravidel a výměnou elit, přičemž status quo zůstává zachován. Bezstarostná existence nejbohatších lidí, jejichž smrtelnost je skrze experimentování s kmenovými buňkami takřka neexistující, plodí přesně ten druh nudy, který lze zahnat jedině stále se zvyšujícími dávkami neskutečna. A přesně to hlavní hrdina dělá. Chvíli líčí tragédii osudové lásky k zapálené bojovnici proti bohatství, aby následně vyráběl protézy umožňující mu běhat po lese spolu se svým věrným přítelem. Co na tom, že jednotlivé události dělí mnoho let?

Dánská občanská válka je souborem zábavných, absurdních, ale i vážných střípků, jejichž hravost a kouzelná atmosféra nutí čtenáře neustále se k této knize vracet. Její neviditelná angažovanost ukazuje, že ve všech životních situacích jde především o lidi a o jejich snahu přežít v tomto mnohdy šíleném světě plném nejistoty. Pokud tedy zrovna nejde o psychicky labilní mluvící zvířata otírající vlastní genitálie o těsto při pečení. Autorův minimalistický styl se však i v této milé epizodě parodující příhody jednoho slavného pohádkového medvídka postará o to, aby bylo každé čtení nezapomenutelným zážitkem. V tom nelepším slova smyslu pochopitelně.

Dánská občanská válka 2018-24 – Pravda určuje formu

Kulturissimo.cz, 5. dubna 2016, autor: Marek Jančík

Druhou knihu dánského spisovatele Kaspara Collinga Nielsena vydalo česky nakladatelství Kniha Zlín. Dánská občanská válka 2018-24 vypráví nečekaně absurdní příběh jednoho zbohatlíka, který se coby účastník exkluzivního programu pro obnovu kmenových buněk dožil téměř pěti set let a se směsí sentimentu a racionálního odstupu vzpomíná na dobu svého studentského mládí, kdy se kromě titulního konfliktu z naší bezprostřední budoucnosti odehrála také revoluční romance jeho jediné opravdové lásky.

Nielsenova kniha obsahuje tři hlavní tematické roviny. První z nich je titulní konflikt, jehož líčením reaguje na nedávnou ekonomickou krizi v důsledku cenové bubliny na americkém trhu s nemovitostmi a následně hrozícím kataklyzmatem hromadného krachu. Dodává k tomu další predikci ohledně navazující krize v důsledku nástupu z hlediska natality slabší generace – nejen v Dánsku, ale v celé Evropě ubývá práceschopných lidí a početné obyvatelstvo v důchodovém věku postupně umírá. Následkem toho přibývá volných bytů, ale zároveň se snižuje kupní síla. Nízká konkurenceschopnost vůči průmyslově a demograficky rozvinutějším zemím a vleklý úpadek vyústí až do nečekaně brutální občanské vzpoury proti vlastní vládě. Nahromaděná vlna násilné energie se projeví v barbarském davovém šílenství, jak jej představuje hned úvodní scéna popravy politika setnutím hlavy sekerou.

Psí život

Druhá rovina představuje technologický fenomén extrémního prodloužení života, jejž lze z psychologického hlediska zohledňujícího zásadní proměnu vztahování se k životu považovat za dosažení nesmrtelnosti. Hlavní hrdina se díky exkluzivnímu programu pro obnovování kmenových buněk dožil prozatím čtyř set sedmdesáti pěti let, přitom je fyzicky stále mladý, disponuje značným majetkem a svoje dny tráví bez stresu a frustrací, ale i motivací obvykle spojovaných s vědomím konce. Od světa, v němž žije, se drží v záměrné izolaci naplněné nezájmem a nepochopením, stýká se výhradně se svými podobně zajištěnými přáteli a jejich stejně tak dlouhověkými mazlíčky, domácí zvířata se totiž mohou rovněž stát součástí programu. Nevysvětleným důsledkem radikálního prodloužení života je pro ně zvýšení inteligence, díky níž se naučí lidské řeči a snaží se více podobat svým lidským pánům. Protagonistovým nejbližším přítelem je tak mluvící border kolie Geoff, s níž často diskutuje. Také jí vypráví řadu podobenství, jejichž cílem je lépe přiblížit obtížně uchopitelnou skutečnost lidské i zvířecí existence. Právě tato vložená vyprávění, oddělená od zbytku textu kurzivou, tvoří poslední tematickou rovinu – možnost pojímat obtížně pochopitelný svět prostřednictvím víceznačného příběhu. Nutno ještě doplnit, že Geoffovo probuzené sebeuvědomování (to jde dle vypravěčových slov ruku v ruce s nabytím schopnosti řeči) jej vede k odcizení a frustraci z toho, že už není psem, avšak nikdy se nestane člověkem.

Jak selhávají trhy

Autorova reflexe faktorů ekonomické krize ústy protagonisty odpovídá obvyklým interpretacím, jaké nalezneme v řadě publicistických článků či populárně naučných psychologických a ekonomických knih, a nepřináší v tomto směru nic originálního: zkreslené vnímání, honba za ziskem, stádní chování, přenášení zodpovědnosti z jednotlivce na celek systému atd. Jeho vize populační krize a vzrůstající chudoby v blízké budoucnosti pak stojí na zjednodušené a kupodivu nijak zvláště rozvedené tezi, z níž spíše na efekt vyvozuje spektakulárně brutální následky. Vypravěč válku předkládá především jako vzpomínku na svoje romantické revoluční mládí, které se zřejmým záměrem staví do protikladu ke své  pohodlné a zajištěné současné existenci: ta je bytostně konzervativní v předpokladu, že za stovky let, které prožil, se žádná skutečně zásadní společenská změna nestala a v budoucnu ji také nečeká. Nejedná se tudíž o žádnou hlubokou společenskou analýzu zpracovanou beletristickou formou. Naznačená romantická láska představuje jeho sexuální vztah s krásnou a krvelačnou revolucionářkou, který jej doposud uchvacuje vzrušujícím propojením pudu smrti a libida.

Třebaže se autor popisu svého světa mimo soukromou sféru v podstatě vůbec nevěnuje, z množství nepřímých ukazatelů se zdá, že společnost se za těch téměř pět stovek let vůbec neproměnila – jediným rozdílem oproti tomu, kdyby protagonista žil v naší současnosti, je pouze jeho dlouhověkost a mluvící zvířata. To, co každý žánrový autor sci-fi literatury považuje za naprostý základ, tedy promyšlený a konzistentní fikční svět, tak Nielsenovu dílu chybí. Náznakovost a zkratkovitost knihy je ovšem kryta značnou nadsázkou – zvětšovací sklo absurdity má zřejmě nastolit kritický pohled nebo alespoň vyvolat znepokojivé otázky. Otazník ovšem visí nad tím, zda kniha nebude v tomto směru působit naopak bezzubě, neboť vzhledem k nerealističnosti celku i některých jednotlivých částí ji bude čtenář číst jako zprávu o něčem nemožném, tedy nikoli o tom, co se jej může opravdu týkat. Srovnání s Houellebecqovým nedávno vydaným Podvolením je nasnadě – i zde se jedná o zkratku a zjednodušený model společnosti, ten ovšem zkoumané tendence a konflikty zobrazuje za představitelnějších podmínek, a na rozdíl od Dánské občanské války je tudíž skutečně kontroverzní, ne pouze povrchně pobuřující.

Zvířátka a bohové

Paradoxně je tak na díle zajímavější téma prodlouženého života a proměna souvisejících vztahů – tedy její aspekt science fiction. Kniha je bohužel zatížena přílišnou nahodilostí i v této oblasti. Nemá smysl pouštět se do detailního rozboru, proč se svět za tak dlouhou dobu svého vývoje jeví nezměněn. . Zmiňovaný argument, že tu jde o záměrný kontrast vzpomínané revoluce jako krátkého okamžiku, který má ve stovkách let poklidu význam pouze jako vybití naakumulované emocionální energie, nedokáže dostatečně osvětlit smysl celé složité konstrukce, natožpak jí dodat patřičnou věrohodnost. Nelze se tak zbavit dojmu, že spíše než o konstruktivní záměr narážíme na tvůrčí ledabylost v dotažení a promýšlení nápadů. Jak se například zvířatům podařilo stát se inteligentnějšími? Pokud v tom hrála roli umělá modifikace, proč se nedokážou či netouží takto zásadně proměnit také lidé? Došlo-li k tomu prodlouženou dobou učení dlouhověkých zvířat, jak se to slučuje (nebo spíš neslučuje) s tím, co je známo o vývoji raného mozku a jeho neuroplasticitě? Text samozřejmě pracuje s velkou nadsázkou a jako takovému by mu bylo možné ledacos odpustit – pakliže by se ovšem jednalo o smysluplný prostředek, ne o z nouze ctnost. Významnou část knihy tvoří popisy proměn v chování Geoffa na základě toho, jak si uvědomuje sám sebe, a množství postřehů, kterak dojem nesmrtelnosti proměňuje život. Skrze extrémní situaci lze promítnout nečekané perspektivy toho, co znamená být myslící a vnímající bytostí. Autorovi lze přiznat řadu zajímavých a podnětných postřehů, ty ovšem zůstávají ve formě osamocených střepin, jejichž existence je v rámci kontextu dost nejistá. Ve srovnání s jinými díly na podobná témata – za všechny například Girgal Jana Křesadla (existenciální konflikty geneticky modifikovaného psa s lidskou inteligencí), romány a povídky Grega Egana (společenský dopad genetické manipulace, dosažení dlouhověkosti), či Borgesova povídka Nesmrtelný – působí Nielsenova snaha o nekonvenční nápaditost spíše rozpačitě.

Pravda vyprávění

Zbývají však ještě vložená vyprávění, které prokládají celou knihu jako významný doplněk, jehož prostřednictvím lze skutečnost nazřít z méně jednoznačného, zato komplexnějšího hlediska. Pod tímto dojmem si lze vzpomenout na román Generace A Douglase Couplanda, v němž mají protagonisté jako jedni z posledních schopnost pojímat svět v příbězích, a dodávat tak existenci podstatnou složku, bez níž se propadá do neživotaschopné a smysl postrádající, mechanicky fungující výrobní linky. Vyprávění je zde generátorem tajemství, jehož význam spočívá v rozkrývání. Místo úplného rozkrytí a vyčerpání však dochází k neustálému množení nových propojení a interpretačních rámců, z nichž je utkán vzor, ve kterém se lidský život odehrává a naplňuje. Stejně jako Coupland vkládá i Nielsen do své knihy samostatné a kolem hlavních témat dráždivě kroužící příběhy. Přestože je úroveň vnořených podobenství značně kolísavá – některé jsou příliš přímočaré a snaha o dekameronovskou jadrnost často zůstává na mělčině povrchního erotismu – jedná se o nejzajímavější složku celého díla.  Jen je škoda, že se autor neubránil nutkání celou záležitost poněkud neohrabaným způsobem vysvětlovat (pomiňme přitom to, že se zde nesmyslně klade na jakousi „vědeckou“ rovinu vyprávění, filozofie a přírodní vědy – a to ústy hrdiny, který prý, stejně jako autor knihy, studoval filozofii):

Inez se jednou vyjádřila v tom smyslu, že vyprávění příběhů bývalo vědní disciplínou, která se stejně jako filozofie a přírodní vědy snažila postihnout pravdu, a že právě povaha pravdy určuje formu.

Řekla tehdy: „Protože pravda skutečně existuje, jenom se nedá jasně a jednoznačně popsat.“

Vzpomínám si, že jsem si tehdy pomyslel, že Inez má skutečně pravdu. Byl bych býval i zavrhl veškerou filozofii, kdyby mi jen její vyjádření připadalo jasné, jednoznačné a pravdivé.

Pokud tedy na závěr vyjdeme z citované úvahy, nezbývá než dodat, že autorova snaha postihnout pravdu si svoji formu teprve hledá.

ÚSMĚV TUHNE NA RTECH

Respekt.cz, 12. března 2016, autor: Petr A. Bílek

Vlna skandinávských detektivek s sebou na pulty čas od času kromě zhýralých detektivů přinese i produkty zcela jiného charakteru. V případě Dánské občanské války 2018–24 Kaspara Collinga Nielsena to je pozoruhodný antiutopický román, ze kterého mrazí vskutku nepříjemně.

Ocitáme se v Dánsku roku 2018, kde začala občanská válka. Dav právě odpočítává, kat nechává sekyru dopadnout, a protože lidé si žádají hlavu poslance jako trofej, sekne znovu, aby ji oddělit od trupu. Na rohu se mezitím rozdávají kalašnikovy a vyráží se na další lov.  „Mladý politik byl hrůzou bez sebe. Měl roztrhaný oblek a na bleděmodrou košili se mu z nosu tenkým pramínkem řinula krev. Tři muži s šátky Občanské fronty ho vyprostili z mlátícího, kopajícího a plivajícího davu. Lidé řvali jako zvířata: Zabte ho! Vypíchněte mu oči! a všemožné jiné nadávky.“

Co pochopí můj pes

Nielsenovi je dvaačtyřicet a Dánská občanská válka je jeho druhou knihou. Když ji v roce 2013 vydal doma, vynesla mu vášnivé diskuse, kritiku i ceny za dílo pozoruhodné imaginace. Když nyní přichází v českém překladu, vyznívá již jako možný a představitelný obraz konce, který evropskému společenství hrozí – i když pořád jako extrémně ponurá možnost. Nielsen přitom nepíše stylem George Orwella a nečteme 1984 pro 21. století. Nenabízí seriózní románovou alegorii, ale bujaré defilé představivosti, která mísí žánrové prvky sci-fi či fantasy s groteskností, jež má blízko ke kafkovskému černému humoru.

Román působí jako popkulturní koktejl, v němž politologické teze střídá popis sexuálních orgií a pak zase líčení židovského exodu, při němž celá rodina nachází úkryt v tlusté zadnici jedné z postav. Při povrchním čtení se může zdát, že autor chaoticky nastříhal kusy samostatných příběhů, ale jednotlivé epizody a styly vytvářejí až překvapivě soudržnou mozaiku zachycující rozpad současné společnosti – je to koláž, která má téma, řád i literární kvalitu a v níž i zdánlivá pokleslost hraje svou roli.

Příběh vypráví svému frustrovanému psovi jako dávnou vzpomínku stařec, jemuž je 475 let;  pes je jen o málo mladší. Program na obnovu kmenových buněk umožňuje prodlužovat těm, kdo na to mají, život takřka donekonečna. Takže i pes se po pár desetiletích naučí mluvit a funguje jako ideální partner. Letitý život je ovšem značně nudný. Lidé si jej proto zpestřují dekadentními sexuálními hrátkami, upínáním se na jídlo - a vzpomínáním na dobu, kdy se ještě něco pořádného dělo. Což byla právě občanská válka z počátku 21. století, kdy byl vypravěč pětadvacetiletý mladík.

Konjunktura, která nastala s odlivem finanční krize roku 2008, se po pár letech ukázala být virtuální realitou vytvořenou politiky, kteří ovládli média. Problém hypotečních úvěrů rozkládal ekonomiku transatlantického světa dál, jen se o něm nepsalo. Po několika letech vyvstal opět na povrch a rozpoutal krizi mnohem hlubší, z níž už se západní společnost nedokázala odrazit. Ztráta jistot a pocit ohrožení vedly k tomu, že lidé vzali zbraně do rukou a vydali se potrestat bankéře i politiky za to, že se stát blahobytu zhroutil.  A když už ty zbraně měli, přišli na chuť pouličnímu válčení jako adrenalinové zábavě; jako vytržení se ze světa, který nemá řešení.  Střílení jim nabídlo svůdný pocit, že mají osud opět ve svých rukou. A že rozechvělé bušení srdce je – na rozdíl od řečí oněch politiků – autentickým pocitem.

Atavistické kouzlo války

Bizarnost Nielsenova apokalyptického obrazu spočívá v tom, jak snadné je se války účastnit. Žádné rukování a partyzáni v zemljankách. Ti, kdo přes den ctihodně pracují, se večer převléknou do maskáčů a jdou bojovat. Vypravěčova krásná dívka se vydává zabíjet, zatímco on jí připraví dobrou svačinu a její činy vyvažuje tím, že se přes den stará o sirotky, jichž válečný stav vytváří víc a víc. Válečná vřava funguje jako vír, bourá hranici mezi hrou a realitou – a autor neřeší, zda se její účastníci mstí propletenci politicko-podnikatelské elity, nebo jen střílejí z frustrace, že přišli o životní standard. Kniha nezachycuje imigrační krizi, ale stačí si ji dosadit coby další rozbušku, která zahýbe s do sebe zahleděným západním světem – a román se stává ještě víc a nepříjemněji realistickým.

Vyprávění o válce je nicméně jen jednou částí groteskního mixu. Je přerušováno pasážemi, kdy psice vypráví traumata psího života, který díky svému vzdělání poměřuje lidskými hodnotami. Trápí ji tedy, že sežrala vlastní štěňata a není dobrou matkou. Na jiném místě začne vyprávět radostné rajče, které smysl svého života spatřuje v tom, aby dobře uzrálo, kvalitně přežilo pobyt v konzervě a skončilo na pánvi jako součást omáčky na špagety.

Nielsenova vize je temná. Západní civilizaci se podařilo obnovit jistý materiální komfort; život se prodloužil, ale ztratil smysl. Proto vypravěči ožívá někdejší občanská válka jako poslední, byť apokalyptická fáze normálního života. I po staletích jej fascinuje, jak přirozeně se válka vyvinula; jak snadné bylo rozšířit pocit normálnosti i na stav, kdy se berou do rukou kalašnikovy. Jako zcela umělá se tu jeví i hranice mezi tím, kdo je „náš“ a kdo už je nepřítel. Ve státě, kde se zažitý blahobytný styl života navždy ztratil, nemůže ani jedna ze stran mít zřetelný cíl, kvůli kterému bojuje, proto je tak snadné přebíhat tam a zpět.

Překladovým hitem těchto měsíců je u nás kniha Světlany Alexijevičové Doba z druhé ruky. Konec rudého člověka. Nielsenův román tvoří takřka dokonalý protipól. Namísto minulosti budoucnost, namísto záznamu reálných zážitků mnoha aktérů výsostně autorský fantazijní svět, namísto tiché tragiky divoký rej.  Stejně mrazivý je však na obou knihách fakt, že za tři roky, jež uplynuly od původních vydání, je jejich líčení konce našemu světu mnohem blíž.

Moderní dánská science-fiction

Iliteratura.cz, 19. února 2016, autorka: Markéta Kliková

Druhý román dánského autora Kaspara Collinga Nielsena (*1974) poukazuje na příčiny a následky současné ekonomické krize. Autorovi se knihou o zdánlivě složitém, ale ve své podstatě jednoduchém procesu zchudnutí bankovního i civilního světa v Dánsku, jež vyústí v občanskou válku, podařilo rozpoutat boje i v literárních kruzích. Dánská občanská válka 2018–2024 rozdělila čtenáře na dva tábory. Na ty, kteří román považují za geniální, a na ty, kteří jej vnímají jako nevydařený literární pokus.

Prakticky vše, co o knize čtenář potřebuje vědět, se dočte již na obálce knihy. Čtyřistasedmdesátipětiletý muž vypráví svému sexuálně frustrovanému psu o dobách svého mládí. Bylo to nejintenzivnější období jeho života, na které prakticky jako na jediné vzpomíná, protože tehdy prožil a ztratil svou jedinou velkou lásku a Dánskem zmítala válka. Nyní rád tráví čas se svým psem a přáteli, vyprávějí si příběhy a oddávají se sexuálním orgiím.

Hlavní postava románu rozumí snad všemu, zeširoka se věnuje podstatám soudobé společenské krize a rád o nich vykládá. Jeho mudrování však postrádá náboj a brzy čtenáře může začít nudit. Snad proto své rozumbradování prokládá peprnějšími historkami, které si po vzoru Dekameronu vykládá se svým psem nebo s jinými účastníky sexuálních orgií. Tyto vsunuté příběhy se dotýkají vulgárních a drsných témat násilí, sexu, vylučování, kanibalismu, vraždění apod. Ale lze je číst i jako paraboly. Jen pro názornost uveďme alespoň několik. Za druhé světové války se židovská rodina ukryje do střev jiné ženy. Nacisté rodinu v zažívacím traktu objeví, žena si však v tu chvíli uleví, a rodinu tak zachrání. O mnoho let později se tento bývalý nacista vypraví na jídlo do židovské restaurace. Jeho žena si po večeři uleví a páchne to stejně jako kdysi při hledání židovské rodiny. Nacista pochopí, že se tehdy židovská rodina ve střevech skutečně skrývala a že na večeři byli u nich. Další historka je o psovi čau-čau, který miluje své čínské páníčky, ale nikdy si nemůže být jist, zda jim neskončí na talíři. Oni mu nakonec dají ohlodat kosti jeho vlastních štěňat. Autor se zjevně snaží poukázat na nebezpečí Číny, u níž ostatní země, které s ní tak rády obchodují, nikdy nevědí, na čem jsou a kdy je Čína sežere. Další je až andersenovský životní příběh rajčete, které se nemůže dočkat, až ho krásně zralé sklidí a ono se vydá na velkou životní pouť. Nakonec se ale ocitá oloupané a namačkané v plechovce a končí na talíři.

Tyto příběhy jsou do celkového vypravěčova vykládání vkloubeny dost nepřesvědčivě. Navíc se dějový rámec zdá být přízemním kalkulem, program na obnovu kmenových buněk, sexuální orgie i život s podobně starým psem, který vypravěče nakonec vývojově i emocionálně překoná, je jen rádoby zajímavý zastřešující příběh, do nějž autor zasazuje svá moudra. Nejedná se o erotický román, zmínky o sexu jsou jen záminkou, jak příběhu dodat spád. Kaspar Colling Nielsen se svým kontroverzním románem pokouší z různých příběhů poskládat obraz naší společnosti a vylíčit, kam svými počiny a uvažováním západní svět míří. Používá k tomu dekadentní a (zdánlivě) laciné prostředky, jimiž budí znechucení a které jsou mnohdy tak absurdní, až jsou legrační. Moderní dánská science-fiction se snaží být společenskou kritikou křehké stability a závislosti na politicích a bankovnictví.

Román lze číst jako lamentaci chlípného dědka nad ztraceným mládím nebo jako odraz života dnešního člověka. Román vyšel v Dánsku v roce 2013 a prorokoval vypuknutí války v roce 2018. Dnes společnost snad více než krize finanční rozděluje krize uprchlická a můžeme jen doufat, že se autorova apokalyptická vize nenaplní.

Román v Dánsku vzbudil velký ohlas, věhlasný deník Politiken knihu prohlásil za nejšílenější literární počin roku a dal mu šest hvězd, Jyllands Posten naopak vlažné tři hvězdy. Momentálně se chystá i filmová verze. Čtenáři se dělí na ty, kteří román Kaspara Collinga Nielsena hystericky milují, a ty, kteří ho hystericky odmítají, což je samo o sobě dobré znamení, neboť prakticky nikoho nenechá v klidu. Ať už v pozitivním, nebo negativním slova smyslu.

Kaspar Colling Nielsen – Dánská občanská válka 2018 -2024

Schefikuvblog.eu, 4. listopadu 2015

Severská literatura se u nás v posledních letech těší relativně velké oblibě. Mohou za to samozřejmě především skandinávské detektivky, kterými nás naši nakladatelé zásobují. Avšak Skandinávie, to nejsou jenom detektivky. Krásným důkazem toho je i nejnovější kniha z nakladatelství Kniha Zlín dánského autora Kaspara Colling Nielsena, kterou rozhodně není jednoduché zařadit.

Už samotný název sice tak trochu napovídá o čem by tato útlá knížečka mohla být, ovšem nenechte se zmýlit. Dánská občanská válka 2018 – 2024 v sobě ukrývá mnohem víc než jen popis konfliktu, který by se v budoucnu mohl udát. Ne nadarmo je Kaspar C. Nielsen označován za jednoho z nejoriginálnějších současných dánských spisovatelů.

O jeho nápaditosti a originalitě se mohou nyní přesvědčit i čeští čtenáři právě ve knize Dánská občanská válka 2018 – 2024. Již samotná anotace slibuje opravdu zajímavé počtení a věřte, že ve skutečnosti je možná ještě daleko šílenější, než se z tohoto krátkého nakladatelského textíku může zdát. Jakkoliv může mluvící pes, či 450letý vypravěč znít nepatřičně až tragikomicky, dokázal autor vytvořit nápadité a kvalitní dílo, které čtenářům slibuje opravdu nezvyklý zážitek, který v nich bude rezonovat ještě nějakou dobu po dočtení…

Většina z nás má bezpochyby ještě v živé paměti finanční a ekonomickou krizi, která před pár lety zmítala celým světem. Její důsledky jsou patrné v určitých oblastech ještě dnes. A právě tato nelehká doba se stala odrazovým můstkem pro celý Nielsenův román. Autor se v ní zamýšlí, kam až může takováto krize vést a co vše může způsobit. Evropa se s těmito následky potýkala takřka deset let, nakonec však došlo k naprostému zhroucení státních ekonomik a lidé se začali bouřit. Takřka celá Evropa se ocitla na prahu občanských válek a o té Dánské se můžeme dočíst právě v této knize…

Tyto boje zažil i pětadvacetiletý muž, který své zážitky z války vypráví o čtyři sta padesát let později své třísetpadesátileté sexuálně frustrované border kolii s vyvinutou schopností chápat a mluvit. Ovšem není to jen válka kolem které se celé vyprávění točí. Daleko důležitější roli v mužově vyprávění hraje jeho neutuchající láska k drsné partizánce Leonoře, která ani po tolika letech stále ještě nevyprchala.

Daleko více než jednolitý příběh, připomíná kniha sbírku povídek, či historek, které spojuje společné téma. Některé z nich jsou opravdu podivuhodné až groteskní a přestože se většina z nich nenese v právě pozitivním duchu, nejednou se přistihnete s úsměvem na tváři. Ovšem daleko důležitější než samotný děj je v tomto případě námět a poselství, které autor svým čtenářům předává. Ostatně se stačí trochu zamyslet a možná i vy dojdete ke stejnému závěru jako Kaspar Colling Nielsen. Lidské konání ovlivňují mnohdy banální věci. Ovšem ve chvíli, kdy někdo ohrozí naši lásku, rodinu a blahobyt, neznáme bratra a jsme schopni jít přes mrtvoly. Dánská občanská válka je tak krásnou ukázkou toho, jak málo stačí k narušení této křehké rovnováhy a kam až nás může toto konání zavést.

Dánská občanská válka 2018 – 2024 je opravdu prazvláštní dílko. Působí jako komická sci-fi, přesto však v sobě skrývá důležité poselství o naší současnosti. Autor zde zcela popustil uzdu své fantazii a výsledek rozhodně stojí za přečtení. Neřeknu vám, jak na vás tato kniha zapůsobí, jisté však je, že vás nenechá úplně chladnými.

Dotaz k produktu Dánská občanská válka 2018 – 2024

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Odkaz na články Dánská občanská válka 2018 – 2024

Dále doporučujeme

Asfaltoví andělé

Asfaltoví andělé

Asfaltoví andělé, druhý román Johanny Holmströmové, vypráví o síle patriarchátu, o kulturních propastech a o spletitých cestách mezi identitami. Samira a její kamarádky mají strach…

Třetí kosmická rychlost

Třetí kosmická rychlost

Málokdo byl tak první jako Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru. Lotta Lotassová mu v románu Třetí kosmická rychlost nahlíží do dětství, do duše i do kabiny, avšak hlavní slovo…

Stav obležení

Stav obležení

Děj románu Stav obležení se odehrává během osudových čtyřiadvaceti hodin života patnáctiletého Caspiana. Obyčejný školní den završí v rozhodující konfrontaci s násilnou…

Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Deváté dítě: Příběh Edgara Brichty

Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v…