Závěje | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Náklaďáky Volvo
  • Bílé město
  • Náš všední život

Závěje

Cena:
299 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-433-5
Překlad:
Kateřina Krištůfková
Datum vydání:
20. 03. 2017
Počet stran / vazba:
360 / vázaná
3.77 / 43

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 149 Kč)Přehled všech našich e-knih

Palmknihy 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize
  • Články

Popis: Závěje

Je 25. ledna, hustě sněží. Úzké silnice v městečku Lier nedaleko Drammen protahují sněžné pluhy. Odhrnovaný sníh se vrší na krajnici do vysokých závějí. Pětiletá Oda se doma nudí, maminka vaří a Oda nemá co dělat – přemluví proto matku, aby ji pustila před dům sáňkovat. Maminka ji z okna občas zkontroluje, avšak náhle je Oda pryč. Matka vybíhá ven, jenže padající sníh okamžitě zavál veškeré stopy a po Odě není ani památky. Rozbíhá se vyšetřování, kriminalisté Bitte Røedová a Verner Jacobsen začínají vyslýchat místní obyvatele. Všichni se tu znají, každý něco ví, každý má nějaké problémy, každý něco skrývá. Dny ubíhají, Oda stále není nalezena a její zoufalá matka se rozhodne vzít věci do vlastních rukou.

Úryvek: Závěje

Recenze: Závěje

Prokopat se závějemi a odhalit tajemství těch, k nimž cesta vede

iLiteratura.cz, 31. května 2017, autor: Martin Liška

Norská autorka se poprvé představuje s detektivním románem, v němž chybějí násilné scény a vlastně v něm dlouhou dobu ani nejde o vyšetřování násilného činu, přesto dokáže zaujmout i čtenáře, který by si myslel, že jej u případů severských detektivů už nepřekvapí nic.

Norskou detektivní tvorbu na českém trhu již dávno nereprezentuje jen Jo Nesbø. Tuzemští nakladatelé dávají – vedle dalších oblíbených autorů – šanci také dosud neznámým jménům. Jedním z nováčků v nabídce našich knihkupectví je Marit Reiersgårdová (*1965). Tato rodačka z jihonorského městečka Tranby nejprve publikovala několik knih pro děti a mládež, v roce 2012 pak přišla se svou první detektivkou Stolpesnø, kterou nyní představuje českému publiku nakladatelství Kniha Zlín v překladu Kateřiny Krištůfkové pod názvem Závěje. Norští čtenáři se dočkali již dvou pokračování a také Kniha Zlín plánuje vydat volné pokračování Závějí ještě letos.

Podobně jako jiní severští autoři, zahájila Reiersgårdová svou detektivní sérii okamžikem, kdy policejní oddělení dostane novou posilu, v tomto případě rozvedenou inspektorku Bitte Røedovou, matku dvou dospívajících dětí. Práce na novém působišti, policejní stanici ve městě Drammenu (ležícím v oblasti, odkud autorka pochází), však nezačne nijak snadno. Hned první den musí Bitte převzít případ zmizelé pětileté holčičky, přičemž vyhlídky na její přežití nejsou vysoké – je 25. ledna, v celé oblasti již několik dní nepřetržitě sněží a teplota nepřesahuje bod mrazu. Jak už zkušení čtenáři tohoto subžánru tuší, nepadne si Bitte příliš do noty ani s novým parťákem, vrchním komisařem Vernerem Jacobsenem. Ten sice nemá problémy s alkoholem ani mu nevadí ženy působící u policie, určitého vzájemného napětí se však ani jeden z nich nedokáže zbavit. Vyšetřující policisté navíc nemají ani tušení, že v jednom z domů stojících nedaleko místa, odkud malá Oda zmizela, leží mrtvola místní mírně výstřední malířky. Zda spolu mohou oba případy nějak souviset, je otázka, na niž pak kriminalisté hledají odpověď, což není právě lehký úkol v situaci, kdy každý něco skrývá, dokonce i oba vyšetřovatelé jeden před druhým.

Přestože by se podle anotace knihy i podle výše uvedeného shrnutí dalo očekávat, že se bude jednat o detektivku hromadící jedno klišé na druhé, autorce se podařilo řadě těchto stereotypních motivů vyhnout. Jak již bylo zmíněno, hlavní mužský vyšetřovatel nepije a ženy nepovažuje za policisty druhé kategorie, jako tomu činívají někteří jeho literární kolegové. Větší část děje policie tráví pátráním po zmizelém dítěti než vyšetřováním nálezu mrtvé ženy, což je oproti mnoha jiným severským kriminálním románům výrazný rozdíl; stejně tak v knize chybějí násilné scény. Nezvyklé je i to, že ačkoli Vernerova manželka je povoláním spisovatelka, nijak netouží získávat materiál pro svou tvorbu od manžela a plně respektuje, že Verner doma o práci mluvit nechce, což ji staví do přímého protikladu k Erice Falckové, hlavní hrdince Vražd ve Fjällbacce Camilly Läckberg, a dalším méně známým postavám spisovatelů, novinářů a blogerů pohybujících se v okolí některého ze severských literárních kriminalistů. Jako zajímavou kuriozitu nabourávající ustálená klišé lze zmínit i Vernerovu zálibu v pletení ponožek.

Nezvyklý je také autorčin přístup k postavám obou vyšetřovatelů. Čtenář se dozvídá o jejich pocitech a vnitřních myšlenkových pochodech, často v rámci jedné scény, a ačkoliv mezi nimi panuje napětí, není možné jednoznačně určit, kdo z nich je toho viníkem, neboť oba mají pro své chování důvod.

Motiv závějí neslouží jen k podtržení ponuré skandinávské zimy. Závěje jsou v knize použity i jako symbol čehosi, co postavám znemožňuje učinit rozhodný krok, podniknout zásadní změnu v životě, čehosi, co je svírá a v přeneseném smyslu slova dusí.

Určitým nešvarem, s nímž ale Reiersgårdová není mezi severskými spisovateli překládanými do češtiny v poslední době zdaleka ojedinělá, je pro děj nepříliš podstatné a zbytečně přehnané zdůrazňování určitých komerčních značek. Autorce nestačí napsat, že postava vytáhla z kapsy mobilní telefon, má potřebu přesně sdělit, o kterou značku se jedná.

Práci překladatelky nelze nic vytknout, čtenáře méně zběhlé v angličtině jistě potěší na závěr připojený slovníček užitých anglických vět, v norštině mnohem běžnějších než v češtině. Poněkud rušivé může být ponechání původního značení přímé řeči, naznačené pouze pomlčkou na počátku odstavce, na rozdíl od obvyklých uvozovek.

Celkem tak lze knihu ohodnotit jako podařenou severskou detektivku nestírající hranice směrem k jinému žánru (například ke společenskému románu, jako je tomu u řady jiných tamních detektivek), ale ani neutápějící se v hromadě klišé, která se v tomto subžánru ustálila. Snad si tedy tato novinka v množství dalších titulů své čtenáře najde. Další vývoj vztahu mezi Vernerem a Bitte i mezi Vernerem a jeho manželkou může být velmi zajímavý, stejně tak kriminální zápletky, které autorčina fantazie stvoří.

Závěje... sněhu i zoufalství

Spetlikova.blog.idnes.cz, 8. května 2017

Každý máme někdy špatný den. Den, kdy se kazí úplně všechno, co může. Většinou to vlastně začíná docela nevinně, ale jakmile za sebou začneme trousit mrtvá těla, stopy, které po sobě nechtěně zanecháváme, nám pomalu,...

...ale jistě utahují smyčku kolem krku...

„Myslel si, že má rád sníh ve všech podobách, ale pravda byla, že něco takového ještě nikdy nezažil. Ten sníh, který měl rád, byl lehký, slušně vychovaný, znal návštěvní hodiny a měl dost zdvořilosti na to, aby nezůstával ležet na chodnících.“

Zasněžený 25. leden v městečku Lier nedaleko Drammen navždy změní životy mnoha tamních obyvatel. První pohřešovanou je pětiletá Oda, která tak dlouho přemlouvala maminku, aby si směla jít hrát před dům, až jí to bylo dovoleno, a netrvalo dlouho, a po holčičce zbyly jen sněhem rychle zapadávající stopy. Zoufalá matka brzy kontaktovala místní policii. Případ dostali na starost Verner Jacobsen a Bitte Røedová, nová posila kriminálního týmu. Od oné události sledujeme vyšetřování i soukromý život obou vyšetřovatelů, ale také osudy dalších obyvatel malého městečka, ve kterém se všichni znají, všichni mají svá tajemství - a především se někde mezi nimi nejspíš ukrývá ten, kdo má na svědomí nejednu oběť...

Upírala pohled na fotografii v inzerátu a náhle ji něco napadlo. Odhodila časopis na postel, seběhla schody, oblékla si bundu a obula kozačky. Když vyšla ven, Ivar stále odhrnoval sníh.

Kniha s prostým názvem Závěje norské autorky Marit Reiersgård je velmi poutavou detektivkou. Autorka hned od počátku rozehrává několik paralelních příběhů, jeden zajímavější než druhý, jež se postupem času prolínají. Od začátku víme nebo alespoň tušíme, že minimálně dvě postavy skončí špatně. Co ale nevíme, je to, jestli až fatálně, důvod činů na nich spáchaných a samozřejmě neznáme ani pachatele. Dostáváme nějaké tipy, ale pozor, většinou falešné. Závěrečné odhalení je pak poměrně senzační, ale uvěřitelné, smutné a zneklidňující.

„Copak to Solveig nechápe? Je možné milovat víc lidí najednou, stejně silně, jenom jiným způsobem. Je to jako mít rád červenou i modrou. Dvě základní barvy, stejně intenzivní, stejně hezké. A přesto není nikdy problém je od sebe odlišit.“

Marit Reiersgård vytvořila velmi pěkné postavy. Ukázala na nich znalost lidských povah, emocí, předsudků i reakcí. Povedlo se jí předvést jak teenagery s jejich „strašnými“, ale vcelku běžnými problémy, tak i dospělé s respekt budícím postavením, kteří přitom v soukromém životě rovněž bojují s nelehkým osudem, a to tak, aniž by o tom kdokoliv jiný věděl. Vše pak korunují dva hlavní vyšetřovatelé, dlouhovlasý Verner se zálibou v pletení a kulaťoučká, ale obzvlášť pro Vernera velmi atraktivní Bitte. Líbí se mi rovněž maloměsto, do kterého autorka děj zasadila, i jeho skvěle vykreslená atmosféra. Marit zřejmě k atraktivnímu popsání městečka i jeho obyvatel pomohlo to, že v místě, o kterém se v knize píše, sama vyrostla a dodnes žije. Ačkoliv na literární scéně se Marit Reiersgård uvedla knihami pro mladší čtenáře, jsem ráda, že se pustila i do žánru detektivního. Závěje jsou jen prvním dílem z celkem třídílné série. V říjnu tohoto roku vydá nakladatelství Kniha Zlín pokračování s českým názvem Boží prst, po kterém bude někdy v budoucnu ještě následovat Paradisbakken, díl třetí, což je reálný název jedné lierské ulice. Můžeme se tak znovu těšit na oba sympatické vyšetřovatele i pokračování jejich zpola zpackaných životů.

Od čtvrtka příštího týdne se bude konat snad největší knižní akce roku u nás, Svět knihy 2017, který kromě jiných navštíví právě i autorka této knihy. Pokud byste měli zájem si s norskou spisovatelkou Marit Reiersgård popovídat neformálně, o jejích knihách, ale třeba i o norské literatuře, máte jedinečnou možnost setkat se s ní i s jejími dalšími fanoušky ve čtvrtek 11. května v Ústřední knihovně v Praze. Já už se tam moc těším!

90 %

Zdroj: http://spetlikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=603083

Přečetl jsem: Marit Reiersgardová – Závěje

Poslepu.cz, 3. dubna 2017

Situace, které už nejspíš zažil každý rodič – dcerka nebo synek se doma nudí a chtějí si jít hrát sami ven. A jestliže sněží a je tak příležitost užít si všechny radosti zimy (bobovat, nebo dělat ve sněhu andělíčky), je motivace dostat se ven ještě o to silnější. Stejně je na tom i pětiletá Oda. Solveig, její maminka, vaří večeři, Oda se nudí, a tak naléhá tak dlouho, až maminka podlehne a povolí jí jít si hrát v okolí domu. Občas ji z okna zkontroluje, stačí ale chvilka nepozornosti a Oda je pryč. Solveig vybíhá ven, jenže padající sníh okamžitě zavál veškeré stopy a po Odě není ani památky.

Odo Isabel Sørensenová!

Nehrajeme si na schovávanou. Ozvi se. Už to není legrace.

Odpovědělo jí absolutní ticho, jako by sníh absorboval veškeré zvuky, balil je do peřiny. Solveig opět přepadla ona předtucha, nízkofrekvenční rachot, předzvěst, kterou ucho nedokáže zachytit.

Pátrání po zmizelé Odě se ujímají zkušený komisař Verner Jacobsen a nová posila týmu, Bitte Røedová. Dvojice, která už snad nemůže být rozdílnější. Verner je suchar žijící s manželkou spisovatelkou a alkoholičkou v jedné osobě, který má zálibu v pletení. Bitte je kulatoučká a veselá matka samoživitelka, žijící s dospívající dcerou. Ačkoliv tato nesourodá dvojice není předmětem komických situací, jak by se mohlo na první pohled zdát, je zajímavé sledovat vývoj jejich vztahu.

V průběhu probíhajícího vyšetřování se objeví další případ – ve svém ateliéru byla nalezena zavražděná malířka. Na scéně se tak postupně objevují další postavy. Všichni se sice navenek tváří jako spořádaní občané, ale každý (včetně vyšetřovatelů) má nějaké to tajemství, které před ostatními skrývá. Obě vyšetřování se začínají prolínat a postupně je před námi rozplétána pavučina složitých a mnohdy dobře utajovaných vztahů a vazeb mezi všemi zúčastněnými (vyšetřovatele opět nevyjímaje).

Něco v tom městečku skřípe. Bitte jenom nedokázala přijít na to co.

Celý děj knihy se odehrává v několika málo dnech a na relativně malém prostoru. Vzpomínky postav nás ale tam, kde to dává smysl, zavedou i do minulosti tak, abychom porozuměli všem pohnutkám a činům, které jsou nám postupně odhalovány.

Co spustilo tuhletu lavinu? Musí se vrátit o dva roky zpět. K tomu pátečnímu večeru, kdy poprvé malovala akt. Tehdy byla uplácána první sněhová kulička. Jenom to tenkrát Janni ještě nevěděla, a taky nevěděla, jak rychle se ta kulička dokáže valit, jaké velikosti může nabýt a kolik špíny se na ni nabalí.

Závěje jsou výborně napsaná detektivka, zasazená do kulis maloměsta a vystavěná na jednoduchém a uvěřitelném příběhu – nečekejte žádné nezvyklé vražedné nástroje, rituální vraždy či desítky složitých postav či náhlé zvraty. Kniha podle mě působí silně právě svou „obyčejností“ a popisem situací, se kterými se se čtenář běžně setkává a dávají mu tak šanci uvěřit, že něco podobného by se mohlo odehrát třeba ve vedlejší ulici.

Příběh má spád, potřebnou dynamiku a častému „ještě jednu kapitolu a jdu spát“ se tak nejspíš nevyhnete

Recenze: Marit Reiersgardová - Závěje

Severskedetektivky.cz, 31. března 2017

Pětiletá Oda se doma nudí, a tak neustále otravuje maminku, aby ji pustila ven. Matka podlehne jejímu naléhání, nabalí dcerku do kombinézy a povolí jí, aby si hrála v okolí domu. Zatímco vyřizuje naléhavý hovor, Oda beze stopy zmizí. Matka šílená hrůzou ji zběsile hledá, ale copak má nějakou šanci v moři závějí?

Norka Marit Reiersgardová (1965) debutovala v roce 2007 románem pro mládež „Všechno, co vidím, je pravda“. O tři roky později napsala dobrodružství pro nejmenší čtenáře a v roce 2012 publikovala svou první detektivku. Tu letos vydalo nakladatelství Kniha Zlín pod názvem „Závěje“ a na podzim se chystá volné pokračování s názvem „Boží prst“. Autorka v „Závějích“ navázala na tradiční anglickou detektivku, kterou promíchala s hororovými prvky, jaké bychom čekali v thrilleru. Celý příběh působí poněkud klaustrofobicky, protože všichni aktéři se pohybují v malém zasněženém městě a důvěrně se znají.

„Závěje“ jsou příběhem o nejtemnějších stránkách lidské povahy a o zlu, které ovládá naše duše. Jistým způsobem je zápletka hodně psychologická, a až se dozvíte pointu, budete mít o čem přemýšlet. Máloco je tady jednoznačné, a jak zjistíte, velkou roli ve zločinech, ke kterým dojde, sehraje náhoda a strach. Příběh začíná pátráním po pětileté dívence Odě, která se ztratila během hry u domu jejích rodičů. Dívčina matka okamžitě zalarmuje policii, ale ani profesionálové nic nezmůžou. Po dívce jako by se slehla zem a případní svědci lžou, jako když tiskne.

Autorka má smysl pro dramatické vypjaté scény a já musím vyzdvihnout její schopnost zamést stopy a zkomplikovat děj všemožnými tajemstvími, za která se místní stydí a za nic na světě je nechtějí vyzradit. „Závěje“ jsou skvělou ukázkou toho, že svědci a podezřelí nemusí přímo lhát, protože mnohdy stačí, aby pouze neřekli celou pravdu. U téhle knihy musíte přemýšlet, ale o to větší odměna na vás čeká, pokud se vám podaří poskládat všechny střípky dohromady. Až knihu dočtete a dozvíte se pointu, doporučuji, abyste si ji přečetli ještě jednou. Teprve potom totiž plně oceníte všechny triky, které autorka využila k odlákání vaší pozornosti.

Pátrání po zmizelé dívce vedou dva vyšetřovatelé, kteří nemůžou být rozdílnější. Verner je zachmuřený policista s culíkem a slabostí pro ručně pletené svetry. V jeho osobním životě je pár věcí, na které nemůže být hrdý, ale to není nic proti tomu, co si bude muset prožít jeho nová kolegyně. Bitte je kulaťoučká veselá mamina dvou dětí a jedno z nich bude velmi důležité i pro samotné vyšetřování. Vztah mezi Vernerem a Bitte je hodně neobvyklý a je jen dobře, že ani v tomto ohledu se autorka nebála vybočit z řady a popřít žánrová klišé.

Pátrání po dívce zkomplikuje policistům případ vraždy extravagantní a bohémské malířky, jejíž tělo bylo nalezeno v hodně neobvyklé poloze. Čtenáře naopak potrápí řada podezřelých, se kterými autorka (díkybohu!) nijak nešetřila. Paradoxně tu máme pouze omezený okruh možných pachatelů, ale všichni do jednoho by klidně mohli být únosci nebo vrahové. „Závěje“ jsou propracovaná a čtivá detektivka, kterou ocení zejména ti, kteří si vypěstovali závislost na logických šarádách Agathy Christie a jejích anglických kolegů.

Autorka rozehrála na malé ploše úžasný příběh, při kterém vám bude běhat mráz po zádech. Věřím, že si budete lámat hlavu nad každým autorčiným tvrzením a podobně na tom budete, i co se týče replik jednotlivých postav. Ráda bych vás varovala, abyste nikomu nedůvěřovali, ale ono je to naprosto zbytečné. Vyřešit zločiny v téhle knize je zhola nemožné, což je největší poklona, jaké se mohla Reiersgardová dočkat.

Hodnocení: 100 %

Závěje

Medziknihami.sk, 31. března 2017

Vydavateľstvo Kniha Zlín prináša dlhodobo pozoruhodné kriminálne romány zo Škandinávie a inak tomu nie je ani v knihe nórskej autorky Marit Reiersgårdovej Závěje. Na pozadí vyšetrovania dvoch prípadov tematizuje viaceré problematické oblasti života rodín v Nórsku a podrobne v ňom vykresľuje nelichotivý stav medziľudských vzťahov v malých komunitách.

Zápletka románu je zdanlivo jednoduchá: počas hrania sa mimo domova zmizne dievčatko Oda a zároveň na inom mieste nájdu telo umelkyne Vibeke Hansenovej. Vyšetrovanie postupne odhalí viaceré nezrovnalosti v obidvoch prípadoch a hoci sa týka len malého okruhu podozrivých, postupne odkrýva hlbšie súvislosti ich životov. Závěje sú okrem kriminálnej zápletky silnou psychologickou sondou do prostredia malých susedských komunít, v ktorých sa nič neutají a v ktorých neustále dochádza k novým interpretáciám konania druhých ľudí. Byť outsiderom v takomto prostredí znamená byť neustálym terčom intríg a ostrakizovania.

Marit Reiersgårdová uviedla na literárnu scénu severskej detektívky ďalšiu dvojicu detektívov: Bitte Røedovú a Vernera Jacobsena, pričom tvoria výrazne kontrastnú dvojicu. Žoviálna Bitte a do seba uzavretý Verner pôsobia zo začiatku rozpačitým dojmom, pod vplyvom dramatických udalostí však obidve postavy postúpia vývoj a autorka odkrýva aj ich hlbšie motívy konania. Už od začiatku románu je zrejmý silný dôraz na emocionálne rozpoloženie postáv, napríklad popisy silných pocitov straty matky k Ode patria medzi veľmi pôsobivé pasáže. Prostredníctvom zobrazenia každodenného života, detailov a malých rituálov Reiersgårdová citlivo preniká do prázdnoty, akú zanechá zmiznutie dieťaťa. Atmosféru príbehu umocňuje umiestnenie do silnej snehovej víchrice a hustého sneženia.

Pri čítaní sa oplatí všímať si aj štruktúru vzťahov a rodiny: značná časť postáv je rozvedených alebo sa rozvádza, ich manželstvá sú plné napätia a potláčaných konfliktov. Z minulosti si navyše prinášajú tajomstvá schopné nenávratne poškodiť už aj tak krehké pomery. Silnou stránkou textu je aj slangový jazyk mladých ľudí a načrtnutie komunity falšovateľov umenia. Priaznivci detektívok s akcentom na psychológiu postáv určite ocenia pripravované voľné pokračovanie série s vyšetrovateľmi Bitte a Vernerom s názvom Boží prst pripravované na október 2017.

Marit Reiersgardová: Závěje

Naskokjinam.blogspot.cz, 30. března 2017

Máte rádi promyšlené psychologické detektivky, zajímají vás motivy lidského chování, ale vyhýbáte se naturalistickým popisům násilí, krvavým obrazům a zvrácenostem, kterých je současná krimi (a ta severská obzvlášť) plná? Pak mám pro vás tip: kriminalistickou prvotinu Marit Reiersgardové Závěje.

Takový obyčejný zimní den v malém norském městě. Venku intenzivně sněží, večeře na kamnech, manžel přijede za chvíli z práce. Jenže malá Oda se doma nudí, a tak přesvědčí maminku, aby ji pustila na chvilku ven. Vždyť ji přece může kontrolovat z okna. Jenže stačí jeden telefonát, chvilka nepozornosti a Oda je pryč. Co se mohlo té pětileté holčičce stát? Srazilo jí auto? Unesl ji biologický otec? Může v tom mít prsty psychiatrický pacient z nedaleké komunity? A co ten podivný chlápek s dlouhými vousy, o kterém se říká, ze je pedofil? Aby toho nebylo málo, otřese městečkem ještě jeden násilný čin: ve svém domě je nalezena mrtvá malířka. I kolem ní je řada nejasností: ne úplně běžné sexuální vztahy, zapojení do obchodu s falzifikáty, obava z násilnického bratra. Vyřešení této záhady se ujímá zajímavá dvojice kriminalistů Bitte a Verner.

Přiznávám, na tuhle knihu mě nalákala právě anotace slibující dost zajímavé vyšetřovatele: kulatoučkou a veselou matku samoživitelku Bitte a dlouhovlasého Vernera vyznačujícího se zálibou v pletení. Očekávání zábavných interakcí tohoto nesourodého páru se bohužel nenaplnilo, ale i tak je to kniha, která stojí za přečtení.

Co můžete čekat? Skvěle vystihnutou atmosféru malého města, kde se všichni navenek tváří jako spořádaní občané, ale přitom má každý z nich nějaké tajemství, které před ostatními skrývá, a to včetně vyšetřovatelů. Děj knihy se odehrává v několika málo dnech, byť vzpomínky postav nás zavedou i do hlubší minulosti. Vyhovovalo mi, že děj knihy plyne vyloženě poklidně a že důkladná policejní práce tu hraje důležitou roli. A ten sníh! Doporučuji všem, kteří hystericky nadávají silničářům, kdykoliv napadne 10 cm. Norsko na vás!:-)

Závěje jsou přesně ten ten typ knihy, který nemůže skončit jinak, než smutně - svým pojetím mi kniha připomínala třeba Manželovo tajemství od Liane Moriarty. Je to ale taková vlídná melancholie, skoro jako obálka, která se Knize Zlín moc povedla.

Něco malo o autorce: Marit Reiersgårdová (ročník 1965) debutovala roku 2007 románem pro mládež Všechno, co vidím, je pravda. V roce 2010 vydala knížku pro děti s názvem Vildino štěně. Závěje jsou její prvotinou z kategorie krimi, navazuje na ně kniha Dívka, která přišla o srdce (český název knihy, která vyjde na podzim, je Boží prst). Děj knih se odehrává v autorčině rodišti a obě knihy spojuje i dvojice vyšetřovatelů. Co může být pro českého čtenáře zajímavé je fakt, že Marit Reiersgardová přijede na letošní Svět knihy.

Recenze: Závěje skrývají tělo i stopy vraha

Kukatko.cz, 29. března 2017

Severská krimi je synonymem mrazivých detektivních příběhů, které zaplavily pulty knihkupectví. V mnoha případech povýšily obyčejné mord historky na romány, které vám chladnou rukou sevřou srdce a na dlouho v něm zanechají ledový krystalek, který vyvolá husí kůži při každé vzpomínce na knihu. Jsou ale i případy knih, jejichž jediným pojítkem se  severem, jsou haldy sněhu a autorovo rodiště tak blízké polárnímu kruhu, že mimoděk začnete toužit po dovolené v karibiku.

Závěje sněhu vás budou provázet i v detektivního příběhu Marit Reiersgårdové. Ačkoliv sněhové vločky padají od první stránky a všudypřítomná bílá nadílka komplikují život všem hrdinům, zima se vám za nehty nedostane. Autorka na mrazivou bílou temnotu vsadila coby hlavní kulisu románu, aniž by se jí povedlo nechat i čtenáře pocítit její chladivý dotek a tíseň  němého svědectví sněhu ukrývajícího tělo i stopy vraha.

Hned z kraje příběhu dojde ke zmizení pětileté holčičky Ody. Mohla jen zajít dál než obvykle, nebo se jí mohlo stát něco mnohem horšího…. Zatímco sněhové vločky čtenáře nestudí, cesta do nitra duše matky, která přišla o svou holčičku, vám ledovým pařátem rozdrásá nitro.

Probíhající vyšetřování zmizení malé Ody naruší další případ. Ve svém ateliéru byla nalezena zavražděná malířka. Pozorný čtenář vytuší, že se dříve či později oba případy prolnou.

Hlavními vyšetřovateli je poněkud svérázná dvojice detektivů: plnoštíhlá zemitá Bitte a Verner Jacobsen se zálibou v pletení. Rozumím autorčině snaze vytvořit nesourodou dvojici, jejíž protiklady by vzájemně přitahovaly nejen samy sebe ale i čtenáře. Celkem sympatická Bitte  žije po rozvodu s dospívající dcerou a naplňuje definici toho, co známe pod pojmem „normální ženská“. Oproti tomu je Verner suchar žijící s manželkou spisovatelkou a alkoholičkou v jedné osobě. Ve volných chvílích štrykuje ponožky a svetry. Severská mentalita je pro mne v tomto momentu poněkud neuchopitelná. Tahle vlněná stopa se mi ztrácí kdesi v nedohlednu a i v románu vyznívá jaksi do ztracena.

Pod autorčinou jemnou rukou vznikl i bez přemíry násilí a vykreslování sadistických vražd poměrně napínavý příběh. Do poslední chvíle nelze tušit, kdo je vrahem. Autorka pečlivě splétá pavučinu mnoha osudů, lidských tajemství a podivných náhod, které gradují v odhalení pravdy.

Jakoby sama Marit Reierskårdová tušila slabost v rozhodnutí napsat tak trochu jinou detektivku, namíchala skutečně bohatý koktejl motivů všech zúčastněných. Ztracená holčička, nedaleko bydlící deviant, mrtvá excentrická malířka v jiném stavu se zálibou v sexu s kýmkoliv, kdo se nebrání, feťácký násilnický bratr, nezletilý chlapec coby možný otec dítěte, padělání uměleckých děl, horkokrevný násilnický otec ztracené holčičky podezřelý z únosu…

V knize Závěje si určitě užijete pohled na solidní detektivní práci, kterou čas od času naruší trochu okatá náhoda a podivný pocit, že tam daleko na severu je svět jaksi menší a každý zná každého. Ve finále můžete mít trochu rozpačitý pocit. Ne, žádný otevřený konec. Jen hořkost, která zůstává, i když je vrah nalezen a potrestán. Fakt, že těžší než žít ve společnosti plné lidské malosti je nakonec naučit se žít sám se sebou.

Na jednu stranu ve vás zůstanou hluboké stopy po setkání s niternými pohnutkami jednotlivých hrdinů. Na stranu druhou zbudou i hluché mělčiny, ve kterých se autorka i přes upřímnou snahu nedokázala dostat čtenářovi hlouběji pod kůži.

Recenze: Marit Reiersgard – Závěje

Severskekrimi.cz, 27. března 2017

Norská autorka Marit Reiersgard se nejprve pokoušela proniknout do literárního světa prostřednictvím románů pro mládež, než v roce 2012 vyšla její první detektivka Závěje. Její další román, Dívka, která přišla o srdce, u nás zatím nevyšel, nicméně pokud bude alespoň z poloviny tak dobrý, jako Závěje, máme se na co těšit.

Lednový den se pomalu chýlí k večeru a Solveig má před sebou ještě kupu domácích prací, než se manžel Erik vrátí z práce. Pětiletá Oda však pro všední trable své maminky nemá pochopení a neúnavně si vyžaduje propustku ven. Klasická norská zima vytřásá z mraků spousty sněhu a Oda se nemůže dočkat sáňkování. Unavená Solveig nakonec holčičku pouští před dům samotnou, stačí však krátká chvíle nepozornosti a po Odě se slehne zem.

Nejen malé děti škemrají, aby mohly jít ven. Osmnáctiletý Raimo si potřebuje nutně půjčit auto své matky Janni, aby si vyřídil dvě důležité pochůzky. Stihne však jen jednu a když nachází svou učitelku kreslení Vibeke zavražděnou, panikaří.

Detektiv Verner Jacobsen je pověřen oběma případy a poprvé se při nich seznamuje se svou novou kolegyni Bitte Roedovou. Tajnůstkářský a nevrlý Verner je nejdříve kyprou, mateřskou a neustále brebentící Bitte poněkud rozladěn, brzy však zjistí, že jeho nová pomocná ruka může být skvělým parťákem.

Závěje bezesporu spadají do šuplíčku k detektivkám, které nesou přívlastek komorní. Jakkoli zpráva o zmizení malého dítětě bez výjimky otřese celou společností, Závějemi se můžete přebrodit i pokud chováte na klíně vlastní děťátko. Každou chmuru, každou pochybnost totiž laskavá a vlídná policistka Bitte rozptýlí s lehkostí tajícího másla a i zdrcená matka alespoň na okamžik uvěří, že nakonec bude všechno dobré.

2016-10-02_1335_001Reiersgard vyvrací vše, co bylo doposud o severských detektivkách řečeno. Před námi sice leží jedna vražda a zmizení pětiletého děvčátka a nebe je šedé a neprostupné tak, jako už by nikdy nemělo svítit slunce, přesto však v sobě román nese něco něžného a uklidňujícího.

Autorka se vyvarovala všeho, co by mohlo otřást citlivějším naturelem čtenáře a proto bychom zde násilné scény a napjaté okamžiky nenašli ani s lupou. Místo toho Reiersgard vsází na nenapadnutelné dialogy a vzpomínky postav a jsou to právě ony, kdo vytvářejí nenapodobitelnou atmosféru.

V románu se sice seznámíme s množstvím postav, Reiersgard ovšem každému jednotlivému charakteru přidělila jasnou roli, z níž postava ani na chvíli nevypadává, proto je těžké si vytipovat “svého” vraha. Je záhadou, jak to autorka při přímočarosti Závějí dokázala, ale finální odhalení obou zločinů je pro čtenáře přesto překvapením.

2016-10-02_1408Musíme být však trochu objektivní a nezapomínat i na drobné mouchy. Při snaze o harmonicky vyvážené dílo román místy sklouzává k fádnosti a ani rozdílnost obou vyšetřovatelů tady nevytváří žádoucí kontrast.

Závěje nepochybně vytváří dobrý první dojem a i autorčino druhé dílo u nás bude mít jistě dveře otevřené. Román je svým stylem unikát mezi severskými detektivkami, nicméně fanoušci opravdu drsných thrillerů jej nespíš do své topky nezařadí. Pro čtenáře odkojeného Larssonem a jinými mazáky budou Závěje jako klidná a nenáročná dovolená pro milovníky adrenalinových zážitků.

Závěje

Holkamodrookata.blogspot.cz, 27. března 2017

Zima pomalu končí. Sluníčko víc hřeje, ptáci zpívají, kytky voní, prostě z každého koutu se na nás valí jaro. Já se však rozhodla, že ještě na chvíli zůstat u ledu a sněhu a pustila se do detektivky, která se chlubí vyloženě zimním názvem - Závěje.

Je konec ledna a v norském městečku Lier panuje počasí, že by psa nevyhnal. Celý den hustě sněží a sněžné pluhy mají co dělat, aby udržovaly silnice jakž takž sjízdné. Pětiletá holčička Oda se doma s mámou nudí. Nebaví ji pomáhat při vaření a přemluví maminku, aby ji na chvíli pustila ven. Chce sáňkovat a dělat ve sněhu andělíčky. Máma ji občas zkontroluje z okna, jenže Oda náhle zmizí..."

-Odooo!
Ticho.
-Odo Isabel Sørensenová! Nehrajeme si na schovávanou. Ozvi se. Už to není legrace.Odpovědělo jí absolutní ticho, jako by sníh absorboval veškeré zvuky, balil je do peřiny. Solveig opět přepadla ona předtucha, nízkofrekvenční rachot, předzvěst, kterou ucho nedokáže zachytit. Otočila se. Tudy se Oda nikam dál vydat nemohla. Sousední dům tonul ve tmě. Solveig se obrátila a vracela se, scházela po cestě ke garáži. Všude byly stopy, avšak nedalo se z nich vyčíst, kam se Oda vydala naposledy. V nejspodnější části kopečku zasypával sníh andělíčka."

Po rychle chladnoucí stopě se vydávají zkušený komisař Verner Jacobsen, jehož parťák odešel do penze a nahradila ho Bitte Røedová, která je na oddělení nová. Případ zmizelé holčičky je jejich první. Dokáží najít společnou řeč a vyřešit komplikovaný případ?

Hlavní postavy se od běžných představ o policejních vyšetřovatelích dost liší. Verner - dospělý chlap s culíkem, málomluvný, uzavřený do sebe. Mezi jeho koníčky patří pletení, poesie a vyhýbání se konfliktům s manželkou. Bitte - veselá mamča od dvou dětí v rozvodovém řízení. Bitt je drobná a žensky oblá. Její vášní jsou sacharidy, nejlépe přelité čokoládou a s porcí šlehačky navíc. Velkej a malá. Zádumčivý introvert a štěbetající mamina. Zvláštní a přesto sehraná dvojka, která se teprve začíná vzájemně oťukávat.

Autorce se moc pěkně povedlo vykreslit myšlenkové pochody jednotlivých postav. Líbilo se mi takové to tiché rozmlouvání, které vedeme sami k sobě a které by nahlas pronesené působilo asi celkem nevhodně. Například když Bitt u výslechu napadne, že by si měla jít obarvit vlasy. Prolnutí těchto všechních drobností a vážných situací vytvářelo zvláštní kontrast. I náznaky jistých sympatií mezi Bitt a Vernerem byly zajímavé a i když své city drželi oba na uzdě, po celou dobu to mezi nimi lehce jiskřilo.

Příběh je propracovaný, komorní a silně emotivně laděný, žádný "béčkový" krvák. Nečekají vás drastické scény, stříkající krev ani divoké honičky na zlého pachatele. Počítejte spíš s poctivou policejní rutinou, která ne vždy přinese kýžené ovoce. Necítíte z něj žádnou chladnou vypočítavost. Autorka se zaměřila spíš na pocit ztráty a lidského neštěstí.

Celý děj se navíc odehrává na poměrně malém prostoru, který je světem sám pro sebe. I počet postav je omezený a tak si  mohla opravdu důkladně vyhrát s vylíčením jejich osobností. Osudy i činy všech jsou vzájemně úzce propletené a navzájem se ovlivňují. Samotné pátrání pak připomíná odklízení závějí - nikdy nevíte, na co narazíte, když začnete hrabat....

Mám malou holčičku a příběhy na podobné téma si beru dost osobně. Ke čtení mě však nalákaly neobvyklé profily hlavních vyšetřovatelů, které slibovaly neotřelý čtenářský zážitek. Bylo příjemným osvěžením sledovat tuto trošku zvláštní dvojici a i když bych jim pár drobností asi vytkla, celkově jsem si čtení moc užila a jsem zvědavá na jejich další příběhy.

Kdy knihu Závěje rozhodně číst

  • jste fanoušky severských kriminálek

  • máte rádi sníh

  • líbí se vám psychologicky laděné detektivky

Kdy knihu Závěje rozhodně nečíst

  • máte děti a bojíte se o ně

  • nemáte rádi poměry na malých městech

  • dáváte přednost akčním detektivkám

Podobné knihy

  • Manželé odvedle

  • Dobří sousedé

  • Ledové srdce

Dotaz k produktu Závěje

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Odkaz na články Závěje

Dále doporučujeme

Umírající dandy

Umírající dandy (Anders Knutas #4)

Na ostrově Gotland panuje zima. Nejsou tu žádní turisté, obchody jsou většinou zavřené. Jenom v malé galerii na náměstí se usilovně pracuje. Egon Wallin připravuje vernisáž…

Camille

Camille (Verhœven #3)

Anne, přítelkyně komisaře Verhoevena, je v nákupním centru na Champs-Élysées svědkyní loupeže. Jen zázrakem přežije lupičovo řádění pouze s těžkým zraněním. Pachatel je…

Index hrůzy

Index hrůzy

Jeho jméno je před běžným občanem pečlivě střeženo, v tajnůstkářských, uzavřených kruzích nejbohatších lidí světa je však doktor Alex Hoffmann legendou – vizionářským…

Policie (paperback)

Policie (paperback) (Harry Hole #10)

10. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Na místech, kde bylo v minulosti spácháno několik vražd, jež nebyly objasněny, jsou nalezeni mrtví policisté, kteří tyto zločiny tehdy…