O touze stát se indiánem | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Ediční plán
  • Globální katastrofy a trendy
  • Nudge
  • Sněhulák
  • Jo Nesbø - box
  • Purity

O touze stát se indiánem

O touze stát se indiánem
Cena:
149 Kč
Autor:
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-87162-49-1
Překlad:
Alena Nováková
Datum vydání:
25. 01. 2010
Počet stran / vazba:
128/brožovaná
3.40 / 5
  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: O touze stát se indiánem

O kovbojku z Divokého západu opravdu nejde. Ne, ale Nový svět slibující nové možnosti hraje v knize Petera Henische důležitou roli. Charakter románu vystihuje jeho podtitul, který čtenáři nastiňuje také základní obrysy děje – Jak Franz Kafka na lodi Karla Maye potkal, ale na americkou půdu přesto nevkročil. Jemný humor, lehká ironie, fakta, historie, sny a fikce, to vše provází jedno setkání, ke kterému nikdy nedošlo. Píše se rok 1908 a Franz Kafka, který se místo na služební cestu po Čechách dostal spíše náhodou než s úmyslem na zaoceánský parník, se tu setkává s Karlem Mayem a jeho výrazně mladší ženou Klárou. Všichni tři plují směrem k Americe a tráví spolu nejednu chvilku. May si tak krátí čas a zároveň se poddává určitým neopsatelným pocitům náklonnosti, Kafka, který si s pozorností Mayových neví rady, je ale rád, že se tak alespoň dostane z nepřívětivého a tísnivého mezipalubí.

Úryvek: O touze stát se indiánem

Recenze: O touze stát se indiánem

O touze stát se indiánem

Vaseliteratura.cz, 17. července 2010, autorka: Marta Štefková

Nedávno se mi do rukou dostala novela od rakouského autora Petera Henische s názvem O touze stát se indiánem. Zaujal mě již její podtitul, který zní: Jak Franz Kafka na lodi Karla Maye potkal, ale na americkou půdu přesto nevkročil. Tato věta celkem vystihuje, o čem bude kniha pojednávat: o náhodném setkání dvou literátů, které se však nikdy neuskutečnilo a které je výplodem fantazie Petera Henische.

„Stál by těsně u zábradlí a zvracel. Starší pán s dámou by se k němu blížili ze zádi. Vítr by vál, vlny by se vzdouvaly, racci by se chechtali. Siréna by do noci vydávala naříkavý tón.“ (Henisch, P. O touze stát se indiánem. Přel. A. Nováková. Zlín: Kniha Zlín, 2010, s. 9.)

V této krátké ukázce můžete poznat v onom muži, kterému se udělalo nevolno, mladého Franze Kafku, který náhodou nasedl na loď směřující do Ameriky, místo aby se vydal na plánovanou služební cestu. Právě chce skončit s psaním, přesto se u něj neustále projevuje touha vyprávět nový příběh. Na lodi se setkává s Karlem Mayem a jeho ženou Klárou. Oba pánové se sblíží, vedou rozhovory o literatuře i o vlastní minulosti, která je neustále pronásleduje. Tak se dozvíme o Kafkově složitém vztahu s vlastním otcem a o Mayových problémech s první manželkou i nespokojenými čtenáři.

Novela byla pro mě velkým překvapením. Historická fakta se tu střídají se sny, příběhy tvořenými hlavními hrdiny i fikcí samotného autora. Ten sám naznačuje, že setkání je pouze smyšlené. Z toho důvodu je často užíván kondicionál, s oblibou se tu také střídá řeč nepřímá s polopřímou. Se čtenářem si autor pohrává – je na pochybách, co je skutečné a co nikoliv. Skutečnost zde vlastně ani neexistuje, protože celé setkání je smyšlené.

Příběh samotný není v knize to nejdůležitější. Hlavní je totiž proud představ a hovoru mezi postavami i prostřednictvím dopisů, které Kafka píše svému příteli. Můžeme se tak dočíst, jak by podle Kafky měla vypadat pravá literatura, neschází ani filozofická témata a otázky spiritualismu, rasy a nadčlověka, amerických dějin aj. To vše je podáváno s nadhledem, jemným humorem a jako celek působí téměř jako mýtus, i když opředený šedí.

Prostřednictvím promluv se dozvídáme mnoho zajímavého ze života dvou velkých literátů. Novelu tak můžeme pokládat za jakousi obdobu naučné literatury, u níž je však hranice mezi realitou a fikcí jen málo rozpoznatelná. Nejdůležitější je vystihnutí povah Kafky i Maye, což se Henischovi podařilo bravurně. Jen doufám, že se najdou i další čtenáři, kteří objeví poetiku tohoto díla. Pro průměrného recipienta, který hledá silný příběh plný akce, fantastiky nebo romantiky toto dílo rozhodně určeno není.

Ukázka:

Skutečná literatura? zeptal se mladík. No, možná se pozná podle toho, že působí nejen potěšení, nýbrž i bolest. V takové knize by neměla vězet rána pěstí jako něco, co druhého omráčí, ale jako něco, co nás probudí. Kniha musí být sekerou na jezero, které v nás zamrzlo.
Jezero, které v nás zamrzlo? Pana Burtona zamrazilo.
Kolik že vám je let?
Dvacet pět, odpověděl, ale nemyslete si, že mi život připadá jen tragický. Každopádně mi ale právě to tragické připadá občas vysloveně směšné.

Stál by těsně u zábradlí a zvracel. Jak by vypadalo setkání Franze Kafky s Karlem Mayem na zaoceánské lodi

LitENky, 29. března 2010, autor: Dominik Melichar

Je zvlášť deštivý podzim roku 1908 a mladý Franz Kafka začíná publikovat své první texty. Již rok pracuje jako koncipient v jedné pražské úrazové pojišťovně. Vstává každý den brzy ráno, celý den tráví v kanceláři a večer, kdy by se rád soustředil na psaní, je tak unaven z celého dne a k tomu rušen sestrami, že se mu to ale opravdu nedaří. Co kdyby ale jednoho dne nešel do pojišťovny, nýbrž na nádraží? A odtud vlakem třeba do Brém a pak do Bremerhavenu? A kdyby si tu koupil lodní lístek do New Yorku…?

Samozřejmě se nic z toho nestalo, ale rakouskému spisovateli Peteru Henischovi (nar. 1943) se tato inspirativní myšlenka natolik zalíbila, že ji zpracoval v románu O touze stát se indiánem (podle názvu jedné z Kafkových povídek – Touha stát se indiánem –, která se i v románu cituje) s podtitulem Jak Franz Kafka na lodi Karla Maye potkal, ale na americkou půdu přesto nevkročil. Knihu napsal už v roce 1994, ale až teprve teď máme díky edici Track nakladatelství Kniha Zlín možnost si ji vychutnat i v češtině.

To myslím doslova. Příběh je vcelku jednoduchý. Začíná dopisem Franze Kafky Maxu Brodovi ze září 1908 poslaný ze Špičáku na Šumavě. Poslední slova dopisu zřejmě Henische inspirovala k vymyšlení celého příběhu: „Sbohem, vždyť já brzo přijedu. Tvůj Franz.“ Poté se už ocitáme na lodi mířící do Ameriky. Omdlévajícímu Kafkovi pomáhá z paluby zámožný pan Burton s manželkou. Ten najde v rachetickém a citlivém spolupasažérovi zalíbení a odhalí mu, že je ve skutečnosti Karlem Mayem. Během cesty hovoří zejména o literatuře, ale to nejdůležitější si nechávají pro sebe a přehrávají jen ve svých vzpomínkách. Tak se o nich dozvídáme celkem známá (nebo snadno zjistitelná) fakta. Příběh dostává spád až za polovinou knihy. Zato je však skutečně prudký. Manželé Mayovi zvou Kafku na spiritistickou seanci, aby mu dokázali nesmyslnost popírání autenticity Mayových knih. Místo toho se ale za chvíli z úst Franze Kafky ozve jeho otec. Ten mu vyčítá všechny jeho vztahy k ženám, literární pokusy i jeho odjezd do Ameriky. Franz z jeho slov pochopí, že se musí okamžitě vrátit a rozhodne se skočit z lodi a doplavat do Prahy. V tom mu zabrání May úderem do obličeje, čímž Kafku omráčí. Se všemi se setkáváme až druhý den, kdy loď konečně přistane v přístavu a kdy jsou všichni viditelně nervózní, co s nimi dohromady bude dál, až opustí loď. Vše vyřeší Kafkův zapomenutý deštník v podpalubí. Franz se pro něj bezpodmínečně musí vrátit, což s sebou ale nese riziko, že se již nevrátí. Zde Henisch končí typicky kafkovski: Proč? „Protože byste tam dole mohl zabloudit!“ „Ano, přemýšlel Kafka s úlevou, zabloudím.“

V románu ale v prvé řadě o příběh nejde (čemuž napovídá i odhalení konce v podtitulu knihy). Autor se snaží přiblížit čtenářům dvě velké postavy německé literatury trochu nevšední formou. Proto bych ani knihu nenazýval románem, spíše jakousi mlhou mezi snem a realitou, kdy se na pozadí zcela fiktivního příběhu dozvídáme reálné okolnosti. Autor určitě velmi dobře zná díla obou svých postav; daří se mu vykreslit jejich povahu pouze za pomoci jejich promluv. Zajímavé je, že kniha nemá konkrétního vypravěče. Celý příběh buď odvypráví samy postavy, nebo se o událostech na lodi dozvídáme jakoby z doslechu. Pro pochopení souvislostí nemusíte znát dílo a život obou spisovatelů, intertextuální a aluzivní odkazy z jejich děl jsou minimální a ve vyprávění nejsou nijak podstatné. To není na škodu, pokud přijmete tu téměř pohádkovou rovinu příběhu. Porovnání tak rozdílných poetik a životních osudů se Henischovi zdařilo a na základě anotace na webu nakladatelství jsem ani neočekával zrovna hloubkovou analýzu, přesto jsem doufal, že mi třeba nabídne nový pohled, otázky k zamyšlení. To je ovšem pohled studenta literární historie. Každopádně je zábavné představit si Kafku s Mayem na lodi mířící do Ameriky.

Dotaz k produktu O touze stát se indiánem

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Vítr proměnlivých směrů

Vítr proměnlivých směrů

Vítr proměnlivých směrů je výběrem povídek z knihy lotyšské spisovatelky Ingy Ābele Sniega laika piezīmes (Poznámky z doby sněhu), oceněné roku 2004 lotyšskou Výroční cenou za…

Spaste ryby!

Spaste ryby!

Nový román vlámské autorky Annelies Verbeke Spaste ryby! je milostným příběhem o bolesti nad ztracenou láskou, kterou se hlavní hrdinka snaží přebít pokusem o záchranu ryb jakožto…

Hannah

Hannah

Ve své knize navazuje Armin-Müller Stahl na to nejlepší a nejkultivovanější z tradice evropského románu. Hannah je knihou, která se čte jedním dechem. Je o hledání…

Následky

Následky

Jak silná může být touha, aby nás někdo jiný viděl a věřil v nás?