Továrna na děti
| Cena: | |
| Autor: | Pál Ficsku |
| Dostupnost: | skladem |
| ISBN: | 978-80-87162-83-5 |
| Překlad: | Ana Okrouhlá |
| Datum vydání: | 2011 |
| Edice: | NEEWIT |
| Počet stran / vazba: | 184/brožovaná |
Popis: Továrna na děti
„Už jí tikají biologické hodiny“ – říkává se o ženě, která netrpělivě vyhlíží potencionálního manžela, a nebo s nervozitou ještě o trochu větší se snaží přivést na svět svého prvního potomka. Ale jak je to v takovém případě s muži? To se s upřímností a otevřeností namnoze až brutální pokouší čtenáři vylíčit maďarský autor Pál Ficsku ve své knize Továrna na děti. Zprvu je to touha po takovém malém budulínkovi, pro něhož bude táta psát pohádky, touha zakrývaná frajerskými hláškami typu „no jasně, žena to chce, má to mít, co bych pro ni neudělal“. Jenže touha je zcela surově zatlačena do pozadí frustrujícím, ponižujícím zážitkem – pán tvorstva je zahnán do kouta, v tomto případě do komůrky vystlané odrbanými pornografickými časopisy, komůrky vybavené odběrním okénkem – a teď se ukaž, frajere, a hlavně se s tím neloudej, venku čeká víc takových, co musí na povel naplnit zkumavku. A což teprve potom, co Šedovlasý Bůh, nejvyšší autorita Fertilizační kliniky vysloví svůj ortel o loudavých spermiích. A to jsme stále ještě na samém začátku, který ovšem důkladně změnil život a další osudy dvou lidí, kteří se rozhodli – málem za jakoukoli cenu – pořídit si živoucí důkaz své lásky. A jak to bylo dál? Čtěte, spisovatel, novinář, a jak se sám v Továrně na děti nazývá – lžizpravodaj Pál Ficsku ten nevšední (jak sám trochu zdráhavě připouští, z větší míry autobiografický) příběh líčí věcně, pragmaticky a je-li to u chlapa vůbec myslitelné, místy i pěkně sentimentálně. Veskrze poučný příběh.
Úryvek: Továrna na děti
Recenze: Továrna na děti
Pál Ficsku: Továrna na děti
A2 24/2011, autorka: Michaela Hečková
Stejně jako autor je protagonista knihy Ziggy Bulvár spisovatel, nakladatel, novinář. Točí se v nevyzpytatelném a nezáviděníhodném víru událostí, s nimiž se nemůže vypořádat – miluje svoji ženu, rád by měl dítě, ale bezúspěšně. Továrna na děti je sugestivní, sebeterapeutický záznam promluv a myšlenkových zvratů muže, který musí postupně absolvovat prohlídky u lékaře, nekonečné návštěvy nemocnice a také darování spermatu. Zlomová situace, zkouška, která dokáže podlomit nohy i mužské sebevědomí. Vylíčit se jí autorovi relativně daří. Dokud nechá zběsile vyprávět Ziggyho, dokud jej nechá uvažovat na ploše reálného časoprostoru, působí kniha hořkosladce upřímně a čtenář si lehce představí její civilní přesah směrem k mužům i ženám v podobné situaci. Jakmile ale Ziggy začne sepisovat knihu pohádek určenou pro nenarození dítko a pohybuje se na hraně fantazijního příběhu, bortí se svižně psaná próza jak domeček z karet. Pál Ficsku zachytil moment, kdy člověku bájně tikají biologické hodiny, a načrtl psychologickou fresku muže, který se musí postavit nechtěnému osudu. Otevřenost ale bohužel přechází v jednolitý proud jednotvárných rozhovorů, ve kterých se čtenář dříve či později ztrácí. Autor nejde hlouběji k problému, jen umanutě přešlapuje na místě, odkud před pár stránkami vykročil. „Pál Ficsku tvrdí, že je posledním žijícím lidovým spisovatelem,“ říká přebal knihy. Není posledním, není ani jediným, je jen jeden z průměrných, a to nebývá dobré znamení.
