Herr Direktor a ti druzí. Albrecht Miesbach, protektorátní ředitel Baťových závodů | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní slevy
  • Nultá hodina soutěž
  • Faktor Churchill
  • Touhy Džendeho Džongy

Herr Direktor a ti druzí. Albrecht Miesbach, protektorátní ředitel Baťových závodů

Cena:
399 Kč  359 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-269-0
Datum vydání:
11. 12. 2015
Počet stran / vazba:
444/vázaná
ks
  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Herr Direktor a ti druzí. Albrecht Miesbach, protektorátní ředitel Baťových závodů

Krátce po okupaci Československa v roce 1939 muselo české vedení světoznámé obuvnické firmy Baťa a.s., Zlín vyřešit choulostivé otázky spojené s vlastnictvím firmy. Kvůli tlaku nacistického okupačního aparátu bylo nemožné udržet české vedení, proto si český management do čela vedení zvolil Albrechta Miesbacha, zkušeného vedoucího pracovníka obuvnické firmy v Augsburgu.

Ačkoliv po nástupu do funkce Miesbach oficiálně neslíbil českému vedení loajalitu, podporoval záměry svých kolegů českých ředitelů. Díky své diplomatické obratnosti se mu během války podařilo zachránit řadu lidí před koncentračními tábory či gestapem, zařídit po porážce Slovenského národního povstání návrat povstalců zpět do zaměstnání u firmy Baťa a k rodinám, které byly mezitím podnikem finančně zabezpečeny. Přestože pro českou věc během války riskoval život a vždy se choval jako čestný člověk, byl po osvobození Československa obžalován z pronacistických postojů a souzen.

Autorům se na základě širokého spektra dobových materiálů a archivních pramenů podařilo věrně zrekonstruovat nejen Miesbachův silný životní příběh a historii Baťových závodů během válečných let, ale také podat svědectví o zradě i odvaze jednotlivých lidí a zachytit proces přerodu společnosti od demokracie k totalitě.

Úryvek: Herr Direktor a ti druzí. Albrecht Miesbach, protektorátní ředitel Baťových závodů

Recenze: Herr Direktor a ti druzí. Albrecht Miesbach, protektorátní ředitel Baťových závodů

Recenze: Herr Direktor a ti druzí

Kukatko.cz, 21. února 2016, autorka: Daniela Recová

Jméno Baťa je i v dnešní době synonymem úspěchu, moci a výjimečných schopností. Stejně tak ovšem zůstává i kontroverzním pojmem. Snažil se řídit pracovní i soukromý život každého zaměstnance? Nebyl příliš tvrdým manažerem, který neodpouští chyby  a pro úspěch je ochoten udělat cokoliv? Kolaborovalo vedení firmy s nacisty, aby udrželo účetnictví v černých číslech? O Baťovi, jeho následovních, Baťových závodech a jeho propojení se Zlínem byla napsána řada knih víceméně poplatných době, ve které se jejich autoři zrovna pohybovali. Otázka spolupráce vedení s nacisty vždy vzbuzovala emoce a dohady. Shrnout fakta bez podsouvání odpovědi se snaží nové dílo tří autorů – Jaroslava Pospíšila, Huberta Valáška a Hany Pospíšilové – Herr Director a ti druzí, Albrecht Miesbach, protektorátní ředitel Baťových závodů.

Nebýt vše vysvětlujícího podtitulu, čtenář může lehce nabýt dojmu, že se bude jednat třeba o detektivku z prostředí Třetí říše. Výpravnou historickou publikaci s tak úzkým zaměřením by asi očekával málokdo. Většina děl na téma Baťa je zaměřena hlavně na řízení podniku, práce s lidmi, obchodní dovednosti, propracovaný sociální systém, normování práce, nebo přímo na osobu Tomáše Bati. Málokterá firma, což platí i do dnešní doby, vtiskla tvář celému regionu a městu, tak jako tomu bylo v případě Baťových závodů a Zlína. Práce pro Baťu byla prestižní záležitostí a pro mnohé obyvatele i splněním snu.

V obecném povědomí však zůstával Zlín až do počátku 2. světové války synonymem prosperity a úspěchu. Tiskové oddělení závodu se snažilo prezentovat a oslavovat pozitivní stránky života a práce zlínských zaměstnanců. Za tímto účelem vydala firma Baťa v roce 1935 výpravnou knihu s množstvím fotografií, informací o výrobě a jiných firemních a zlínských zajímavostech s názvem Baťa, Menschen und Werk. V novinách zaměřených na ekonomiku, které vycházely na evropském kontinentu, v USA i jiných zemích, nemohly odborně zdatným členářům, mezi něž patřili vedoucí obuvnických firem, uniknout informace o vyrobené obuvi a její distribuci na domácí a světové trhy. Například v roce 1928 představoval veškerý export do USA pouze 526 párů, o deset roků později bylo do Kanady, Mexika, Argentiny a USA vyvezeno 4 650 000 párů obuvi.

Druhá světová válka zastihla zlínské závody v období největší expanze a rozvoje potenciálu. Neustálá modernizace a inovativní přístupy k řízení a vedení firmy z ní činili unikát, který snesl srovnání i ve světovém měřítku. Někteří členové nejužšího vedení Baťových závodů byli dokonce povoláni do státních služeb, do křesel jednotlivých ministerstev. Už při rozmachu Německa ve třicátých letech 20. století projevilo vedení velkou prozíravost a snažilo se udělat takové kroky, které by předem co nejvíce zamezily vlivu německých orgánů na vedení a případné převzetí firmy. Tato snaha byla korunována částečným úspěchem. Vládu nad Baťovými závody postupně přebral Němci dosazený kontrolor a posléze i Němci dosazený ředitel.

Dosazení Albrechta Miesbacha na místo ředitele bylo důsledkem složitých zákulisních her a vyjednávání, které rozehrálo tehdejší vedení závodů. Miesbach byl osobou, která nakonec vyhovovala jak zástupcům Třetí říše, tak zejména původnímu českému vedení. Miesbach sám později přiznal, že v postatě neměl podrobné informace o firmě, kterou má vést a to českému vedení dokonale vyhovovalo. V průběhu válečných let se ukázalo, že ač německé národnosti Miesbach se ne zcela úplně ztotožňuje s myšlenkami národního soacialismu a straní spíše Čechům. Tato situace pro něj byla velmi delikátní a je těžké si jen představit situace, do kterých se musel dostávat. Po válce je pak snadné obvinit člověka vycházejícího s oběma stranami z kolaborace a činnosti proti českým obyvatelům. I přesto, že většina důkazů mluvila pro Miesbacha a bývá často dokonce přirovnáván k jinému podnikateli – Oskaru Schindlerovi.

Důkazy, porovnávání faktů a práce s historickými prameny tvoří osu celé knihy. Rozhodně se nejedná o beletristicky zpracovaný příběh, ale o poctivou literaturu faktu, či spíše odbornou práci na téma Baťových závodů za druhé světové války. Kniha vykazuje neuvěřitelné množství citací a odkazů na jednotlivé zdroje, což jí paradoxně trochu ubírá na čtivosti. Nejedná se o odpočinkovou literaturu do vyhřáté postele na zimní večery. Pokud čtenář zná Baťu jenom jako výrobce bot bez dalších hlubších souvislostí, bude mít při čtení velký problém už jen s tím zapamatovat si, kdo je kdo. Nepovažuji se za znalce problematiky Baťových závodů a Zlína, ale mám už něco načteno, takže jména jako Vavrečka, Čipera, Jan Antonín Baťa a další pro mě nejsou neznámá. I tak jsem místy měla trochu zmatek v tom, kdo ke komu patří, čí zájmy hájí a co vypověděl.

Z výše uvedeného asi lze vytušit, že Herr Direktor a ti druzí asi nebude pro úplné začátečníky, ale spíše pro další rozšíření obzorů o dané problematice. Kniha je plná citací z dobových materiálů a archivních fotografií. Autoři se snažili o maximální objektivitu, tak aby si členář sám vytvořil svůj názor na osobu Albrechta Miesbacha, což je ale možné jen do určité míry. Mezi řádky čteme o tom, že Miesbach využíval svého vlivu pro pomoc Baťovým závodům ve složité době a jeho osobnost lze hodnotit více než kladně.

Shrneme-li uvedené informace o pozici dr. Miesbacha ve firmě Baťa, ve Zlíně a před německými úřady a nadřízenými, můžeme říci, že nikdo jiný z vedení baťovského koncernu neměl jeho možnosti, jak pracovat ve prospěch firmy a pomáhat jejím zaměstnancům nebo dalším Čechům. I tak se ale dr. Miesbach vystavoval velkému riziku, že bude označen za zrádce říšských zájmů, který podle nacistů příliš straní podřadnému národu, a bude za to potrestán.

Osudy baťovských zaměstnanců za protektorátu

E15, 10. února 2016, autorka: Zuzana Dorogiová

Jak fungovaly Baťovy závody během protektorátu, přibližuje mimořádná publikace Herr Direktor a ti druzí.

Rozsáhle pojatá kniha přibližuje obšírně příběh německého ředitele Alberta Miesbacha, jehož vedení Baťových závodů povolalo, aby zabránilo proměně Zlínských závodů ve zbrojařské závody a firma se nestala součástí plánovaného německého koncernu s následným přestěhováním továrny i dělníků do Německa. Miesbach byl vybrán uvážlivě, nebyl nakloněn politice nacionálně socialistické strany a po celou dobu svého působení ve Zlíně se snažil pomáhat Čechům.

V době totálního nasazení do Říše zachránil spoustu lidí, v době stanného práva po atentátu na Heydricha pomáhal pozůstalým rodinám po vězněných a popravených. Nikdy neztratil lidskost a odvahu. Přesto stejně jako řada jiných se po osvobození musel zodpovídat z pronacistických postojů před lidovým soudem. Autoři knihy Herr Direktor a ti druzí čerpají z archivních dokumentů, ze soudních spisů, citují výpovědi obžalovaných i žalobců. Jakkoli se kniha zdánlivě týká Zlína a okolí, odehrávají se pohnuté příběhy lidí statečných i zrádců a udavačů v širokém dějinném kontextu druhé světové války. Přibližuje myšlení lidí v poměrech okupovaného státu, z nichž jedni neztrácejí morální kredit ani za cenu vlastního ohrožení, zatímco druzí jsou ochotni spolupracovat za vidinu osobního prospěchu s vládci totalitní moci a bez výčitek svědomí zrazují demokratické principy.

„Ubránit se všeobjímající totalitě ve všech směrech vyžadovalo skryté a odhodlané, navenek však opatrné lavírování mezi servilitou a poslušností na jedné straně a zachování mravní integrity na straně druhé,“ shrnují autoři nezvykle přitažlivé knihy, která se na první pohled jeví jako přehledný a podrobný dokument, ale čte se jako napínavý román.

V dramatických příbězích skutečných lidí se jeví zločinná politika nacismu vůči utlačovaným jako stálá připomínka ničivé síly moderního věku. Autoři tak cíleně podávají detailní svědectví alespoň hrstky lidí a jejich skutků nejen zájemcům o historii Zlína, ale zasahují široký okruh čtenářů připomenutím, jak křehká je cesta od demokracie k totalitě a válce. Zároveň odkrývají mnohé dosud neznámé souvislosti a pozadí historie Baťových závodů. Publikace je doplněna přehledným rejstříkem a prameny.

Hodnocení: 90 %

Herr Direktor za války bránil přesunutí závodů firmy Baťa do Německa

5plus2 Zlínsko, 29. ledna 2016, autor: Petr Skácel

Jankovický spisovatel Jaroslav Pospíšil napsal se svými kolegy další knihu nazvanou Herr Direktor a ti druzí. Věnuje se v ní barvitému životnímu příběhu Albrechta Miesbacha, který během války vedl baťovské závody ve Zlíně.

JANKOVICE / Osobou Albrechta Miesbacha se poprvé začal důkladněji zabývat už v 90. letech, kdy psal knihu Hyeny, za niž obdržel prestižní Cenu Egona Erwina Kische. Teď se Jaroslav Pospíšil k této pozoruhodné postavě vrátil. Spolu se svojí manželkou Hanou a historikem Hubertem Valáškem napsal knihu Herr Direktor a ti druzí, v níž popisuje působení Miesbacha v čele baťovských závodů v období protektorátu Čechy a Morava.

„Při podrobnějším prostudování historických materiálů o dr. Miesbachovi jsme zjistili, že jde o ojedinělý a nesmírně zajímavý příběh. Proto jsme se jej rozhodli podrobně popsat,“ vysvětlil rodák z Jankovic u Holešova.

Kniha však není „jen“ životopisem německého ředitele, ale i barvitým průvodcem válečným Zlínem. Čtenář se dozví nespočet zajímavých informací či perliček z historických spisů, které Pospíšil a spol. prostudovali. Nechybí ani popisy životních peripetií mnoha známých i neznámých lidí, kteří si během nacistické krutovlády vytrpěli svoje.

Pomoc partyzánům

Ústředním motivem však je právě osud Miesbacha – říšského Němce, který bojoval v první světové válce a do NSDAP vstoupil až v roce 1937. Když v roce 1940 přišel do Zlína, dosavadní vedení firmy brzy zjistilo, že jde o přísného pedanta, který sice trvá na dodržování pracovních norem, ale „Herr Direktor“ zároveň brzy přejal filozofii firmy a upřednostňoval její zájmy před požadavky říšských úřadů.

Když se Pospíšil usadí v křesle obýváku svého domu v Jankovicích a začne vyprávět o Miesbachově činech, zní to často až neuvěřitelně. Německý ředitel a člen nacistické strany chrání české lidi před nuceným nasazením v Říši?

Varuje je před hrozbou zatčení gestapem, pomáhá perzekvovaným, a dokonce tajně sebere udání? Osobní intervencí u špiček státní správy, mezi nimiž nechyběl ani K. H. Frank, pomáhá udržet život ve válečném Zlíně aspoň v relativně příznivých podmínkách? Ze všech sil brání přesunutí obuvnických závodů spolu s jejich zlínskými zaměstnanci do Německa? V roce 1941 zabrání vyhlášení stanného práva nad Zlínem? A v době velkého nedostatku materiálu umožní nákladný projekt trolejbusové dopravy?

Miesbachův seznam

„Je to naprosto mimořádný příběh. Lze dokonce mluvit i o Miesbachově seznamu, díky němuž zachránil spoustu lidí před koncentračními tábory,“ vyzdvihl Pospíšil.

Když v roce 1944 začalo Slovenské národní povstání, firma Baťa jej sponzorovala desítkami milionů korun a sám Miesbach zachránil slovenské pobočky závodu. Rodinám partyzánů, kteří utekli do hor, navíc firma nadále vyplácela peníze, a když se poté vrátili do zaměstnání, dostali za dobu své protinacistické činnosti ještě plat!

Znal hrůzy války, ale nebyl fanatik

Co vedlo Miesbacha k takovému jednání? „Roli hrálo to, že bojoval v první světové válce a poznal válečné hrůzy. Nebyl to žádný fanatický nacista, ale slušný člověk,“ popsal Pospíšil a ukazuje poválečnou výpověď Ernsta Horaka, vedoucího Baťovy školy práce a internátů. „Sám jsem se tomu divil, že Miesbach, ačkoliv byl říšským Němcem, stal se typickým baťovcem a propagátorem baťovského systému,“ sdělil úřadům Horak.

Na jaře 1945 ještě Miesbach stihl zabránit splnění rozkazu na úplné rozbití závodů firmy Baťa a zřejmě osobně pomáhal při záškodnických pracích, za což mu hrozil trest smrti.

Město opustil 2. května a dostal se do německého Augsburgu. Dva roky poté jej soud v Uherském Hradišti osvobodil. „Hluboký dojem na mě udělal přátelský postoj mnoha Čechů a konkrétně ta skutečnost, že z těch 60 000 dělníků a zaměstnanců, kteří pracovali pro firmu Baťa na území dnešního Československa, ani jediný proti mně u soudu nevystoupil,“ napsal poté Miesbach, který po válce pracoval v obuvnickém průmyslu a zemřel v roce 1975. P

ospíšil již nyní pracuje na dalším tématu. Příští rok mu vyjde kniha nazvaná Oběti zrady týkající se zlínských konfidentů gestapa.

Dotaz k produktu Herr Direktor a ti druzí. Albrecht Miesbach, protektorátní ředitel Baťových závodů

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Světla a stíny v životě Baťova ředitele Ing. Františka Maloty

Světla a stíny v životě Baťova ředitele Ing. Františka Maloty

Ing. František Malota byl ve 30. a 40. letech minulého století jedním z ředitelů firmy Baťa. Ve firmě se vypracoval tvrdou prací a stal se jedním z jejích pilířů. V knize je popsaný…

Rub a líc baťovských sporů

Rub a líc baťovských sporů

O dlouholetých soudních majetkových sporech, které mezi sebou po druhé světové válce vedli Tomáš Baťa junior se svým strýcem Janem Antonínem Baťou, se toho dlouhou dobu mnoho…

Verschwundener Böhmerwald

Verschwundener Böhmerwald

„Verschwundener Böhmerwald“ – das sind 21 Geschichten über das Leben an Orten, die auf heutigen Landkarten des Böhmerwaldes meistens nicht mehr zu finden sind. Die hervorragenden Erzähler…

Zmizelá Šumava

Zmizelá Šumava

Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně…