Otčina | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Ediční plán
  • Touhy DD soutěž
  • Vlčí ostrov
  • Miovo blues

Otčina

Cena:
389 Kč  331 Kč
Autor:
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-87497-16-6
Překlad:
Pavel Bakič
Datum vydání:
16. 11. 2012
Počet stran / vazba:
387/vázaná
3.94 / 20300
ks

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 199 Kč)Přehled všech prodejců a našich e-knih

Palmknihy Kosmas eReading Martinus.cz RájKnih.cz iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Otčina

Napínavý román, známý také díky stejnojmenné filmové adaptaci, se odehrává v imaginárním historickém panoramatu, ve kterém je Německo vítězem druhé světové války a chystá se na oslavu 75. narozenin Adolfa Hitlera.

Berlín na jaře 1964. Xavier March je detektiv, jakých už jsme poznali desítky, jeden z těch, kteří to přehánějí s pitím i s prací, kteří špatně spí a po rozvodu žijí už léta sami a kteří s cigaretou v koutku úst cedí kousavé průpovídky. Jeden podstatný rozdíl by tu ale byl: March se pyšní titulem Sturmbannführera SS, nacistické Německo ovládá celou Evropu a tajemství, kterému je vyšetřovatel na stopě, by mohlo ošklivě zkalit oslavu Vůdcových pětasedmdesátin.

Úryvek: Otčina

Recenze: Otčina

Německo 1964

Databazeknih.cz, 28. května 2015, autor: Václav2015

Detektiv z oddělení vražd berlínské kriminální policie Xavier March vyšetřuje vraždu staršího muže. Postupně se ukáže, že jde vlastně o spiknutí zasahující do nejvyšších řad německé politiky. Děj se odehrává jeden dubnový týden roku 1964 v Berlíně. „Nic zvláštního,“ řeknete si možná. Kdyby ovšem zmíněný detektiv nebyl SS-Obersturmbannführer, Adolf Hitler neslavil právě 75. narozeniny a Německo necelých dvacet let před tím nevyhrálo válku. Americký prezident se chystá na průlomovou návštěvu Berlína, Herbert von Karajan uvede na Führerovy narozeniny v londýnské Royal Albert Hall zvláštní nastudování evropské hymny, Beethovenovy Deváté, a „Československo, ten zmetek zrozený z Versailleské smlouvy, se scvrklo na Protektorát Čechy a Morava“ .

V knize amerického autora Roberta Harrise je důležitější „kdy“ než „co“. Reálie i atmosféra zcela jiného poválečného Německa jsou vystiženy velmi sugestivně. Na scéně se objevuje množství postav, které skutečně žily, jen se jejich osudy – naštěstí – po roce 1942 vyvíjely ve skutečnosti zcela jinak. Není tak od věci si v průběhu čtení občas vyhledat to které jméno třeba v německé Wikipedii. Budete žasnout, jak umně do každého detailu Harris tento příběh vystavěl.

Sama zápletka, točící se okolo spiknutí, již výše zmíněného, působí možná o stupeň méně uvěřitelně. Aby čtenáři nebyli o nic ochuzeni, nesluší se však recenzentovi více prozrazovat.

K překladu Pavla Bakiče nelze mít žádné výhrady. Správně byla vystižena i míra německých termínů, ponechaných v originále.

Čtenáři e-knihy, alespoň té ve formátu MOBI, budou postrádat kvalitnější reprodukci mapy nacistické Evropy a Berlína. Nedobrá kvalita ilustrací je známým neduhem elektronických knih.

Sečteno a podtrženo: každému, kdo se jen trochu zajímá o moderní německé dějiny, lze Harrisovu Otčinu jedině doporučit. Mrazivá fikce stojí za přečtení.

Recenze románu „Otčina“ od Roberta Harrise

Siander.blog.idnes.cz, 11. července 2014, autorka: Hana Rebeka Šiander

Píše se rok 1964. Jsme ve velkoněmecké říši, jejímž hlavním městem je Berlín. Führer Adolf Hitler porazil ve 40. letech Sovětský svaz, vyhrál II. světovou válku a již několik desítek let stojí v čele Třetí říše, jejíž území rozšířil až k Uralu. Ocitáme se šest dní před 75. narozeninami Adolfa Hitlera, které celá Říše slaví jako státní svátek Führertag... Ne, to není propagace nacismu, ale idea, jaké by to asi bylo, kdyby Hitler vyhrál II. světovou válku. Jak bychom dnes asi žili? Přečtěte si román „Otčina“ od Roberta Harrise! Nabídne vám historickou fikci, při které vás bude občas mrazit, ale která vás bude zaručeně bavit!

ZAČALO TO FILMEM...

Nejdříve jsem viděla stejnojmenný americký film, který byl natáčen v Praze v roce 1994. Zaujal mě natolik, že jsem si chtěla přečíst knihu a obě díla porovnat. Román „Otčina“ (v originále„Fatherland“) využívá prvky historické fikce.

AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA...

Knihu otevírá mapa Velkoněmecké říše v roce 1964 a poté plánem Berlína z téhož roku vyprojektovaný Hitlerovým oblíbeným architektem Albertem Speerem.

Poté Harris začíná popisovat běžný život v Říši – architekturu, domy a bydlení, počasí, dopravní prostředky, hierarchii v jednotlivých složkáchGestapa a různých odděleních policie, obyčejné lidi, kteří se nijak nesmí vymykat z davu...

Jako když kuchař přidává do polévky jednotlivé ingredience, Harris mistrně popisuje konkrétní postavy příběhu a uděluje jim role. Čím více stránek přečtete, tím více na intenzitě příběh nabírá.

Spisovatel si dokonale pohrává s textem. I když je román celkem dlouhý, nenajdete v něm zbytečné věty, slovní vycpávky. Monology jsou trefné a výstižné. Ačkoliv je příběh smutný a tragický, přesto spisovatel využívá suchého humoru, kterým své vyprávění jemně okoření a zlehčí.

Harris píše tak poutavým stylem, že nebudete mít klid, dokud román nepřečtete celý!

O ČEM JE „OTČINA“?

  • Píše se rok 1964.
  • Jsme ve velkoněmecké říši, jejímž hlavním městem je Berlín.
  • hrer Adolf Hitler porazil ve 40. letech Sovětský svaz, vyhrál II. světovou válku a již několik desítek let stojí v čele Třetí říše, jejíž území rozšířil až k Uralu.
  • V Praze roku 1942 byl spáchán neúspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
  • Architekt Albert Speer v roce 1957 dokončil své veledílo v Berlíně přesně podle Führerových představ.
  • Primárky v Spojených státech vyhrál opět Joseph P. Kennedy, což mu znovu umožní znovuzvolení do funkce prezidenta.
  • Král Edward s královnou Wallis navštíví v příštích měsících Říši.
  • Gestapo má výsadní postavení v Říši a všichni se ho obávají.
  • Štěnice jsou naistalované všude – ve veřejných budovách, pracovnách, soukromých bytech, prostranstvích, telefonních budkách... snad kromě Tiergartenu uprostřed Berlína.
  • Ocitáme se šest dní před 75. narozeninami Adolfa Hitlera, které celá Říše slaví jako státní svátekFührertag.

HLAVNÍ POSTAVY ROMÁNU

Velitelem Hlavním říšského bezpečnostního úřadu je Reinhard Heydrich a velí třem významných složkám. Jednou z nich je právě páté oddělení – Kriminální policie (KRIPO), kde pracuje jako detektiv na oddělení vražd čtyřicetiletý Sturmbanführer SS Xavier March. Je rozvedený, střídá se v péči s bývalou manželkou o malého syna Piliho. Jeho život je zoufale prázdný a proto tráví většinu času v práci na KRIPU.

Hlavního hrdinu Marche si snadno zamilujete! Je to muž, který má své slabé i silné stránky. O těch slabých ví on sám velmi dobře, i jeho okolí. O těch silných velmi pochybuje. Žije v Říši tak, jako každý jiný, neliší se. S postupem času je March doslova taven událostmi při vyšetřování a ty ukáží jeho pravý charakter.

Všechno začíná vraždou bývalého státního tajemníka Úřadu Generálního gouvernementu v Krakowě Dr. Josefa Bühlera, kterou dostane omylem March za úkol vyšetřit. A poté další vražda vysoce postaveného bývalého říšského tajemníka a další... Co mají společného?

Že by to mělo něco společného s Židy? Někteří z pamětníků si na ně ještě pamatují, ale jak je všeobecně známo, všichni byli přece za války evakuováni na východ. Žádná konkrétní jména či spisy neexistují a moudrý je ten, kdo po tom nepátrá.

Nejdříve nepřítele, pak komplice, kolegyni a nakonec partnerku najde v pětadvacetileté američance Charlottě Maguireové, berlínské zpravodajce americké tiskové agentury.

V hlavní postavě Marche možná poznáte i sami sebe, když uvažuje o svém životě: „Stejně je to zvláštní, jak se dá procházet životem a nevědět nic o minulosti, o okolním světě, o sobě samém. A přitom není nic snazšího! Den za dnem ses držel stezky, kterou nalinkovali jiní, a nikdy jsi nepozvedl hlavu, jejich logika tě obklopovala od kolébky ke hrobu. Svým způsobem ses bál.“

KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ?

Zajímá vás, jak příběh skončí? Odhalením pravdy, která je pro Marche jasným důkazem a koncem jeho pátrání a celoživotního tápání? Věřím, že budete překvapeni.

Já sama bych si dovedla představit jiný konec (a v průběhu četby jsem v něj doufala). Ostatně i filmová podoba má rovněž jiný konec.

Robert Harris (7. 3. 1957) je anglický spisovatel, autor románů. Působil také jako novinář a televizní reportér na stanici BBC. I když napsal několik knih, jeho velikým úspěchem byl právě román „Fatherland“ v roce 1992, který mu díky miliónu prodaných výtisků umožnil stát se spisovatelem na plný úvazek. Další romány následovali – Enigma, Archangel, Pompeii, The Ghost a The Fear Index.

KOMU BYCH ROMÁN DOPORUČILA?

E-knihu bych doporučila každému, kdo má rád historii II. světové války a také těm, kterým se líbil Orwellův román „1984“.

I když se jedná historickou fikci, která líčí alternativní dějiny, je dotažena do naprostých detailů – od jednotlivých říšských zákonů, popisů architektury, zmiňované německé osobnosti (A. Speer, H. Himmler, R. Heydrich, H. Gӧring, J. Goebbels), konkrétní historické události (Konference ve Wannsee, koncentrační tábory a jejich odjezdy, příjezdy do cílových stanic atd).

Pokud srovnáte film a knihu, budete poněkud rozčarováni, protože obojí se liší v základních myšlenkách děje natolik, že snad jen obrysy zůstávají stejné. Nicméně kniha je nepřekonatelná! Velmi se mi líbila a mám chuť se začíst do dalších románů od Roberta Harrise.

Přeji příjemné čtení, Vaše bloggerka Hana Rebeka Šiander

Otčina

Knižní novinky 5/13, autor: Milan Šilhan

Román Otčina britského spisovatele Roberta Harrise (1957) patří k nejznámějším a nejzdařilejším dílům z alternativní historie s tématem druhé světové války, resp. onoho „kdyby“, které nemají historikové rádi: co kdyby nacisté válku vyhráli a ovládli Evropu? Román vyšel v originále v roce 1992 a v češtině poprvé o rok později. Vroce 1994 vznikla nepříliš zdařilá televizní verze, která se natáčela v Praze i s účastí českých herců. Loni vyšel román po letech česky znovu v nakladatelství Kniha Zlín v novém překladu Pavla Bakiče. A je to dobře a po jeho přečtení mě tak napadá, že by si zasloužil i novou, daleko lepší filmovou verzi. Je to totiž kniha mimořádně působivá, i když čtenář dobře ví, že se historie odehrála úplně jinak. Navíc je to kniha napínavá, protože má detektivní, až thrillerový základ. Harris je autorem i dalších zfilmovaných románů, které vyšly i česky: Enigma a Muž ve stínu. Otčina se odehrává v Berlíně vroce 1964 vtýdnu před 20. dubnem, kdy se mají slavit Hitlerovy 75. narozeniny. V románu totiž Hitler stále žije, Německo válku vyhrálo a Velkoněmecká říše zabírá velkou část Evropy: celé Polsko, Československo, Ukrajinu, pobaltské země a část Ruska včetně Moskvy či Petrohradu. Ostatní evropské země s Němci spolupracují a v USA je u moci Joseph Kennedy, zastánce usmiřovací politiky. Berlín byl vystavěn podle Speerových megalomanských plánů a Hitlerových vizí, v říši vládne orwellovsky tuhá totalita, na Východě se stále válčí, druhým mužem říše je Heydrich, který přežil pokus o atentát vroce 1942. A svět se jen dohaduje, co se vlastně doopravdy stalo smiliony Židů. Pravda o Židech je totiž přísně střeženým tajemstvím a pravdu nezná ani naprostá většina Němců. Všichni se mohou jen dohadovat. Hlavní postavou románu je příslušník kriminální policie Xavier March, který pátrá po příčině smrti několika bývalých vysoce postavených nacistů. Nejprve se zdá, že jejich smrt souvisí s obchodem s uměním, s výtvarnými díly, které Němci kradli, kde se dalo, a převáželi je do berlínských nebo vídeňských muzeí. Ale postupně se ukáže, že je March na stopě něčemu daleko temnějšímu, neboť ti mrtví se kdysi zúčastnili nechvalně proslulé konference ve Wannsee, kde bylo na pořadu „konečné řešení“ židovské otázky. Ze čtrnácti účastníků konference je v době děje románu naživu – kromě Heydricha – už jen jediný. A ten chce uprchnout do Ameriky a má řadu nepříjemných důkazů… A tak začíná napínavý souboj zahořklého, osamělého, rozvedeného policisty s všudypřítomnou mocí. Marchova loajalita k říši je dávno nahlodána a setkání s půvabnou americkou novinářkou, která mu v případu pomáhá, mu dodá novou energii i naději. Propracované pozadí pak dodává Harrisově fikci na přesvědčivosti, stejně jako závěr, který rozhodně není happyendem.

Co může ohrozit tisíc let říše?

Knihožrout.cz, 17. prosince 2012, autor: Boris Hokr

Blíží se pětasedmdesáté narozeniny Vůdce. Média omílají pořád dokola jeho památné projevy, Hitlerjugend a další stranické organizace zvyšují počet svých akcí a životem i dějinami zklamaný detektiv Xavier March stojí nad mrtvolou u Havelského jezera. Původně tady ani neměl být, služba připadala na jeho kolegu, jenže ten zaspal. A na Marche tak spadne případ, který může otřást Třetí říší, která v roce 1964 zdánlivě bez potíží ovládá celou Evropu.

S knihou Roberta Harrise (v poslední době spojovaného s předlohou k Polanského filmu Muž ve stínu) se český čtenář mohl seznámit již v devadesátých letech a v roce 1994 pak v Praze natáčela HBO filmovou adaptaci s Rutgerem Hauerem v hlavní roli. Přesto jistě neškodí, že Kniha Zlín vydala román v novém překladu (skvělý Pavel Bakič si stihl udělat jméno už na titulech Williama Gibsona) v jednoduché, ale o to silněji působící úpravě…

Vyhraná válka, která nechce končit

Otčina je totiž skvělý román. Letos je navíc jeho vydání příhodné i v tom, že v létě vyšel Plán N Simona Urbana. Tyto dvě knihy jsou do značné míry spojené (a obě skvěle naplňují půdorys politického krimithrilleru), a přestože jejich vznik dělí mnoho let a autoři jsou odlišných národností, dokáže zkušenost s jednou umocnit požitek z četby druhé.

Harris předpokládá, že Reinhard Heydrich přežil pražský atentát a nakonec se stal hlavou SS. Hitlerovské Německo také prolomilo Enigmu, odřízlo sovětské armády od ropných polí na Kavkaze a po pádu Japonska si pomocí svých raket V3 vynutilo ostražitý mír s USA. V roce 1964 tak pomalu dobíhá druhé desetiletí studené války, kterou však pravidelně „ohřívají“ teroristické útoky porobených národů a neutuchající boje se sovětskými partyzány na Urale.

Tehdy nastupuje Xavier March, kterého jeho vyšetřování vede ke starým stranickým kruhům, u nichž se skrývá tajemství, které může zhatit Hitlerovu snahu o narovnání vztahů s USA. Jedinou oporou stárnoucího detektiva je mladá americká novinářka a léty otupělý, ale pořád se ozívající smysl pro čest a spravedlnost.

Harris příliš nerozebírá konkrétní okolnosti dějinného odklonu, ale o to více umí využít drobnosti každodenního života (stejně jako Urban, který však pracuje s větší mírou černého humoru, oproti pragmatickému Harrisovi), které by ve vítězné nacistické říši pravděpodobně skutečně „fungovaly“. Kriminalisté řeší případy zhanobení rasy (aneb nevěry árijských paniček s polskými a jinými podlidmi), March se mnohé dozví o problematice kont německých občanů ve Švýcarsku a jeho vlastní syn zcela podlehl státní ideologii, dokonce se v jedné z nejsilnějších scén příběhu zachová jako komunistickou propagandou „oslavovaný“ Pavka Morozov…

Výsledkem je v detailech barvité líčení Německa šedesátých let, které je však duchovně velmi šedé, uniformní a čím dál víc se utápějící v morálním marastu. V podstatě stejnou společnost vykreslil i Urban – jen s tím rozdílem, že v jeho příběhu je odpovědná totalita komunistická a děj sleduje námluvy NDR, které přežilo pád sovětského bloku, a SRN ohledně výhodných ekonomických smluv. Blízkost a zrůdnost obou totalit se tak stává zřejmou.

Ovšem to hlavní, co ke knize přitahuje (a čemu je ideologické zázemí jen barvitým pozadím) je pochopitelně promyšlený detektivní příběh. Je vidět, že Harris je původním povoláním novinář a jeho zápletka se tak točí kolem starých dokumentů a odhalení pravdy pro veřejnost (a ne nadarmo je americká novinářka nejpozitivnější postavou). Jeho March se tak pomalu dostává na stopu skutečného osudu evropských Židů…

Nic tam nezbylo a nikdo neuvěří

Zároveň je ovšem třeba říct, že i když je „židovská“ zápletka naléhavější, v konkrétním fikčním světě by asi neměla takový dopad jako utažení finančních kohoutků v Urbanově případě, jak by Harris rád věřil. Hitlerovo Německo totiž rozhodně není na kraji ekonomického kolapsu jako přeživší se NDR, kterou drží nad vodou jen pozice vhodná pro transport ropy a plynu z východu na západ. Nacisty v podstatě trápí, že v případě odhalení „konečného řešení“ nestihnou na Vůdcovy narozeniny urovnat vztahy s USA (kde prezidentuje antisemita Joseph P. Kennedy) – což znamená PROTAŽENÍ bojů na Urale.

Nikde v celé knize však není naznačeno, že by Německo mělo kvůli těmto bojům čelit existenčním problémům – občas se naznačí, že Němci už nechtějí bojovat, že osadníci by se nejraději vrátili do staré otčiny, ale že by se jednalo o zlomové body? Tomu se příliš věřit nedá.

Naštěstí je jádrem příběhu spíše Marchova snaha o osobní vykoupení. A správné vyřešení židovské otázky je pro něho symbolem vlastní očisty již od chvíle, kdy ve svém bytě nalezne fotku židovské rodiny, která v něm před válkou žila a o níž nechce nikdo ze sousedů vůbec mluvit. Když pak odhalí některé z dokumentů popisujících techniku koncentračních táborů, dochází k nenápadnému, ale o to působivějšímu propojení zločinu „elity“ národa s vinou mlčící většiny (to když ponorkový veterán March zjistí, z čeho se dělaly některé doplňky oblečení, které běžně sám používal).

Jeho snaha odhalit pravdu pro jiné, ale především sám pro sebe, je ještě naléhavější ve chvíli, kdy mu jeho protihráč, esesák Odilo Globocnik, řekne, že na místech koncentráků už nic není, ani cihlička, a i kdyby byla, stejně nikdo neuvěří… Harris a March věří, že tomu tak není. Že by se taková zrůdnost nedokázala utajit za žádných podmínek – proto také v textu zazní názory některých nacistů prohlašujících opak, aby je pak románový děj mohl vyvrátit.

Působivosti románu však prospívá, že nakonec Harris ustoupí od jasné proklamace toho, jak Marchovo vyšetřování ovlivní dějiny. Román končí stejně komorně, jako začíná – a je to jen a jen dobře. Nabízí díky tomu totiž skutečnou katarzi, ne jen sice naléhavou, ale poněkud umělou agitku. Pokud tedy Otčinu ještě neznáte, rozhodně to napravte. Mnoho lepších a působivějších krimi letos nevyšlo.

Strhující alternativní historie: Robert Harris vykresluje svět pod nadvládou Německa, Robert Harris: Otčina

Fantasya.cz, 16. ledna 2013, autorka: Klára Konečná

Zdá se to být ohrané klišé: osamělý detektiv s cigaretou v jedné ruce, skleničkou whisky v druhé a bystrým úsudkem skrytým za nenápadným zevnějškem. Tentokrát je však něco jinak. Xavier March vystupuje z řady svým názorem na třídu, která vládne světu. K nacistům.

Adolf Hitler zůstává nejvýznamnější světovou osobností, Polsko přestalo existovat, Židé jako by ani nikdy nežili. Na východní frontě ochabuje i poslední odpor ruských partyzánů, Američané už jen utvrzují spojenectví s Němci. Lidé rezignovali.

Do takového prostředí zasazuje autor svého hrdinu – cynického, opuštěného a naštvaného na celý svět. Svou nenávist se snaží usměrňovat přemírou práce i alkoholu. Až na občasné výhružné návštěvy gestapa však jeho život plyne celkem klidně, alespoň do chvíle, kdy se najde mrtvé tělo jednoho z bývalých hlavních členů strany. Podivné okolnosti a ještě podivnější vyšetřování uvrhnou Marche do koloběhu plného lží, úskoků a lstí. V průběhu svého pátrání, jak zjišťuje stále více a více šokujících podrobností, se z lovce stává kořist a on musí utíkat před policií vlastního státu.

Robert Harris v pěti bodech

  • Narodil se v roce 1957.
  • Živí se jako spisovatel, ale působil také jako televizní reportér.
  • Jeho první kniha vyšla v roce 1982, jednalo se o popis chemické formy války.
  • Sci-fi se začal věnovat roku 1992.
  • Několik jeho knih bylo převedeno do filmové podoby – Otčina figuruje mezi nimi.

Robert Harris vytvořil velice realistický svět, a dokáže ho i tak věrohodně popsat, že z toho čtenáři až běhá mráz po zádech. O to více, že většina dokumentů a postav existovala i ve skutečnosti. Spojení autentických hrůzných činů páchaných nacisty a autorova stylu vyprávění je tak strhující, až se čtenář od knížky jen stěží odtrhne. Jedná se o velmi zajímavé literární spojení skutečné a alternativní historie.

Navíc působí jak skutečné, tak vymyšlené postavy velmi přesvědčivě, a i když se jedná o klasické osoby typu „zlý detektiv, hodný detektiv a sexy novinářka“, spisovatel z nich dokáže vykřesat neotřelost. U těch reálných charakterů zase zachovává jejich povahové rysy do té míry, že snad jen opravdový historický nadšenec by tam našel nějaké drobné chyby, a ani to není naprosto jisté.

Celková atmosféra knihy Otčina působí většinou stísněně, až depresivně, ale Robert Harris má zřejmě i smysl pro humor, a tak do vážného děje vsunuje různé více či méně zřejmé vtipy. Nevyskytují se zde však žádné milé žerty – zejména hlavní postava, detektiv March, přímo srší sarkastickými poznámkami, nezřídka namířenými proti nacistickému režimu. Takové drobné vsuvky a odklony od děje činí dílo ještě zajímavější.

Tato kniha, původně vydaná už v roce 1992, se stala světovým bestsellerem z nějakého důvodu. Pro někoho jím může být kontroverzní téma, pro jiného propracované prostředí a postavy, nebo třeba rychle plynoucí, strhující děj. Téměř každý čtenář by si tu mohl najít něco, co zaujme přímo jeho.

Recenzia: Robert Harris - Otčina

The Zeitung, 1. ledna 2013, autor: Juraj Hladký

História z veľkej časti stojí na istých zlomových chvíľach, kde by stačilo pozmeniť nejaké premenné a všetko by vo výsledku bolo úplne inak. Ak by sa Nemci dozvedeli o prelomení Enigmy, ak by bol atentát na Heydricha odhalený ešte pred vykonaním, ak by sa im podarilo prebiť sa na kaukazské ropné polia... nuž, vyhrali by vojnu.

Vitajte v roku 1964. V roku, v ktorom vďačný nemecký národ oslavuje 75. narodeniny milovaného vodcu Veľkonemeckej ríše Adolfa Hitlera. V roku, keď už dávno Poľsko, Československo či pobaltské štáty neexistujú. Dvanásť západoeurópskych štátov je spojených do Európskeho spoločenstva podriadeného Nemecku. Slovania sú druhoradí občania, až otroci a židia už skoro zabudnutí, evakuovaní niekde na východ. Na Urale stále prebieha vleklá vojna s Rusmi. Teroristický stupeň ohrozenia je neustále na najvyššom, červenom stupni.

Američania, po porážke Japoncov, už nemali síl a ochotu bojovať proti Nemcom. Sú s nimi vo vzťahu zvanom “studená vojna”, navzájom sa držiac v šachu atómovými pumami. No prezident Kennedy zrovna ohlásil, že prijíma pozvanie na návštevu Berlína a nastupuje cestu politiky Détente, uvoľnenia medzinárodného napätia.

Vitajte v Berlíne, v zhmotnenej vízií Hitlerovho dvorného architekta Alberta Speera, v najväčšom a hlavne najveľkolepejšom meste sveta. Mestu dominujú 250 metrov vysoká kupola Veľkej ríšskej haly, 118 metrov vysoký Víťazný oblúk a 5600 metrov dlhá Víťazná trieda. Len človek je tu malý. Jeho totalitný svet je šedivý, uniformný a pevne nadiktovaný. Kruto ho trestá za každé pochybenie, núti ho ku servilnosti, lámajúc mu česť a svedomie.

Xavier March, berlínsky detektív, rozvedený workoholik s nábehom k alkoholizmu, vezme namiesto kolegu úlohu obhliadnuť nájdeného utopenca. Rutinný prípad, ktorý všetko zmení. Mŕtvym je penzionovaný ríšsky minister. Krátko na to je ohlásená samovražda ďalšieho vysokopostaveného úradníka. Inštinkt ženie Marcha ďalej, nedá sa zastaviť ani Gestapom. Postupne, s pomocou mladej americkej novinárky, emancipovanej a ambicióznej Charlotty Maguirovej, odhaľuje tajomstvo. Desaťročia staré desivé zlo, ktoré malo byť navždy zabudnuté, je čoraz zreteľnejšie.

Autor, Robert Harris, vybudoval príbeh ako premyslenú, napínavú detektívku. Pri čítaní si je nutné uvedomiť, že my síce poznáme dejiny 2. svetovej vojny vrátane tých najväčších ukrutností, no v tomto alternatívnom svete tomu tak nie je. Tajomstvo, pôsobivo a zasahujúco popísané strohým byrokratickým jazykom v tajných dokumentoch, ktoré March odhaľuje, by establishmentu spôsobilo veľké škody. A tak ten sa ho snaží zastaviť za každú cenu.

Mnoho mien v románe patrí skutočným osobám. Len po roku 1942 im autor prisúdil iný, ale za daných okolností pravdepodobný osud. Je pozitívne, že ku koncu románu Harris už neuprednostňuje odhalenie, ale to, ako sa March vnútorne vysporiada so svedomím, spoluvinou a jeho snahu o očistu pred sebou samým. Humanizmus a ľudské dobro majú šancu vyklíčiť aj na tej najspálenejšej lúke.

Román “Otčina” vyšiel v češtine už v troch vydávateľstvách. V Riopresse, Slovarte a túto jeseň v Knihe Zlín. Mne sa do rúk dostal pôvodný preklad od Riopressu. Nie je zrovna najlepší. Mnoho viet je ťažkopádnych, s veľkým počtom chýb. Kniha Zlín preto nechala titul znovu preložiť a to Pavlom Bakičom.

Dotaz k produktu Otčina

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Index hrůzy

Index hrůzy

Jeho jméno je před běžným občanem pečlivě střeženo, v tajnůstkářských, uzavřených kruzích nejbohatších lidí světa je však doktor Alex Hoffmann legendou – vizionářským…

Konec řetězce (paperback)

Konec řetězce (paperback)

Napínavý román, který kromě kriminální zápletky přináší i zajímavé otázky týkající se původu lidstva a skrytých hrozeb, jenž se mu v budoucnu mohou stát osudné.

Noční pád

Noční pád (John Corey #3)

Za soumraku na pláži na Long Islandu se Bud Mitchell a Jill Winslowová oddávají milostným radovánkám a vše si natáčejí na kameru postavenou tak, aby zachytila každý lechtivý detail…

Oběti ráje (paperback)

Oběti ráje (paperback) (Fredrika Bergmanová a Alex Recht #4)

Na palubě plně obsazeného Boeingu 747 letícího ze Stockholmu do New Yorku je krátce po startu nalezen výhružný dopis adresovaný švédské i americké vládě. Pokud v něm nadiktované…