Přízrak | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní Giveaway
  • Faktor Churchill
  • Touhy Džendeho Džongy
  • Konec řetězce

Přízrak (Harry Hole #9)

Cena:
399 Kč  359 Kč
Autor:
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-221-8
Překlad:
Kateřina Krištůfková
Datum vydání:
16. 10. 2014
Počet stran / vazba:
515/vázaná
4.10 / 21771
ks

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 199 Kč)Přehled všech prodejců a našich e-knih

Palmknihy Kosmas eReading Martinus.cz RájKnih.cz iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Přízrak

9. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Harry Hole se po třech letech strávených v Hong Kongu vrací domů do Norska, nejde ovšem o žádnou zdvořilostní návštěvu. Po příletu okamžitě míří na policejní ředitelství, kde žádá svého někdejšího nadřízeného, aby se mohl ujmout vyšetřování již takřka uzavřeného a objasněného případu vraždy na drogové scéně. V Oslu se díky spolupráci nového sociálního úřadu a nového šéfa policejní složky pro potírání organizovaného zločinu snížil počet drogových gangů a značně klesl též prodej heroinu. V ulicích se však objevila nová droga jménem fiolin, opiát mnohonásobně silnější než heroin, jež vede méně často k předávkování, ale zato vyvolává mnohem silnější závislost. Harrymu je umožněno setkat se s domnělým vrahem. Jde o osmnáctiletého chlapce, jehož Harry dlouho neviděl, avšak který mu byl kdysi velice blízký. Jejich setkání není jediným překvapením, jež Harryho při vyšetřování čeká. Zpočátku vražda typická pro drogové prostředí se rozroste do rozměrů, o jakých se Harrymuani nesnilo. Sám se okamžitě ocitá ve značném nebezpečí, neboť se kvůli svým aktivitám stává velmi nepohodlnou osobou. Většina stop přitom ukazuje jediným směrem. Směrem vzhůru. A také vyšetřování vede k jedinému, nadmíru překvapivému vyústění.

Book trailer:

Úryvek: Přízrak

Recenze: Přízrak

Nesbø nechává Harry Holea čelit vlastním přízrakům

Magazin.aktualne.cz, 22. prosince 2014

Ve Sněhulákovi se Jo Nesbø pokusil vyčistit sérii od linií, které se mu kupily od Červenky. Levhart byl jakýmsi pokusem o restart. A Přízrak je svého druhu přiznáním, že úplný restart není možný.

Ve vězení čeká na svůj osud mladík obviněný z vraždy feťáka. Na letišti v Oslo nedlouho poté přistává letadlo. Jeho kapitán pašuje drogy, jeden cestující se vrací po letech dobrovolného exilu, aby znovu vytáhl na křížové tažení proti zločinu, a jeden letištní pracovník dostává pokyn k vraždě. Devátý přírůstek série o Harrym Holeovi je zde.

Jo Nesbø se po rozmáchlém, ve třech koutech světa a na sedmi stech stranách lovícím Levhartovi uskrovnil. Tedy v tom smyslu, že se soustředí na dění v Oslu a jiná místa jsou pouze zmíněna v rozhovorech či vzpomínkách postav. Co se ale týče vrstevnatosti příběhu, tak to jede Nesbø na plné obrátky.

Nesbův literární exorcismus

Například románovým Oslem příběh projede jako nůž cibulí a odhalí několik sociálních vrstev. Harry projde pouličním světem feťáků a jejich dealerů, zavzpomíná si na staré časy u policie, nakoukne do hřejivých obývacích pokojů střední třídy, postojí přede dveřmi smetánky a přespí ve světě zcela na okraji, ztrácejícím se ve stínech, kde se scházejí lidé, kteří ani neexistují, přízraky.
Které jsou dalším objektem vrstvení.

V prvé řadě je přízrakem, a to doslovným, mladík Gusto, onen na začátku zmíněný mrtvý feťák. Vzpomínky jeho ducha se prolínají s Harryho pátráním a dodávají čtenáři potřebné informace a kontext... a i když se zdá, že je to vzpomínání až příliš umělé – ve smyslu načasování sdělení tak, aby to zrovna sedělo i do Harryho linie –, v závěru se dočkáme jednoho velmi příjemného ironického překvapení.

Ovšem přízraků je v knize více. Můžeme za ně označit například mrknutí na věrného čtenáře série v podobě zmínky o jistém staviteli, kterého si jistě vybaví všichni, kterým se líbil Pentagram. V závažnější rovině se pak jedná o přízraky minulosti. Protože je z Gustovy smrti obviněn Oleg Faulke, syn Harryho dávné lásky Rachel, musí se náš hrdina postavit čelem lidem, které opustil. Jeho důvody sice nebyly nejhorší, ale opuštění je opuštění.

Způsob, jakým Nesbø zasekává háčky do Harryho srdce prostřednictvím fotografií, které dokumentují nejšťastnější chvíle jeho života, i setkáními s Olegem či Rachel, je možná největším důkazem jeho vypravěčského umění. Bez přehnaného patosu, ve službách detektivní linie (pozornost si zaslouží především anabáze jednoho prstenu) a přitom s věrností Harryho psychice. Doplnění ekipy románových přízraků o produkty stihomamu a paranoie jsou pak jen příslovečnou drobností, která korunuje dobře odvedenou práci.

Platí přitom, že sama o sobě by byla každá z výše zmíněných rovin jen zajímavým literárním cvičením. Zde jsou ovšem skutečně důsledně propojené a vzájemně se umocňují, aby nakonec Harry čelil jednomu jedinému protivníkovi – nečekanému, ale zcela logickému, který by klidně mohl prohlásit slavné biblické „Mé jméno je legie“. A jak je autorovým zvykem, exorcismus zavání sebezničením...

Quo vadis, Harry?

A je zde ještě jedna rovina, v níž se pracuje s motivem přízraku. Jedním takovým je i Harryho sláva – v románu několikrát čelí poznámkám, že je „tím slavným Harrym Holem“, a stejně tak čelí jeho věhlasu a jím vzbuzeným čtenářským očekáváním sám autor. Ve Sněhulákovi se pokusil vyčistit sérii od linií, které se mu kupily od Červenky. Levhart byl jakýmsi pokusem o restart. A Přízrak je svého druhu přiznáním, že úplný restart není možný.

Harry je Harry, řeka se nezmění a Nesbø píše, jak píše. Když se tak Harry vrací do Norska, vrací se i oblíbené motivy a zvraty. Jejich postupné uvádění na scénu je chvílemi až nepříjemné – jako kdyby Nesbø opravdu ztratil soudnost a prostě znovu sahal po všem, co mu kdysi fungovalo. Od geniální Beáty přes korupci uvnitř policejního sboru až po usvědčení pachatele zdánlivě zproštěného podezření.

Jenže o to víc Nesbø překvapí, kam tyto motivy dovede. Ano, geniální postavy jsou pořád geniální, korupce je tam, kde byla vždycky, a pachatel je usvědčen tak a tehdy, jak to (ne)čekáme. Jenže vždy s drobným úkrokem. Geniální postava vlastně nehraje žádnou roli, korupce trápí spíš korumpované než čestné a pachatel, odhalený na kost, si nakonec jedno tajemství uchová.

Platí tak to, co u Levharta – z Nesbøho se stává hodně potměšilý mistr černého humoru, který perfektně zná všechny své pappenheimské. V průběhu čtení se objeví několik scén, při nichž si člověk říká, že Nesbø zkouší, co mu projde. Třeba tehdy, když Harrymu zachrání život jeho alkoholismus... respektive prázdná flaška. Nebo když o něm coby ultimátním alfa samci mluví jedna povedená, věčně hárající mrcha. Vše podáno tak, že čtenář otáčí stránky a nadává současně. Pochopitelně.

O norském a jiném hospodářství

A do toho ty rozkošné šlehy do politiků a politiky. Náhledy do zákulisí obchodu s drogami, znesvětitelské využití dresů fotbalového Arsenalu i hořká poznámka, že Norsko konečně našlo skvělý vývozní artikl – stoprocentně syntetickou superdrogu, což by ti paranoidnější z nás mohli považovat za metaforu vývozu severské krimi.

Ale nakonec nás to vše vrací zpět k problematice přízraků, konkrétně těch majících podobu čtenářských očekávání. Nesbø se stal prostě institucí současného hóch detektivního thrilleru. A stal se jím především díky své zábavnosti a způsobu, jakým dokázal reagovat na aktuální společenské problémy (zde v severských detektivkách populární východní mafie) nebo si pohrát s jedním motivem a dokonale jej vytěžit (aktuálně krysa dělající to, co je nezbytné). Ale nikdy neměl být seriózním analytikem nemocné společnosti.

Přízrak nám to nádherně zábavným způsobem otlouká o hlavu, když Harry trousí poznámky o značkách bot jako James Bond blahé paměti o ročnících sklizně vinných hroznů. A upřímně? Kdyby se někdy objevily nějaké příběhy z Harryho hongkongského prostředí, to by bylo teprve guilty pleasure! Nejprve nás ale čeká příští rok desátá holeovka, která bude lákat především na to, jakým způsobem Nesbø rozlouskne oříšek z konce Přízraku.

Myslím, že navzdory depresivní zápletce to bude opět kniha plná humoru. A nemohu se dočkat.

Harry Hole a jeho Přízraky minulosti

Webmagazin.cz, 10. listopadu 2014, autor: Petr Čapek

Velký knižní čtvrtek je za námi a již tradičně měl jednoho jasného vítěze. Jo Nesbø fenomén posledních let zamířil na pulty českých knihkupců s novou knihou Přízrak a opět to byla trefa do černého. Během tří dnů se nejnovějšího případu Harry Holea prodalo přes 20 tisíc, čímž se stal jasným vítězem této akce. Stojí ovšem nový Nesbo za přečtení, nebo se jedná jen o nastavovanou kaši?

Každá nová “Holeovka” vzbuzuje v zástupech fanoušků opravdu velká očekávání, která vzrůstají s každou další knihou. Tentokrát máme možnost se začíst již do deváté knihy s tímto charismatickým hlavním hrdinou a připravit se tak na velké finále, které si pro nás autor přichystal v posledním dílu série, jenž by měl u nás vyjít na jaře.

Po událostech v Levhartovi se Harry vrátil zpět do Asie. Zpřetrhal tak poslední vazby s Norskem, policií i známými a pokusil se začít znovu, pokud možno bez alkoholu a dalších návykových látek. Uplynuly tři dlouhé roky a Harry se musí opět vrátit do Osla, aby prošetřil smrt feťáka, ve které figuruje jako hlavní podezřelý Oleg, syn jeho femme fatale Ráchel.

Ačkoliv tento svérázný hlavní hrdina vyhrál nad alkoholem i dalšími závislostmi, jedno se mu nepodařilo. Zapomenout na minulost a pohřbít ji tak hluboko, jak jen to jde. A právě přízraky z minulosti vyplouvají v nejnovější knize Joa Nesbøho na povrch a na Harryho tak čeká jeden z případů jeho života. Dokáže se postavit tváří tvář pravdě, nebo ho minulost semele a pro odnaučeného alkoholika bude již na všechno pozdě?

To že je Nesbo mistr dechberoucích zápletek si mohli čtenáři již zvyknout a ani v nejnovější knize tomu není jinak. Autor střídá zvraty jak na běžícím pásu a postupně poodhaluje pozadí celého příběhu, který se tentokrát nese v čistě osobní rovině. A jelikož již Harry není u policie, nezbývá mu než pátrat na vlastní pěst. Naštěstí se pořád může spolehnout na staré známé a kolegy, kteří mu nějakou tu službičku dluží. Postupně se tak setkáme se starými známými, na které se v předchozích knihách trochu pozapomnělo. Na scéně se tak znovu objevuje Gunnar Hagen, ale i Beátu Lønnová, či Dřevák. Zapomenout se samozřejmě nesmí ani na Olega a Ráchel, kolem kterých se celý tento díl točí.

Kromě samotného vyšetřování a pátrání po skutečném vrahovi se Nesbø soustředí především na stále více časté nefunkční rodiny a vztahy mezi rodiči a dětmi. Samozřejmě nezapomíná ani na všudypřítomnou korupci jenž sahá až do nejvyšších pater politiky a policie. A jak je jeho zvykem servítky si rozhodně nebere a nebojí se ukázat problémy v celé své nahotě.

Co ovšem trochu zamrzí je Harryho nezničitelnost. Již v předchozích knihách si někteří čtenáři stěžovali, že Hole je nesmrtelný a není možné aby všechno přežil. A i když se autor snažil tentokrát držet na uzdě, i tak se mu to ne vždy povedlo. Přeci jen přežít podříznutý krk, to je kousek hodný nejednoho superhrdiny z produkce komiksového Marvelu. Na to už si ovšem budeme muset asi zvyknout, i když kdo ví, třeba Nesbø všechny ještě překvapí a ve své poslední knize přinese opravdu nečekaný závěr. Na to si ovšem budeme muset ještě počkat.

Když kniha nestačí

Už se stalo více než dobrým zvykem, že dlouho očekávané tituly se nedlouho po vydání dočkají i své audio podoby a u Přízraku tomu nemohlo být jinak. Stejně jako u Červenky a Netopýra se tohoto úkolu zhostilo vydavatelství OneHotBook, které si k načtení pozvalo již tradičně herce Hynka Čermáka, kterého mohou posluchači znát, kromě “Holeovek” i z Rudišovy Národní třídy, za kterou mimochodem získal i cenu Audiokniha roku 2013 - Interpret roku.

Pro ty, kteří se s načteným Nesbem ještě nesetkali, bude ze začátku možná trochu zarážející samotná výslovnost Holeova jména. Přeci jen málo kdo hledá na internetu správnou výslovnost Harryho jména. A tak hlavně ze začátku může někomu připadat “Hary Hůle” poněkud úsměvný. Naštěstí není problém si na tuto výslovnost po chvíli zvyknout a poté si naplno vychutnat nerušený poslech dalšího skvělého příběhu, který si král severské krimi pro své fanoušky připravil.

Hynek Čermák k Harry Holeovi skvěle sedí, a to nejen svou vizáží, ale i hlasem, který dodává celé knize ten správný šmrnc a náboj. Navíc je ze samého poslechu jasné, že si narátor svou úlohu vyloženě užívá a samotný příběh ho baví. Nebojí se trochu si pohrát s hlasem a odlišit tak jednotlivé postavy, nebo ve správné chvíli přidat na dramatičnosti. Naštěstí má pro vše ten správný cit a nic zbytečně nepřehání.

Nahrávka vedle skvělého Čermáka disponuje i původním hudebním doprovodem, který spolu s interpretem tvoří skvělý celek, jenž je radost poslouchat. Jednotlivé pasáže odděluje hned několik podkresů, které se mění podle jednotlivých pasáží, od melancholické kytary, až po dynamický rockový zvuk v nejakčnějších částech příběhu.

Ať už jste příznivci klasických knih, nebo jejich audio podoby, obě tyto formy nabízí nervy drásající jízdu, která vyvrcholí pro někoho možná trochu překvapivým závěrem. Nadšencům tak zbude hezkých pár otazníků, na jejichž odpověď si musíme počkat do jara na závěrečný díl této strhující série.

Jo Nesbo se vrátil s tajemným Přízrakem

Informuji.cz, 4 listopadu 2014, autor: Lukáš Loužecký

V rámci listopadového knižního čtvrtka přišla na trh novinka od Jo Nesba s názvem Přízrak. Vyšla u nakladatelství Kniha Zlín.

Opravdová psaná královna. To je zatím poslední kniha Přízrak od nejoblíbenějšího autora severské krimi Jo Nesba. Opět se vrháme přímo do děje, který nás zaujme svou propracovaností a čtivostí. Ani tentokrát nebudeme ušetření temného podsvětí zločinu. Takže hurá do akce a vyšetřování.

Harry Hole se po třech letech vrací z Hong Kongu do rodného Norska. Ihned po příletu utíká za svými bývalými kolegy z policejního ředitelství, aby mohl otevřít jeden již vyřešený případ. Je do něj totiž osobně zainteresován. Obviněným je jeho nevlastní syn Oleg, ke kterému měl v minulosti velice blízký vztah. Bohužel se dostal do drogové závislosti a zapletl s nesprávnými lidmi. Harry se s ním setkává, ale bohužel není přijat příliš vlídně. Od začátku vyšetřování se ocitá ve velikém nebezpečí, protože se začne šťourat příliš hluboko v srdci drogové scény.

Harry Hole je zpět se svým již devátým případem. Čas prostě letí a pomalu se blížíme ke konci jeho kariéry. Prozatím si můžete vychutnat tento jeho případ, který nás zavede hluboko dovnitř drogové scény.

Jak tomu již bývá zvykem, Jo Nesbo dokáže výborně popsat prostředí daného románu. Tentokrát se ocitáme mezi gangy, které se snaží bohatnout na prodeji zabíjejících drog. Na trhu se objevila látka zvána Violin, která předčí i dříve nedostižný heroin. Díky této novince se dostává do popředí jedna ze zločineckých part, která si zajistí největší produkci této nové látky. Hlavní hrdina Harry Hole brzy poznává, že s nimi nebude žádná kloudná řeč. Podrobné popisy fungování této nezákonné mašinerie jsou velice přesvědčivé. Čtenář si téměř pomyslí, že sám Jo Nesbo musel být dealerem. Hlavní motivací pro prodejce je zisk peněz, ale i vlastní závislost.

Právě užívání drog je druhým hlavním tématem vedle jejich prodeje. Dostáváme se doslova pod žíly několika feťákům, kteří by pro drogu udělali téměř cokoliv. Jejich touha je opravdu realistická, až je z toho člověku smutno. Bohužel toto je tvrdá skutečnost, která se odehrává každý den v různých koutech světa. Jedním z obětí závislosti se stává i Harryho nevlastní syn Oleg.

RECENZE: Být policistou– čest nebo prokletí ? Ptá se Jo Nesbø v Přízraku

Kukatko.cz, 30. října 2014

Harry Hole, svérázný norský detektiv z oddělení vražd, už není detektivem. Tentokrát se vrací z Bangkoku, kde prožil několik klidných let. Vrací se do Osla jako soukromá osoba hledat souvislosti vraždy mladého narkomana Gusty Hanssena, z které je obviněn a pro kterou je uvězněn teprve osmnáctiletý Oleg. Vypadá to na typickou vraždu mezi narkomany. Harryho váže k Olegovi silné citové pouto, protože je synem jeho věčné lásky Ráchel. Velmi dobře ho zná a nepřipouští, že by mohl být vrahem.

Všechno je na první pohled jasné, vrahem podle všech dostupných indicií musí být Oleg. Harry Hole tomu nevěří, nechce tomu věřit a s buldočí sveřepostí se pustí do díla. Zjistí, že Oleg je, stejně jako byl mrtvý Gusta, silně závislý na nové droze, která se nezadržitelně žene podsvětím narkomanů v Oslu – violinu. Heroinu ubývá, violinu přibývá. Obojí má ve svém důsledku katastrofální následky. Zavražděný Gusta byl přítelem Olega, spolu byli překupníky drog, spolu byli konzumenty drog, spolu také zažili okamžiky souznění, které nebylo spojeno jenom s drogou. Gustova nevlastní sestra Irena se stala Olegovou přítelkyní.

Drogová scéna v sobě skrývá neskutečné množství příběhů. Příběhů těch, které droga naprosto devastuje, bere jim svobodu, zdraví a vlastní tvář, stejně jako těch, kteří bez skrupulí s drogou obchodují. Vzájemné vazby jsou pokřivené a založené pouze na touze po penězích nebo touze po droze. V případu Přízraku do děje vstupují také policisté, jejich nadřízení a úředníci, kteří mají drogovou scénu rádi buď, aby se zviditelnili, nebo případně zbohatli. Někteří jsou zkorumpovaní, jiní zkorumpovatelní.
Harry Hole přece jenom trochu zestárnul. Už to není ten odvázaný, nekonvenční a někdy brutální policista. Je to člověk, který touží po klidu, často myslí na Bangkok jako na své útočiště. Při svém soukromém pátrání je veden pro něho typickými racionálními úvahami, ale také pro něho netypicky silnými emocemi. Rozjíždí se pomalu, ale postupem času události gradují a Hole už zase oslňuje svými téměř nadpřirozenými psychickými i fyzickými schopnostmi.

Kriminální příběh běží ve dvou rovinách. V jedné sledujeme krok za krokem vyšetřování Harryho Hola a v druhé nás do děje vtáhnou úvahy a představy umírajícího postřeleného narkomana Gusty, což je velmi sugestivní. V závěru se příběhy setkají, aby čtenáře ujistily o tom, že jeho představy o vrahovi byly plané. Všechno je jinak a všechno je velmi, velmi kruté. Méně krve, více anatomie zla. Přízraky pronásledují Harryho Hola, pronásledují také vraha a konec konců občas pronásledují každého z nás.

Jo Nesbo nepřekvapí svou systematičností a precizní znalostí prostředí narkomanů i policie. „Jsem jako sup, použiju cokoli ve prospěch příběhu!“, prohlásil autor. I když postupy detektiva se naučíme s přibývajícími romány znát, příběhy jsou vždy originální a neotřelé. Autor je právem nazýván králem severské detektivky.

Harry Hole v boji s přízraky v nové krimi Joa Nesbøho

klubknihomolu.cz, 23. října 2014, autorka: Alena Badinová

Knihu s názvem Přízrak uvedlo na trh opět nakladatelství Kniha Zlín v rámci podzimního Velkého knižního čtvrtku. Stejně jako na jaře vsadilo na jiný případ Joa Nesbøho Červenku. Jo Nesbø (*1960) se od roku 1997, kdy napsal první knihu, dostal velmi rychle na přední příčky žebříčku vydávaných a hlavně prodávaných knih. Harry Hole, policista tělem i duší, abstinující alkoholik, který ctí pouze jakýsi svůj vnitřní zákon a nelze ho nijak získat ani uplatit, se stal navzdory své drsnosti miláčkem čtenářů po celém světě.

Román Přízrak není zrovna typickou detektivkou, protože hlavní hrdina vlastně vůbec nemá žádnou pravomoc zasahovat do vyšetřování. Případ, který Harryho přitáhl z Thajska zpět do Norska, je plný tajemných spiknutí. Oleg, syn Harryho osudové lásky Ráchel (s níž se seznámil právě v knize Červenka a byl od ní odloučen ve Sněhulákovi) je ve vězení za vraždu svého kamaráda Gusta. Podle všech dostupných stop a jejich interpretace jde o jasnou záležitost, oba navíc patřili do komunity narkomanů, v níž jsou zločiny páchané pro drogu na běžném pořádku. Jenže, bylo to opravdu tak? Nebo se stal Oleg jen obětí ve vykonstruovaném procesu?

Harry se pouští do vyšetřování hnán výčitkami svědomí a srdcem, v němž Olega ctí jako svého syna. Protože pod hlavičkou policie to nejde, snaží se na vlastní pěst rozluštit, co se vlastně stalo. Naráží na záhadné okolnosti, které svědčí o tajných dohodách mezi drogovou mafií, vedením města a špičkami policie, jenže netuší, jak obrovská chapadla má podzemní chobotnice. Takřka nikdo není tím, kým se jeví, a brzy jdou všichni Harrymu po krku. Nejvíce ale tajemný osloský přízrak, neviditelný šéf drogové mafie zvaný „Dubajec“.

Harry Hole se tentokrát nemůže opřít téměř o nikoho. Přátel z dřívější doby má jen pár a policie o jeho služby nestojí. Sice prakticky celou knihu abstinuje, ale to z něj v žádném směru nedělá uhlazeného hrdinu. Naopak se autor rozhodl, že Harry bude ještě drsnější a nesmlouvavější. Dokonce se sám stává tím, kdo v honbě za vyšší „Pravdou“ zákon poruší a je na něj vystaven zatykač.

Román Přízrak je dílem, které nahání husí kůži. Nahlíží do zákulisí politických rozhodnutí, rozkrývá zločinná spolčení, až čtenáře napadá neodbytná otázka, komu může skutečně věřit. Tajemné přízraky tak má nejen Harry trpící klaustrofobií, ale i celá společnost. Jen málokdo si jich je však vědom.

V textu je ukryto mnoho moudrého, co čtenáře vede k zamyšlení. A nemyslím tím jen ony podprahové informace, že je něco prohnilého v lidské společnosti.

„Chápu, že chcete chránit svého syna. Ale co jestli toho druhého kluka opravdu zabil? Ten chlapec měl také svého otce, Harry. Říká se tomu sebeobětování, když se rodič bije za své dítě, jenže ten rodič chce chránit jenom sám sebe, svou kopii. A nevyžaduje to žádnou morální odvahu, je to čistý genový egoismus.“ (str. 142)

Styl Nesbøho psaní je čím dál propracovanější a zápletka prokombinovanější. Už jen samotný začátek knihy líčený z pohledu potkanice, která přes mrtvolu nemůže do svého hnízda za pištícími mláďaty, je velmi originální a přiznám se, že mě překvapil.

„Bleskurychle registrovala a třídila pachy do tří kategorií: jedlé, rizikové nebo pro přežití irelevantní. Nakyslý pach šedého cigaretového popela. Sladká, cukrová chuť krve na tamponu. Hořká vůně na spodní straně zátky od piva Ringnes. Z prázdné kovové nábojnice s místem pro olověnou kulku ráže devět krát osmnáct milimetrů, nazývané též pouze Makarov podle pistole, pro niž byl tento kalibr původně přizpůsoben, stoupaly molekuly síry, ledku a oxidu uhličitého.“ (str. 9)

Dalším zpestřením děje plynoucího v aktuálním čase jsou pasáže psané kurzívou. Jde o líčení životního příběhu, jak by ho umírající Gusto rád převyprávěl svému otci, kterého nikdy nepoznal. Rozmlouvá s ním, klade mu otázky a čtenáři tak sděluje vše potřebné, aby na konci knihy, kterou se ony „promluvy mrtvého“ vinou jako had, odhalil skutečnou pravdu, kvůli níž mnozí stihli během děje zemřít.

Patříte-li k milovníkům drsného seveřana, určitě vás kniha nezklame. Překvapivé zvraty, odhalení a pravdy, které hned vzápětí berou za své – to je typický Jo Nesbø. Pokračuje ve své zálibě využívání neobvyklých vraždících metod a tajemných nástrah. Zároveň je však svým způsobem i citlivým vypravěčem odhalujícím lidskou duši. Možná právě pro tuto kombinaci jsou jeho knihy čím dál vyhledávanějším artiklem.

Odhalte Přízrak spolu s Harry Holem a ponořte se s poslední stránkou do beznaděje, v níž svítí chabá jiskřička, desátý díl s názvem Policie, kterýKateřina Krištůfková překládá pro jarní Velký knižní čtvrtek.

Přízrak – Jo Nesbø [RECENZE]

Wolfdraven.eu, 19. října 2014

Po mém prvním a nadšeném seznámení se spisovatelem Jo Nesbøm i jeho detektivem Harry Holem v knize Sněhulák (recenze) se ke mně dostala další autorova kniha, tentokrát se strašidelným názvem Přízrak.

Hned zkraje nás Jo Nesbø nenechá na pochybách, že rozhodně nepůjde o žádnou pohádku na dobrou noc, ale opět se jedná o čistokrevný severský thriller s velmi temnými tématy jako jsou drogy (jejich užívání, pašování i prodej) mafie nebo zkorumpovaná policie.

Harry Hole se vrací po třech letech zpátky do Norska. Oproti dřívějšku ale vypadá mladší, cítí se lépe a zdravěji. Když před třemi lety odjel směr HongKong, naordinoval si tvrdý trénink, přísnou dietu složenou ze zdravé stravy, dostatku spánku a především stoprocentní (!) abstinence. To nejsou ale jediné novinky, ještě ho „zdobí“ modrošedá titanová protéza na prostředníčku a dlouhá jizva na tváři. Pozůstatky z jeho dřívějších případů.

Harryho kroky téměř ihned po návratu do Osla vedou na oddělení vražd osloského krajského policejního ředitelství, kde po svém bývalém šéfovi Gunnaru Hagenovi požaduje, aby ho vzal zpět na vraždy a přiřadil ho k případu zavražděného devatenáctiletého feťáka Gusto Hanssena. Problém je, že tento případ spadá pod jiné oddělení a navíc byl již uzavřen. Za pachatele byl označen osmnáctiletý mladík jménem Oleg Fauke, syn největší lásky Harryho života Ráchel. S oběma jsme měli tu možnost se setkat v již zmiňovaném Sněhulákovi.

Harry Olega dlouho neviděl. Před pěti lety ho Ráchel odvezla z Osla, utekla s ním před strašlivými vzpomínkami na Sněhuláka, z Harryho světa plného násilí a vražd. Když se do Osla vrátili, on už byl v HongKongu. Harry navštíví Olega ve vězení, ten s ním ovšem odmítá mluvit. Harry se ale i tak rozhodne případ vyšetřit na vlastní pěst a najít něco, co by Olega očistilo, protože nevěří v jeho vinu. Nejen tím se ale dostává do obrovského nebezpečí, kdy mu opět půjde o život, protože jistým vlivným a mocným lidem se nehodí, aby se šťáral v jejich dokonale propracovaném systému distribuce nové drogy violin se sítí dealerů ve fotbalových dresech. A drogová mafie v Oslu s tajemným „Dubajcem“ v čele má své vlastní brutálně zvrácené prostředky, jak se zbavit nepohodlných lidí. Je na místě bát se o svého hrdinu?

Wow, tohle byla opět napínavá a akcí naditá jízda! Knihu jsem doslova zhltla za časové období ani ne 24 hodin a ještě teď se z četby nedokážu úplně vzpamatovat. Nevím, jak to pan Nesbø dělá, že jsou jeho knihy tak čtivé, plné stupňujícího se napětí, strhujících inteligentních zápletek a naprosto nečekaných zvratů, které vás pokaždé nechají nevěřícně zírat na stránky s otevřenou pusou dokořán. A to ani nemluvím o tom konci, po kterém si budete přát okamžitě se dostat k dalšímu, údajně již poslednímu dílu celé série.

Přízrak vás dokáže upoutat již první kapitolou a čím víc čtete, tím víc vás dokáže příběh strhnout, že ani nezvládáte vnímat dění kolem vás ani sledovat čas. (Proto nedoporučuji číst po cestě rušnými ulicemi, kde je nebezpečí, že by vás mohlo něco přejet!)

Kniha se dá opět číst samostatně, i když rozhodně není na škodu mít načteno více z celé série, abyste se zbytečně neochudili o některé souvislosti a „meziřádkové“ záležitosti. Máme zde několik z počátku jakoby samostatných dějových linek, které se časem vzájemně proplétají a jako bonus se místy objevuje vyprávění „ducha“ mrtvého mladíka Gusta, který čtenářům postupně odhaluje další části skládačky, aby mohli pomalu rozmotávat zápletku spolu s Harrym. Nechybí mistrně vypracovaná psychologie postav, jak už je ovšem pro Nesbøho knihy typické.

Přízrak nemůžu jinak než doporučit všem čtenářům, primárně však fanouškům thrillerů a detektivek, stejně jako milovníkům severské napínavé literatury. Určitě neprohloupíte, pokud si knihu pořídíte. Čtenářům, kteří hltají všechna díla autora, Přízrak snad ani doporučovat nemusím, ti jej již s největší pravděpodobností mají doma.

Harry Hole, Jim Beam a svinecká akce

Iliteratura.cz, 16. října 2014, autorka: Vojtěch Matocha

Představujete si Oslo jako poklidné město se zastřiženými živými plůtky a babičkami venčícími psy u břehu fjordu? Omyl. V díle rodáka z norského hlavního města Jo Nesbøho se Gotham City zdá být proti Oslu oázou klidu a míru. Drogy v ulicích, nájemní vrazi, obchod se ženami, účtování mezi gangy, zhýralí politici, posedlí sexem a mocí, mrtvola tajného agenta vyplavená z moře u budovy opery, žebráci a koktavý chlápek s upilovanou brokovnicí pod kabátem. Naštěstí má i Oslo svého Bruce Wayna: když je nejhůř, zavolá se do Hongkongu a přiletí Harry Hole. Bývalý policista, postrach zločinců a nevyléčitelný alkoholik se srdcem rozlámaným na drobné úlomky. Od okamžiku, kdy Harryho letadlo dosedne na ranvej, je jen otázkou času, než ten křehký drsňák, vyzbrojený hlavně sarkastickými hláškami, nočními můrami a buldočí zarputilostí, udělá z drogového podsvětí kůlničku na dříví.

Devátá „holovka“ Přízrak (Gjenferd) norského spisovatele Jo Nesbøho vyšla v Norsku v roce 2011 a letos v říjnu na Velký knižní čtvrtek ji v Česku uvádí Kniha Zlín, které tak po na jaře vydané Července do definitivního zkompletování příběhů Harryho Holea schází jen poměrně čerstvá Policie z roku 2013. Vzhledem ke zjevnému komerčnímu úspěchu se jí jistě dočkáme nejpozději na jaře, až budou mít fanoušci Přízrak přečtený. Když přitom okolo roku 2000 vydalo prvních několik Nesbøho knih nakladatelství MOBA, žádný dramatický úspěch se nekonal. Důvod je prostý: Stieg Larsson napsal své Milénium o několik let později, a než tak učinil, stála skandinávská krimi stranou zájmu.

Od předcházejícího Levharta uplynuly tři roky a zestárly i literární postavy: Harryho nevlastní syn Oleg se změnil z nevinného kloučka v mladého muže. Pod vlivem kamaráda-kriminálníka se ale dostal k drogám a sešel na scestí, je podezřelý z vraždy. Drogy a neukojitelná touha po nich v knize představují příčinu všeho zla, a jako by paleta skutečných drog nestačila, přidal si Nesbø ještě Drogu s velkým D, „violin“. Návykovější a opojnější než heroin, a co víc, čistě syntetický. K výrobě není potřeba „pomoc od přírody ani z Afghánistánu“, Norsko se tak může přes noc stát z dovozce vývozcem. Hlavním Harryho protihráčem je šéf podsvětí známý jako Dubajec, jehož dealeři v dresech Arsenalu ovládají větší část města. Fanouška českého fotbalu jistě nepotěší, že na rozdíl od van Persieho, Fàbregase nebo Aršavina se jméno Tomáše Rosického na dresu žádného Dubajcova dealera nevyskytuje.

Kniha sestává ze dvou propletených dějových linií: první sleduje Harryho Holea v er-formě, druhá je vyprávěna v ich-formě zavražděným mladíkem. Nutno říci, že první část je výrazně lepší než druhá, v níž ke čtenáři promlouvá oběť vraždy v okamžiku své smrti coby přízrak vznášející se nad chladnoucím tělem, na který odkazuje samotný titul. Bohužel se však jedná o monolog dosti otravný, na první pohled zatajující klíčová fakta, abychom se podstatné dozvěděli až v pravý čas, tedy až na ně přijde Harry Hole. Mix teenagerovské mluvy, argotu a jisté melodramatičnosti navíc i přes skvělý výkon překladatelky Kateřiny Krištůfkové místy zavání trapností. Pochvalu za překlad si zaslouží adjektivum „svinecký“, které mladík ve svém vyjadřování používá; myslím, že ve věkové kategorii 14–17 let má reálnou šanci stát se na několik týdnů módním výrazem.

„Ibsen neodpověděl. Jenže já jsem to v tu chvíli uviděl. To, čeho chtěl dosáhnout. Viděl jsem to, jak tam tak stál se svojí koňskou nohou a s vytrčeným bokem. Viděl jsem to v odlesku jeho zpocenýho lesklýho čela pod řídkejma vlasama. Brejle se mu odmlžily a v pohledu měl stejnou záři jako tuhle v Kapitánský ulici. Náhrada škody, tati. Chce náhradu škody. Náhradu škody za všechno, čeho se mu nedostávalo: za respekt, lásku, obdiv, přijetí, všechny ty věci, o kterých se tvrdí, že se nedají koupit. Ale samozřejmě že dají. Jenomže za peníze, ne za nějakej svineckej soucit. Že je to tak, tati? Život ti leccos dluží, a když ti to nenadělí, musíš si to vyžádat, musíš bejt sakra sám sobě vymahačem dluhů. A jestli se za tohle budem smažit v pekle, bude v nebi dost prázdno.“

V linii Harryho Holea, která naštěstí převažuje, naproti tomu Nesbø naplno předvádí své vypravěčské mistrovství. Oproti temnému Levhartovi se navíc nebere tak vážně: akce je o něco méně uvěřitelná, ale o to zábavnější. Asi jako čtvrtý díl Mission Impossible, ujeté, nepravděpodobné, trochu pokleslé, a přitom strhující a ukrutně napínavé. Nebo jako Dan Brown zamlada, v Andělech a démonech. Harry střílí, rozdává rány pěstí, pije Jim Beam, skáče z okna, topí se, potýká se se sibiřským nájemným vrahem a mezitím trousí chandlerovské hlášky, které by se daly tesat do kamene.

Samozřejmě, každý si najde i scénu, která mu bude připadat vyloženě hloupá. Já na takovou narazil, když jsem se v Přízraku dočetl o chlápkovi, kterému omylem provrtali vrtačkou hlavu, když se opíral zátylkem o stěnu. Pak je nejlepší na chvíli přivřít obě oči a nechat se dál unášet proudem vyprávění. Přízrakem sice v kavárně neokouzlíte studentku filozofické fakulty a občas se budete stydět, že se vám ta knížka docela líbí, ale přečtete ji jedním dechem a budete se skvěle bavit.

Recenzia: Jo Nesbø – Přízrak

Zeitung.cz, 16. října 2014

Harry Hole je späť! Pre nás po pol roku, pre neho po troch rokoch, ktoré strávil ako vymáhač dlhov vo východnej Ázii. Chodí v obleku, miesto strateného prstu má epesnú titánovú protézu a nepije. No minulosť ho dobehla a posiela späť do Škandinávie.

Harry Hole sa tak po troch rokoch vracia do Osla, z dobrovoľného exilu v Hong Kongu. Dôvod? Vyšetrenie vraždy medzi narkomanmi. Jednoznačný prípad. Gusto, feťák a drobný díler, je zastrelený istým Olegom. Všetky dôkazy ukazujú na neho a ani sám sa nejak obvineniu nebráni. Lenže Oleg je syn Harryho životnej lásky Ráchel a Harry Hole túto vraždu len tak nenechá. Je rozhodnutý preveriť si všetko sám.

A skutočne, pôvodne jednoznačný prípad začne ukazovať svoje trhliny. Drogová scéna Osla je iná, než keď Harry opustil mesto. V uliciach už nie je heroín, je vytlačený syntetickou drogou Violín. Tá síce tak veľmi nezabíja, no je podstatne návykovejšia. Za jej distribúciou stojí tajomný šéf narkomafie, prezývaný Dubaj. A obaja, vrah aj obeť, boli zapojení do systému a to nielen ako štamgasti.

Harry začne rozkrývať túto štruktúru a indície vedú do vyšších kruhov, elitných policajných dôstojníkov nevynímajúc. Tým sa stáva nepohodlným, určeným na odstránenie. K tomu všetkému, na nášho detektíva doliehajú prízraky minulosti, traumy, vyvolané späť známym prostredím. A tak dáva do vyšetrovania všetko. Fatalisticky si nevie dať limity, emócie ho ovládnu. Prekračuje zákony, používa špinavé praktiky, a to v záujme vyššieho princípu, spravodlivosti. Ale práve toto robí Harryho tak úspešným vyšetrovateľom.

Nesbø tu znova majstrovsky splietol viacero dejových línií. Hlavné sú dve, samotné pátranie a zhrnutie životného príbehu, ktorého rozprávačom je umierajúci Gusto. Tieto línie sa skvele dopĺňajú, no aj manipulujú s čitateľom. Nesbø je iste skvelý hráč pokeru, pretože tu s kamennou tvárou vnucuje čitateľovi predstavu, ako sa bude ďalej odvíjať dej. No hneď na to prichádza skutočne prekvapivý zlom. To sa udeje viackrát, s postupnou gradáciou. Samotný záver je skutočne šokujúci a nechá vás visieť zo skaly…. Už aby tu bolo pokračovanie, Polície… Románu viem vytknúť len neprimerané množstvo šťastných náhod, ktoré Harryho postretnú. Príliš jednoducho sa mu darí presvedčiť ľudí, od ktorých niečo potrebuje, aby skoro bez mihnutia oka porušovali zákony v jeho prospech.

Autor vystaval hutnú atmosféru, podloženú prepracovanou psychológiou postáv. Vcítite sa do motivácií a zmýšľania vysoko postavenej úradníčky, či člena motorkárskeho gangu alebo rovno krysy (áno, krysy). Náladu textu dopĺňa efektným vykreslením násilia. Napríklad, vedeli ste, čo je žuk? Ruská mafia ním trestá udavačov. Nad znehybnenú obeť zavesia na kladku tehlu so zatlčenými klincami, žuk (v ruštine chrobák). Udavač má za úlohu držať v ústach jeden koniec lana. Na druhom je táto tehla, ktorá visí nad hlavou. Takže pokiaľ obeť neotvorí ústa, žije. Priam lyrická symbolika, že?

Přízrak, deviata kniha s Holeom, je potvrdením, že Nesbø zreje ako víno. Autor ubral z bondovského štýlu, ktorý predviedol v Levhartovi a ponúka vyzretý román na pomedzí detektívky a thrilleru. Kniha vychádza 16. 10., ako tradične, vo vydavateľstve Kniha Zlín. O preklad sa postarala overená Kateřina Krištůfková.

9,5/10

Přízrak rozbitých vztahů v rodině i společnosti

Kulturissimo.cz, 16. října 2014, autorka: Šárka Nováková

Se severskou krimi literaturou nerozlučně spjatá sociální tematika se tentokrát promítla i do názvu recenze na nový český překlad detektivky Přízrak, devátého dílu z holeovské série norského spisovatele Joa Nesbøho. Kromě obvyklého boje s touhou po alkoholu a supermanských kousků hlavního hrdiny Harryho Holea se totiž kniha soustředí především na narušené vazby mezi rodiči a dětmi, ale i na nefungující systém, který je prorostlý korupcí až do nejvyšších pater politických funkcí a bezpečnostních složek.

Čeští čtenáři si mohli po vydání Červenky konečně oddychnout a seřadit si holeovskou knihovničku pěkně popořadě (o tom, proč celá řada vycházela na přeskáčku, se dočtete v recenzi předchozího dílu); teď už je čekají jenom nové tituly, které budou za těmi zahraničními zpožděné jen o časovou náročnost překladu. Již devátá kniha s nekonvenčním kriminalistou používá osvědčený koktejl ingrediencí. Jsou tu nechutné vraždy na ruský způsob, ale i nová, synteticky vyvinutá droga a poutavý vhled do prostředí černého trhu. Harry je opět nebývale otloukán, ale přes všechna protivenství s nadzemskou vytrvalostí odhalí pravdu, i kdyby se k ní měl dobelhat se zraněními, která patří minimálně na pohotovost. Znovu sáhne nejen na dno svých sil, ale též na dno nenáviděné i milované lahve Jima Beama (whiska poslouží třeba jako anestetikum). Nechybí ani zkorumpovaní kolegové včetně z minulých dílů obzvláště nesympatického Mikaela Bellmana a jeho „poskoka“ Beavise, jenž se trochu vymkne kontrole. A jako správný detektiv drsné školy si Harry zase připomene, že Ráchel Faukeová je jeho femme fatale, kterou žádná nepřekoná. Částečně kvůli ní se vlastně z Hong Kongu po třech letech vrací. Jenže stejně jako v nejúspěšnějších dílech série (např. ve Sněhulákovi), bude tenhle případ nepříjemně osobní.

Ve jménu otce i syna

Ne však kvůli jeho osudové ženě, nýbrž díky jejímu potomkovi Olegovi: tomu roztomilému chlapci z předchozích knih, jehož míval tvrďácký policajt rád jako vlastního syna. Hošík ale za jeho nepřítomnosti vyrostl a nedostatek správného chlapského vzoru v rodině jej dovedl na scestí drogové závislosti. Navíc je obviněn z vraždy „parťáka feťáka“. A je na Harrym, aby podezření vyvrátil – jen co zjistí, jak to bylo doopravdy. Ostřejší obraz uplynulých událostí ale pozvolna a dávkovaně vykresluje také Gusto, dříve obzvláště pohledný, odjakživa problematický mladík, jehož pomalu chladnoucí tělo leží v cestě kryse, která si v doupěti narkomanů vybudovala své hnízdečko. V jeho vyprávění Nesbø nejvíc využívá filmové narativní postupy, k nimž se od prvních dílů série průběžně propracovával. Od rychlých či nečekaných, leč promyšlených střihů tak přesouvá pozornost na extrémní zpomalovačky, skrze něž může Gusto v posledních vteřinách před smrtí pohlédnout na celý svůj život a zprostředkovat jej čtenáři. Jeho líčení však má konkrétního adresáta, jímž je – jak jinak – celoživotně absentující otec. Právě jeho viní zlodějský gigolo za své směřování na šikmou plochu, hrabivou povahu a nemorální činy, jimiž rozvrátil mimo jiné také svoji pěstounskou rodinu. A právě vztahy zmíněných dvou „zkažených jinochů“ k imaginárním i skutečným otcovským figurám (ale i zpětná vazba, kterou to vyvolává v jejich ochranitelích) jsou hlavní osou celého románu.

Trio knih Levhart – Přízrak – Policie bude pravděpodobně uzavírat obdobný dramatický oblouk jako „osloská trilogie“ Červenka – Nemesis – Pentagram; jen místo kolegy Waalera se tentokrát vedlejší linie týká policejního kariéristy a hezouna Bellmana.

Klesnout hlouběji

Podstatnou roli v něm ale hraje i závislost, o níž ústřední protagonista rozhodně ví své. Přestože Harryho lákají téměř výhradně lihové nápoje, k narkomanům má nebezpečně blízko – což mu paradoxně usnadňuje ryze soukromé pátrání. Prodej omamných látek má ovšem v Oslu na starosti tajemný Dubajec a každý, kdo se po něm začne pídit, nakonec sám zmizí nebo je objeven bez známek života. Tenhle podsvětní přízrak totiž ví, že každý po něčem lační a žízní; každý něco chce a díky tomu se dá koupit či zmanipulovat. Někdo má zájem o peníze, jiný baží po moci, další potřebuje respekt, lásku či bezpečí. Pro Harryho Holea je neodbytným nutkáním nejen chuť na panáka, ale zejména potřeba vyřešit případ a rozklíčovat záhadu. Jenže způsob, jakým si Nesbøho postavy přivlastňují předměty či objekty své touhy, je vždy stahuje níž do bahna, v němž je trpělivě čeká jejich zhouba. Jak vědí příznivci série už z „osloské trilogie“, možná se to nestane hned, ale nakonec k tomu dojde. Mezitím ovšem dojde k mnohým dalším ztrátám, jimiž autor zpravidla nešetří a jeho hrdinovi při tom přibudou nějaké ty šrámy na těle i na duši. Ale to k tomu patří.

Recenze knihy Přízrak (Jo Nesbø)

Myslenkovastoka.blogspot.cz, 16. října 2014, autor: Michal Cemper

Kruh se nám pomalu ale jistě začíná uzavírat. Když nakladatelství Kniha ZLIN poprvé vydala severskou detektivku od Joa Nesbøho (tuším, že to byla Nemesis), nikdo netušil, co to spustí. Lavina, která se s touto první vlaštovkou utrhla byla neskutečná. Lidi šíleli po detektivkách ze severu a najednou se zdálo, že klasikům jako Agatha Christie odzvonilo. Na pultech se záhy začínali objevovat i další severští autoři, kteří představovali jak detektivky, tak i další literární žánry. Chce-li být Kniha ZLIN na něco pyšná, tak rozhodně na to, že probudila v českém čtenáři až fanatický zájem o Skandinávii.

Jenže čeho je moc, toho je příliš. I Nesbø nepíše jenom výborné knížky, což se vzhledem ke kadenci, kterou svoje díla vydává, dá minimálně tušit. Stejně tomu tak je i u jemu podobných ze severu dovežených autorů. Začaly se objevovat první zlé jazyky, kteří navzdory veřejnému znelíbení se, Nesbøho nechválili ale, světe div se, dokonce kritizovali.

Přízrak je v pořadí devátou a předposlední knihou o Harrym Holeovi. Věrný čtenář ví, že s Harrym jsme toho zažili již skutečně hodně. Procestovali půlku světa, zatkli, případně zabili, pár lumpů a právo si vždycky tak nějak ohnuli podle svého. Nyní Harry Hole přilétá do Osla, do něhož se nechtěl již nikdy vrátit, aby čelil případu, který se mu dostane pod kůži možná více, než by chtěl.

Každá Nesbøva kniha si bere na paškál jedno téma kriminálního podsvětí. Obchod se zbraněmi, nájemné vraždy, kuplířství. Je to schéma, které Nesbøvi zaručuje, že nebude vykrádat sám sebe. Téma dostatečně zvýrazní, aby nebylo překryto dílčími motivy a zároveň se tak mohlo říct, že se jedná o jakési morální poselství (Lidi, nezabíjejte lidi.). I přes svoji zdánlivou vágnost to ovšem funguje. V případě Přízraku si bere na paškál drogy a vůbec drogové podsvětí Osla. Nakolik je Nesbø se skutečnými poměry v Oslu seznámen, se můžeme pouze domnívat. Celé příběhové pozadí je ale podáno přesvědčivě a bez velkých logických mezer.

V případě Přízraku ovšem jakoby se Nesbø vzdal zavedeného schématu, v němž má hlavní téma zvýrazněné vedlejšími motivy, a hlavní téma jakoby občas přikrýval právě oněmi motivy. Vzhledem k celkovému příběhovému pozadí, které musí mít v případě Přízraku čtenář načtené, jinak mu unikne velká část knihy, není náhoda, že je to právě přikryto motivy z osobního života Harryho. Stále ovšem nesmíme zapomenout, že Nesbø je geniální právě ve vyprávění příběhů a tvorbě zápletek. Osobní život a drogové podsvětí tak do sebe zaplete poměrně nečekaným způsobem. Nakonec proč ne, je třeba si uvědomit, že postavy stárnou a dospívají.

Nesbø zde ovšem nevypráví pouze příběh Harryho Holea. Pro severskou detektivku typické flashbacky jsou zde podávány monologicky umírajícím postřeleným mladíkem. Ten v ich-formě sumíruje zápletku v momentech před tím, než Hole dorazil do Osla. Vedle mladíka se na počátku každé z pěti částí objevují i úvody, které sledují počínání krysy, které mrtvé tělo zahradilo přístup do nory, v níž má svoje hladově pištící mláďata. Krysa celý román působí absurdně, nakonec však vygraduje do naprosto nečekaného konce.

Ostatně závěr knihy patří k těm nejlepším, jaké Nesbø v celé své holeovské sérii předvedl. Využívá zde typicky seriálový cliffhanger a v tomto případě tak mocný, že pokud sledujete Holeovy příběhy již od prvního dílu, budete chtít, aby do Vánoc v Čechách vyšel i poslední díl série - Policie.

Přízrak není nejlepší kniha ze série. Rozhodně se nemůže rovnat thrillerovým kvalitám Sněhuláka či Nemesis. I tak ale napravuje posledními díly trochu pošramocenou pověst Nesbøvých detektivek. Autor nepřehrává žádný magnificientní návrat Holea do Osla, ale rozehrává působivé komorní drama, které zahýbá jak Holeovým osobním životem, tak i Osloským podsvětím.

RECENZE: PŘÍZRAK

Jednounapisuroman.cz, 15. října 2014

Harry Hole se vrací na osloskou scénu. Ne ve velkém patetickém stylu, ale v komorním dramatu, které vás minimálně na jeden den přiková do židle.

Uběhly tři roky. Harry se vrací z Bangkoku do Norska. Je na rozdíl od dřívějška střízlivý, jinak oblečený, ale stále stejně tajemný a nepřístupný. Oleg, syn Harryho osudové ženy Ráchel, sedí ve vazbě. Údajně zavraždil svého spoludealera, ale Harry prostě nemůže v jeho vinu tak jednoduše uvěřit a rozhodne se pátrat na vlastní pěst. Oleg se zapletl s nebezpečnou mocí, s přízrakem, který kompletně ovládá distribuci nové drogy po celém Oslu, a vypadá to, že pro něj opravdu není vysvobození.

Příběh je vyprávěn z několika perspektiv, současným časoprostorem se proplétají vzpomínky zavražděného (opravdu se nám v okamžiku smrti před očima promítne celý život?), věrní fanoušci se setkají s několika postavami z minulých dílů a také s celou plejádou nových, zkorumpovaných a zničených existencí. Jako by Nesbø nemohl téměř nikomu na světě věřit.

Osudy jednotlivých postav se proplétají, potkávají, všechno do sebe zapadá. Pak vás ale Nesbø kopne do břicha, otočí příběh o 180 stupňů, aby vám vzápětí zasadil bolestivý úder do hrudníku. A to je věc, která z něj dělá prvotřídního autora – naprostá nepředvídatelnost, napínavost a neschematičnost, která tepe každou stránkou. Možná by si některé odbočky a popisy mohl odpustit – ale to, jak barvitě je vylíčena drogová scéna v Oslu, jak vám autor naservíruje motivaci zúčastněných, takže si připustíte, že byste se do podobné situace mohli dostat sami, to za odstavce navíc opravdu stojí.

RECENZE: Přízrak - Jo Nesbø

Tisicezivotu.blogspot.cz, 15. října 2014, autorka: Michaela Vavřinová

Harry Hole se po třech letech strávených v Honkongu vrací do Osla, protože se dozvídá, že je jeho nevlastní syn ve vězení. Přestože už u policie nepracuje, využívá starých kontaktů a své známé tváře k tomu, aby na vlastní pěst vyšetřoval případ, ve kterém je právě jeho nevlastní syn Oleg hlavním a také jediným podezřelým. I když se na začátku chytá pouze stébel slámy, kterých je navíc zoufale málo, věří, že je Oleg nevinný a svého nejlepšího přítele nezavraždil. Problém je ale v tom, že byli oba feťáci, přičemž si Oleg onu noc, kdy údajně svého kamaráda zabil, ani nepamatuje.

Mohlo by se zdát, že se bude celý případ odehrávat hlavně ve velkém osloském drogovém podsvětí, ale Harry se při svém vyšetřování dobere k daleko nepředvídatelnějším závěrům a zdá se, že hlavní podezřelí se mohou skrývat i v daleko vyšších patrech společnosti. Samozřejmě je Harry se svou snahou vyvrátit vinu svého nevlastního syna nepohodlným aspektem pro mnoho dalších lidí, takže se znovu ocitá i on sám v nebezpečí.

Detektiv Harry Hole, stejně jako jeho ,,stvořitel" Jo Nesbø, už je světoznámou osobností. V devátém díle série se čtenářům představí ale zase trochu jinak. Ženy po celém světě doposud doufaly, že Harryho, nebo někoho jemu velmi podobného, potkají. To však ještě neviděly Harryho po návratu z Honkongu. Bručoun zůstává bručounem, ukazuje však i svou další stránku, kdy nadále touží po Rachel, možná ještě o něco víc díky tomu, že je znovu blízko ní, a kdy se nezastaví před ničím, aby svého, i když nevlastního, syna dostal z vězení.

Od začátku vás Nesbø svým brilantním stylem psaní připoutá ke čtení, a vy se budete zároveň chtít rychle dozvědět, kdo všechno a jak je do případu zamotán, na druhou stranu budete mít pocit, že byste tuto knihu mohli číst donekonečna, abyste si ono perfektní podání příběhu mohli vychutnávat.

Příběh je vyprávěn z několika pohledů. Nejdůležitější je samozřejmě pohled bývalého detektiva Harryho Holea, pro to aby byl ale v obraze čtenář jsou důležité i ostatní pohledy, přičemž jsou některé retrospektivní, ty jsou vyprávěny obětí, feťákem Gustou, kterého údajně zabil Oleg. Hlavně ty nám dávají možnost nahlédnout do krutého a často anonymního světa drogových dealerů.

U Nesbøa jsme zvyklí na spoustu krve a řekněme nechutných scén, nejlépe hned od začátku. V Přízraku se nám tohoto dostane daleko méně. Možná proto, že se autor více věnuje vyšetřování a také citovým aspektům. Může se stát, že skalní fanoušci Nesbøa budou zklamaní, protože spisovatel trochu pozměnil to, na co se primárně zaměřuje, a tak se celá kniha může zdát oproti těm předchozím poklidnější s menším množstvím pravé severské akce.

*****

Přestože se výše zmiňuji, že by příznivci předchozích případů Harryho Holea mohli odPřízraku očekávat víc, myslím si, že by si knihu stejně měli přečíst, protože Jo Nesbø znovu prokázal, jak skvělý je spisovatel a jak perfektní příběh dokáže vymyslet. Milovníci severských detektivek a krimi obecně z děje a jeho rozuzlení určitě nebudou zklamaní. Navíc by si Nesbø mohl získat i nové obdivovatele, dost možná z řad žen, protože v tomto díle hraje více na emoční strunu.

Přečetl jsem: Jo Nesbø – Přízrak

Poslepu.cz, 15. října 2014

Když jsem v březnu dočetl Červenku, přišlo mi, že další díl je neskutečně daleko. Ale jaro i léto uteklo jako voda a ani jsem se nenadál, už tu byla polovina září a s ní i další konkurz na reading copies od Knihy Zlín (tímto děkuji za poskytnutí rencezního výtisku). Když jsem po obvyklé trase Dropbox – Gmail – Kindle dopravil knihu do čtečky, hned jsem se s chutí pustil do čtení.

To, že se Harry Hole se po třech letech strávených v Hongkongu vrací do Osla na vlastní pěst vyšetřovat vraždu, z níž je obviněn Oleg Fauke, syn Harryho životní lásky Ráchel, si můžete přečíst například v popisu knihy. Stejně tak je obecně známo, že se během vyšetřování postupně dostane do nebezpečí a že tajemný přízrak – Dubajec – je… Ne, děj tady prozrazovat nebudu, na ten si počkejte – ostatně Velký knižní čtvrtek, kdy si budete moci Přízrak koupit, je už zítra.

Co se mi na knize líbilo?

Tak jako vždy, i v Přízraku Nesbø věnuje velký prostor popisu prostředí, charakterů či věcí – v Přízraku se nám tedy dostane poměrně detailního popisu osloského drogového podsvětí, dozvíme se o praktikách sibiřských kozáků, jejich rituálech a významu jejich tetování; máme tu příběh policajta leváka či pilota, pašujícího drogy; ambiciózní političku; korupci; atypické techniky vraždy…

Jestliže jsem si u Červenky posteskl, že jsem se občas ztrácel v množství postav, jejichž norská jména mi splývala a sem tam jsem měl problém si hned uvědomit, kdo je kdo, tak v Přízraku se toto neděje. Postav je „tak akorát“, většinu už známe z dřívějška, takže se mezi nimi lze bez problémů orientovat.

Další pozitivem je to, že kniha je čtivá, takže jsem byl posledních několik dnů opět v módu „čtu, kudy chodím a kdy mám chvilku času“ a neodtrhl jsem se od ní, protože mě zajímalo, jaký osud Nesbø jednotlivým postavám přichystal.

A co se mi líbilo už méně?

Jo Nesbø umí skvěle vyprávět příběhy, o tom není sporu. Ale konkrétně v případě Přízraku mám trochu pocit, že vyprávění místy trochu drhne a je to taková skládačka všeho možného. Obzvlášť konec-nekonec, který přináší více otázek než odpovědí, trochu připomíná ukončování na etapy z Šifry mistra Leonarda a kterým si zřejmě Nesbø chystá půdu pro desátý díl série.

Místy jsem měl také pocit, že čtu sci-fi – Harry Hole už není policista a nemůže tedy oficiálně vyšetřovat, ale každou překážku, která se mu postaví do cesty, zdárně a snadno překoná s pomocí bývalých kolegů či kontaktů ze své dřívější policejní praxe. Docela by mě zajímalo, proč se Harry nemohl vrátit na scénu jako policista – příběh by tím pro mě byl mnohem uvěřitelnější. Že by opět příprava na triumfální návrat v posledním díle série?

Ale dost spekulací.

Tak jak tedy? Koupit? Nekoupit?

Určitě koupit. I přesto, co píšu v předchozích odstavcích, podle mě Přízrak rozhodně stojí za přečtení – obzvlášť pro ty, kdo chtějí s Harrym prožívat další část jeho života, neztratit nit před posledním dílem celé série s názvem Policie a složit si celou mozaiku jeho příběhu.

Jo Nesbø - Honba za přízrakem

Databazeknih.cz, 15. října 2014, autor: maphiosso

Červenec. Do hajzlu. V červenci se přece prostě neumírá. Slyším vážně kostelní zvon, nebo byl v těch zatracenejch kulkách nějakej halucinogen? Fajn, tak tady to skončí.

Není vhodnějšího dne pro vydání jedné z nejočekávanějších knih podzimu než Velký knižní čtvrtek, který už netrpělivě klepe na dveře. Devátý, předposlední díl série Joa Nesbøho o policejním komisaři Harrym Holeovi v tento den vyjde pod názvem Přízrak, jako už tradičně, v nakladatelství Kniha Zlín.

Harry Hole, toho času již bývalý policista, se po třech letech strávených v Hongkongu vrací do Osla aby objasnil téměř uzavřený případ. Jedná se o vraždu na drogové scéně, ze které je obviněn Oleg, syn jeho životní lásky Rachel. Se svolením svého bývalého nadřízeného začne Harry pátrat na vlastní pěst. Z původně typické vraždy pro drogové prostředí se postupem času stává mnohem složitější případ. Stopy vedou k Dubajci, přízraku, který všichni znají pouze z doslechu, a který s novou drogou violin ovládl celý trh. Harry se brzy pro své zapojení do případu stane nepohodlnou osobou a rozehraje tak s Dubajcem nebezpečnou hru na život a na smrt.

Nesbø v Přízraku poprvé upustil od zavedené stavby děje z předchozích dílů. I zde sice pracuje s vedlejšími liniemi, které později splynou v jednu, ale všechny spolu více či méně souvisí a čtenář se tak v příběhu lépe orientuje. Přechod z propracované detektivky z počátku série na přímočařejší thriller je tedy ještě patrnější, než v předešlém Levhartovi či Sněhulákovi. Příběh ozvláštňuje například vyprávění umírajícího Gusta, Nesbø si ale čtenáře získává především precizní provázaností děje, kdy i detail může hrát o sto padesát stran později velkou roli. Je tedy obtížné předvídat jakýkoli zvrat. Jak už bývá u tohoto autora zvykem, vykreslení a psychologie postav jsou na velice dobré úrovni. Postavami známými z předchozích dílů se sice nezabývá tolik, jako těmi úplně novými, ale dostatečně na to, aby se ani čtenáři neznalí dřívějších děl v ději neztráceli. Více než kdy jindy Nesbø řeší otázky aktuálních problémů v Norsku jako jsou drogy, politika nebo korupce, které ostatně tvoří podstatnou část příběhu.

Jo Nesbø se nebál upravit zavedený koncept, který přestože opakovaně slavil úspěch, musel u pravidelných čtenářů autora již působit stereotypně. Výsledkem je syrový thriller, který celou sérii ještě více vygradoval a připravil půdu pro závěrečný díl.

Jo Nesbo – Přízrak – Recenze

Blog.hubalek.net, 15. října 2014, autor: Tomáš Hubálek

tra vychází další (v pořadí devátá, předposlední) kniha ze série o detektivovi Harry Holym a já jsem si nemohl nechat ujít příležitost v předstihu si tuto knížku přečíst a napsat na ni recenzi. Tímto děkuji Knize Zlín za poskytnutí reading copy.

Tento, devátý, díl se jmenuje Přízrak a děj volně navazuje na Levharta. Harry Hole se na žádost svojí životní lásky Ráchel vrací, aby v podstatě v roli soukromého detektiva pomohl objasnit vraždu, co níž je zapleten jeho (skoro syn) Oleg. Děj se odehrává na Osloské drogové scéně, na kterou se Oleg připletl poté, co Harry odjel na konci Levharta do Hong Kongu s tím, že už se do Norska nikdy vrátit nechce. Kniha dává nahlédnout do prostředí dealerů drog, války gangů, politické korupce i boje se závislostí.

Kniha je tentokrát o něco psychologičtější a z pohledu chování postav komornější. Příběh neobsahuje nějak dramatické akční scény nebo převratné dějové kotrmelce (které známe z jiných Nesbøho knihy) a naopak se věnuje tomu, jaké pocity a úzkosti postavy prožívají. Jo Nesbø opět (podobně jako v Července) používá dvě časové linie, které se na konci příběhu protnou.

Celou dobu, co jsem knihu četl, jsem se nemohl zbavit dojmu, že kniha je přípravou na velké finále (závěrečný díl se jmenuje Policie a u nás vyjde na jaře 2015) a závěr knihy tento dojem úplně nevyvrátí a rozhodně vám neumožní poslední díl prostě vynechat ;-)

Když to shrnu: pro fandovy Jo Nesbøho v podstatě povinná četba, zklamáni rozhodně nebudete. Nesbø se opět ukazuje jako špičkový vypravěč a tradičně vynikající překlad Kateřiny Kryštůfkové tomu zdatně sekunduje.

Na závěr přidávám ještě trailer na knihu, který ale opět úplně nevystihuje děj, kniha je mnohem lepší

Recenze: Jo Nesbø - Přízrak

Severskedetektivky.cz, 14. října 2014, autorka: Mája

Harry Hole se po třech letech strávených v Hong Kongu vrací domů do Norska, nejde ovšem o žádnou zdvořilostní návštěvu. Po příletu okamžitě míří na policejní ředitelství, kde žádá svého někdejšího nadřízeného, aby se mohl ujmout vyšetřování již takřka uzavřeného a objasněného případu vraždy na drogové scéně. V Oslu se díky spolupráci nového sociálního úřadu a nového šéfa policejní složky pro potírání organizovaného zločinu snížil počet drogových gangů a značně klesl též prodej heroinu. V ulicích se však objevila nová droga jménem fiolin, opiát mnohonásobně silnější než heroin, jež vede méně často k předávkování, ale zato vyvolává mnohem silnější závislost. Harrymu je umožněno setkat se s domnělým vrahem. Jde o osmnáctiletého chlapce, jehož Harry dlouho neviděl, avšak který mu byl kdysi velice blízký. Jejich setkání není jediným překvapením, jež Harryho při vyšetřování čeká...

* * *

Harry Hole se vrací do Osla, aby zachránil svého nevlastního syna z drogistické mašinerie, které propadl a nyní na něj byla svalena i vražda. Oleg, jak se nevlastní syn jmenuje, ovšem nejeví o Harryho zájem. Něco tají a Harryho úkol je, zjistit co. Vraždy, feťáci a válka gangu, to je jen hrstka toho, co nám kniha Přízrak nabízí.

Harry Hole je bývalý policista, který si prožil své a utekl do Hong Kongu. Vrací se zpět a teď teprve může začít pořádná akce. Harry je svými bývalými kolegy uznávaný a lidmi na scestí obávaný. Mluví o něm jako o opilci, ale všichni moc dobře ví, že Harry Hole se ničeho nezalekne a rčení jít přes mrtvoly, mu nedělá žádné potíže a už vůbec ne, když se jedná o jeho rodinu, i když bývalou...

Čtenář je tedy svědkem města prošpikovaného drogami, válkami gangu a zkorumpované policie. Nic a nikdo nemůže nikomu věřit, a tím se děj stává naprosto strašidelným a realistickým. Více dějových linií, které nám vypráví pokaždé někdo jiný, napomáhají čtenáři, se v celém příběhu orientovat, a proto není ničím rušen, ani zmaten.

Postavy jsou tak detailně a reálně vykreslené, že i když se jedná o největšího padoucha v Oslu, dokáže s ním nejeden čtenář sympatizovat. Krev, násilí a závislost na všemožných nekalostech knize dodává na zvrácenosti. Podříznutí hrdla, únos a spousty nemyslitelných věcí, jsou v této knize na denním pořádku.

Jo Nesbø je uznávaný severský spisovatel a kniha Přízrak je jeho již devátým dílem. Celému světu každou svou knihu dokazuje, že psát umí a s tímto titulem to není jinak. Norský příběh nám přibližuje stinné stránky jeho hlavního města Osla a hlavně podsvětí, se kterým se obyčejně nesetkáváme. Totálně mravně zkaženou místní policii, a proto při čtení budete mít husí kůži na rukou a postavené chloupky na zátylku, protože dopadnout vraha, není nejen lehké, ale chvílemi i přímo bezradné. Zvlášť, když prst ukazuje stále do nejvyšších míst. Kniha zvládne čtenáře polapit tak, že i osvědčený čtenář detektivek, se od čtení nezvládne odtrhnout a nedá si klid, dokud nebude mít dočteno.

Emočně nabitý příběh plný špatných věcí i světlých stránek, stejně jako chvíle, kdy se v příběhu objeví láska, či rodinné drama - to je kniha Přízrak. Děj totálně postavený na hlavu, že čtenář po ukončení svého čtení nebude absolutně chápat, jak mohl Jo Nesbø tak bravurně a propracovaně vůbec knihu napsat. Přízrak neví, co je předvídatelnost, a o to víc je kniha dokonalejší.

Knihu doporučuji především milovníkům detektivek, kteří v tomto žánru mají už něco načteno. Začínající čtenáři krimi žánru, by mohli mít problém s tím, že už žádná jiná kniha jim nebude dost dobrá. Věřte, že Jo Nesbø a jeho Přízrak, se stane jednou z nej, kterou v knihovně máte. Jedna z mála detektivek, kdy je úplně jedno, že víte konečného vraha, protože jste u čtení byli tak uneseni, že knihu vezmete do ruky zas, a to ne jednou.

Hodnocení: 100 %

Jo Nesbø - Přízrak - recenze

Inflow.cz, 14. října 2014, autorka: Katka Hošková

Opět jsem měla tu čest si přečíst novou detektivku od Jo Nesbøho dřív než většina ostatních. Tady je moje recenze, nebo aspoň pokus o ni:-).

Harry Hole je zpět. Je to ale jiný Harry, Harry střízlivý, spořádaný. Harry, který už nepracuje u Osloské kriminálky. Harry, který pátrá na vlastní pěst, i když ne tak docela. Využívá svých přátelských i méně přátelských vztahů v policejních kruzích, aby odhalil pravdu. Pravdu o vraždě, z níž byl obviněn někdo, kdo je Harrymu blízký a kdo, jak se zdá, vraždu nespáchal.

Harry Hole se vrátil po třech letech do Norska, aby se ponořil do nebezpečných a hlubokých vod osloské drogové scény, která je v knize tak podrobně vylíčena, že má čtenář pocit, že už už stojí na rohu ulice, čeká na kluka v tričku Arsenalu a těší se na svoji dávku bílého prášku, který ho odnese do výšin jindy nepoznaných. Ačkoliv témata kolem drog nejsou můj šálek kávy, v tomto příběhu se to dá překousnout, zejména pro vypravěčův um vtáhnout člověka do děje bez ohledu na to, o čem píše. A v tomto románu také pro zajímavý způsob, jakým se Jo Nesbø snaží podat příběh zavražděného feťáka. Ten paralelně s linií Harryho pátrání po pravém vrahovi a okolnostech vedoucích k vraždě, vypráví retrospektivně svůj příběh, který postupně líčí nejen jeho osobní životní tragédii, ale zároveň právě zde odhaluje spletité cestičky drogové mafie v Oslu, v jejímž čele stojí tajemný "kmotr" Dubajec.

Jako vždy se kniha čte jedním dechem, ačkoliv dle mého názoru nedostahuje kvalit Červenky či Sněhuláka, i přesto však jde o velký čtenářský zážitek, zejména pro milovníky detektivek, ať už těch od Jo Nesbøho nebo obecně. Je třeba podotknout, že ačkoliv se jedná o uzavřený případ, který Harry Hole vyšetřuje, je dobré mít alespoň nějaké povědomí o pozadí příběhu z ostatních dílů, ale i bez tohoto kontextu je kniha určitě trefou do černého.

Recenze knihy Přízrak

Knihydobrovsky.cz, 13. října 2014, autorka: Alena Tesařová

Detektivní komisař Harry Hole se po třech letech strávených v Hong Kongu vrací do rodného Norska. Je v mimořádné formě. K oblíbenému Jimu Beamu si za tu dobu ani nepřičichl. Pomůže mu to však ve vyšetřování případu, který se jej týká osobně?

Každý z nás má své přízraky

O tom se Harry záhy přesvědčí na vlastní kůži. Z letiště míří rovnou na policejní ředitelství, kde žádá, aby se mohl ujmout téměř uzavřeného případu ničím nevšední vraždy mladého dealera drog a feťáka Gusta Hansena. Odpovědí mu je zamítnutí, a tak se pustí do pátrání na vlastní pěst.

Hlavním podezřelým není nikdo jiný než Oleg Fauke, syn Harryho lásky Ráchel. Ten malý kluk, s kterým pařil game boye, poslouchal oblíbená cédéčka, podporoval ho při trénincích rychlobruslení, má osmnáct let, je drogově závislý a ve vazbě čeká na rozsudek.

Opravdu ani tentokrát nic není, jak vypadá?

Pocit moci působí stejně jako droga

„Tenhle obchod musí zůstat mezi námi, paní Skøyenová. Jak bylo řečeno, bude v první řadě ku prospěchu města a jedinou případnou výhodou, která by z něj podle mého osobního názoru mohla vyplývat pro vás, je uspokojení vašich eventuálních politických ambicí."

Pár ubohých feťáků. Drogová mafie. Stoupající hvězda osloské političky a budoucí vrchní policejní náčelník. Co tahle roztodivná skupina může mít společného? Na první pohled nic. Když si místo nic ale dosadíte politiku, moc a korupci, začne to dávat mnohem větší smysl. A tak se dostaneme k tématu blízkému současným severským spisovatelům – kritika současného stavu západní společnosti. Sledujeme hru vysoce postavených činitelů, kteří v honbě za mocí a penězi zapomněli, že nejsou nesrmtelní. Nová luxusní čtvrť města kontrastuje se zástupy feťáků a dealerů potulujících se po Oslu.

Nesbø a čtenář to je hra kočky s myší

Když už se vám zdá, že všechno do sebe perfektně zapadá a vy spějete k rozuzlení celé zápletky, zjistíte, že si s vámi Nesbø jen hraje. Několikrát. A vám nezbývá než vzít kladivo, příběh zbořit a začít ho stavět pěkně od základů znovu. Tenhle Nor to dělá pokaždé. Sama se divím, že mě tím dostal i podeváté. Jo Nesbø nezklame čtenáře ani tentokrát. Jde vidět, že si připravuje půdu pro finální Harryho číslo (desátý a poslední díl Policie vychází v češtině příští jaro). Do hlavy se mi vkrádá takový plížívý pocit, že tohle nemůže dobře dopadnout. Ale nechme se překvapit. Přízrak – devátý případ osloského komisaře Harryho Holea - je opravdovou lahůdkou pro všechny krimi gurmány.

Jo Nesbø: Přízrak

Boblog.cz, 13. října 2014, autor: Lukáš Marvan

Aby bylo jasno, v životě jsem na nic nepsal recenzi, nejsem tedy recenzent, natož kritik. Na druhou stranu, přečetl jsem všechny Nesbøvy knihy o Harry Holeovi, takže když se mi naskytla příležitost napsat "předpremiérovou" recenzi Přízraku a dostat se tak ke knize s předstihem, neváhal jsem.

Nesbø je totiž jako drogy. Nejdřív jsem nad jeho knihami ohrnoval nos, pak je ochutnal (první šlehnutí přišlo s Lovci hlav) a teď už jsem zřejmě závislý. A já potřeboval dostat svojí další dávku o něco dřív, než ostatní, tak jsem doslova škemral o slitování...

A Přízrak mě zřejmě bude pronásledovat ještě dlouho.

Harry se totiž do Osla vrátil z Hong Kongu ve velkém stylu: v překvapivě dobré formě a také v překvapivě dobrém obleku. A setkal se zde s pár starými přáteli, mám na mysli opravdové přátele (všechny 2) a ne chlast i když i na ten dojde: "Tři roky abstinence. Jed zasáhl jeho systém jako napalmová bomba. Nezlepšilo se to, bylo to horší než kdykoli jindy." Mnoho nových přátel zbytečně nepřibylo, takže se v ději dá rozumně orientovat a hlavně Harry opět potkal také Ráchel. Ta ženská je mi zatraceně sympatická. Ale i přes to, že se Harry vrací do starého známého prostředí, tak se dá číst:

"Vše bylo nové. Nic se nezměnilo."

Nebudu tu líčit děj, to bych vám neudělal, na ten si musíte ještě pár dní počkat, ale spíš vám, podobně závislým, pro připomenutí vypíchnu pár věcí, proč mám knížky o Holeovi rád. Například věrohodný popis různých gangsterských metod, zbraní a tradic. A je mi úplně jedno, zda si je Nesbø vymýšlí, nebo je opravdu galerka používá. Prostě mě to baví a tečka. A podobně je to s přiměřenou dávkou vtipu. Není ho ani málo, abych se nezasmál, ani moc, aby rušil napínavý děj. A tak můžete jen hádat, jak Harry odpoví na otázku 3 důchodců tenistů:

"Chybí nám jeden člověk na debla, mladíku,

neměl byste chuť…"

Bohužel, mám pocit, že Nesbø tentokrát v Přízraku kapku zanedbal sex. Jediná pořádná erotická scéna knihy je už od její první věty tak jasná a průhledná, že ji poznáte na první pohled. Jako by si jí snad autor jen potřeboval odškrtnout ze seznamu, aby mohl příběh nerušeně ubíhat dál. Osobně by mi trochu více erotiky nevadilo.

"Byl si dost jistý, že se s ní nikdy nemiloval.

Rozhodně ne zepředu."

Konec konců trochu mě taky zklamal úplný konec, není tak plynulý jako zbytek knihy. Řekl bych, že je lehce zmatený, přeskakující, jako by to autora najednou přestalo bavit a potřeboval ten příběh nějak zaříznout... Asi aby se Harry mohl vrátit jako člen Policie? (A my čtenáři netrpělivě čekali na další dávku.)

Můj celkový dojem je i tak výborný, knihu jsem sjel v jedné lajně a její chuť mi zůstává na jazyku jako ocas po kvalitním pití. Podle mě je Přízrak určitě lepší než Levhart a jistě srovnatelný se Sněhulákem. A tak mě napadá, že pokud jste ještě nic od Nesbøho nečetli, je možná právě tohle vhodná kniha, se kterou začít a zbytek si prostě dočtete později jednoduše ze zvědavosti. Nebo závislosti...

"Harry potáhl z cigarety. Ucítil, jak se mu hlad v krvi utišuje. Nikotin. Trojslabičná slova končící na -in."

JO NESBØ - PŘÍZRAK (RECENZE)

Z-kultury-i-nekultury.blogspot.cz, 12. října 2014, autorka: Jindřiška Mendozová

Harry Hole se v Přízraku vrací z Bangkoku do Osla. Tentokrát se nevrací proto, že by ho osloský policejní sbor potřeboval k vyřešení případu, který se zdá být jako stvořený právě pro Harryho. Ostatně Harry už ani není policista, proč by tedy měl být povoláván... Případ, kvůli kterému se vrací (a tentokrát z vlastní vůle), je uzavřený, pachatel sedí ve vazbě a není vlastně co řešit. Oním pachatelem ovšem je Rachelin syn Oleg... a Harry chce dokázat, že mladík, kterého znal už jako malého chlapce, nespáchal onu – pro policii tak jasnou a čitelnou – „feťáckou vraždu“, vraždu, kdy jediným důvodem k násilí je droga. Nic míň, nic víc...

Velmi brzy Harrymu začne hrozit nebezpečí, protože jeho hledání je v přímém kontrastu se zájmy Dubajce, přízraku, který v Oslu distribuuje novou drogu violin... Přízrak jde po Harrym, Harry jde po přízraku... a to jsou asi ty nejthrillerovější okamžiky celé knihy... Závěrečné překvapení, kdo je vlastně Dubajec pro někoho možná zase až tak překvapivé není, ale rozhodně je dobré.

Nesbø je skvělý vypravěč. O tom není pochyb. Obvykle na pěti stech i více stránkách dokáže zaujmout od první do poslední. Přesto jsem se u Přízraku nemohla zbavit pocitu, že právě této knize by slušelo o pěkných pár stran méně než pět set. K hlavní dějové lince se dostáváme vedlejšími cestičkami – od popisů osloského drogového podsvětí, přes příběh policajta leváka, ambiciózní političku, celý příběh vyprávěný pohledem mrtvého, k dění se na začátku každého dílu knihy vyjádří i potkan, kterému mrtvé tělo brání v cestě do nory, znovu se setkáme se starým známým kariéristou v policejním sboru, dozvíme se o praktikách sibiřských kozáků a jejich rituálech a to jsem určitě nevyjmenovala ani zdaleka vše...

Místy příběh drží tak trochu silou vůle a oslích můstků. Harry není policista. Harry nemůže nic vyšetřovat, ovšem Harry informace potřebuje. Vždycky se tedy najde nějaký dobrák v řadách sboru (kdo tipuje kriminální techničku Beatu neplete se), který mu bez ohledu na to, co by podobné pouštění informací mohlo znamenat pro jeho vlastní profesní život, pomůže... Několikrát mě při čtení napadlo, kudy by se příběh ubíral, kdyby některý z pomocníků řekl ne a trval si na něm...

Navíc jako by si Nesbø tentokrát nemohl vybrat, co vlastně bude psát. Thriller, detektivku, psychologickou vztahovou sondu o otcích a synech, o mužích a ženách, larssonovskou kritiku zaběhaných politických a policejních pořádků... Sama za sebe mám pocit, že tentokrát šlo skutečně hlavně o vztahy. O vztahy mezilidské, o vztahy k moci, o vztahy k závislostem... je o nich vlastně celý konec knihy, který – pokud se čtenář rozhodne na něj počkat a pročíst se všemi nejrůznějšími odbočkami – je bezkonkurenčně z celého příběhu nejlepší. A nemám na mysli ani tak vlastní vyřešení případu, které sice do určité míry překvapivé je, ale na druhou stranu není v detektivní literatuře ničím objevným. Mluvím právě o vztahovém konci, kdy najednou zůstává zcela odhalené co a jaký vztah je pro koho důležitý.

Nemůžu říct, že by se Přízrak stal mojí nejoblíbenější knihou s Harry Holem v hlavní roli. Rozhodně se řadím mezi ty kritiky, kteří ji považují spíš za slabší článek řetězu. Což v žádném případě neznamená, že nestojí za přečtení, protože je dalším kamínkem v mozaice postavy Harryho Holea... a kdo by si ji postupně nechtěl sestavit celou, když už jednou celou sérii číst začal...

Zpátky do Osla

Dave-bukowski.blog.cz, 2. října 2014

V dálce bijí zvony. Malá krysa v tmavém bytě spěchá do nory, aby nakrmila svá mláďata. Vtom však narazí na překážku - v cestě jí stojí mrtvé tělo.

Harry Hole se už za dva týdny vrátí na pulty českých knihkupectví a je tak jasné, jaká knížka to zase chvíli bude okupovat přední pozici v žebříčcích nejprodávanějších novinek. Nesbøho fanoušci ví, jak vysoko si tento autor nasadil svými posledními knihami laťku a jak to Přízrak bude mít těžké, aby uspokojil všechna očekávání.

Harry strávil poslední tři roky v Bangkoku, v izolaci od všech traumat spojených s Oslem. Za tu dobu se mu podařilo splnit nelehký úkol - dal si život jakž takž do kupy a přestal pít. Návrat do Osla je však nevyhnutelný. A tak se po dlouhé době ocitá zpátky, odhodlaný objasnit vraždu mladého feťáka Gusta Hanssena. Obviněným a usvědčeným totiž není nikdo jiný, než Oleg Fauke, osmnáctiletý chlapec a člověk, kterého Harry zná víc než dobře. Když ale dojde k jejich prvnímu setkání, pozná Harry, že i Oleg podlehl drogám a co hůř, o jeho pomoc ani nestojí. To však Harry odmítá připustit. Na vlastní pěst se pokouší prokázat Olegovu nevinu a šplhá po pyramidě organizovaného prodeje drog, na jejímž vrcholu stojí záhadný člověk zvaný Dubajec. Čím dál však postupuje, tím více narůstá pocit, že tu už nejde jen o Olega. Do některých věcí je totiž možná lepší se nemotat…

Harry se nadechl. "Zvládli jsme to předtím, zvládneme to i teď, Ráchel."

Zavěsil. A znovu si uvědomil, jaký se z něj stal skvostný lhář.

Za upozornění stojí, že Přízrak je devátá kniha ze série a to je nutné respektovat. Jo Nesbø se snaží nevyzrazovat přesná jména vrahů z předchozích dílů, ale i tak, pokud jste ještě neměli s Harrym Holem tu čest, Přízrak je opravdu špatná volba, čím začít. Nejen kvůli nesčetným spoilerům, hlavně se připravíte o jedinečný zažitek, který autor naděluje skalním fandům.

Tentokrát jde totiž, co se Harryho života týče, opravdu do tuhého. Po osmi příbězích už máme k Harrymu tak blízko, že jen zmínka o hrozícím vážném nebezpečí dokáže vyvolat spoustu emocí a především podvědomou chuť číst dál. Je vidět, že jeho příběh se blíží ke konci, osud (jménem Nesbø) mu naděluje další a další trable a vše nakonec graduje ve strhujícím závěru.

I přesto je děj velmi skromných rozměrů. Po celou dobu prakticky zůstáváme v Oslu, které (za což jsem nesmírně rád) konečně využívá svého potenciálu - uličkami bloudí feťáci a dealeři v dresech Arsenalu, předávají si nový druh drogy a přitom na ně shlíží neviditelný vládce. Nesbømu tato poloha svědčí víc, ke knize se neskutečně hodí a působí jako příjmená změna oproti např. Levhartovi, kde jsme se dostávali až do Afriky.

Zahleděl se na novou městskou čtvrť okolo zátoky Bjørvika, která se už začínala šplhat k nebi. Myslel na všechny ty drobné detaily: rozměry šroubů, závity matek, kvalitu malty, pružnost okenních rámů, na všechno to, co musí sedět, aby celek fungoval. A pocítil hluboké uspokojení. Protože ono funguje. Tohle město funguje.

Členové fanklubu Harryho Holea už můžou pomalu začít rušit plány na víkend po Velkém knižním čtvrtku - od tohohle jen tak neodejdete. Přízrak je temný, nemilosrdný, ale také velmi procítěný a do poslední stránky naprosto vypiplaný román.

A tak zanechává hřejivý pocit, který vydrží:

Nový Nesbø je ještě lepší…

95%

Jo Nesbø: Přízrak

52knih.cz, 27. září 2014

Když jsem byl začátkem září v Norsku, udělal jsem zásadní chybu: vzal jsem si na dlouhé cesty vlakem švédské knížky Jonase Jonassona (Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel a Analfabetka, která uměla počítat). A protože je sever jako sever, jednomu známému se mi podařilo poslat pohled s kýčovitým záběrem na Trondheim a textem Zdravím z prosluněného Švédska.

Co už.

Naštěstí jsem si v Brně mohl upravit geografické vnímání, když jsem se začetl do nejnovější nesbøvky: Přízraku, který vyjde na velký knižní čtvrtek 16. října.

Oslo je hotové sin city

Já se vrátil z Osla do Brna a Harry Hole z Bangkoku do Osla. A oba jsme na své město nahlíželi jiným pohledem. Co ale bylo nejlepší: i když jsou názvy ulic v českých překladech Nesbøho knih přeložené, přesně jsem věděl, kudy se Harry zrovna pohybuje a jak to tam vypadalo.

Byl jsem u kavárny Armády spásy, kde pracuje Martina (a kde mě málem pohostili, protože neoholený, v zelené bundě a starém batohu vypadám jako jejich typický host). Denně jsem na hostel procházel okolo Hausmannovy ulice, místa činu v Přízraku. Kochal jsem se budovou Opery, kde měl Harry pár schůzek a kde se vyplavila jedna z mrtvol.

Paráda.

Je kvalitní droga lepší droga?

Jestli Nesbø něco umí, tak (a) přinést neotřelé vypravěče (krysa snažící se dostat k mláďatům přes tělo, které blokuje vchod do nory) a (b) hrát se čtenářem ping pong takovým způsobem, že netušíte, kde je zrovna zápletka.

Novým norským hitem je droga violin – vybudujete si na ní závislost lépe než na heroinu, ale je těžké se jí předávkovat. Win-win pro všechny strany. Městu klesnou ošklivé statistiky, dealeři nezabíjejí zákazníky. Snad jen feťáci musí shánět love na další dávku o pár měsíců dýl. A třeba kvůli tomu i zabíjet.

Harry Hole sice již policistou není, ale instinkt vyšetřovatele mu nikdo nesebral. Stejně jako starý odznak. Což se mu bude hodit, když zjistí, že z jedné vraždy dealera a beznadějného feťáka je podezřelý člověk mu nejbližší.

Lahve (od) alkoholu zachraňují životy

Setkání s podivným knězem v zaplivaném hotelu Leon, flirt s političkou, co sice vypadá jak chlap, ale jinak má sex-appeal supermodelky, obvyklé vydírání zaměstnance Telenoru, podezřelí, kteří vlastně podezřelí nejsou.

A pak také Nesbøho oblíbené berličky, deus ex machina. Kdo by neměl známé, kteří udělají přesně to, co chtějí, i když tím sami porušují zákon. A udělají to dobrovolně. V tu pravou chvíli. Že ano.

Ale nakonec vám to bude fuk, protože ten příběh je fascinující. Ano, vratký jako domeček z karet, ale fascinující. Strhující. Čtete dál a tvoříte si domněnky, ve kterých vás Nesbø bude utvrzovat tak dlouho, až si jste jistí, že závěr znáte.

A pak Nesbø luskne prsty a vaše teorie mizí jako přízraky po vystřízlivění.

Originalitu a ironický smysl pro humor mu ale upřít nemůžete. Nikdy by mě nenapadlo, že láhev starého Jim Beama může přijít vhod i za střízliva.

Harry Hole a jeho přízraky

Někteří recenzenti považují Přízrak za slabší díl Nesbøho tvorby. Já si to nemyslím.

Jistě, není to thriller jako Sněhulák. Ale v Přízraku Nesbø hezky ukazuje, že to, čeho se bojíme, mnohdy neovlivníme. A i kdybychom si přáli pravdu nevidět, nikdy se jí nevyhneme. A že to zatraceně bolí.

První recenze nového Joa Nesbøho: Mezi krysami ve feťácké noře číhá ... Přízrak

Martinus.cz, 29. září 2014, autorka: Dita Kristanova

Nesbømu dlouho dávali nálepku další Stieg Larsson, po úspěšném Švédovi to byl další severský autor, který se proslavil díky svým detektivním románům. Dneska však již nálepky není potřeba, Nesbø je autorem, který stvořil Harryho Holea, detektiva-legendu.

Na český trh se nyní dostává předposlední ze série „holeovek“, Přízrak.Devátá kniha v pořadí (v anglickém překladu Phantom to trochu připomíná fantoma opery) vrací Harryho Holea opět do Osla, aby objasnil vraždu feťáka. Detektiv se vrací, je odpočatý, vyhrál svůj boj s alkoholem, ale nevyhrál svůj boj s minulostí. A ta ožívá.

Co umí Nesbø dobře, je vytváření zápletek. Jeho způsob vyprávěníudržuje čtenáře v pozoru. Má-li sílu, obvykle čte až do konce, protože Nesbø odbíhá od jednoho rozuzlení k druhému. A Harry Hole se jako ohař už pokolikáté žene za špatnou stopou, přesto je Přízrak jeho osobní případ, proto je otázkou, co popohání kupředu zvědavého čtenáře.

Fanoušci Harryho Holea se setkají se starými známými, s Harryho spolupracovníky z osloské policie – potkají Gunnara Hagena i Beátu Lønnovou, ale také Dřeváka či Ráchel, ženu Harryho srdce. Budou se pohybovat po osloských ulicích, skočí ke Schrøderům, kde se nachází Harryho hlavní kancelář. A k tomu uslyší Nirvanu a další oblíbené kapely.

Přízrak s sebou nese však i pokus – Nesbø rozbíjí zažitou formu vyprávění o postavách a jejich činech.

Používá nové postupy – úvody pěti částí románu jsou vyprávěny krysou, která se zjeví ve feťákově noře. Působí to pravda trochu směšně.

Vedle toho během Harryho pátrání vypráví příběh i zavražděný. V dáli je slyšet kostelní zvon a stejně, jako vyprchává život z těla mrtvoly, pomalu doznívá i zvon. Tato paralela je bezpochyby zajímavá, Nesbø se snaží dodat textu vyšší rozměr, povýšit žánr detektivky na vyšší stupeň literatury.

Tomu odpovídá i popis prostředí feťáků a jejich doupat. Upozorňování na nešvar této doby, stejně jako na propojení policie, mocenských struktur Osla a ruské mafie vyznívá velmi krutě, naturalisticky. Po vzoru svých severských předchůdců si Nesbø bere za cíl poukázat na to, co trápí dnešní velkoměsta. Problémy feťáků nacházíme po celém světě, a pokud je stále možné, aby si obstarali drogy, není tento problém zdaleka vyřešen.

Přesto však rozuzlení devátého dílu příběhů Harryho Holea nejsou drogy, ale láska a nenávist, dva city, které stojí proti sobě tak dlouho, jako existuje svět. A detektivovi, který tentokrát do sebe nelije jednoho panáka za druhým, v podstatě fandí Přízrak. Tajemný muž, který se zjevuje, je všude a přitom nikde. Zůstává otázkou, kdo to doopravdy je. Tajemný Dubajec, který přinesl do Osla novou drogu? Nebo démon, jenž žije v hlavě? Vraha? Oběti? Harryho? Vzhůru do Osla!

Dotaz k produktu Přízrak

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Švábi

Švábi (Harry Hole #2)

2. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. V jednom bangkockém nevěstinci je nalezen norský velvyslanec v Thajsku. V zádech má nůž a v aktovce pedofilní pornosnímky. V Oslu vypuká na…

Nemesis (audiokniha)

Nemesis (audiokniha) (Harry Hole #4)

Režie: Aleš Vrzák Hrají: Igor Bareš (Harry Hole), Magdaléna Borová, Oldřich Kaiser, Kamil Halbich, Tatiana Wilhelmová, David Matásek a další. 4. díl krimi série o detektivu Harrym…

Nemesis (paperback)

Nemesis (paperback) (Harry Hole #4)

4. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Začal podzim. V jedné bankovní pobočce v centru Osla dostává vedoucí pětadvacet vteřin na to, aby otevřel bankomat, vybral z něj peníze a…

Sněhulák (paperback)

Sněhulák (paperback) (Harry Hole #7)

7. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Je listopad. V Oslu napadl první sníh. Birte Beckerová přichází domů z práce a chválí manžela a syna, jakého postavili v zahradě…