Policie | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní slevy
  • Pouze pro VIP soutěž
  • Faktor Churchill
  • Touhy Džendeho Džongy

Policie (Harry Hole #10)

Cena:
399 Kč  359 Kč
Autor:
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-270-6
Překlad:
Kateřina Krištůfková
Datum vydání:
08. 04. 2015
Počet stran / vazba:
vázaná
4.21 / 17231
ks

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 199 Kč)Přehled všech prodejců a našich e-knih

Palmknihy Kosmas eReading Martinus.cz RájKnih.cz iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Policie

10. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Na místech, kde bylo v minulosti spácháno několik vražd, jež nebyly objasněny, jsou nalezeni mrtví policisté, kteří tyto zločiny tehdy vyšetřovali. Všichni byli rovněž zavražděni, a to nanejvýš brutálním způsobem. Policie postrádá jakoukoli stopu, a navíc se musí obejít bez svého nejlepšího vyšetřovatele. V nemocnici mezitím leží v kómatu těžce zraněný muž. Jeho pokoj střeží policisté a nikdo se nesmí dozvědět, jak se tajemný pacient jmenuje.

Úryvek: Policie

Recenze: Policie

Desátý příběh Harryho Hola ve velkém stylu

Čbdb.cz, 26. května 2015, autor: Lukáš Loužecký

Harry Hole se pouští do svého desátého případu. Policie od Jo Nesba se řadí mezi nejlepší Holeovky.

Každý si musí vybrat sám, který z deseti dílů této série je jeho nejoblíbenějším. Troufám si ovšem tvrdit, že právě tato kniha může být pro mnohé čtenáře jednou z nejzajímavějších. A alespoň podle prozatímních ohlasů mi mnoho lidí dává za pravdu.

V předchozí knize, pojmenované Přízrak, se čtenář dočkal poměrně otevřeného konce, který mu nabízel mnoho otázek. Především tři výstřely na hlavního hrdinu pro mnohé znamenaly menší srdeční příhodu. Přežil to? Samozřejmě ano. Nechávat tuhle otázku otevřenou mi přijde zbytečné. Každému musí být jasné, že se další díl bez hlavního protagonisty jednoduše neobejde. Na začátku knihy ho ovšem nečekejte.

Na místech bývalých nevyšetřených zločinů dochází k jejich novým kopiím. Každá z nich nabízí alespoň určitý náznak předešlé vraždy. Oběťmi jsou policisté, kteří na daném případu pracovali. Vraždy jsou opravdu brutální, a navíc si detektivové neradi nechávají zasahovat do vlastních řad. Tato situace rozpoutá obrovskou policejní i mediální akci a zdá se, že bude vše brzy vyřešeno. Omyl!

Pachatel po sobě nezanechává stopy, pouze zkrvavené divadlo. Největším problémem je chybějící Harry Hole, který odešel od policie a přednáší na akademii. Vzhledem k předchozím stresujícím situacím a rozvíjejícímu se vztahu s Rachel nechce o svém návratu ani slyšet. Ovšem pouze do té doby, než umře jeden jemu blízký člověk. Teď už nemá na výběr. Harry Hole je zpět.

Severské krimi se v dnešní době věnuje opravdu velké množství autorů, ale jen málo z nich ho dokáže dostihnout. Jestli vůbec někdo. Jo Nesbø si po celém světě získal srdce miliónů fanoušků a ani kritici nemohou na jeho práci najít příliš mnoho chyb. I jeho poslední detektivka s Harry Holem v hlavní roli okamžitě zaplavila všechny knihkupectví a následně i domácí knihovny.

Tentokrát se v poměrně velké části knihy musíme bez nejinteligentnějšího detektiva obejít. Harry se odebral na odpočinek a odešel od policie. Vyučuje své budoucí nástupce na akademii. Kvůli tomu se po dlouhou dobu budou muset jeho bývalí kolegové obejít bez něj. A to se jedná o velice zapeklitý případ.

Nesbø tímto krokem jednoznačně ukázal, že dokáže vytvořit zajímavý děj i bez hlavního hrdiny. Beata Lønnová, Bjørn Holm, Katrin Brattová a Stig Aune vytvoří úderný tým, který pro začátek nahradí bývalého mistra v oboru. Nakonec se sice bez jeho pomoci stejně neobejdou, ale na druhou stranu je každý z nich opravdu zajímavou postavou.

Nechybí ani Michael Ballman jako policejní náčelník a jeho věrný stín Truls. Tito dva sice teoreticky stojí na správné straně (policie), ale prakticky se jedná o zkorumpované lumpy. Jejich příběh se odehrává na vedlejší koleji, ale je nedílnou součástí celé knihy.

Součástí příběhu je i vykreslení mezilidských vztahů. Velký prostor dostala zejména Rachel a její syn Oleg, kteří jsou v současné době pro Hola důležitější než práce. Budou se řešit opravdu zajímavé věci! I ostatní hrdinové občas zabrousí do svého soukromí, ale spíše v menším měřítku. Nejedná se přece o příběh z červené knihovny.

Nyní již obraťme pozornost na nejoblíbenější postavu – Harryho Hola. Ten bude ze začátku řešit zejména své profesorské povinnosti i starosti. Nakonec se po dlouhém přemlouvání a vzhledem k okolnostem připojí k policii jako poradce. Celá kniha je koncipována tak, že si bez jeho pomoci policie neví rady. Hned jeho první nápad je přivede na stopu a totálně změní vyšetřování. Musím říct, že mě to chvílemi až štvalo. Ale je to prostě hlavní hrdina, tak je vylíčen téměř jako bůh. V následujících okamžicích bude Harry bojovat o holý život a bude v opravdu těžké situaci.

Zatím poslední dílo Jo Nesba je opět velice akční. Některé ze scén jsou značně brutální. Možná ještě více než v předchozích letech. Můžete se těšit na velké množství zvratů a především obrovskou porci napětí. Příběh vás pohltí natolik, že nebudete chtít knihu odložit. Opět se jedná o poměrně tlustý svazek, ale více než šest set stran uplyne jako voda.

Co více říct k této novince? Fanoušci Nesba i severské krimi si opět přijdou na své. Údajně se má jednat o poslední příběh Harryho Hola, ale nejsem si tím úplně jistý. Už se objevily jisté zvěsti, že to může být nakonec jinak. Konec není nijak speciálně uzavřen, takže případné pokračování není nemožné. Nechme se překvapit, zda se tento autor dokáže obejít bez svého dlouholetého parťáka.

Recenze: Jo Nesbø - Policie

Severskedetektivky.cz, 30. dubna 2015, autorka: Veronika Černucká

„Policie“ je román, u kterého si přijdou na své všichni, kteří mají rádi detektivky. Spokojení budou čtenáři napínavých thrillerů, čtenáři klasických detektivek hádanek i čtenáři krimi příběhů popisujících policejní vyšetřování. „Policie“ je koktejl toho nejlepšího, co může žánr detektivky nabídnout.

Hlavním hrdinou je bývalý vrchní komisař Harry Hole, který tu doslova exceluje. „Policie“ je jeho posledním dobrodružstvím a nutno podotknout, že jde o důstojné zakončení celé řady. Nor Jo Nesbø navázal na tradici nejlepších detektivek a použil zde všechny triky, díky kterým mu čtenáři budou zobat z ruky. Román vás vtáhne do děje hned na prvních stránkách a tempo příběhu je celou dobu víceméně stejné. Nejsou tu žádná hluchá místa ani nudné popisné nebo vysvětlující pasáže. Všechno, co tu je, se týká případu a souvisí s vyšetřováním.

Začátek románu je thrillerový. Autor vás seznámí s případem brutálních vražd, který otřese veřejností, policií a politiky. Sadistický vrah si své oběti vybírá podle rafinovaného a zároveň šíleného plánu. Současnost se prolíná s minulostí a nikdo netuší, kdy a kde vrah udeří. Tato fáze funguje jako jakási expozice do děje. To nejlepší přijde, když se na scéně objeví Harry. Jaký je? Stručně řečeno, je to celebrita se všemi atributy Velkého detektiva. Pryč jsou doby, kdy jeho život ovládal alkohol. Harry je hrdina, ke kterému vzhlíží široká veřejnost i bývalí kolegové policisté.

Harry Hole aktivně zasahuje do děje. Není tedy jen tím, kdo sleduje případ z povzdálí a pak oslní svými geniálními dedukcemi. Harry se zapojí do vyšetřování, i když se tomu zpočátku brání. Důvody jsou banální a v pojetí horších spisovatelů by vyzněly jako klišé. Nesbø je ale mistr řemesla a díky tomu vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, že tohle jste už někde četli nebo že se to vlastně dalo čekat. Ve chvíli, kdy se Harry ujme případu, začíná klasická detektivka se vším všudy, co k ní patří. Jsou tady komplikované zápletky, řada šokujících překvapení a množství stop. Dialogy se střídají s akcí, a pokud máte krvelačné sklony, pak budete určitě spokojení. Počet obětí roste a vrah si ani na chvíli nedá pokoj.

Logika a oslnivé dedukce jsou pokropené krví a čtenář se ani na chvíli nenudí. „Policie“ uspokojí i nejnáročnější čtenáře thrillerů. Ve chvíli, kdy si říkáte, že už vás nic nepřekvapí, přijde šok a vy se budete nevěřícně ptát, jestli je tohle vůbec možné. Nesbø nešetří ani čtenáře ani své postavy. Přežít tenhle příběh není vůbec snadné a vy raději ani netipujte, komu se to podaří.

„Policie“ je jedna z nejlepších detektivek, které se v poslední době objevily na trhu. Přesto je tu jedna věc, o které se musím zmínit. Pokud jste fanoušci klasických detektivek, pak vás nejspíš napadne, která osoba by mohla být hledaným vrahem. Nesbø totiž použil něco, co už bylo použito x krát. Navíc něco obdobného použil i on sám. Ale i když odhalíte vraha, nic se neděje. Tady je totiž tolik zápletek, že je vlastně pořád co řešit. Navíc se může ukázat, že i těch vrahů a zločinců je víc, než byste čekali. Ono je těžké přijít i na to, kdo je v tomhle příběhu klaďas a kdo záporák.

„Policie“ je rozhodně detektivka, která stojí za přečtení. Proč? Protože tahle kniha je odpovědí na otázku Jak má vypadat detektivka.

Recenze: Jo Nesbø Policie- už nikdy Harry Hole?

Kukatko.cz, 20. dubna 2015

Poslední román desetidílné krimi série Jo Nesbøho je čtenáři předložen v plné parádě s příznačným názvem Policie. Tentokrát jde o vraždy přímo v řadách osloské policie. Kruh se uzavírá. Jde o vraždy brutální s temným pozadím, možná více sugestivní, protože se jedná o strážce pořádku.

Vraždy policistů začne vyšetřovat tým bez Harryho Holea, schází se ve stejné sestavě, jakou známe z předchozích románů. Velí vrchní policejní náčelník Mikael Bellman, o kterém už víme, že je bezskrupulózní a nesmírně ambiciózní člověk, schopný úplně všeho. Má svého povedeného kamaráda z dob studií Trulse Berntsena, postaveného mimo službu kvůli neprůhledným finančním transakcím, bezduchého agresivního psychopata, který touží vrátit se do služby. Vraždy se ději a policisté pátrají, spíše tápají.

Gunnar Hagen – šéf oddělení vražd, jehož součástí býval i Harry Hole. To je člověk typu dvakrát měř, jednou řež. Opatrný, spolehlivý. Beáta Lønnová, dříve pouhá sběratelka dat, nyní vedoucí týmu s geniální pamětí obličejů. Nenápadná, pracovitá a velmi užitečná při policejní práci. Bjørn Holm, technik, sečtělý exot, webový maniak, sebejistý městský typ s typickou výstřední pokrývkou hlavy – rastafariánskou čepicí. Katrine Brattová, taktická vyšetřovatelka, bývalá blízká spolupracovnice Harryho Holea s léčenou psychickou nemocí, momentálně bez příznaků. A psycholog Ståle Aune, který je svými postřehy a poznatky schopen určit osobnostní rysy vrahů a hlavně pohnutky, které je vedly ke spáchání činů. Aune vzpomíná na kolegu Harryho a uvědomuje si, že to byl on, kdo uměl čeřit vodu, nutil ho sestavovat profily nemocných duší vraždících lidí a okrádal ho o klidný spánek. Harry Hole chybí. Harry Hole – osobnost se sklonem k závislosti a s obsedantně kompulzivní poruchou. Osobnost sice velmi individualistická, ale s vysokým smyslem pro zodpovědnost a týmovou práci. Policista s intuicí a schopností vymýšlet ty správné hypotézy, ústící k správnému rozhodnutí.

Vývoj událostí překvapí vyšetřovací tým a ještě víc překvapí čtenáře. Policisté postupují při vyšetřování vpřed, aby se v následujících okamžicích museli zase vrátit na startovní čáru. Zarputilost ale nese ovoce a pomalu se daří události rozklíčovat. Postavy stojí v pozadí, aby se vzápětí vrátily do čela pelotonu. Závěr pak napovídá, že by se mohly otevřít nové případy, protože na spadnutí je další zločin.

Policie je psaná ve vysokém tempu, rychlejším, než všechny předešlé Nesbøho knihy. Rychlý sled událostí, rychlé a časté zvraty udržují čtenáře v napětí a rozjitřené pozornosti. Autor stále překvapuje svými analytickými schopnostmi řadit a třídit události.

Slušné finále, jako by se spisovatel snažil dohnat sám sebe. Vražda střídá akci a akce vraždu. Výborně napsané, s psychologickými vsuvkami, úvahami, popisem Osla, krátkými vědoucími popisy různých situací, různých charakterů a hlavně bezcharakterních grázlů. Zkrátka moderní krimi román se vším všudy.

Čtenář, který prošel s Harry Holeem cestu všemi deseti krimi romány, tisíce stranami, bude smutný. Harry Hole už nepředvede žádné ze svých parádních čísel, už nebude po-chybovat, chybovat, občas nezřízeně pít Jima Beama a objasňovat spolu se svým týmem nemožné. Drsné čtení postava Harryho Holea polidštila, je jisté, že bude čtenářům chybět. A kdo ví, možná...

Tak tedy sbohem Harry Hole, bylo nám ctí a potěšením!

Chvála Nakladatelství Kniha Zlín – dokázalo vzbudit zájem čtenářů o knihy v nebývalém rozsahu.

Chvála práce překladatelky Kateřiny Krištůfkové. Ona sama v Policii poděkovala svým spolupracovníkům, protože bez technické porady se takový překlad určitě neobejde. Ale atmosféru příběhů, konzistentní vyjadřování jednotlivých postav, jejich slovník, to je záležitost samotného překladatele.

Jo Nesbo: Policie

Naskokjinam.blogspot.cz, 8. dubna 2015

V roce 1997 napsal norský spisovatel a hudebník Jo Nesbo román Netopýr, detektivku, kde vystupuje svérázný kriminalista Harry Hole. Nesbo se strefil do vkusu čtenářů, protože knížka se stala bestsellerem a pokračování na sebe nenechala dlouho čekat. Následovaly romány Švábi, Červenka, Nemesis, Pentagram, Spasitel, Sněhulák, Levhart a Přízrak. Posledním dílem, který v Norsku vyšel v roce 2013 a který se na pulty našich knihkupectví dostává právě v těchto dnech, je kniha Policie. Desátý a poslední příběh série s Harrym Holem si určitě nenechte ujít, stojí totiž za to.

Policie úzce navazuje na předchozí příběh Přízrak, pokud jste se k tomuhle dílu zatím nedostali, do Policie se nepouštějte, chyběly by Vám souvislosti. Přízrak končí tím, že Harry schytá kulku do hlavy od Olea, syna Harryho osudové lásky Ráchel. Není vůbec jasné, jestli to Harry přežije a ani začátek Policie v tom nic nezmění – jen se ví, že na uzavřeném oddělení osloské nemocnice leží v komatu těžce zraněný pacient, který je pod dohledem policistů, neb je to důležitý svědek v případu zastřeleného feťáka a drogového dealera Gusta. Je mužem s utajenou identitou Harry?

Policie má ale aktuálně jiné starosti, než se hrabat v již uzavřeném případě. V Oslu totiž řádí šílenec, policejní řezník. Vraždí policisty, kterým se v minulosti nepodařilo objasnit vyšetřované zločiny. Policisté umírají stejnou smrtí, jako oběti původních zločinů, a to zpravidla na stejných místech a ve stejný den, stejně brutálním způsobem. Celý policejní sbor je na nohou, ale nedaří se najít žádnou stopu, žádný motiv. Gunnar Hagen, hlavní vyšetřovatel případu, je zoufalý, a tak nakonec sestaví malý a skoro utajený vyšetřovací tým, složený z lidí, kteří měli v minulosti k Harrymu Holeovi blízko. Exceluje v něm moje oblíbená Beata Lønnová, dívka s genetickou vadou, která ji umožňuje zapamatovat si každý obličej, se kterým se kdy potkala, dalšími členy jsou pak technik Bjørn Holm, bývalá kolegyně Katrin Brattová a Harryho přítel psycholog Stig Aune. Všichni se vrhají do práce, v podezření se ocitá sadistický zabiják Valentin, který uprchl z vězení a nechal si udělat plastickou operaci obličeje (na Beatu si ovšem nepřijde), dost divná je i Silje Gravsengová, studentka policejní akademie, která má na koleji nad postelí přilepený plakát s Harry Holem a další.

Na čtenáře čeká několik zásadních dějových zvratů a infarktových situací, překvapeními v této knize Jo Nesbo opravdu nešetřil. Jsou chvíle, kdy při čtení přestanete dýchat a nevěříte vlastním očím… „Proč zrovna on/ona? To přece nemůže myslet vážně!“. Kromě rozřezaných těl se Vám ale dostane i patřičné dávky ironie a sarkasmu, což mě na knížkách Jo Nesba vždycky bavilo. Policie, to je ale hlavně setkání se starými známými – strávili jsme spolu během celé série opravdu spoustu času.

Policie se ke mně dostala jako recenzní elektronická kopie. Byla tak zašifrovaná, že ji nedokázala přečíst žádná aplikace na mém tabletu. A tak se tak stala historicky první knihou, kterou jsem dokázala přečíst v notebooku, a to navzdory tloušťce (610 stran v papírové verzi). Co by člověk pro dobrou detektivku neudělal? V celé Harry Holeovské sérii patří Policie k těm nejlepším dílům, vlastně mě asi bavila nejvíc. Připravte si nějaký tvrdý alkohol na posilněnou a pusťte se do ní taky!

Hodnocení: 100%

Harry Hole, sbohem a šáteček

Zeitung.cz, 7. dubna 2015, autor: Juraj Hladký

Je to tu. 8. apríla vychádza Policie (v nórskom originále Politi), desiaty diel série severských kriminálok s hlavnou postavou Harry Holeom od majstra žánru – Jo Nesbøa. Konečne, pretože predchádzajúci diel skončil nervy trhajúcim záverom. Harry Hole tu dostal guľku do hlavy, od svojho závislého (takmer) nevlastného syna a nie je jasné, či to prežil.

Začiatok Policie situáciu nijak zvlášť neobjasňuje. V osloskej Ríšskej nemocnici leží muž v kóme. Jeho totožnosť je prísne tajná a nemocničná izba je pod 24/7 policajnou ochranou. Je totiž jasné, že vie niečo, čoho prezradením po prípadnom prebraní ohrozil mocných a nebezpečných.

No stráženie tajomného pacienta (je to Harry, nie je to Harry?) nie je jedinou či najdôležitejšou starosťou nórskej polície. Začínajú zomierať jej vyšetrovatelia. Niekto ich kruto vraždí. Okrem toho, že sú kriminalisti, ich spája to, že každý z nich mal vo svojej kariére za sebou veľký nevyriešený prípad. Polícia je bezradná, nedarí sa jej žiaden posun vo vyšetrovaní. Gunnar Hagen, šéf oddelenia vyšetrovanie vrážd, dáva dohromady tím, s ktorým už Harry Hole vyriešil viaceré beznádejné prípady. Stretajú sa tu Beáta Lønnová, Ståle Aune, Katrine Brattová a Bjørn Holm, ktorých z predchádzajúcich dielov dobre poznáme.

Desiaty diel priamo nadväzuje na predchádzajúci diel – Přízrak. Na rozdiel od ostatných kníh s Harrym Holeom sa prakticky nedá čítať samostatne, bez prečítania predošlej knihy. Čakajte typický pomalý rozbeh, keď sa toho až tak veľa nedeje. No zrazu si uvedomíte, že autor len poctivo, vetu po vete, skladal základy pre divokú horskú jazdu. Nesbø tu pokračuje vo svojom štýle efektného vykreslenia brutálneho násilia. Viackrát nás tu postaví pred skutočne dramatické a prekvapivé dejové zvraty. Možno by sa to dalo až vyčítať, pretože v konečnom dôsledku zvraty pôsobia až príliš vykonštruovane. Môže sa tak stať, že dej bude pôsobiť málo uveriteľne a vytrhne vás zo zážitku prežívania deja. Knihu radšej čítajte skutočne pozorne a vnímajte aj tie najmenšie náznaky medzi riadkami, nech vás zo zvratov netrafí šľak.

Nesbø sa v sérií s Harrym Holeom dostal do vlastnej pasce, keď sa v každom diele snažil byť efektnejší, mať viac šokujúce zvraty a Harryho väčšieho badassa (pomaly až antihrdinu z noirového komiksu s nádychom Bonda). Verím, že (snáď len dočasné) ukončenie série Nesbøvi a Holeovi len prospeje. Ešte tento rok sa môžeme tešiť na český preklad dvojdielnej krimi Krv na snehu a román Syn.

Policie drsné školy ve hře na schovku

Kulturissimo.cz, 7. dubna 2015, autorka: Šárka Nováková

Desetidílná série norského spisovatele Joa Nesbøho se svérázným kriminálním komisařem Harry Holem se chýlí ke konci. Její údajně závěrečná kniha Policie dlouho mlží ohledně osudu hlavního protagonisty a přivádí na scénu dalšího sériového vraha, který předchozí záporáky překonává tím, že zabíjí vyšetřovatele dosud nedořešených zločinů.

Příznivci detektivní řady museli po četbě předchozího Přízraku (naše recenze zde) samou netrpělivostí cvakat zuby: příběh totiž zůstává mírně otevřený, stejně jako Harryho rány, jež mu způsobily letící kulky. Další a prý zatím poslední část nechává čtenáře ještě nějakou dobu tápat a děj celkem odsýpá i bez přispění oblíbeného ochmelky. Kdosi totiž vraždí policisty na místech činu starých případů, jejichž vyšetřování se účastnili, a to stejným způsobem, jakým byly usmrceny původní oběti. Ve speciálním týmu se v tzv. Kotelně scházejí samí „staří známí“: Beáta Lønnová, Katrine Brattová, Bjørn Holm a psycholog Ståle Aune. Ale někdo jim chybí… V nemocničním pokoji kdesi v Oslu mezitím oddychuje těžce raněný pacient v kómatu, jehož přísně tajnou identitu nezná dokonce ani neustále přítomná stráž.

Králíci v klobouku

Navozování ustavičného pocitu očekávání je jen jedním z mnoha triků, po nichž Nesbø sahá při budování narativní konstrukce. Kdo celou sérii sledoval od začátku, mohl se kochat tím, jak původně nezkušený autor objevuje zajímavé stylistické prostředky a od prostšího filmově-deskriptivního popisu přechází k literárnějším metaforám, zkouší si dynamické zrychlování a zpomalování děje i „střihy“, díky nimž klika stisknutá na konci jedné scény otevře dveře někde docela jinde. A jak pak radostně experimentující spisovatel nově objevenými kouzly téměř vždy prošpikuje celou aktuální knihu. Pro Policii je typické, že téměř nic není tím, čím se to na první pohled zdá být. Zesnulý pacient, mrtvolný pach za zdí, zmizelá holčička, nevyhnutelná smrt. Jako iluzionista ukazuje spisovatel falešné obrazy, které však vyvolávají opravdové emoce, ale i naději: v předchozí scéně přece situace také vypadala fatálně a nakonec to bylo jinak. Tvůrce bohužel tuhle hru na schovávanou poněkud nadužívá, takže se zmíněný literární prostředek místy stává mírně iritujícím. Aby ovšem zůstala zachována jistá nepředvídatelnost, pro jejíž dosažení Nesbø své twisty často až překombinovává, dokáže se i tentokrát nelítostně zbavit oblíbené postavy, jejíž charakter budoval v mnoha předchozích dílech. Čtenáři tak není povoleno zcela podlehnout dojmu, že je tu všechno jenom jako: brutální smrt jeho iluzi rozmetá jako domeček z karet. I to je ale součástí hry, fanoušci série už oplakali nejednoho sympatického parťáka, jemuž spolupráce s Harrym evidentně příliš neprospěla.

Severští superhrdinové

Co má společného Lisbeth Salanderová z Larssonovy trilogie Milénium a Harry Hole? Když pomineme, že pocházejí ze Skandinávie a jsou protagonisty megaúspěšných nordkrimi sérií, oba jsou téměř magicky odolní vůči smrtícím výstřelům a je-li to třeba, vyhrabou se i z hrobu (někdo více a někdo méně doslova). Lisbeth komplikuje život její asociálnost i původ, Harrymu jeho závislosti. Jak jejich příběhy pokračují, z chybující lidské bytosti se časem stává spíše nadčlověk. Honit padouchy navzdory vlastnímu podříznutému hrdlu, to už chce přece jen víc než trochu umanutosti. Zatímco dívka kopající do vosích hnízd je už ryze postmoderní hrdinkou (v níž se různorodé žánrové motivy snoubí s požadavky feminismu), v Harryho hrudi nepřestává tlouct srdce nefalšovaného detektiva drsné školy, jehož rezonance k němu od prvních dílů přitahuje nejpohlednější ženy široko daleko. Ty navíc nejsou autorem popsány pouze jako pěkné, ale zpravidla i po čertech chytré.

Krasavice inteligentní

Zamiluje se do něj Ráchel Faukeová, zakouká Katrine Brattová, slabost projeví Kaja Solnessová… A pamatujete na jeho ďábelsky atraktivní bývalku Annu Bethsenovou z Nemesis, nebo hezoučkou australskou servírku z Netopýra? Jak to ten otlučený alkoholik s křivou pusou dělá? Jednoduše. Jiné typy žen se kolem něho téměř nevyskytují. Nesbø – jako správný autor drsné školy – prostě nemá nelibě vypadající dámy ve svém hledáčku (nehledě na to, že charakteristika „krásná“ je jednodušší i stručnější než pokus někoho opravdu popsat). Dlouhodobě se této tendenci vymyká jen Beáta, která se může honosit zase jinou typickou vlastností, a Harryho sestra, jíž mírné postižení zřejmě diskvalifikovalo natolik, že z příběhů pro jistotu postupně zcela vymizela. Ani na svatbu bratrovi nešla! Nicméně i klišé nesmrtelnosti (nikoli však nezranitelnosti, ran a šrámů se tu schytá víc než dost) a neodolatelné přitažlivosti už jsou po deseti knihách natolik pevnou součástí inventáře, že by teď nebylo fér jejich užívání pisateli vyčítat. Jsou to totiž částečně i tyhle líbivě omšelé propriety ze starých dobrých „hard boiled“ časů, které na Harryho příbězích jejich publikum tak baví.

Zazvonil zvonec?

Milovníci detektivek s Harrym po celém světě si po přečtení Policie kladou otázku: Je tohle opravdu konec? A zřejmě se budou v duchu tázat i dál. Autor totiž neučinil žádný neodvratný krok, kvůli kterému by série nemohla vesele pokračovat dál. Naopak si nechal nejedna pootevřená vrátka. Možná je to jeho další posun k realistickému vyznění lidské frustrace, že ve skutečném životě spravedlnosti často nebývá učiněno zadost… Ale který detektiv drsné školy by za sebou nechal řádně nepotrestaného bídáka, který sice zůstane lehce poznamenán, avšak klidně pokračuje ve své úspěšné kariéře, namísto aby hnil v cele nebo v hrobě? Vážně můžeme Harrymu, v jehož šlépějích se zeleni už nikdy nedaří, věřit, že vykročí se svou femme fatale do západu slunce a budou žít šťastně až do smrti? Těžko říct. Jakkoli mu to budou jeho příznivci po všech těch útrapách přát, ještě víc budou nejspíš doufat, že až si jeho stvořitel splní další spisovatelské sny (třeba napsat variaci na retro sedmdesátkový brak nebo novou verzi Macbetha), připíše mu na vrub nějaké další trable. Podle svého prohlášení pro Sunday Express se tomu nijak zvlášť nebrání.

Jo Nesbø: POLICIE

Boblog.cz, 7. dubna 2015, autor: Lukáš Marvan

Zítra vychází Policie, prý poslední román s Harry Holem... Něvěřím tomu. Tedy přesněji řečeno: Nevěřím, že to je poslední kniha o Harrym. Nechci tomu věřit. Po přečtení reading copy Policie si totiž připadám jak na konci úžasného koncertu, kdy kapela sice oznámila poslední písničku, ale pak teprve přijdou na řadu ty pravé pecky jako přídavky.

A Policie byla koncert. Na rozdíl od Přízraku nemá divně komplikovaný a nezavřený konec a naopak to co má, to je snad ještě větší brutalita a ponurost než ve Sněhulákovi. A na co se můžete těšit, to je pečlivě dávkované napětí o které však opravdu není nouze. Nakone se budete bát jít si sami byť jen umýt ruce do koupelny a to i za bílého dne...

Nebudete si totiž jisti ničím. Vůbec ničím, stejně tak jako Harry:

„A druhým faktem je to…,“ zahleděl se Harry přes jejich hlavy do holé bílé zdi,
„… že jsme zpátky na startu.“

Celou zápletkou nás totiž provází množství falešných stop i falešných poplachů a tak nám jako čtenářům nezbývá nic jiného, než být stále ve střehu, rozdýchávat infarktové stavy a rychle číst, aby už to konečně nějak dopadlo. A ono to dopadá až téměř do samotného konce... Uff, je to opravdu náročné čtení, těště se.

Na rozdíl od Přízraku neodflákl autor v Polici erotické dusno jedinou (a to navíc divně zasazenou) scénou, nýbrž vše více přirozeně zapadá do děje a vztahů mezi starými známými postavami:

„Vy jste s Bjørnem v Kotelně?“

„Ne, vždyť jsem povídala… my… jo, jsme v Kotelně.“

Harry se zamyslel a došel k závěru, že za celou svou dlouholetou policejní kariéru neslyšel horší lež.

Vtipů je v Polici pomálu, ale když už tam jsou, tak se opravdu upřímně zasmějete, ostatně Polici si přeci nekupujete namísto knížky židovských anekdot...

„Moje teorie zní,“ pokračoval Harry se zdánlivě nevinným úsměvem, díky němuž vypadal jako chlapec, který se chystá umluvit matku, aby mu k vánocům koupila atomovou bombu...

Moje celkové hodnocení je celková spokojenost. Když jsem psal recenzi Přízraku, našlo se pár věcí, které jsem knize vytkl, ale v případě Policie mě vážně nic nenapadá... (snad jen, že Glock 22 nemá pojistku, ale to je vážně detail ;) Takže závěrečný ortel zní: Statisticky vzato je Policie o 29 % lepší, než Přízrak.

„V sedmdesáti dvou procentech případů,
kdy se lidé odkazují na statistiku, jde o něco,
co si na místě vycucali z prstu.“

Přečetl jsem: Jo Nesbø – Policie

Poslepu.cz, 7. dubna 2015

Těm, co dočetli do konce předchozí díl série s názvem Přízrak, bylo naprosto jasné, že to pravé finále se odehraje až v posledním dílu série s názvem Policie. Netrpělivě jsem proto i já čekal právě na něj a když Kniha Zlín vyhlásila konkurz na reading copies Policie, neváhal jsem a přihlásil jsem se. Vše jako obvykle (díky, Olgo ;) dobře dopadlo a já se mohl hned pustit do čtení. Policie na Přízrak přímo navazuje a pokud jste jej nečetli, doporučuji si jej přečíst před tím, než se pustíte do Policie.

Napsat recenzi na Policii, nic neprozradit a nezkazit tak potencionálním čtenářům zážitek ze čtení je opravdu velmi těžké. Preventivně se tedy budu držet toho, co se o knize píše oficiálně, a nic víc z obsahu neprozradím ;-) (Nicméně pokud by vás přece jen obsah zajímal, mrkněte na některou jinou recenzi.)

Na místech, kde bylo v minulosti spácháno několik vražd, jež nebyly objasněny, jsou nalezeni mrtví policisté, kteří tyto zločiny tehdy vyšetřovali. Všichni byli rovněž zavražděni, a to nanejvýš brutálním způsobem. Policie postrádá jakoukoli stopu, a navíc se musí obejít bez svého nejlepšího vyšetřovatele. V nemocnici mezitím leží v kómatu těžce zraněný muž. Jeho pokoj střeží policisté a nikdo se nesmí dozvědět, jak se tajemný pacient jmenuje.

Kniha se čte dobře, Policie oproti Července neobsahuje tolik jmen (a navíc prakticky všechny postavy už jsem znal z dřívějška), takže jsem se v ději nijak neztrácel. Z předchozích knih už jsem byl také poměrně vytrénovaný na Nesbøho styl psaní, takže jsem přistoupil na jeho hru, četl pozorně, nedomýšlel si nenapsané, pečlivě sledoval připravenou dějovou linku a zkoušel odhadnout, jak se celý příběh bude vyvíjet dál. I tak mě občas Nesbø přelstil a jednou opravdu dostal dějovým zvratem, který jsem nečekal a stále jsem nemohl uvěřit tomu, co čtu.

Příběh se nese přesně v autorově stylu – je plný napětí, falešných stop i dějových zvratů, nicméně celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu, že to jaksi není úplně ono. Možná za to částečně mohla absence Harryho Holea, možná tříštění děje mezi vedlejší postavy… Při čtení se tedy u mě ne a ne dostavit onen wow efekt, který mě provázel při čtení Sněhuláka nebo Červenky, kdy mi tyto knihy přišly mnohem napínavější a celý děj výrazně lépe a svižněji odsýpal.

Pokud vás zajímá, jak celá série s Harry Holem skončí, knihu určitě doporučuji k zakoupení a přečtení. I přes v mém případě chybějící wow efekt ji hodnotím jako solidní severskou krimi. Která možná nebude poslední. I přesto, že Policie má cyklus detektivek s Harry Holem uzavírat, autor si nechává hned několik otevřených vrátek. Ale minimálně prozatím se musíme s osloským oddělení vražd rozloučit.

JO NESBØ – POLICIE - RECENZE

Z-kultury-i-nekultury.blogspot.cz, 7. dubna 2015, autorka: Jindřiška Mendozová

Desátý díl série s Harry Holem je prý poslední. O to větší očekávání samozřejmě vzbuzuje. Všechno by se mělo nějak uzavřít: Harryho osud, osud lidí jemu blízkých i těch, které si raději drží hodně daleko od těla.

Sama jsem byla především zvědavá, jestli mě Nesbø dokáže do děje vtáhnout snáze a trvaleji než u dílů předchozích – ani Levhart ani Přízrak se mými favority v rámci celé série nestaly (těmi bezkonkurenčně zůstávají Sněhulák, Švábi a Červenka). A samotnou mne potěšilo, že tentokrát jsem si příběh zase užívala od první do poslední stránky.

Začátek thrilleru Policie je sice poněkud zvláštní, hlavní hrdina je v něm oním nepřehlédnutelným nepřítomným. Jeho kolegové – či spíš bývalí kolegové – stojí před případem, o kterém od samého začátku vědí, že k jeho vyřešení by potřebovali právě Harryho... Otázkou je, jestli to bude možné...

Kromě případu, ze kterého tentokrát skutečně doslova mrazí, Nesbø nezapomíná ani na tématiku korupce v řadách policie. Opět se objevuje postava Mikaela Bellmana, raketově stoupajícího po profesním i společenském žebříčku. Doslova za jakoukoli cenu. Také jeho osud dozná v Policii zásadních změn.

Jestli je Policie skutečně poslední knihou s Harry Holem v hlavní roli, to bude muset na posledních stránkách zvážit každý sám. Můj názor je ten, že by mne nepřekvapilo, kdyby se Harry znovu objevil... klidně po delší pauze... Pořád ještě jsou v jeho životě věci, které by možná dořešit měl...

Policie

Obsessed-with-books.blogspot.cz, 6. dubna 2015

Napětí, šok, zvrat. To je Jo Nesbø ve třech slovech. Ptáte se, jestli překonal vysoko nastavenou laťku svých předchozích románů? Nepřekonal, on ji totiž přímo přeletěl. Už v jeho předchozích knihách jste zjistili, že policejní práce není žádnou procházkou růžovým sadem. Je to víc než práce, je to poslání, které vám vkládá strašáky do skříně a přivodí nikdy nekončící noční můry. Jenže jak u poslání bývá zvykem, nemůžete zastavit a přestat. Ne, dokud nedojdete až na samotný konec. A ten je teď konečně tady. Vyvrcholení jedné z nejoblíbenějších detektivních sérií u nás vychází 8. dubna. Toto datum byste si měli červeně vyznačit do svých diářů. A já vám teď řeknu proč.

Komisař Harry Hole je zpět a jako vždy v nejlepší kondici. Nebo ne? Zdá se, že vyšetřovací sbor se tentokrát bude muset obejít bez brilantní mysli tohoto geniálního policisty. Dokáže si však poradit s řadou záhadných vražd svých kolegů, které se odehrávají vždy na místech nevyjasněných případů? Obětí je navíc pokaždé policista, který se bezvýsledného vyšetřování v minulosti účastnil. Jedná se o zločin z pomsty? Z lásky? Z nenávisti? Osolská policie je bezradná, ale musí jednat rychle. Stojí totiž tváří v tvář nebezpečnému sériovému vrahovi, který si nebere servítky. A další obětí může být kdokoliv z nich.

O kvalitě Nesbøho románů se již většina z vás přesvědčila. Občas mám dokonce pocit, že má úroveň kvality jeho románů vzestupnou tendenci. A nyní máte před sebou poslední díl a finální vyvrcholení série s oblíbeným komisařem Harry Holem. A věřte tomu nebo ne, Jo Nesbø jako by se zastavil a zhluboka nabral dech, aby mohl konečně napsat vrchol své detektivní série. Něco, co pro mne předčilo jeho ostatní díla a zcela zastínilo jiné detektivky. Jo Nesbø jako by si svou Policií definitivně vytvořil monopol na detektivní žánr a mílovými kroky utekl ostatním autorům, kteří se vedle jeho spletitých a promyšlených dějových konstrukcí smrskávají do miniaturních rozměrů.

V ději sledujete střídavě život hned několika postav. Části věnované té které postavě se různě střídají a svou délkou i obsahem přesně odpovídají ději - s jeho gradací se zkracují a svižněji střídají, čímž dodávají příběhu neuvěřitelný švih a čtivost. Posléze se zase prodlužují, vždy přesně podle
potřeb vypravěče. Pro vás to má za následek neustálé připoutání ke stranám. Cítíte, jak na vás příběh dýchá, jak vás pohlcuje a vtahuje do centra dění. Všechny postavy jsou dobře propracované a mnoho jich znáte z autorových předchozích knih. Před přečtením doporučuji přečíst Přízrak, 9. díl série s Harrym Holem, jelikož se zde nachází mnoho odkazů na jeho děj a jsou zde vyzrazeny i hlavní zápletky. Na zbylé díly série je však odkazováno jen pomálu nebo velice okrajově bez vyzrazení podstatných informací. Tudíž není překážkou, pokud nemáte všechna autorova díla přečtená.

Není žádným překvapením, že i ve svém posledním románu nedělá Nesbømu nejmenší problém konstantní udržování napětí, které je pročísnuto hned několika zásadními zvraty - nečekanými a dech beroucími. Celý příběh se nese ve vážném tónu a na jeho pozadí se vám naskytá mimo jiné i možnost prozkoumat důkladněji osobnosti a temná zákoutí myslí jednotlivých hlavních protagonistů. Nesbøho román se vyznačuje jednou charakteristikou vlastností, která je pro detektivky zásadní a přitom ji paradoxně velká část knih nedokáže zcela udržet, či ji úplně postrádá. Je to nepředvídatelnost a Policie se pro mě stává definicítoho, jak by měla v praxi vypadat. Nejen, že jsem neodhadla vývoj děje ani stránku dopředu a po většinu času spíš jen tápala ve svých mylných teoriích, já si navíc ještě po dočtení poslední strany kladla otázky a zpětně dohledávala určité informace v textu. Právě samotný konec musím vyzdvihnout, protože je zjevné, že nad ním autor dost přemýšlel a ukryl do něj i určité poselství a já se po otočení poslední strany cítila přesně tak, jak by se člověk měl po dočtení skvělé knihy cítit.

Čtenář musí být pozorný, vnímat jména a události, aby byl následně schopen dostatečně ocenit komplexnost a propracovanost knihy, jejíž autor musí být génius nebo možná blázen a nebo třeba od každého trochu. Na tom však nezáleží, podstatné je jen jedno - tuto knihu si musíte přečíst, musíte to sami prožít a pak teprve pochopíte a uznáte, že všechna má chvála je zasloužená.

100%

Hole volá policii

Lukasgregor.cz, 6. dubna 2015

Desátý díl. Prý poslední. Série s detektivem Harrym Holem vstupuje do finále. Nesbøho fanoušci bezpochyby čekají, jak to všechno dopadne. Nejen příběh, ale i autorova práce.

Psát recenze na detektivní romány má v sobě ukrytou past. Prakticky každá druhá pochvala/výtka se pojí s informacemi, jež mohou budoucím čtenářům z příběhu zbytečně mnoho odkrýt. Výjimku netvoří ani tento text. Budu se pohybovat na velmi tenkém ledě, protože opravdu nemám v úmyslu psát rozsáhlou analýzu, při níž bych si spoilerování mohl už z principu hloubavé kritiky dovolit.

Můj vztah k sérii s Harrym nedisponuje tak intenzivním fanouškovstvím, abych za každý díl dal ruku do ohně. (No, když nad tím tak přemýšlím a budu doslovný, vlastně za žádnou knihu bych ruku do ohně nedával, ale to je vedlejší.) Některé mě bavily více, jiné méně. Ty slabší byly místy zbytečně překombinované, naopak ty, které ve mně zůstávají (třeba Sněhulák), umně kombinují brutální jednoduchost akce se schopností nenaznačovat přespříliš. A takový je i poslední díl.Policie mi v tomto směru vyhovuje nejvíce. A to i přes zákeřnosti v expozici, kdy hlavní hrdina prakticky není, jsme vržení do víru, který rozhodně nijak nelahodí oku, a kdy naděje na úspěšné vyřešení zamrazil severský vzduch.

Následující kapitoly se však začnou pohybovat směrem, který vždy nějaké to malé vodítko nastrčí – pozor, nesmí překvapit, že některá si tam utváříme sebevědomě sami, jsou slepá. Po přečtení si kladu otázku, do jaké míry nás Nesbø chce vtáhnout skrze drsné příběhy do bezútěšné reality policejní práce, do jaké míry se spíše baví, pohrává si s námi a využívá k tomu žánr, kde může snadněji šokovat a tahat za nitky. Aniž bych měl nyní v úmyslu si na otázku odpovědět, nedokáži se vyhnout soudu: obojí mu jde výtečně. Zvláště pak v Policii. Knize, která mě děsila nejvíc, stejně jako mě nejvíce bavila (a skvěle jsem si u ní odpočinul, čili zapomněl na vše, co se děje kolem mě).
Nesbøho způsob psaní dialogů, kterých není tolik, aby na nás postavy působily jako z filmů Woodyho Allena, funkčně charakterizuje postavy, a to i ty, které už z minulých dílů známe. Můžeme je totiž pouze doposud „znát“. Jsou výživné a živé. To se mi pak coby čtenáři do příběhu zapojuje úplně jinak.

Vidíte, končím a vlastně nic jsem k příběhu nenapsal. Nechci. Nesluší se to. Policii byste si totiž, máte-li alespoň trochu daný žánr rádi, přečíst. A vlastně i tehdy, pokud jste doposud nic s Harrym Holem nečetli. To, zda desátý díl bude skutečně tím posledním, netuším. Budu rád za další, ale současně budu spokojen, když takto skvěle série skončí. Howgh!

Recenze e-knihy Policie – Jo Nesbø

Ebooky.cz, 4. dubna 2015, autor: Petr Vytlačil

Kniha Zlín nám připravila další skvělý zážitek v podobě 10. dílu detektivek/thrillerů Joa Nesbøho. Posledním a možná na vždy posledním dílem této série je kniha Policie, která přichází se 410 stránkami šťavnatého čtení.

Kdo miluje případy detektiva Harry Hole, tak nemusí dál ani číst tuto skromnou recenzi, protože už nyní si rovnou může odložit pár stokorun na 8. 4. 2015, kdy se novinka začne prodávat jako e-kniha u několika prodejců. Kdo je, ale nováčkem, tak tomu doporučuji absolvovat maraton pěkně od začátku série detektiva Harry Hole, aby mu něco neuniklo.

Poslední díl Policie navazuje tam, kde skončil předchozí díl Přízrak a čtenář je postupně vtažen do dění nových okolností. Osloská policie bez podpory Harry Hole řeší velmi nepříjemné okolnosti. Někdo zabíjí policisty na místech, kde se již dříve odehrály doposud nevyřešené vraždy. Jo Nesbø v tomto novém dílů přináší několik zvratů a překvapení. A co vlastně Harry Hole, kde je v tomto díle a co se s ním děje? Na to a dalších několik otázek najdete odpověďi 410 stránkách e-knihy. V recenzi opravdu nelze zveřejnit více, abych vás nepřipravilo o to nejlepší.

E-knihu Policie určitě doporučuji, já jsem si ji užil stejně tak dobře jako předchozí díly. Tři dny mi e-kniha Policie byla velmi dobrým společníkem po večerech, kdy jsme ji louskal na osvíceném displeji Kindle Paperwhite 2.

Nesboho detektivu Holeovi se i v novém románu těžko odolává

Ihned.cz, 3. dubna 2015, autorka: Markéta Pilátová

Harry Hole, jeden z nejslavnějších hrdinů skandinávských detektivek, může slavit. Kniha Zlín vydala desátou „holeovku“ spisovatele Joa Nesbøho nazvanou Policie.

Úspěšný vyšetřovatel specializující se na masové vrahy se vrací na scénu poté, co v předchozí detektivce schytal pár kulek – sice především do neprůstřelné vesty, ale jednu také do hlavy. Vyvázl, navíc se jeho rozháraný partnerský život pro jednou začal vyvíjet harmonicky. A tak se Hole rozhodl s vyšetřováním vražd skončit a věnuje se pedagogické činnosti na policejní akademii.

Jde mu to k duhu, vypadá lépe, už tolik nepije a jeho krví podlité oči jsou o poznání klidnější. Když ale začne řádit další sériový zabiják, tentokrát v řadách policie, Harry neodolá a jde do toho znovu.

„Všechny romány jsou tak trochu fantasy, třeba Agatha Christie… Proč nikdy nezavřeli Hercula Poirota? Kamkoli přijde, někdo zemře. A my víme, že vraždy se nestávají na venkovském sídle, v hale, sekerou, tak to nebývá, to jenom ve fantasy nebo v románech,“ řekl v jednom televizním rozhovoru nedávno zesnulý autor fantasy Terry Pratchett.

Stejně tak kamkoli přijde Harry Hole, se vraždí, nejlépe sériově, a nezřídka se to týká samotného Harryho nebo jeho nejbližších. Harry je taky téměř nesmrtelný, po seversku hodně pije ve svém oblíbeném lokále u Schrøderů a propadá se do depresí. Často zaměstnává „ty malé šedé buňky mozkové“, jak s oblibou říkával již detektiv Poirot, a dá na spodní proudy intuice, kombinační schopnosti, ale také na spolupráci se svými kolegy a zejména kolegyněmi Beátou Lønnovou a Katrine Brattovou. Je to sólista a zároveň umí být týmovým hráčem. Leckterý lovec hlav by nad ním zaplesal.

Záplava severských detektivek je dnes nedílnou součástí knižního trhu a tento druh zboží stále zaručuje sázku na jistotu. Nicméně i v tomto žánru jsou Jo Nesbø a jeho hrdina Harry Hole absolutní špičkou. S Holem je možné se v mnohém ztotožnit, naplňuje dnes už možná klišé detektiva lúzra, ale zároveň je politicky nekorektní – na rozdíl od jiných severských detektivů, zejména vyšetřovatelek, které jsou nejlépe ve vysokém stupni těhotenství a přitom po skandinávských městech a vesnicích neohroženě honí vrahy.

Mají tak bořit zažitá genderová klišé, což se sice daří, ale přece jen, Harry Hole působí mnohem realističtěji a uvěřitelněji, navíc má plaché, romantické chlapecké srdce a také jednu neocenitelnou vlastnost – je vtipný a ironický. To ho staví – kromě skvělého literárního řemesla Joa Nesbøho – na stejnou hvězdnou úroveň vedle Sherlocka Holmese nebo Hercula Poirota.

Jo Nesbø se také neveze na vlně boomu severských detektivek, ale jak říká jeho překladatelka Kateřina Krištůfková, patří spolu se Stiegem Larssonem a Henningem Mankellem k velkým jménům severské krimi a k autorům, kteří celou tu vlnu v podstatě zahájili. Proto se o něm nedá říct, že by se k něčemu připojil, jeho první detektivka s Harrym Holem vyšla už před 18 lety. K té vlně se naopak připojují neustále další a další autoři, kteří se často vůči Nesbømu vymezují – literární agenti pak hlásají, že je tu „nový Nesbø“, „Nesbø v sukních“, nebo naopak autor „lepší než Nesbø“.

Ovšem podobně jako hrdinové všech severských detektivek dává také Harry Hole spořádané skandinávské společnosti náležitě zabrat. V podání Nesbøho i jiných severských detektivkářů se Skandinávie jeví jako zkorumpované, drogami skrz naskrz prolezlé, prostituci a obchodu s bílým masem holdující místo, kde se každý pátý člověk rodí jako potenciální sériový vrah.

Přestože je podle statistik ve Skandinávii méně vražd než v ostatních zemích Evropy, nebo naopak právě proto, hltají čtenáři příběhy o tom, jak se kalí čisté vody ideálního a rovnostářského akvária lačněji než třeba detektivky z Latinské Ameriky.

U Joa Nesbøho najdeme jak čisté a nekomplikované zločiny, tak nejrůznější groteskní a sadistické vraždy a romány plné odboček, paralelních motivů, ale také skvělé vystižení atmosféry metropole Osla, kde je dnes dokonce možné absolvovat zasvěcenou prohlídku s průvodcem po stopách nejoblíbenějšího norského detektiva.

Ačkoliv jednotlivé Nesbøho romány fungují i jako samostatné detektivky, můžeme napříč jimi sledovat nejrůznější odkazy, dějové zvraty a především taky Harryho osud – posun od samotáře se sklony k depresi ke šťastnému ženichovi v kostele. A nebyl by to Harry Hole, kdyby na jeho svatbě neseděl muž, jehož dceru právě kdosi vraždí.

Harrymu v románech sekundují stejně zajímavé postavy s barvitými osudy, jako je kolegyně Beáta Lønnová, jež má zvláštní schopnost zapamatovat si každý obličej, nebo Katrine Brattová – zachycující ve vyhledávačích jakoukoli podivnou souvislost, případně zastydlý hipík Bjørn Holm, schopný kriminalistický technik.

Čtenář se v „holeovkách“ také často o lecčems poučí – ať už jsou to genetické choroby, fungování Armády spásy, nebo techniky na účinné rozporcování mrtvých telat v kravském břiše. K vrcholům deseti knih, které v Česku vyšly, patří kriminální román Červenka, který zdařile pracuje s příběhem začínajícím za druhé světové války. Je to také první „holeovka“ odehrávající se v Oslu. V atmosféře historického románu tu velké dějiny drtí a vraždí i po několika desetiletích a rodí se zde zápletky, které Harryho provázejí až do desáté knihy Policie.

Každé vydání Joa Nesbøho v Česku i ve světě podporuje NORLA (Norwegian Literature Abroad). Vznikla v roce 1978 jako organizace pro šíření a podporu norské literatury v zahraničí. Přitom na rozdíl od tuzemské podpory překladů českých knih NORLA podporuje norskou literaturu jako celek a nehledí na to, zda se jedná o komerčně úspěšnou detektivku. NORLA má za to, že velké literární hvězdy byť detektivního žánru často otevírají dveře méně komerčně úspěšným autorům „vysoké“ literatury.

Policie - Jo Nesbø

Rubi-cubes.blogspot.cz, 2. dubna 2015

V Oslu dochází k několika brutálním vraždám policistů. Vraždy mají až nápadnou spojitost, co se týče brutality, s nevyjasněnými vraždami z minulosti. Nikdo si s tím neví rady. Proto nastupuje skupina tří vyšetřovatelů v čele s Beátou Lonnovou, aby případy objasnili a dopadli pachatele. Pátrání je zavede k velice brutálnímu kriminálníkovi, který by měl být už několik let po smrti. Tento kriminalník, jak se zdá, má velkou spojitost s nevyřešenými vraždami z minulosti ale i s vraždami policistů z přítomnosti. Bohužel vyšetřovací tým se musí z velké části obejít bez pomoci geniálního vyšetřovatele Harry Holea. Where is Waldo? Where is Harry? Kde je sakra Harry?!

Kniha Policie velmi těsně navazuje na předchozí díl (Přízrak) s odstupem několika měsíců. Autor Vás hned ze začátku hodí do příběhu, kde nevíte co se děje, kde to jste a ani kde je vaše oblíbená postava. Nejen, že musíte rozdýchat že Váš miláček prostě chybí, ale máte práci ještě s tím, jak rozdýchat ty litry krve, rozřezaná těla, rozlámané kosti a podobné kratochvíle. Takové by prostě detektivky měli být, takové, jaké jsou v reálném životě. Realita je plná brutality a násilí, je to špatné, ale je to tak a o tom já chci číst. A to je přesně to, co mi Nesbo za celou sérii HH dal.
Pokud chcete vědět, kde je Harry, tak to Vám skutečně neprozradím :D. Jen si trpte jako já! Nesbo patří v mém pomyslném žebříčku top spisovatelů krimi na první příčku. Jeho detektivky jsou naprosto dech beroucí, rázné, brutální, surové, napínavé a mysl ošukávající knihy, které Vás nenechají v klidu dospat. Knihu mohu s čistým svědomím doporučit Nesbofilům i severokrimifilům, ze všech knih od Nesba je pro mě Policie ten nejlepší díl. Poku máte rádi tvrdou a kvalitní krimi, dejte se k Policii, nebo si ji radši jen přečtěte.

hodnocení: 95%

JO NESBO: POLICIE

Fvckya.blogspot.cz, 1. dubna 2015, autorka: Dominika Lakomá

Vsadím se, že už jste si všimli mé posedlosti norským autorem Joem Nesbøm a jeho sérií knížek o alkoholickém detektivovi Harrym Holeovi, no a pokud ne, tak už o ní víte. Proto si zkuste představit, jak nadšená jsem byla z toho, že mi Kniha Zlín poskytla reading copy jeho posledního dílu celé série - Policie - k recenzi, a to měsíc před samotným vydáním! Abych byla upřímná, doopravdy jsem šílela a doma jsem svoje nadšení pořád dokola opakovala. Muselo to být k zbláznění a myslím, že si celá moje rodina pořádně oddychla, když jsem konečně začala číst a přestala vnímat svět kolem, tak jak to mám při čtení Nesbøho knížek ve zvyku. Bohužel to trvalo jen chvilku, protože knížku jsem přečetla za tři dny. Jako u každé Holeovky jsem měla problém knížku odložit a jít spát, vlastně nejenom spát, ale i normálně fungovat, protože já jsem prostě magor a jakmile začnu číst, všechno ostatní jde bokem, protože chci vědět co se stane a jak to dopadne.

Abych řekla pravdu, měla jsem strach ze čtení Policie a to hned z několika důvodů. Tím největším strachem bylo asi to, že to byl díl poslední a mně se zkrátka nechtěla opouštět série knih, na které jsem si tak zvykla a s nadšením čekala na další přeložený díl. Hned za tím jsem měla strach z toho, jestli teda Harry umře a nebo ne, protože na toho chlapa jsem si zvykla ještě víc než na samotnou sérii knih. No a dalším důvodem byl strach z toho, že série nedopadne tak, jak si to přeju já. Minulý týden jsem dočetla Papírová města od Johna Greena a celou knížku jsem zhltla na jeden nádech. Příběh mi přišel skvělý a tak moc jsem se těšila na shledání Margo a Quentina, že jsem pak byla zklamaná z toho, co se stalo, protože Green samozřejmě nemohl nechat ten konec, který všichni očekávali. Měla jsem teda strach, že to dopadne tak, že se mi to nebude líbit a knížky mi to nějak zkazí, no nestalo se tak. Nesbo mě opět přesvědčil o tom, že psát prostě umí a ví, co dělá.

Nebojte, v tomhle článku žádné spoilery nenajdete - tak krutá nejsem. Řeknu vám ale to, že se máte na co těšit. Já osobně jsem kromě hledání vraha spolu s Harrym ze svých úst vypustila nějaké to 'awwwww', no na druhou stranu jsem ze svých očí vypustila i nějaké ty slzy. Emoce, která u mně ale převyšovala byl vztek na Nesba, což se taky ukázalo na mailech, které jsem si napsala do poznámek v mobilu, ale nikdy je neodeslala. Jsou sice jen čtyři, ale já se u nich směju pokaždé, co je čtu, protože to moje zoufalství z nich úplně křičí. Odkazy na ně máte na konci článku, ale jsou plné spoilerů, takže se na ně doporučuju podívat až po přečtení samotné knížky. Tak či tak, knížka nezklamala. Samotný koncept toho, že vrah zabíjí policisty, kteří mají na kontě nevyřešené vraždy, a to na stejných místech a ve stejný čas, kdy se nevyřešené vraždy staly, se mi neskutečně líbí. A určitě se bude líbit i vám, takže knížku okamžitě objednávejte a................ 4. KVĚTNA S NÍ PŘIJĎTE DO LUXORU V PRAZE, KDE SE KONÁ AUTOGRAMIÁDA JO NESBA!!!!!

Ano, to byla moje druhá chvilka neovladatelného nadšení a vyprávění všem, jak uvidím svého oblíbeného autora. Tentokrát jsem ale měla někoho, kdo byl rád se mnou a tou osobou byla má mamča, která Nesba miluje stejně jako já. Každý den si teda plánujeme jak to všechno provedeme a zkrátka se nemůžeme dočkat. Podle všeho bude mužnost nechat si podepsat maximálně dvě knížky, což pro nás bude nadlidský úkol vybrat jen dvě, ale pravděpodobně to bude právě Policie a možná Sněhulák nebo Netopýr.

Každopádně jak jsem řekla v předchozích několika řádcích a jak jsem to v několika dalších řádcích zopakovala, poslední díl je zkrátka skvělou tečkou skvělému příběhu a já už se nemůžu dočkat, až budu mít hmotnou knížku v knihovně, protože takhle elektronicky to prostě není ono. Pokud jste sběratelé a knižní milovníci jako já, tak mě chápete a pokud jste od Nesba nic nečetli, mám pro vás pár rad, které se týkají Harryhoelovek.

Začněte číst od začátku. Já osobně začala Sněhulákem, který mě bavil a donutil mě si koupit první díl, no při čtení jsem zjistila, že Sněhulák spoileruje vraha Netopýra. Pokud teda máte v plánu přečíst všechny díly, a že je budete chtít číst, protože po první knížce do toho prostě spadnete,nezačínejte Sněhulákem.

Ujistěte se, že splníte všechny povinnosti, které máte udělat. Můžu vám totiž garantovat, že jakmile začnete číst, nebudete mít na nic čas. Nesbo má typický styl psaní, díky kterému se od knížky nebudete moct odtrhnout. V 90% když přestanete číst, skončíte u nějakého cliffhangeru, takže budete chtít vědět, co se stane. Taky bych vám doporučovala poslat vaše protějšky na dovolenou, protože na ně nebudete mít čas. A víte co? Vemte si dovolenou i vy samy, protože škola a práce se ocitnout na druhém místě.

Neopovažujte se kohokoliv oblíbit, Nesbo má totiž úchylku na zabíjení oblíbených postav a to samozřejmě v čase, kdy se to nejmíň hodí a kdy to nejmíň čekáte.

A tím moje recenze končí. Asi jste poznali, že moje vyjadřovací a popisovací schopnosti jsou vážně na nic, ale i tak doufám, že jste si z recenze něco vzali. Pokud ne, tak celou recenzi máte shrnutou v jednom následujícím řádku - JO NESBO JE BŮJ A KNIHA POLICIE STOJÍ ZA ZAKOUPENÍ. Mimochodem kniha vychází příští týden ve středu, ale v předprodeji je už teď, například na stránkách www.bux.cz. Jakmile knížku přečtete, budu se v komentářích těšit na vaše názory, do teď se spokojím s názory na všechny jeho ostatní knihy a s doporučeními na knihy podobného stylu. Takže šup, podělte se se mnou o tipy, co číst, protože mě dochází nápady. Teď už se ale mějte hezky a uvidíme se v pátek u mého dalšího videa, pa Dommie.

NAŠTVANÝ MAIL ČÍSLO 1 část 1, část 2, část 3 // NAŠTVANÝ MAIL ČÍSLO 2 // NAŠTVANÝ MAIL ČÍSLO 3 // NAŠTVANÝ MAIL ČÍSLO 4

Sbohem, Harry?

Blog.nofreeusernames.cz, 29. března 2015

Recenzovat Policii, poslední díl série s detektivem Harrym Holem, je supertěžké. Kdokoliv, kdo příliš popisuje děj, vám to úplně zkazí! Pokud však odoláte recenzím, které toho řeknou až moc a umíte se do krimi pořádně ponořit, mohu vám garantovat minimálně 4 knižní infarkty, z nichž jeden na vás čeká už v první pětině. Policie těsně navazuje na události z Přízraku, pokud jste nečetli 9. díl, do 10. se nepouštějte, budete úplně mimo.

Harry na konci předchozí knihy čelil zbrani Odessa, kterou dřímal v rukou Ráchelin syn Oleg, a schytal do hlavy jeden náboj Makarov ráže 9 milimetrů. Žije? V nemocnici leží chlápek, jehož identitu policie přísně tají, a kterého hlídají 24/7. Je možným svědkem v případu mrtvého feťáka Gusta Hanssena. To nehraje do karet vrchnímu policejnímu náčelníkovi Mikaelovi Bellmanovi a radní pro sociální problematiku Isabelle Skøyenové. Oba by si přáli, aby muž v nemocnici zemřel.

Osloská policie má ale zatím jiné problémy. Na místech činu z neúspěšně vyřešených případů se začínají objevovat mrtví policisté, kteří selhali při jejich vyšetřování a nedopadli vraha. Místo, čas, dokonce i způsob smrti se shoduje s případy z minulosti. Policie se snaží odhadovat pachatelův další krok, ale marně. Vražd přibývá, veřejnost je nespokojená, tisk policejnímu řezníkovi vymýšlí jednu přezdívku za druhou a radnice tlačí na policii, aby si ve svých řadách udělala pořádek a případ rychle a úspěšně uzavřela. Šéf oddělení vražd Gunnar Hagen dává dohromady vyšetřovací tým z kotelny, tentokrát bez Harryho.

Beáta Lønnová, Ståle Aune, Katrine Brattová a Bjørn Holm, to jsou hrdinové našeho příběhu a rozhodně je to dynamická partička, která čtenáře nezklame. Katrine je dokonce takový Harry v sukních a nebojí se při vyšetřování šlápnout mimo zákonem vyznačené hranice. I tak většinu času tápou, jdou od jedné falešné stopy k druhé a uvědomují si, že v bezpečí není nikdo – a tím myslím opravdu nikdo (mrk, mrk).

I když jim pátý člen týmu chybí, nebudete ho postrádat. Je přítomen ve vzpomínkách hlavních protagonistů na každé druhé stránce. Nepřijdete tak o jeho hlášky, noční můry a nekonvenční metody vyšetřování.

Jak říkával Harry, sériový vrah je jako bílá velryba. A sériový vrah policistů je bílá velryba s růžovými puntíky. Nenajdeš dva takové.

Jo Nesbø si tentokrát zaslouží pochvalu/výchovný políček za to, jak mazaně si hraje se čtenářem. Nechte se jím mást, hrajte jeho hru, čtěte mezi řádky a občas si zapochybujte, ale jinak buďte důvěřiví. Pokud to neuděláte, připravíte se o adrenalinovou jízdu na horské dráze, kterou vám autor připravil.

Policie je grandiózní finále plné zvratů, potenciálních vrahů, kteří se ukážou být nevinnými, je časem zúčtování a pomsty. A pokud mám být upřímná, není podle mě poslední. Třeba Oleg se právě chystá na policejní akademii… :-D Ale otevřených vrátek je rozhodně víc. I sám autor v nedávném rozhovoru uvedl: „I realised after Police that it could be the last book in the series and although, if I ended there I would not have written all the stories I had in mind…“

Policii si určitě přečtěte, vychází v papírové, elektronické i audioknižní podobě 8. dubna. Pokud se nemůžete dočkat, na Palmknihy.cz právě probíhá předprodej e-knihy s 20% slevou a 1/3 textu ke stažení.

Hodnocení: 96 %

Jo Nesbø - Policie - Recenze

Inflow.cz, 29. března 2015, autorka: Katka Hošková

Policie je dle slov autora poslední knihou ze série detektivek o Harrym Holeovi, dobře známém vyšetřovateli Osloské policie. Závěr rozhodně nedělá sérii ostudu, řekla bych, že patří k těm ze série nadprůměrným, knihu nelze při čtení odložit. Zásadní otázka se nabízí hned na začátku. Kdo je hrdinou této knihy? Znalí si jistě vzpomínají na závěr předchozího dílu série, Přízraku, kde hlavní hrdina, Harry Hole, končí se třemi kulkami v těle, které byly vypáleny z rukou syna jeho životní lásky, Olega. Ptáme, je Harry mrtvý? Co se stalo s Olegem? O čem bude vlastně Policie, když hlavní tahoun tam nebude?

Autor nám rozhodně nedá nic zadarmo. Drží nás pěkně dlouho v nevědomosti, jak to tedy s Harrym dopadlo (záhadný pacient s policejním dozorem v nemocnici), a mezitím rozehrává děsivý případ „policejního řezníka“, sériového vraha, který vraždí policisty na místech dříve vykonaných nevyřešených vražd. Vyšetřování vázne, nový policejní ředitel Belmann je v úzkých, neboť veřejnost již začíná mít dojem, že pod jeho vedením k dopadení vraha nedojde. Setkáváme se opět s Beátou, Katrin, Björnem a dalšími členy Harryho vyšetřovací skupinky, kteří se téměř na vlastní pěst pouští do pátrání, nicméně vrah jim stále uniká. Je nám předložena celá řada vedlejších postav a do hloubky pronikáme do jejich osudů.

Je těžké psát o této knize, aniž by bylo prozrazeno, zda Harry Hole přežil nebo ne. Kdo nechce vědět, nechť nečte dál. Nicméně myslím, že většině čtenářů bude jasné už od začátku, jak to je. Harry je naživu. Po pomalém rozjezdu, kdy se snaží tým vyšetřovatelů marně přijít něčemu na stopu, se pouští autor do zběsilé jízdy, když se Harry po niterném boji přidává k vyšetřování, začíná svými myšlenkovými pochody posouvat vyšetřování správným směrem a směřuje k bombastickému finále, u nějž se doslova zastavuje dech.

Jo Nesbo je mistr toho, jak vodit čtenáře za nos. U mě se mu to tedy povedlo několikrát. Někdy opravdu nebylo jasné, co se vlastně děje. V určitých momentech se čtenář ztratí v množství postav a prolínání minulosti a současnosti. Autor skáče z místa na místo a z času do času. Zorientovat se může být občas složité, nicméně není to na škodu. Je to samozřejmě záměr, hra se čtenářem, vydráždit ho na nejvyšší míru a nenechat ho odložit knihu. Ke čtení Policie nutně potřebujete znát děj Přízraku. Bez něj se v Policii ztratíte úplně. Kniha obsahuje množství odkazů na události z předchozí knihy, děj v podstatě navazuje a počítá se se čtenářovou znalostí toho, co se stalo v Přízraku.

Na závěr je třeba říct, že ačkoliv hlavní dějová linie knihy je ukončena, dokonce tak trochu Nesboovsky netypicky J, přesto jsem po dočtení měla pocit, že mi něco chybí. Několik otázek zůstalo nezodpovězených, otevřených. Doufám, že Jo Nesbo svoje rozhodnutí ukončit sérii přehodnotí a potěší nás pokračováním, kde třeba odpovědi na tyto otázky najdu.

Těžké časy pro osloskou policii

Dave-bukowski.blog.cz, 27. března 2015, autor: Jáchym Šidlák

V osloské nemocnici leží pacient, jehož identita je dvacet čtyři hodin denně přísně střežena policisty. Ačkoliv je totiž bezmála dva metry vysoký muž v hlubokém komatu, představuje pro několik lidí vážně potíže - a tihle lidé by dali cokoliv za jeho smrt. I přes veškerá opatření se však pacient už možná nikdy nemusí probudit.

Ve stejnou dobu se policejní sbor musí vypořádat se dvěma vážnými obtížemi. První z nich jsou množící se nálezy mrtvých vyšetřovatelů, kteří kdysi selhali - nevyřešili případ vraždy a nechali viníka nepotrestaného. Těla jsou zanechána na místech, kde dávné vraždy proběhly, a to tak, aby se obě události shodovaly v datu. Pachatel po sobě uklízí jakékoli stopy a nový policejní náčelník Mikael Bellman se dočkává toho nejhoršího možného přivítání. Druhým problémem je nepřítomnost Harryho Holea, policisty, kterého teď Oslo potřebuje víc než kdy předtím - jenže Harry se do služby údajně nevrátí.

Když už se zdá, že dopadení "policejního vraha" brání všechno, co jen může, spojí se čtyři jedinci, odhodlaní zabránit dalším vraždám. Odhodlaní porušit pravidla, pokud to bude nutné.

Příběh se nese, jak bychom mohli očekávat, přesně v autorově stylu - je drsný, plný zvratů, plný napětí, nekompromisní a tam, kde to je třeba, i krutě bolestný. To vše ovšem tentokrát platí na druhou, finální díl je přeci jenom finální díl. Nesbøho ani po devíti knihách Harryho postava (ať už živá, nebo mrtvá) ještě neomrzela a stále je na něm od prvních stránek vidět, že si vyprávění užívá. Že ho baví mást nás, jeho čtenáře, dokonce s námi manipulovat, provokovat nás tak, abychom ho nenáviděli, ale také nám znovu ukázat, jak zpropadeně úžasně umí psát a jak s vámi pouhých pár písmenek může zacloumat.

Finále knihy je, s přihlédnutím na dosavadní vývoj série, velmi překvapivé. I přesto že má však Policie uzavírat cyklus Harry Hole, autor si nechává hned několik otevřených vrátek. Minimálně prozatím ale musíme dát osloskému oddělení vražd sbohem. Náhradou může být hned třetice dalších titulů od Nesbøho, které všechny vyjdou přeložené už letos - dvoudílná novinka Krev na sněhu a samostatný román Syn.

Na závěr bych měl říct, že ani tentokrát nemusíte mít nejmenší strach, že vás nová kniha norského krále detektivek zklame. Ale je to opravdu po všech těch letech nutné?

Nesbø, Jo: Policie

iLiteratura.cz, 22. března 2015, autor: Vojtěch Matocha

Přetěžkou úlohu na sebe bere, kdo se rozhodne recenzovat knihu, jejíž předchozí díl vyvrcholil nervy drásajícím cliffhangerem, který rozhodne o osudu celé série. Co následovalo, když na konci Přízraku kdesi ve feťáckém doupěti dozněly tři výstřely z pistole Odessa a náboje Makarov ráže 9 milimetrů zasáhly tělo bývalého vrchního vyšetřovatele Harryho Holea? Přežil? Pokud ano, jak to proboha dokázal? Pokud ne, o čem bude bez hlavního hrdiny celá Policie? A jak o ní psát a nic neprozradit? Čtenáře této recenze proto musím varovat: pokud bude číst dál, dozví se, jestli Harry Hole přežil, nebo ne.

Když norský spisovatel Jo Nesbø předloni dokončil román Politi(Policie), zaokrouhlil počet dílů série na deset. Zdá se, že jedenáctého se hned tak nedočkáme: Kniha Zlín, která nás v poslední době co půl roku poctivě zásobovala novými „holeovkami“, už vyčerpala všechny tituly, které vznikly v uplynulých dvou dekádách. Brzdou tak není ani překlad, ani snaha nepřesytit knižní trh, ale bohužel sám autor. Naštěstí Nesbø v rozhovoru pro Sunday Express připustil, že série nejspíš bude pokračovat: „Uvědomil jsem si, že Policie by mohla být poslední díl, a i když jsem ještě o Harrym nenapsal všechno, co jsem měl v plánu, nebyl by to špatný konec. Dal jsem sám sobě možnost toho nechat. Nejspíš to ale dopadne jako obvykle, uplyne nějaký čas a já zjistím, že to chci s Harrym zkusit ještě jednou.“

Oslo, město hříchu, se bez svého superhrdiny pomalu noří do chaosu a síly zla si dělají, co se jim zamane; nikdo už jim nestojí v cestě. Na radnici se dere zkorumpovaná garnitura politiků a vyšetřovatelé z oddělení vražd jen bezmocně přihlížejí, když neznámý vrah brutálně zabíjí jejich kolegy na místech, kde kdysi sami selhali – na místech neobjasněných dávných zločinů. Dobro ještě stále reprezentují některé hodně silné figury: Beáta, která díky fenomenální paměti na obličeje pozná padoucha i po plastické operaci, nebo Katrin s jejím neomezeným přístupem ke každé informaci v každé databázi na planetě. Jenže bez Harryho Holea to zkrátka nejde, vrah uniká a pacient v přísně střeženém nemocničním pokoji se stále nechce probrat k životu.

S absencí hlavního protagonisty se obtížně vyrovnává i příběh; pozornost čtenáře se tříští mezi vedlejší postavy a děj se ne a ne pořádně rozjet. Přestože o Harrym ostatní postavy hovoří a neustále na něj vzpomínají, takže je stále v myšlenkách přítomen, scházejí jeho hlášky, dilemata, noční můry a tah na branku. Vychází tak najevo, nakolik je právě drsný alkoholik se srdcem chlapce základní ingrediencí Nesbøho knih. Autor v postavě Harryho Holea dokázal citlivě vyvážit charakter tvrďáka, kterým by každý muž podvědomě chtěl být, a rozervaného zoufalce s citlivou duší, se kterým může soucítit a se kterým se ztotožní. Harry se samozřejmě k životu vrátí. Nejedná se však o bombastický příchod ve stylu „The game is back on!“, jak ho známe z televizního Sherlocka. Harryho návrat na scénu je tíživější a temnější a zdá se být volbou menšího mezi dvěma zly; pro Nesbøho hrdinu tak příznačnou.

Jo Nesbø má jako jeden z mála autorů severské krimi svůj vlastní styl. Velmi expresivní, plný barvitých líčení a emocí vyhnaných do extrému: když už někdo brečí, jsou to hektolitry slz, a když se raduje, zalévá krajinu zlaté světlo. Nesbøho příběhy se tak v mnohém podobají klasickým, přehnaně barevným komiksům, ve kterých každou postavu charakterizuje několik velmi příznačných a nápadných rysů, nezřídka tělesná vada nebo atribut: puška Märklin, rastafariánská čepice, titanová protéza. Patetická gesta v Policii pak doprovázejí přehnané repliky:

„Jeho vlastní víra spočívala v tom, že smrt znamená konec, bez odpuštění hříchu i bez pekla. Ale pokud se plete, pak je v hajzlu, to je jasný. Určitě existují hranice toho, co se dá ještě odpustit, a Ježíš sotva bude mít dost fantazie na to, aby si dokázal představit některé činy, které spáchal.“

Čas od času autor na čtenáře zamrká, že to všechno nemyslí stoprocentně vážně: jako když se v Harry v Přízraku po zuřivé přestřelce potácí celý zakrvácený podél tenisových kurtů a starší pán mu nabídne účast ve čtyřhře. V Policii takových záblesků absurdity najdeme několik, příkladem za všechny budiž scéna se zdechlým jezevcem.

Jakmile se Harry vrátí do centra dění, příběh začne fungovat a zápletka graduje až ke strhujícímu finále. Nechybějí pro Nesbøho typické pasáže, ve kterých pomocí dvojsmyslných narážek vodí čtenáře za nos, a nově i pasáže, kdy má čtenář zdánlivé dvojsmysly prokouknout, aby se nakonec ukázalo, že se o dvojsmysly nejedná a že se děje přesně to, co autor v prvním plánu popisoval. Zběsilá a lehce ujetá akce, kterou si čtenář pamatuje z Přízraku, se bohužel v Policii objeví až v samotném závěru, oproti předchozímu dílu je Policie vážnější a civilnější. Celkově tak lze říci, že Policie představuje výrazný nadprůměr v rámci severské krimi, ale kvůli slabšímu začátku jen podprůměr ve srovnání se zbytkem série.

Na závěr varování: zatímco předchozí Přízrak, Levhart i Sněhulák bez potíží obstály i jako samostatná díla, ve kterých autor znovu trpělivě představí všechny postavy a jejich motivace, v Policii se jistá znalost minulých událostí předpokládá. Nezasvěcený čtenář může být, vzhledem k množství postav a spletité historii jejich vzájemných vztahů, o leccos ochuzen. Pokud už máte doma Policii a nechcete shánět předchozích devět knih, zvažte alespoň pořízení Přízraku; bez něj se v Policii snadno ztratíte. A to by byla škoda.

Policie - Jo Nesbø

Books-postcards-geocaches.blogspot.cz, 22. března 2015

Jako by už vzpomínky na nedořešené vraždy policistů nebyly dost bolestné, najednou se na místech těchto starých masakrů začnou objevovat další mrtvá těla policistů, kteří měli co do činění s vyšetřováním zločinů předchozích. Osloská kriminální jednotka se navíc musí obejít bez pomoci nejlepšího detektiva Harryho Holea. Jako by už tak neměli plné ruce práce, starosti jim dělá i muž ležící v umělém spánku v nemocnici, jehož je třeba neustále hlídat.

Kdo v dnešní době nezná Harryho Holea, jako by nežil. Tento slavný detektiv zrozený z pera talentovaného norského spisovatele s obtížně skloňovatelným a vyslovitelným jménem znějícím Jo Nesbø si získal po celém světě popularitu téměř nevídanou. Už z první zkušenosti s jeho tvorbou mohu říct, že si svůj věhlas plně zasluhuje a já si jeho vypravěčský um a originální obsazení postav nesmírně oblíbila.

Jenže v desátém díle volně navazující série se vyšetřovatelé mají bez společnosti Harryho Holea obejít. Nebo ne?

Ty, kteří se k "Nesbøvkám" vrací jako ke starým známým asi množství jmen a faktů nepřekvapí. Avšak ani nováčci se nemusí rozpakovat a mohou přistupovat ke každému dílu jako k samostatně stojící knize a nepovažuji za problém tuto "sérii" číst na přeskáčku. Jednotlivé případy spolu zřejmě souvisí jen v náznacích a téměř žádného spoileru se nedočkáte (nebo je podobně jako já nezaregistrujete).

Autorův extrémně popisný styl, kterým vykresluje nejen malebnosti okolí, ale jakoukoli scenerii do takového detailu, že máte chvílemi pocit, jako byste sami stáli přímo na místě činu, může zpočátku čtenáře zaskočit, postupem času si však nedovedete představit lepší způsob vyprávění. Jakmile si zvyknete na tohle, vmnožství krkolomných jmen už není problém se zorientovat ani pro začátečníka na poli severské detektivky. Jo Nesbø tento žánr však pozvedá na úplně nový level a čtením jeho knih získáváte menší toleranci ke zjednodušenosti dalších knih podobného ražení, které se neustále rodí jako houby po dešti.

Příběh můžeme pozorovat z několika perspektiv díky střídání protagonistů momentálně představujících hlavní roli. Hlavních postav tohoto příběhu je opravdu hodně a je dost těžké se rozhodnout, jestli má některá navrch, či kdo z nich má zajímavější pasáže. Životy postav a jejich psychika jsou dostatečně zajímavé samy o sobě, natož ještě v kombinaci se zlověstnou atmosférou, v jejímž nastolení je autor nepřekonatelný.

Nesbø si libuje v tom, že neustále nechává čtenáře v napětí a nejistotě, prakticky nikdy nevíte, jestli se se svou hypotézou alespoň vzdáleně blížíte pravdě, nebo jen tápete, a jako tonoucí se chytáte příslovečného stébla, podobně jako detektivové. Autor doslova klame tělem a vy do poslední chvíle netušíte, co se ze všeho nakonec vyvrbí a vlastně ani ve chvíli, kdy už čtete scénu, která vám má vše objasnit, dokud nejste u posledního písmenka knížky, nemůžete věřit vůbec ničemu. Jakmile si v hlavě vystavíte nějakou teorii, do několika stránek jsou vaše úvahy nemilosrdně smeteny ze stolu vy jste zase na začátku.

Velice naturalistické popisy surových scén a neskutečný stoický a mrazivý klid rovněž není autorovi cizí a musím říct, že v určitých pasážích jsem si říkala, že G.R.R.Martin je oproti tomuhle seveřanovi naprostý "žabař".

Přesto, že se jedná o detektivku a teoreticky byste po odhalení toho, kdo za vším stojí neměli mít chuť celou mašinerii vyšetřování absolvovat znova, Policie však obsahuje tolik námětů k přemýšlení, náznaků a skrytých nápověd, že není možné je postihnout v jednom čtení, proto mohu s upřímností říct, že si tento prozatím poslední díl přečtu s chutí znovu. Zároveň musím vyzdvihnout množství nenápadných upozornění na nešvary dnešní společnosti, které vnímáte spíš tak podprahově, ale přesto tvoří nedílnou součást vzrušujícího příběhu. Drogy, znásilnění, korupce, brutalita. Žádného mlžení a sluníčkového světa se nedočkáte.

Jestli je některý z detektivů v určitém bodě až příliš důvtipný, či se autorovi občas podaří sklouznout k lehké překombinovanosti už nechám na vašem posouzení. I kdyby ano, nemění to však nic na tom, že se Nesbø nedostal na post autora bestsellerů jen tak pro nic za nic. Naopak. Svými díly opakovaně dokazuje, že má talent a jeho brilantní mozek vás dokáže během těch 520 stránek tolikrát vyvést z míry, že si málem vykroutíte hlavu z krčních obratlů.

Policii mohu s čistým svědomím doporučit všem milovníkům severských detektivek, ale stejně tak těm, kteří stále ještě váhají, zda se do tohoto žánru mají ponořit. Jo Nesbø má rozhodně co nabídnout dospělým čtenářům bez rozdílu věku a pohlaví a jeho propracovaná psychologie postav, schopnost udržet pozornost na maximu a zvědavost téměř na hranici únosnosti dodává jeho knihám ten správný šmrnc, který vám nedovolí se od knihy odtrhnout ani kdybyste chtěli, dokud nedočtete poslední řádek.

Hvězdičkové hodnocení musí být v tomto případě doplněno vyjádřením procentuálním, neboť můj dojem z knihy vyjadřuje mnohem lépe.

Policie ode mě s přehledem získává 90 % a nemůžu se dočkat, až si přečtu předchozí díly této detektivní série.

Policie - Jo Nesbø (RC)

Bookies-cimfam.blogspot.cz, 22. března 2015

V knize vystupuje nespočet postav, od Harryho Holea až po Antona Mitteta, policistu, který držel stráž nad oním neznámým pacientem. Harryho Holea už určitě všichni znáte. Pracuje jako učitel na policejní akademii a u žáků je celkem oblíbený, hlavně tedy u jedné žákyně, ale o tom se dozvíte. Nechá se přemluvit, aby přiložil ruku k vyšetřování, i když přísahal, že už s případy skončil? Dalšími postavami jsou Katrine, Ståle, Beáta a Bjørn. Jsou součástí vyšetřovacího týmu pracujícího v tzv. Kotelně na případu zavražděných policistů.

Hodnocení:

Obálka: ♥♥♥♥ z 5 - Obálka se mi celkově líbí, ale jaksi mi tam zavazí ty nepravidelné červené kapky, které mají zřejmě představovat krev. Policejní páska mi přijde hodně charakteristická k této knize. Celkově se mi líbí, ale ty červené kapky - prostě ne.

Kniha: ♥♥♥♥ z 5 - První, čeho jsem si na knize všimla, je nepřeberné množství postav, ve kterých jsem měla ze začátku obří problémy se zorientovat. Tady Bellman, Truls, Beáta a další... To bylo snad jediné, co mi na knize vadilo. Když už jsem se zorientovala, kniha si mě získala. Autor umí dokonale napnout čtenáře, který do konce netuší, kdo za tím vším stojí. Knihu/čtečku jsem po první půlce nemohla odložit, protože jsem prostě musela nutně vědět, kdo má tak zákeřný a chytrý mozek. A musím říct, že jsem tuhle osobu absolutně nečekala.

RECENZE| Policie

Literoza.blogspot.cz, 14. března 2015

Knihy od Joa Nesboho jsou vždy nejočekávanějšími knihami roku. Obzvlášť, pokud se jedná o poslední, desátý díl série o známém policistovi Harry Holeovi. Hned ze začátku bych ráda podotkla, že nedoporučuji číst tuto knihu bez četby předchozích dílů, okradli byste sami sebe o čtenářský požitek. Po dočtení Přízraku jsem napjatě očekávala, jak bude pokračovat Policie. Tyto dvě knihy jsou totiž propojené daleko více, než jakékoli předchozí.

V Oslu řádí další sériový vrah a policie postrádá svého odborníka na tento typ zločinu. Musí si se vším tentokrát pomoci sami a dostává se tedy většího prostoru pro postavy, které dříve byly pouze na vedlejší koleji. Ačkoliv máme z předchozích dílů série ponětí o tom, kdo Harryho spolupracovníci jsou, v Policii se jim můžeme dostat víc pod kůži a poznat je blíž. Na scénu se také dostává Katrine, kterou můžeme znát již ze Sněhuláka.

Tím, že u policie nepracuje Harry, se také dostáváme k tomu, že si můžeme užít autorovo psaní bez jeho nejsilnější postavy a přesvědčit se, že jeho knihy nemají tak obrovský úspěch pouze díky Harrymu, i když tomu hodně napomáhá. Nesboho styl psaní je sám o sobě skvělý, kniha je čtivá a neustále se něco děje. Jdete ze zvratu do zvratu a napětím sotva dýcháte, stránka míjí stránku a čtete rychlostí blesku. Policie je od začátku do konce napěchovaná překvapením, silnými a dechberoucími momenty. V jednom případě jsem musela knihu na chvíli odložit a vydýchat to, možná chvíli proklínat Nesboho, že mi připravil takovou šokující situaci, ale po pár minutách jsem se ke knize musela vrátit zpátky, protože jsem potřebovala vědět, jak to bude dál. Každopádně se v knize občas vyskytují až brutální scény, což se nebude líbit těm, kdo nejsou fanoušky příliš mnoha krve.

Policie je perfektní zakončení celé série, určitě jedna z nejlepších knih. Nesbo se předvedl v nejlepší formě a celá kniha byla skvělá jízda. Konec knihy se povedl a celkově krásně doladil celé finále. Zůstaly nezodpovězené nějaké otázky a buď tím autor naznačuje, že se chystá někdy v této sérii pokračovat, nebo to je stejné jako se životem - nikdy nedostaneme odpověď úplně na všechno.

Celkové hodnocení

Kniha se mi velmi líbila, byla nabitá akcí a napětím a o překvapení tu nebyla nouze. Nesbo dokázal závěrečný díl sérievypilovat do nejmenšího detailu. Vrátil se k vraždám probíhajících v až brutálním duchu, podobné těm ve Sněhulákovi. Děj je napínavý a zvrat tu čeká na každém kroku, příběh se postupně rozplétá a přes svou složitost je nakonec vysvětlení logické a odhalení vraha připraví překvapení pro nejednoho čtenáře.

Série o Harrym Holeovi je jedna z mých nejoblíbenějších sérií a Nesbo mi tímto připravil dokonalou závěrečnou tečku a prokázal, že si své postavení v mé knihovně určitě zaslouží. Pro každého, kdo má tuto sérii rád, je přečtení posledního dílu skoro povinnost. Pro ty, kteří se s Nesbom teprve setkávají, doporučím začít od prvního dílu a užít si sérii popořadě.

Za mě dostává Policie 5/5 a procentně bych neváhala a sáhla po tom nejvyšším hodnocení - 100%.

Recenze Policie

Palmknihy.cz, 14. března 2015

Ve skříni leží pistole, ze které schytal Harry Hole tři zásahy.
V nemocnici leží muž v kómatu. Má téměř nulové šance na přežití. Policie jej hlídá a tají jeho jméno.
Tento muž neexistuje.
A nakonec zemře.

Mezitím někdo vraždí policisty, kteří vyšetřovali nebo jakýmkoliv způsobem se podíleli na vyšetřování dosud neobjasněných vražd.

Harryho přátelé, kolegové a známí vzpomínají, jak on vyšetřoval své případy. Přestože byl alkoholik. Přestože byl chlápek, který svým známým a přátelům komplikoval život. Tak měl úspěchy. Připomíná mi to knihu od Pera Wahlöö – Ocelový skok, když se policejní praktikantka ptá šéfa oddělení vražd: Ta legenda, co pro vás pracovala, ten Harry Hole. Povídá se, že nikdy nešlápl vedle. Prý vyřešil všechny vraždy, které vyšetřoval.

Ale Harry Hole zde není, jen vzpomínky.

Tak a pokud jste dočetli do necelé jedné pětiny knihy, tak naprostou většinu svých domněnek, naprostou většinu svých závěrů vezměte, zmačkejte do co možná nejmenší kuličky. A vyhoďte z okna nebo je zase rozbalte, roztrhejte. Jednoduše se jich zbavte, protože naprostá většina věcí je jinak.

A děj dostává spád. Řítí se jako auto bez brzd a vypadá to, že se hned tak nezastaví.

Svou roli zde hrají jako v předcházejících dílech úplatní politici, úplatní, násilničtí a zkorumpovaní poldové.

A všichni jakoby jen čekali na detektiva, který by vyřešil tyto trestné činy.

Oslo je opět nebezpečné, tentokrát pro samotnou policii

Polarnivlk.blogspot.cz, 13. března 2015

Policie je na nohách, zaměstnávají ji totiž nové případy brutálních zabití. Ty se odehrávají na místech, kde již v minulosti došlo k neobjasněným vraždám. Mrtvých neúprosně přibývá a času na vyšetřování je bolestně málo.

Nejvíce znepokojivý je fakt, že obětmi vražd jsou policisté, kteří kdysi původní zločiny neúspěšně vyšetřovali. Tým osloských kriminalistů se také musí obejít bez geniálního Harryho Holea, jenž byl těžce zraněn při vyšetřování minulého případu. Policie navíc nemá plné ruce práce jen s šíleným zabijákem, ale také tajemným mužem v nemocnici. Ten zde leží v kómatu a musí za každou cenu zůstat naživu.

V Oslu se tak začínají bát každého nového úsvitu nad zálivem, zda neodhalí další hrůznou vraždu. Kriminalisté mají prázdné ruce, žádnou stopu ani důkaz.Jsou naprosto bezradní. I když na vyřešení případu vynakládají veškeré síly, vrah jim stále uniká.

Policie není jen dalším nebo důstojným pokračováním série o Harrym Holeovi, ale naprosto skvělým desátým dílem. Jo Nesbø neztrácí dech, svižnost ani nápady. Dál na nás chrlí neotřelé kriminální zápletky, které překvapí a šokují. Překvapí svou sofistikovaností a šokují brutálností. Ani tentokrát vás při čtení neochudí o strach a navíc přidá infarktové stavy. Osobně se mi stalo poprvé, abych se u knihy doopravdy vylekala. Jo Nesbø je jednoduše skvělý a bezcitný spisovatel, dokonalý vrah své vlastní série.

Tento kriminální příběh s nádechem thrilleru je povinností pro všechny milovníky Jo Nesba nebo opravdu dobrých detektivek. S klidným srdcem ji mohu také doporučit všem, kterým nezáleží na žánru, ale chtějí si užít procházku perfektně vystavěným textem, s nečekanými zkratkami a slepými uličkami.

Jeden tip na závěr. Jestli se někdy vydáte do Osla, projděte se po místech, kde se odehrály, byť jen fiktivní trestné činy série o Harrym Holeovi. Nasajte atmosféru a zkuste se na chvíli bát. Je to skvělý zážitek.

Hodnocení: 98%

Dotaz k produktu Policie

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Lovci hlav (audiokniha)

Lovci hlav (audiokniha)

Lovci hlav v podání charismatického herce a dabéra Filipa Švarce, jehož hlas znáte mimo jiné z populární série britské BBC Top Gear. Příběh nás zavede do světa Rogera Browna, velmi…

Švábi

Švábi (Harry Hole #2)

2. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. V jednom bangkockém nevěstinci je nalezen norský velvyslanec v Thajsku. V zádech má nůž a v aktovce pedofilní pornosnímky. V Oslu vypuká na…

Nemesis

Nemesis (Harry Hole #4)

4. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Začal podzim. V jedné bankovní pobočce v centru Osla dostává vedoucí pětadvacet vteřin na to, aby otevřel bankomat, vybral z něj peníze a…

Policie (paperback)

Policie (paperback) (Harry Hole #10)

10. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Na místech, kde bylo v minulosti spácháno několik vražd, jež nebyly objasněny, jsou nalezeni mrtví policisté, kteří tyto zločiny tehdy…