Člověk Anděl | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní čítanka
  • Náklaďáky Volvo
  • Bílé město

Člověk Anděl

Člověk Anděl
Cena:
239 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-87162-47-7
Překlad:
J. Kolářová
Datum vydání:
12. 12. 2011
Počet stran / vazba:
220/brožovaná
3.28 / 18
  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Člověk Anděl

Leonard Anděl, bezmála třicetiletý číšník v kolínské restauraci, sepisuje v mnoha verzích svůj dosavadní životní příběh, aby si konečně ujasnil, kdo je, a našel si v životě místo. Hledá lásku, vlastní identitu, svou pravdu. Ohlíží se zpět na uplynulých deset let a líčí eskapády svého života od maturity, přes coming out, studentská léta ve Vídni, pobyt u sestry ve Francii až po vztah s Borisem, s nímž se po několika sebevražedných pokusech odhodlá dál žít. Psaní se mu stává autoterapií. Ve vzpomínkách však Andělovi splývá realita se sny, halucinacemi a představami. Nechává se unášet fantazií a některé scény tak stále přepisuje. Günther Geltinger zpracovává téma mnohokrát zmapované, ale podává je jako individuální boj svého tápajícího alter ega a při hledání vlastní cesty se odvážně opírá o jazykové experimenty.

Úryvek: Člověk Anděl

Recenze: Člověk Anděl

ČLOVĚK ANDĚL: MUŽ, JENŽ HLEDÁ SVÁ KŘÍDLA

Generace21.cz, 16. září 2013, autorka: Veronika Mahdalová

Homosexuální tématika už dlouho není žádné tabu. Co když se na ni ale autor podívá z trochu jiného úhlu?

Žijeme v době relativně otevřené ke všemu a všem. Nejen, že si můžeme myslet, co chceme, ale můžeme se i nahlas vyjádřit. Móda se stala natolik benevolentní, že i poodhalení některých intimnějších části těla se považuje za přijatelné. Hranice toho, co společnost kolem nás ještě snese, se posunuly tak, že vlastně skoro vymizely. Přesto stále existuje jedna věc, jedna oblast, která občas vzbuzuje pohoršení, nechuť, odmítání, nehledě na to, jak decentně je předváděna. Dočkají se někdy i ti, kteří milují stejné pohlaví, naprostého přijetí?

Neboť létat, neboť spát může jen ten, kdo miluje a je milován.

Leonard Anděl patří mezi ty šťastnější, kteří si tuto otázku pokládat nemusí. Rodina se nad jeho orientací nijak nepozastavila a kamarádi… Má Anděl vůbec nějaké přátele, nebo jde jen o nekončící proud lidí a krátkých románků procházejících jeho životem?

Anděl má nálepku člověka duševně chorého, který svůj čas střídavě tráví v různých psychiatrických léčebnách a omámením způsobeným množstvím různých prášků a alkoholu. Ve chvíli, kdy se s ním setkáváme poprvé, mu je 30 let, má přítele Borise a netouží po ničem jiném, než zaplnit svou vnitřní prázdnotu a milovat. Možná i proto se rozhodne sepsat svůj životní příběh od let dětských po svůj coming out, život ve Vídni, přes pokusy o sebevraždu, až po současnost. Psaní se stává nejen jeho autoterapií, ale vidí v něm i pokus začít znovu žít.

Tamten, co v nejtemnějším koutě své biografie žádá o vpuštění do života.

Gunther Geltinger se pustil do tématu, které už bylo zpracováno alespoň stokrát. Vyhnul se ale klasickým námětům queer literatury, kde hrdina/hrdinka válčí s okolím nebo sám/sama se sebou. To Anděl se sebou sice bojuje, ale na trochu jiné frontě. Jeho orientace není problémem. Tím je on sám, jeho vnitřní rozervanost, citový chlad a nechuť do života. Možná jej tak v mládí poznamenala jeho migrénami trpící matka, která tam nebyla, když ji potřeboval. Možná to byla jeho první láska v podobě spolužáka Mariuse. Možná to byla šikana od starších spolužáků.

Gunther Geltinger (1974), rodák z Bavorska, studoval aplikovanou divadelní vědu v Gießenu a scenáristiku a dramaturgii ve Vídni. Postgraduální studium absolvoval na Akademii mediálních umění v Kolíně nad Rýnem, kde žije od roku 2001 jako spisovatel na volné noze. Obdržel četné tvůrčí ceny, naposledy například stipendium Literárního kolokvia v Berlíně. Člověk Anděl (Mensch Engel, 2008) je jeho románový debut.

Zdroj: knihazlin.cz

Na to vše a mnohem víc ve svých zápiscích vzpomíná a hledá odpovědi. Autor svého hrdinu, stejně jako svého čtenáře, nechává tápat. Anděl ve svém vyprávění přeskakuje mezi minulostí, přítomností a mnohdy utíká i do iluzí, kde si události převypravuje, jak se mu zrovna hodí. Někdy máte pocit, že hrdinové jsou dva. A oni vlastně jsou. Příběh, ve většině případů napsaný v ich-formě, občas skočí do er-formy. To se stává tehdy, kdy se Leo Anděl rozdělí na dvě osoby – člověka a anděla. Anděl je pak tím šíleným, tím, který ho táhne ke dnu.

Milovat a být milován, po tom většina z nás touží. A Anděl nejvíce. Zdroj: foter.com

Přestože děj poskakuje doslova zprava doleva a někdy je těžké stíhat jeho tempo, snaží se autor o jakýsi řád. Kniha je rozdělena do několika kapitol, které jsou nazvány podle určitých osob. Lidí, kteří nějakým významným způsobem do Andělova života zasáhli a ovlivnili jej.

Koně on nekrade, rajtuje je. Ale jen hřebce.

Ačkoliv motiv homosexuální lásky prostupuje celým románem, není středem pozornosti autora. Ta se zaměřuje na hlavního hrdinu samotného. Čtenáři, kteří se trochu děsí explicitních sexuálních scén ve stylu 50 odstínů, se bát nemusí.

Andělé nemilují, řekne Feline, vytrhne se a skočí do hlubin.

Kniha Člověk Anděl je hlavně sondou do duše člověka, jenž ví, co chce, ale netuší, jak toho dosáhnout. Hrdina popisuje svou mnohdy temnou pouť s až překvapivým nadhledem a odstupem. Nevyhýbá se sebereflexi a ví, že spoustu věcí měl a mohl udělat jinak. V Andělově příběhu se najde mnoho z nás. Toužíme žít, ale máme strach. A možná to je to ten důvod, proč se tato kniha čte jedním dechem.

Člověče, Anděli!

Knihožrout.cz, 30. dubna 2012, autorka: Silvie Mitlenerová

Může to ještě pár desítek let trvat, nedá se ale vyloučit, že se z románů s homosexuální tematikou nakonec stane svébytné literární odvětví. V posledních letech jich už i v českém překladu vyšlo několik. V Knize Zlín například Člověk Anděl německého autora Gunthera Geltingera ve výtečném překladu Jitky Nešporové – úryvek jejího překladu byl po zásluze oceněn Cenou Jiřího Levého.

Linie krásy, linie života

Ačkoliv tematicky souvisejí, v kategorii beletrie s homosexuální tematikou lze zároveň postihnout výrazné rozdíly mezi jednotlivými díly, včetně rozdílů v míře prostoru, který je vůbec homosexualitě věnován. Jedním z prvních románů vůbec byla Linie krásy Alana Hollinghursta, která se k tématu postavila jaksi od základů – první seznamování, komplikace, otázky, které je třeba řešit a se kterými je potřeba se vyrovnat, jako třeba že vztah dvou gayů bude jen zřídkakdy tak pevný a závazný, jako „běžné“ manželství. Ačkoliv se ve druhé půlce knihy se autor dostane i k otázkám obecnějším, např. jak to vypadalo s homofobií v Británii za Margaret Thatcherové, nejživější diskusi asi rozvířil svou otevřeností v homoerotických scénách.

V nakladatelství Olympia vyšel Svět normálních kluků. Oproti Linii krásy se kniha více soustřeďuje na příběh hlavního hrdiny Robina a jeho hledání se – nejenom sexuální, ale i odpoutávání se od rodiny, nahlížení do dospělého světa. Pokud jde o erotiku, spíš to tak různě zkouší se spolužáky. Jde mu hlavně o nalezení a prosazení identity, o zjištění, kdo vlastně je a kam chce směřovat, což se mu homosexuální orientací komplikuje. V loňském roce se pak stal jistou literární senzací román Michaela Cunninghama Za soumraku, jistě také proto, že jej autor přijel do Česka osobně představit. Opět i u Cunninghama se kromě podivného, těžko popsatelného vztahu hlavního hrdiny k manželčinu krásnému mladičkému bratrovi a polibku dvou mužů řeší především zvláštní pocit člověka lehce přes čtyřicet: starší generace začíná postupně odcházet, mladší už tvoří jiní lidé, a je potřeba znovu si postavit pozici v životě.

Ten typ, se kterým se dají krást koně

Pro Leonarda Anděla, tedy Člověka Anděla, je krize a složité hledání identity tématem ústředním, tématem žhavým a tématem téměř život ohrožujícím. Podobně jako Robin ze Světa normálních kluků má velmi komplikovaný vztah s matkou, nemocnou a rodině jaksi vzdálenou, v okamžicích, kdy by ji Leonard nejvíce potřeboval; zároveň trpí tím, že neví, jak jí pomoci. Jak Anděl postupně opouští domov, dostává se do kolotoče krátkodobých vztahů, čistě milostných eskapád a tragických flirtů, které ukazují, o co složitější je navazovat tzv. normální vztahy mezi osobami stejného pohlaví. V homosexuální komunitě je mnohem běžnější promiskuita, polygamie, vztahy na jednu noc. Anděl, hledající lásku, porozumění a péči, trpí – a zároveň i on podléhá tělesným potřebám a opojení krásou snědých spolužáků či brazilských prostitutů, „těch, se kterými se dají krást koně“, jak Andělovi opile šeptá homosexuální spolužák Volker Kaiser na maturitním večírku.

Jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány podle lidí, kteří pro Anděla v různých údobích života měli zásadnější význam. Nejsou to jen muži, ale i ženy, u kterých Anděl hledá upřímný cit a pochopení. A snad také náhradu matky, která mu v údobí dospívání tolik chyběla. Ani ženy ale nedovedou Andělovi pomoci, často proto, že se v jejich okolí už pohybují jiní muži, mnohdy hrubě si vynucující pozornost.

Něco jako láska

Linie krásy zaujme erotickou otevřeností, Svět normálních kluků citlivým vylíčením dospívání a sexuálního probouzení. Člověk Anděl mě ze všeho nejvíce pohltil – a prakticky odvedl pozornost od homosexuality hlavního hrdiny – komplikovanou narativní strukturou. Většina knihy se odehrává jako román v románu, Anděl totiž sepisuje svou autobiografii. Vzhledem k tomu, že střídá ich-formu, er-formu i oslovování sama sebe jako „ty, Anděli“, nikde v knize se neodlišuje přímá řeč a Geltinger se naprosto volně vrací do Andělovy současnosti a zase zpět a prolíná Andělovy pocity s těmi před deseti lety, přehled o tom, kde se v příběhu právě nacházíme, se neudržuje nijak snadno. Kniha ale není až tak dlouhá, aby to otrávilo, navíc, jak zdůrazňuji téměř v každém článku, ponor do čtení neznamená jen chvíle relaxu, ale třeba taky výzvu k nastartování mozkových závitů.

Úplně na konci kousne kniha sama sebe do ocasu: v druhém plánu, dějinném, se dojde na začátek prvního. Proč k tomu mohlo dojít? Protože Anděl na posledních řádcích, v objetí svého přítele Borise, prožije „tu neodložitelnou a nepojmenovatelnou bolest v hrudi, která je snad přece jenom něco jako láska nebo to, co ji ve mně vyvolává“. Jeho věty jsou důkazem, že i zdánlivě naprosto tragický, zkažený a zabitý životní příběh může skončit dobře. Což je vlastně po všech útrapách a depresích velmi optimistický a nadějný závěr – ať už za něj vděčíme Bohu, Andělovi nebo jen prostě Něčemu vyššímu.

Gunter Geltinger: Člověk Anděl

A2 5/2012, autor: Miroslav Bárta

„Problém (…) spočívá v tom, že veškerý život, co se po něm plně, dychtivě a vábivě natahuje, jako těžké, zralé plody letního stromu, právě v momentě, kdy je lačně a radostně a vděčně otrhá, se v jeho rukou kazí (…) jako kdyby nikdy předtím žádný plný, dychtivý, vábivý život nebyl…“ V tomto duchu se postupně rozvíjí příběh mladého číšníka z Frankfurtu. Hrdinovo vyprávění začíná téměř idylicky v gymnaziálních letech, kdy Anděl přijme svou homosexualitu. Klid však narušuje zjištění, kterému bude věrný po celý život: nikdy nepocítí skutečnou náklonnost, cit hlubší než prostý chtíč. Vyrovnává se s tím po svém – řezné rány, sebevraždy, analgetika. Kapitoly zastupují období života, kompozice je však pružnější. Ve vyprávění se mísí retrospektiva, přítomnost a možné, vzápětí zpochybněné verze vzpomínek. Místy je však falešných vodítek a digresí snad až příliš, přitom nejsou ani mcewanovsky souzvučné. Vypravěč svůj deník neustále analyzuje, sám po sobě příběh opravuje a hodnotí z hlediska jazykového či lyrického: „Pravlastní nepodstatnost, jaký blábol, pomyslí si…“ Dalším zpestřením je odstínění spontánního a vědomého psaní, různé jazykové hříčky a dobře rozrůzněná atmosféra. Člověk Anděl (jméno je cynicky výmluvné) je trochu rozpačitý, svým zaujetím nicméně plnokrevný příběh. Snaží se vidět nově, nebýt klišé, a to jej posouvá do hlubších vod.

Dotaz k produktu Člověk Anděl

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Topoly berlínské

Topoly berlínské

V roce 2004 publikovala Anne B. Ragdeová kritikou velmi pochvalně přijatý román Berlinerpoplene (Topoly berlínské), první díl trilogie o rodině Neshovů, za nějž získala Riksmålsprisen…

Továrna na děti

Továrna na děti

„Už jí tikají biologické hodiny“ – říkává se o ženě, která netrpělivě vyhlíží potencionálního manžela, a nebo s nervozitou ještě o trochu větší se snaží přivést na…

Buď vítán

Buď vítán

Buď vítán, Krisztiáne Grecsó, neboť přinášíš zajímavou zpověď a vzpomínky na to, co teprve přijde. Nabízí se otázka, kdo je vlastně nástrojem vytvářejícím Kleinův deník…

Princip předběžné opatrnosti

Princip předběžné opatrnosti

Princip předběžné opatrnosti je druhým románem mladého francouzského spisovatele Matthieua Junga. Název odkazuje k jedné z klíčových ekologických zásad moderní společnosti vůbec…