Netopýr | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Ediční plán
  • Soutěž audioknihy
  • La Loba
  • Sleva knihy

Netopýr (Harry Hole #1)

Cena:
369 Kč  332 Kč
Autor:
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-048-1
Překlad:
Kateřina Krištůfková
Datum vydání:
18. 02. 2013
Počet stran / vazba:
vázaná
3.56 / 39867
ks

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 199 Kč)Přehled všech prodejců a našich e-knih

Palmknihy Kosmas eReading Martinus.cz RájKnih.cz iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Netopýr

1. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. V Austrálii je nalezena mrtvá norská dívka. Vše poukazuje na to, že byla znásilněna a zavražděna. Oddělení vražd osloského policejního ředitelství vysílá do Sydney kriminalistu Harryho Holea, jehož úkolem je sekundovat místní policii při vyšetřování. Zároveň si zde má Harry odpočinout od problémů s alkoholem i psychických potíží. Při autonehodě totiž jeho vinou zemřel mladý kolega. Pasivně přihlížet a jen radit však Harry neumí, a tak se ve vyšetřování začíná navzdory nelibosti australských kolegů silně angažovat, zvláště poté, co vyjde najevo, že nejde o jedinou vraždu a že má policie patrně co do činění se sériovým vrahem. Harry se postupně dostává do prostředí pasáků, drogových dealerů, prostitutek, transvestitů, cirkusáků i boxerů a seznamuje se se světem a s legendami původních Austrálců a jejich prostřednictvím také s netopýrem – symbolem smrti.

Ke knize jsme dodatečně vydali slovník. Prohlédnout a stáhnout si ho můžete na našem Issuu.

Úryvek: Netopýr

Recenze: Netopýr

První případ Harryho Holea: láska, bourbon a násilí

Vaše literatura, 22. června 2013, autorka: Jarmila Flaková

Všichni čtenáři, kteří za dlouhých zimních večerů putovali stránkami Jo Nesbøva detektivního románu s názvem Sněhulák, a pro které ze dne na den zesílilo kouzlo severských detektivek, netrpělivě očekávali překlad dalšího napínavého příběhu. O knihu idola ze severu byl opět obrovský zájem, Netopýr sklopil svá křídla a usadil se v mnohých domácnostech, aby splnil očekávání, jež tak vysoce vytyčil krvavý Sněhulák. Povedlo se mu to?

Nutno dodat, že Netopýr je prvním případem detektiva Harryho Holea, Jo Nesbøvy příběhy se u nás tedy nepřekládají chronologicky. Určitě vás tedy překvapí jistá diferenciace, kterou si tvůrčí styl i osoba Harryho Holea prošly až na místo oněch krvavých stop ve sněhu. Sám detektiv Harry Hole se zde svým čtenářům představuje poněkud otevřeněji. Dozvíte se mnohem víc o jeho vztahu k alkoholu, který z něj rázem dělá jiného člověka, a také o jeho vztahu k ženám – jak k těm snad pravým a osudovým, tak k těm laciným, které jsou právě po ruce. Pomocí obou dvou typů žen se však v rámci knihy neodvíjí jen jakési epizody, které by odbočovaly od hlavní pátrací linie, naopak – všechno má svůj jasný účel, vše do sebe zapadá a kráčí jako jednotná stopa v písku s cílem najít vraha a osvětlit, proč vraždil. A nejlépe v obráceném pořadí a třeba i s dotyčným na telefonu.

Pokud je ovšem dostatek času a smyčka se neuzavírá kolem někoho blízkého.
Zatímco Sněhulák byl detektivním příběhem plným spádu, krve a snadno očekávajícího modus operandi, v Netopýrovi si na každý prvek mozaiky musíme počkat o něco déle. V obou knihách se však podobně střídají potenciální vrazi i motivy a způsoby smrti. Přece jen zde ale Harry Hole nepostupuje tak sebejistě, nechává se více strhnout svými (i cizími) hypotézami a daleko více je zde patrná jeho roztěkaná soustředěnost. Ta vzniká hlavně v jeho skomírajícím sebevědomí (když má pocit, že ztrácí stopu), ale především v jeho silném zapálení nevystupovat na pracovní cestě výhradně jako detektiv na plný úvazek, ale také jako člověk (muž i milenec). V Netopýrovi nám Jo Nesbø nechává o něco víc nahlédnout do Harryho duše, do jeho doposud skrytých komnat, za kterými číhá nevyzpytatelný démon alkohol a také ten něžnější a zdánlivě nebezpečný démon jménem láska. Ačkoliv se veSněhulákovi Harry Hole představil jako víceméně vyléčený alkoholik se silnou vůlí, břitkým humorem a nepřístupným srdcem, v Netopýrovi je Harry spíše nepoučitelný piják, který se nebojí proměnit romanci ve velkou lásku či otevřít své srdce alespoň po smrti nejbližších.

Jeho tvůrce, Jo Nesbø, nás však i zde překvapí svým hodnotným psaním s vysokou informační výpovědí, která se netýká jen specifických vyšetřovacích postupů, ale i různých velice zajímavých ukázek z historie, mytologie či zoologie. Autor vás nezklame ani opravdu mistrným líčením těch, ke kterým se přichází pozdě. Tohle umění vylíčit oběť děsivě, ale přesto natolik realisticky a bez těžko uvěřitelných příkras a zbytečných prodlužujících popisů, donutí čtenáře přivést k zamyšlení a možná i k tomu, aby si onen morbidní úsek přečetl znovu. Jo Nesbø vám zkrátka dokáže mrtvolu namalovat před očima ve vší své syrové děsivosti. Je to jakási záruka, že šokovaní budete číst dál.

Vedle stop krve, včas nepodchycených vražd, nedopadnutelných vrahů a rvaček pod vlivem alkoholu na vás z téhle knihy dýchne i něco naprosto jiného. Je to něžné a poetické a možná by se tomu po větším zadumání Harryho Holea dalo říkat láska. Ta nám ukazuje, že Harryho srdce nerozehřeje jen alkohol, ale třeba i krásná rusovláska. Je pravdou, že cesta ke štěstí je zde trnitá – Harry je přece jen celkem slušně obrněn ironií, hrdostí, vůlí a také onou zrádnou zabijáckou větou: „Má tohle vůbec smysl?“, ale nakonec se přece jen ukáže, že má. Alespoň proto, abychom si my, čtenáři, udělali poněkud příznivější a lidštější obrázek o detektivovi, který se v mile poetickém závěru vydává do oblak, aby zatoužil znovu žít.

Jo Nesbø a jeho Netopýr

Kultura 21, 24. dubna 2013, autorka: PhDr. Jana Semelková

Detektivky severských autorů – současný hit u čtenářů. Můžeme sice spekulovat, čím se staly oblíbenými, ale já osobně raději přijímám fakt, že tomu tak prostě je. Sama mám vlastně jasno: jsou to detektivky, které jen neřeší zapeklitý případ, většinou mají širší dosah a zajímají se i o život hlavních hrdinů, jejich postavení ve společnosti a všímají si sociálních aspektů země, v níž jeho hrdinové žijí. Tento sociální rozměr se v severských detektivkách objevuje již dlouho – od dob autorské dvojice Sjöwallová, Wahlöö. Také vyšetřovatelé, detektivové a policisté ze severu mají v sobě skryt nějaký smutek, bolístku, kterou řeší – někteří přímočaře, jiní s oklikami. Ale více méně své trable zvládají obstojně. Takže jsou blízcí čtenářům. Nejsou to žádní supermani, kteří všechno vykonávají jako roboti a případy řeší bez fantazie jako na běžícím drátku.

Harry Hole je přesně takový. (Však ho stvořil norský spisovatel Jo Nesbø.) Tento mladý vyšetřovatel má vřelý vztah k alkoholu i dalším návykovým látkám a svůj stav se snaží zmáknout. Jenže ono mu to tak nějak v práci i v životě prochází bez ztráty kytičky. Zase jeho vztahy milostné jsou takové houpavé, od plusu k mínusu, výkyv za výkyvem. Ale důležitý je jeho nos na řešení případů. Někdy mu to trvá déle, než mu naskočí správné odpovědi, ale pokaždé naskočí vždycky včas!

Netopýr je příběh, ve kterém se tento detektiv objevil poprvé. Dostaneme se s ním z chladného severu do Austrálie, přímo do Sydney. V tomto městě našli zavražděnou a znásilněnou mladou ženu z Norska. Harry je vyslán svým policejním ředitelstvím jako pozorovatel vyšetřování místní policie. Vlastně je sem i tak trochu uklizen, protože měl nedávno těžkou autonehodu, při které se zabil jeho kolega a dvacetiletý mladík, čerstvý řidič, do jehož vozu to ve službě opilý Harry napálil, leží v nemocnici ochrnutý. Harry si v Austrálii má psychicky odpočinout, dát se dohromady, doma nebyl za havárii vyšetřován, nebyl podle protokolu řidičem. Jen on a pár vyvolených zná pravdu.

Jenže norský detektiv jen přihlížet práci místních vyšetřovatelů nedokáže a začne se, přestože se jeho počínání australským kolegům moc nezamlouvá, angažovat v pátrání čím dál tím víc. Po stopách případu ho vede černý australský kolega Andrew Kensington. Zdá se, že ví o případu mnohem víc i z druhé strany bariéry, že norského detektiva směruje přesným směrem, že legendy původních Austrálců Holymu nevypráví, jen aby mu objasnil vlastní původ a dějiny země, ale že ho mají někam popostrčit…

Jde o celkem napínavý příběh, plný nečekaných zvratů, zlomů, obrátek v chování lidí. Je zalidněn barvitými postavami, nejen co do barvy pleti. Velmi zajímavá je osobnost samotného detektiva, který se dokáže smažit ve vlastním nitru, přestože navenek působí chladně a někdy až odměřeně. Hřejivým prvkem je postava černého detektiva, jehož cesta k policii byla pěkně křivolaká. Andrew to nemá vůbec jednoduché – nepatří ani mezi původní Austrálce, není ani Australanem – stojí tak nějak mimo, celý život vlastně hledá vlastní kořeny, své místo ve společnosti.

Nesbø dávkuje čtenářům informace postupně, občas odbočí do nitra té či oné postavy, posune děj rychlým zlomem dál, aby se zarazil u zdánlivé maličkosti, která k pátrání jako kdyby ani nepatřila. Všechny stezky, kterými se ubírá, nakonec spojí do široké autostrády, po které nás dovede k vrahovi. Zrůdnému psychopatovi.

Román je velmi dobře koncipovaný, překlad přijatelný. Jen jsem víceméně nepochopila, proč některé dialogy zůstaly nepřeložené. Zprvu jsem se domnívala, že mají zvýraznit neznalost angličtiny norského detektiva, aby čtenář viděl, že použil v hovoru nesprávný výraz či promluvil nečekaně norsky, ale tento vzorec mi nevyšel. Takže opravdu netuším jeho smysl a přijde trošku vyumělkovaný.

Netopýr odstartoval v roce 1997 autorovu kariéru i sérii detektivních případů, v kterých pátrá Harry Holy. V Norsku již vyšlo devět svazků a letos vyjde desátý. Romány byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků a doposud se jich prodalo po celém světě přes sedmnáct milionů výtisků. V češtině je vydává výhradně nakladatelství KNIHA ZLÍN.

Recenze: Harry Hole poznává v Netopýrovi temnotu

Aktuálně.cz, 12. března 2013, autor: Boris Hokr

Když je v Austrálii nalezena mrtvá norská dívka, je to jistě tragédie. Když má ovšem za sebou zesnulá něco, co mohlo být za trochu lepších podmínek kariérou celebrity, je třeba počítat se zájmem médií. Zvlášť když vše ukazuje, že se jedná o sexuálně motivovanou vraždu. A to si žádá reakci. Do země klokanů, krokodýlů a Nicka Cava vyráží Harry Hole.

Kniha Zlín se vrací na začátek. Poté, co Jo Nesbø ve Sněhulákovi rozmetal po několik knih připravovanou hrací plochu, aby získal jeho hrdina možnost určitého oddechu a falešného nového začátku, přichází na pořad dne i začátek skutečný. Netopýr je totiž první knihou, v níž se problémový policista z Osla objevil.

Český čtenář tak může brát čtení i jako zajímavou výzvu – přistoupit ke knize, jako by nečetl následující romány. Výzva, kterou ovšem může s klidným svědomím ignorovat. Román je to výborný tak jako tak a potěší jak staré, tak nové čtenáře. Dvojnásob ty, kteří vlastní i první české, z němčiny přeložené (sic!) vydání.

V kraji divokých růží a temných balad

Na první pohled zaujme, že se román odehrává v Austrálii – většina sérií svého velkého detektiva posílá za hranice jeho domovského prostředí až časem – a i to jen opatrně. Jenže Harry Hole, přestože v sobě má mnohé z tradičních „tough guys“ bezpočtu děl drsné školy, ale i třeba takového Ernesta Hemingwaye, je i svéráz. A tak si může podobný výlet na začátku své knižní kariéry dovolit. Už dávno se nesnaží být tím nejlepším nejen pro svůj svět. On na jakýkoliv svět kašle.

Harry Hole je totiž alkoholik a těm je domovem a světem ztichlá putyka. I když u Nesba, krom jiného i nadšeného hudebníka, není ona ztichlost podmínkou. Ne nadarmo hraje v Netopýrovi velkou roli hit Where the Wild Roses Grow od Nicka Cava (z alba příznačně nazvaného Murder Ballads) pojednávající o vrahu žen a jeho krásné a naivně nevinné oběti.

Pochmurná, ale svým způsobem vznešená nálada písně, v níž se prorocky praví, že vše krásné musí zemřít, k románu a jeho protagonistovi perfektně pasuje.

Austrálie je v románu často popisována jako země skvělých možností (s notnou dávkou hořce ironických štulců k ne tak dávné oficiální politice státu stran domorodých obyvatel nebo asijských přistěhovalců), ale vzhledem k zápletce je jasné, že sluníčkovou zemi neobývají jen sluníčkoví lidé a dějí se zde i hodně ošklivé věci.

Stejný mix patosu a tragiky je i Harry Hole, romantik s velkou temnotou pod povrchem. Jeho hlášky jsou lakonické a plné černého humoru – a mnohdy o to víc, že Nesbø jako většina seveřanů předpokládá, že anglicky se domluvíme všichni, a řada dialogů je tak v jednoduché, ale o to údernější angličtině, s níž se musí Hole u protinožců popasovat.

Stejně tak se musí vypořádat s tím, že na rozdíl od svých kolegů a literárních předchůdců nemůže melancholicky meditovat nad sklenkou dobré whisky. Jeho odmítání alkoholu je až dojemné… a pochopitelně je od začátku jasné, že neskončí žádným morálním vítězstvím, ale těžce sebedestruktivní chlastačkou.

Co znamená Netopýr

Jen je třeba najít ten správný spouštěč. Ten na sebe nenechá dlouho čekat, a jak je u Nesba hezkým zvykem, bude se týkat zraněných ideálů, osobních zrad a hodně ošklivých zvratů ve vyšetřování. Za což si může Harry i tak trochu sám. Byl přeci vyslán ke klokanům s tím, aby si dal oraz a hezky v závětří se vyrovnal s tím, že při jím zaviněné autonehodě zemřel mladý kolega.

Ovšem to by to nemohl být Hole a nesměl by se dostat do tandemu s nekonformním aboriginským vyšetřovatelem Andrewem Kensingtonem. Společně odhalují, že vražda nebohé dívky není ani zdaleka ojedinělá a že nad jejich životy se vznáší netopýr – pradávný symbol smrti. Ovšem také tvor, který se dokáže pohybovat v temnotě – což je vlastnost, kterou by hrdinové románu jistě ocenili.

Neb ústřední metaforou příběhu je vyšetřování jako pouť lesem – temným lesem, kde je tak snadné zabloudit a sejít z cesty. Ukazatele na Holeho cestě temnotou mohou být atmosférické (jako zmíněná mordýřská balada), mystické (aboriginské pověsti možná nejsou tak působivé jako symbolika krve a paměti z Pentagramu, ale neodmyslitelně patří do řetězce stop), absurdní (jako motiv klauna napodobujícího slavná čísla historie svého řemesla) i jen prostě brutální (jednotlivé vraždy a sadismus pachatele).
Vždy však vedou mimo hranice civilizované společnosti, mimo sluneční svit. Do míst, kde se alkoholik Hole ovšem cítí jako ryba ve vodě. Protože právě ve chvíli, kdy se Hole zlomí, je nejnebezpečnější a nejvýkonnější.

Už tak drsná kniha se tak těsně za polovinou, kdy se dozvíme vše potřebné o Holeově traumatu a zdánlivě i o případu, mění v knihu ještě drsnější. Nesbø dokazuje, že ani před patnácti lety netrpěl přehnanou sentimentalitou ke svým postavám, a zároveň nevrství několik zvratů, nenabízí hned několik potenciálních pachatelů; kniha se tentokrát skládá pouze ze tří částí, jejichž názvy symbolizují hlavní principy, o které během vyšetřování jde (hrdinství, zlo, láska)…

Netopýr nenabízí tolik detailních vychytávek a odkazů jako pozdější příběhy. Nesbø je zde především přímočarý a strhující. Ale je o to přímočařejší a strhující. Jeho debut neklame tělem a jemnými finesami, ale jde si prostě za svým. Holeova představovačka je prostě povedený thriller, za který by duši ďáblu upsal i leckterý vypsaný autor. A nám nezbývá než číst hluboko do noci a těšit se na v češtině prozatím nikdy nevydaný román Švábi.

Jak přežít kobercový nálet recenzí na debut knihy Netopýr

Mediář.cz, 18. února 2013, autor: Marek Prchal

Kniha Zlín donutila našeho sloupkaře už poněkolikáte recenzovat novou knihu Jo Nesbøho. Tedy, ne že by ho nutili oni, ale soutěž, kterou jako vždycky zaonačili tak, že se přihlásil.

Jako mně bude někdo něco říkat o Nesbøvi. Mně! Mně, který mu vymyslel obří kampaň. Dobře, tak jen vydavatel použil jednu moji větu.

Ale jinak já jsem byl v podstatě první, tuhle literaturu tady začal číst. Ještě než ti všichni, kteří včera publikovali recenze na Netopýra, vůbec kdy vyslovili správně jméno hlavní postavy. Dokonce si myslím, že jsem první, kdo se na něj v Česku ptal! Co se týče severský literatury, četl jsem ji vždy ve Skandinávii, mám krásné příhody ze Švédska, Norska, i z Helsinek, a dokonce jsem to málem nepřežil. Ano, přátelé, ne-pře-žil! No a jelikož tihle všichni už dneska publikovali recenze a víceméně chválí, já bych to považoval s dovolením za skvělou marketingovou akci a řeknu vám k tomu svoje.

Je fajn, že můžeme malinko s odstupem poznávat první krůčky autora, jehož pozdější díla Pentagram nebo Nemesis všichni dobře známe. Harry Hole je tady neodolatelný, je sexy, je tam i sexy baba, která jde na věc bez velkých okolků a máme tu i řadu icebreakerů, které můžete použít, pokud je to třeba na prvním či druhém rande, či pokud se později přistihnete, že už soužijete třeba druhý týden.

Co je nejvtipnější, že jsem tam našel i „Sandru v Palladiu„. S nejhezčí českou fashionblogerkou Sandrou Kisić jsem měl řadu setkání právě tam. Tahle věta mi dala definitivní odpověď na to, jaká je tohle kniha. Tak tedy, přátelé, je pěkně vyspejsovaná. Jestli se dá být vyspejsovaný trochu ve stylu Simenona (Maigret, kdyby něco), kdy ani tak nejde o děj, jako o atmosféru. Zároveň si, prosím, ujasněme, že nejlepší spisovatel detektivek je úsporný McBain, kterého mám dojem i Nesbø aspoň v určitém období hltal pod lavicí. McBain umí jednou větou popisovat vnitřní stavy postav („trochu pleonasmus, pomyslel si Carella“) tak, že to ozáří celé nové světy. Navíc je vtipný.

Každopádně, když je někdo dobrej v žánru detektivek, tak já od něj beru všechno. Mám komplet Simenona, Stouta, McBaina a pochopitelně iLarssona a přirozeně i Nesbøho. Doufám, že další ranější díla budou podobnější tomuhle světu zázraků, kde je Hole ve své alkoholické manické fázi a dějí se velké věci. S knihou jsem strávil nezapomenutelné chvíle jak na lůžku, tak v obývacím pokoji, také na lůžku. Myšlenka, že kniha se musí dočíst do deadlinu, poněkud urychlila můj čas – a bylo to teda pěkně hustý. Doporučuju. Sex je pochopitelně do strany 50 (přibližně, moje čtečka neukazuje čísla stran) a pak i dále.

Nesbøho prvotina vychází podruhé. Snad bude mít větší štěstí

iDnes.cz, 17. února 2013, autorka: Klára Kubíčková

V pondělí vyjde Netopýr, kniha, na kterou se čeká, přestože ji řada českých čtenářů už četla. První případ kriminalisty Harryho Holea totiž u nás provází trochu komplikovaný osud.

Jo Nesbø (1960), norský spisovatel a muzikant, dnes asi největší literární skandinávská celebrita, napsal svou první knihu v roce 1997. Stvořil v ní postavu detektiva Harryho Holea, který se však téměř po celý příběh jmenuje Holy. Netopýr se odehrává v Austrálii a norskému kriminalistovi, který přijíždí do Sydney pomoci s vyšetřováním vraždy mladé Norky, připadá přijatelnější, když mu místní kolegové poangličtí jméno na Holy (svatý) než na Hole (díra).

Harry je totiž už od svých literárních plenek ironik. A alkoholik. Netopýra (pod názvem Netopýří muž) vydala česky poprvé Moba v roce 2008. Zapadl. Možná kvůli překladu, který čerpal z německé verze knihy, a nikoli z norského originálu. Možná kvůli graficky nevydařené obálce. Nebo kvůli mizivé propagaci. Asi kvůli kombinaci všech těchto faktorů si ho přečetlo pár milovníků detektivek a žádné nadšené objevení Nesbøho se nekonalo.

Světový úspěch

To přišlo až v roce 2010 díky nakladatelství Kniha Zlín. Jeho šéf Marek Turňa pobýval v Londýně, zašel do knihkupectví, začetl se do jedné z novinek a už ji neodložil. Okamžitě se pustil do vyjednávání práv na překlad, kniha vyšla před dvěma lety. Šlo o detektivku Nemesis, tedy v pořadí čtvrtý Holeův případ.

I v Česku měla úspěch – stejně jako v dalších 140 zemích světa. Kniha Zlín teď holeovky vydává ve dvou paralelních řadách – dokončuje sérii od Nemesis dál (tedy Pentagram, Spasitel, Sněhulák, Levhart, Přízrak a Policie, vše po zhruba půl roce až do roku 2015) a zároveň Netopýrem zahajuje vydávání prvních případů (zbývají ještě Švábi a Červenka).

Netopýr má už všechno, pro co čtenáři Harryho Holea milují. „Připadá mi, že autor chtěl být v prvních dílech světový, Netopýr se odehrává v Austrálii, Švábi v Thajsku. A až později zjistil, že Oslo je také dobrá kulisa, možná dokonce zajímavější,“ poznamenává Nesbøho překladatelka z norštiny Kateřina Krištůfková.

A i když zrovna pracuje na překladu Švábů, Netopýra má v živé paměti: „Je na něm nepatrně poznat, že autor nemá všechno ještě dokonale propracované, také styl nemá stoprocentně vytříbený, ale zase tu není tolik brutality, děj je přímočařejší a příběh není tak složitý. Rozhodně je to kvalitní čtení, byť se nedá srovnávat například s posledními díly.“

I v Netopýrovi se Nesbø představuje jako milovník dobré muziky a filmové klasiky, obojí často zmiňuje v ději. A i tady rozvíjí jakési boční téma, které souvisí s prostředím, nebo dokonce s případem, ale dokázalo by udržet pozornost samo o sobě jako hlavní motiv románu bez detektivní zápletky – v Austrálii samozřejmě problém původních obyvatel. Ve Spasiteli to bude konflikt v bývalé Jugoslávii a jeho důsledky, v Pentagramu problém korupce u policie.

První sklenička

Sám Harry se od prvních stránek příliš neproměňuje, kdo doufal, že s ním prožije první tahy s whisky či bourbonem, má smůlu. O tom, jak se stal alkoholikem, Harry v Netopýrovi sice vypráví, ale jako o staré záležitosti.

„Od začátku je to svérázný, tvrdohlavý a nesnesitelný alkoholik, ale zároveň dobrý kriminalista. Snad jen jak stárne a získává více zkušeností, stává se čím dál tím osobitějším a také sarkastičtějším a je ještě méně ochotný podvolovat se autoritám,“ říká překladatelka. Za každých okolností si stojí za svým bez ohledu na následky – v tom je nepoučitelný. „Autor je na Harryho někdy příliš tvrdý tím, jak kruté osudy mu vždycky přichystá,“ dodává Krištůfková.

Nesbø umí, na rozdíl od řady svých detektivních kolegů, pracovat s ironií a humorem. A není typicky skandinávský, spíš má blízko k anglofonní tradici. „I když jeden typický skandinávský rys u něj nechybí – tedy sociální kritika,“ míní překladatelka. A Nesbø se stal i norskou celebritou, jeho hlas je nejcitovanější v místních anketách, a nejde jen o kulturní rubriku. Třeba byl jako jeden z prvních požádán o vyjádření k Breivikovým útokům.

V Česku je Nesbø ještě v něčem výjimečný, tedy kromě toho, že se jeho knih už prodává druhá stovka tisíc výtisků. Právě s ním je spojován nástup e-knih. Ne že by před ním nebyly, ale díky marketingové kampani nakladatele se všechny Nesbøho knihy drží na předních příčkách prodejů e-knih prakticky od chvíle, co Svaz českých knihkupců a nakladatelů elektronické knihy sleduje. Nejprve vedl Spasitel, okamžitě po vydání převzal štafetu Sněhulák. A zatímco u jakýchkoli jiných e-knih se rekordy ve stažení počítají ve stovkách, u Nesbøho jde o tisíce.

Recenze: Jo Nesbø - Netopýr, aneb Harry Svatý na cestách

The Zeitung, 17. února 2013, autor: Juraj Hladký

„Netopýr“ je chronologicky prvá kniha zo série o Harry Holeovi. V Česku už raz vyšla, ale zapadla kvôli nevydarenému prekladu a slabému marketingu. To ale nie sú slabosti súčasného vydavateľa, Knihy Zlín, ktorá dostala Nesbøa do popredia. Kvôli distribučným právam nemohli začať vydávať knihy v poradí, v akom boli písané a odohrávali sa. No staré práva už stratili platnosť a tomuto progresívnemu vydavateľstvu nič nebráni skompletovať sériu. Nového prekladu sa ujala skúsená a overená Kateřina Kryštůfková.

V „Netopierovi“ Harry Hole prilieta do Austrálie. Tento mladý, nádejný káder osloskej polície bol vyslaný ako pozorovateľ vyšetrovania vraždy mladej Nórky, ktorá bola znásilnená, uškrtená a zhodená z útesu do mora. Je pridelený ku skúsenému detektívovi, aborigénovi Andrewovi Kensingtonovi, ktorý ho oboznámi s prípadom, stopami a prostredím, v ktorom sa mladá žena pohybovala. Obeť pracovala ako barmanka v podniku a štvrti, kde sa to len mihá obskurnými postavami. Hole sa ocitá vo svete pasákov, cirkusákov, dílerov, stripteriek, domorodých bezdomovcov a kočovných boxerov.

V prvej polovici knihy je Hole pomerne nevýrazný. Akoby ani nebol ústrednou postavou. Dominuje Andrew, ktorý autorovi slúži na široké (a možno do deja tvrdo vložené) oboznámenie s austrálskymi reáliami. Sú tu prvky typické pre severskú detektívku, hlavne sociálna kritika (ale neobávajte sa beletrizovaného Marxovho manifestu). Nesbø poctivo vytvára základy príbehu a nenápadne ukladá indície, ale aj falošné stopy. Dejové línie síce nie sú tak sofistikovane prepletené ako v neskorších knihách, ale autorov jedinečný rukopis je zjavný.

No potom Nesbø uštedrí Holeovi pár tvrdých rán, ktoré odhalia jeho tragédie, ťaživé svedomie a nočné mory (a pridajú pár nových). To, čo sme sa v nasledujúcich dieloch série dozvedali iba v náznakoch, tu je povedané na rovinu. Dopraje mu depresie, alkoholové tripy a sexuálne explicitné scény. Následne sa Harry, tak, ako ho poznáme z neskorších kníh, fatalisticky a stále pod vplyvom alkoholu vrhne do vyšetrovania a neberie si servítky.

V detektívke autor šikovne využíva domorodé báje ako symboliku súčasného sveta. Taktiež je zjavný zmysel pre filmové, vizuálne, videnie deja. V ďalších knihách sa pohráva s efektami či „strihom“. Tu umiestňuje postavy na pôsobivé miesta činu alebo lokácie (to sa týka predovšetkým záveru knihy). Spočiatku som si myslel, že v „Netopierovi“ Nesbø ešte nemá tak vycibrený štýl. Z časti je to pravda. No scénu, kde otlčený aborigén z kočovného boxerského ringu má zdanlivo nereálne vety ako „...si přály, aby Andrew představoval světlý bod v politickém experimentu, který jinak způsobil tolik bolesti a lidských tragédií. Po návratu nastoupil ke studiu na univerzitě v Sydney“ skvele vypointuje. Ako, to nenapíšem, bol by to spoiler. Ale autor preukáže, že sa vie zahrávať s čitateľom ako mačka s myšou.

Jo Nesbø je pôvodne burzový maklér a hudobník. Keď cítil vyhorenie z práce, spravil si polrok voľna v Austrálií. Tu nabral inšpiráciu a stvoril Harry Holea, problematického, ale stále sympatického detektíva. „Netopýr“ je vydarený úvod do série o ňom, ktorá sa právom stala etalónom súčasnej škandinávskej školy detektívky. Kniha vychádza 18. 2. 2013 v oboch podobách, fyzickej a elektronickej.

Jo Nesbø: Netopýr – úplně první holeovka pro tvrdé jádro nesbøfilů

Sibiřanka diktuje, 17. února 2013, autorka: Marie Grafová

Harry Hole stojí na začátku své kariéry superhrdiny mezi deketivy (a alkoholiky). Randí s barmankou, kamarádí se s feťákem, gay transvestitou a bezdomovcem, který tvrdí, že umí lítat, a samozřejmě taky vyšetřuje jeden pěkně zamotaný případ. Čtivá prvotina Joa Nesbøho vychází (v novém vydání Knihy Zlín) už 18. února.

Pro nesbøfily je Netopýr absolutní povinnost (prostě patří do sbírky…) a jdou si stoupnout do fronty na knihu. Pro ty z vás, kdo máte rádi detektivky, ale zatím je Nesbø míjel (jde to vůbec?), je Netopýr ideální začátek – zařaďte se, prosím, hned za nesbøfily. Vy ostatní – prostě počítejte s tím, že je to dobrá detektivka, ale pozor na přehnaná očekávání. Těžko můžete padat na zadek, pokud už máte přečteného Sněhuláka, kde je Nesbø o šest dílů a několik dalších knih vypsanější.

I když…

To máte tak: S každou další knihou se Nesbø stává lepším a lepším „detektivkářem“ a překvapuje čtenáře stále vybroušenějšími zápletkami, šílenějšími vrahy a propracovanějším vyšetřováním. Oproti pozdějším dílům série má Netopýr poměrně jednoduchou detektivní linii. Zato si mnohem víc užijete tyjátr kolem. Žádná další holeovka, kterou jsem zatím četla (od Nemesis po Leoparda), neměla tak zajímavé vedlejší postavy, které by žily život, jež by vystačil na samostatnou knížku.

Pár poznámek zarytého nesbøfila:

  • Víc než vyšetřování případu mě bavil příběh kolem. Nevím, nakolik je to dobrá vizitka pro detektivku, ale já jsem si fakt dobře početla. Viz výše.
  • (Možná to bylo tím, že vraha jsem díky spoileru z jedné z pozdějších knih poznala na nějakých 11 % -čtu v Kindle- a pak už mi nezbývalo, než si užít příběh. Povedlo se.)
  • Harry je ve své zatím nejlepší alkoholické formě. Jeden by si myslel, že Jim Beam je další z vedlejších postav.
  • Psí čumák Ráchel je ještě v nedohlednu. Místo ní Harry asi trochu miluje Švédku Birgittu. Ten vztah je samej průser a cyničtí čtenáři si budou chrochat. Žádná romantika, yay!
  • Jedna z vedlejších postav je gay transvestita, který se živí tím, že si v kostýmu Marie Antoinetty nechává na jevišti useknout hlavu. Úžasné. Bizarní. K pomilování.
  • Dexterovské crime scenes očividně Nesbø miloval od samého začátku. Škoda, že je postrádá „hlavní vraždící linka“ a objeví se spíš tak nějak omylem ve vedlejší lince.
  • Rvačka s kroketovýma pálkama taky stojí za to.
  • Příběh je nenásilně prošpikovaný mytologii aboridžinců / austrálců a taky historií segregace a následné integrace původních obyvatel Austrálie mezi přistěhovalce. Je to poučné a přitom mě to neštvalo – a to se jen tak nevidí.

Jo Nesbø: Netopýr

Neoluxor.cz, 17. pnora 2013

Jo Nesbø se za šestnáct let své spisovatelské kariéry stal předním autorem severské literatury. Díky knize Netopýr pochopíte, proč jeho literární dráha začala tak závratně. Takhle dobrou prvotinu jste možná ještě nečetli.

Harry Hole se vydává do Austrálie, aby pomohl místní policii. Obětí je norská dívka a Harry si kromě pomoci s vyšetřováním chce odpočinout od svých vlastních problémů s alkoholem. Postupně se ale v práci místní policie angažuje víc a víc a k nelibosti Australanů se ocitne v prostředí pasáků, drogových dealerů i cirkusu. Ukáže se, že vyšetřovaná vražda nebyla ojedinělá a že australská policie má co do činění se sériovým vrahem.

Úplně jinak se bude Netopýr číst „nesbøfilovi“ a jinak tomu, kdo se zatím s žádnou knihou Joa Nesbøho nesetkal. Takový čtenář bude překvapen Harryho komplikovanou osobností a nejednoznačností jeho charakteru. Harry totiž není žádný spořádaný detektiv v dobře padnoucím obleku. Pohybuje se na hraně zákona a motá se do případu, ve kterém by měl hrát spíše druhé housle. Navíc má problémy s alkoholem, čemuž se Jo Nesbø v této knize (ale i dalších) věnuje na značném prostoru.

Kniha je stejně čtivá a napínavá jako všechny další Nebøho detektivky (v češtině je zatím dostupná holeovská série od 4. dílu dále – Nemesis, Pentagram, Spasitel a Sněhulák, bez Harryho Holea pak Lovci hlav). Pozorný čtenáři si všimne odlišností ve struktuře textu, knize např. chybí „prolog“, který zná třeba ze Spasitele nebo Pentagramu. Jinak ale máme před sebou „starého známého“ Nesbøho. Za zmínku stojí i edukativní prvky příběhu: Nesbø se věnuje australské historii a mytologii a jeho výklad působí skoro až nenuceně profesorsky.

V Netopýrovi ale bohužel došlo k jedné nepříjemnosti, kterou současný nakladatel neovlivnil, nicméně čtenář s ní musí počítat. Kniha Zlín, která dnes „holeovky“ servíruje českým čtenářům, začala sérii knihou Nemesis, která je až čtvrtá v řadě, protože práva na první tři příběhy v tu chvíli držel jiný nakladatel. Pokud jste se už s Nesbøho knihami setkali, možná v Netopýrovi přijdete o část pointy. Ta je totiž vyzrazena v jiné jeho pozdější knize (neprozradíme, v jaké). Je to trochu nepříjemné a na konečném hodnocení knihy se to odrazilo, ale zvládnout se to dá, protože i s vyzrazeným vrahem je stále dosti chytlavá.

Netopýr je hodně povedený a bude bavit jak skalní Nesbøho fanoušky, tak i ty, kteří zatím od něj nic nečetli. Humor, ironie, sarkasmus, napětí – a především emoce, které Nesbø dokáže ve čtenáři objevit a probudit, dělají z Netopýra další výborný přírůstek do žánru severského krimirománu.

Zítra je svátek pro všechny fanoušky Jo Nesbø - vychází Netopýr!

Myego.cz, 17. února 2013, autor: Radek Hulán

Jo Nesbø je jeden ze současných nejpopulárnějších autorů severských detektivek.

Mě samotného k tomuto žánru přivedl Stieg Larsson, poté jsem hledal co jiného se v podobném stylu dá číst, a objevil další skvělé severské autory jako je Jo Nesbø či Lars Kepler (a pak je tu jedna úžasná Irka - Tana French).

Před Netopýrem jsem četl veškeré jeho vydané e-knihy - Sněhuláka, Spasitele, Lovce hlav, Pentagram a Nemesis.

Netopýr, který od pondělí začíná prodávat Kniha Zlín, je Nesbøva prvotina. A je poznat, že jde o prvotinu (to není kritika, jen konstatování).

Zápletky a popis reálií nejsou u Netopýra tak propracované jako u Spasitele, Pentagramu či Nemesis, je to takové "lehčí" čtení. Není tak lehké jako "50 shades of Grey", ale lehčí, není to onen Nesbø jak jej znáte z jeho pozdějších detektivek.

Stále je to ale dobrá kniha.

Bude vás bavit spíše příběh, milostná zápletka, popis "austrálců", vykreslení postav příběhu, lidové pověsti. Samotný detektivní příběh je často až ve druhé linii a taky není příliš uvěřitelný - norský policista přijíždí pracovně do Austrálie pomoci kolegům při rutinním vyšetřování vraždy norské dívky? Má přitom udělené pravomoci vyšší než místní vyšetřovatelé?

Nereálné...

Nicméně, je to detektivka, která nabídne několik možných pachatelů, kvalitní falešné stopy, buduje napětí, a strávíte u ní příjemný víkend.

Pokud jste fanoušek Jo Nesbø a máte přečtené veškeré jeho další knihy, je Netopýr povinnost. Bude vás to bavit. Moc :-)

Koupit si tuto knihu je pro vás prostě nezbytné.

Pokud jste ale dosud od Jo Nesbø nic nečetl/a, doporučuji začít třeba Pentagramem. Nebo zkuste jako první Lovce hlav. To je kniha, která vás namlsá. Zápletky, vyšetřování, vše je vybroušené. Pak hladově zakoupíte a zhltnete další jeho knihy a k (z pohledu žánru detektivek jednoduššímu) Netopýrovi se stejně propracujete.

Garantuju, bude vás bavit i ten a dá vám zase lepší obrázek, kdo je Harry Hole.

Kromě papírového vydání je opět k dispozici i e-kniha pro Kindle.

Jo Nesbø – Netopýr: první severský detektivní případ v Austrálii

Fremy.cz, 17. února 2013, autor: Jakub Vaněk

Zítra 18.2. 2013 vychází podruhé na našem trhu první kriminální příběh Harryho Holea. Kniha s netopýrem, symbolem smrti, na obalu byla mou druhou této série. Norský kriminalista odjíždí řešit případ do Austrálie. Taky vás napadá, proč utíkat hned od začátku na nový kontinent? Harrymu to kupodivu pomůže být daleko starostí, prokázat své schopnosti a udělat rozruch u kolegů protinožců. Pomůže vyřešit vraždu mladé Norky Inger Holterové. Svůj život proplétá randěním s místní barmankou, stránky plné sexu. Po nabitém začátku jsem se dlouho pročítal nestálým středem knihy. Nakonec jsem změnil původní názor, že vývoj do knihy Jo Nesba Sněhulák je výrazně znát. Netopýr také není hororovým námětem, ovšem za dobrou detektivku ji považovat budu.

Chcete-li vědět, kterým dílem začít? Nestihl jsem se dostat ke všem, ale nedoporučuji žádný konkrétní. Dle mého to není natolik důležité, protože na komplet si tvoříme názor postupně.

“Nápady přicházejí v posteli, věty pak u počítače,” říká Jo Nesbø. Originální vydání vyšlo v roce 1997. Získala dvě ocenění za nejlepší literární či dramatický počin s kriminální tématikou a nejlepší kriminální román.

Kdo je Harry Hole?

Hlavního hrdinu popisuji jako nezbedného alkoholika kráčejícího intuitivně po správné cestě. Má cit pro spravedlnost, i když často překračuje nastavené mantinely. Podle svých nadřízených je Harry nejlepším kriminalistou osloské policie, ale současně tím nejhorším státním zaměstnancem. V knihách se objevují peripetie s mnoha ženami a láska jeho blízkých. Ovšem když nastane problém vrací se na scénu démon jménem Jim Beam.

Recenze - Netopýr Jo Nesbo

Jahoda Jinak, 17. února 2013, autorka: Terez Zdvihalová

Létající savec na sedm písmen, alespoň tak se na Netopýra ptá křížovka, Wikipedii zase najde na dotaz Netopýr toto:

„Netopýr (Microchiroptera) je podřádem savců z řádu letouni. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat – létající veverky, vakoveverky a plachtící kuskusovití mohou pouze klouzat na omezenou vzdálenost. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20–50 km/hod.“

My se však dnes budeme bavit o úplně jiném Netopýru, a to o tom, který spal na půdě Jo Nesba.

Kniha Netopýr vyšla v originále v roce 1997. Byl to první příběh detektiva Harryho Hola, který ovládl mysl nejednoho čtenáře knih od Jo Nesba. Ulicemi se nesly zvěsti, že tato prvotina nemá tak dobrý dějový spád a že nesbovy detektivky jsou lepší s každou další knihou, takže tato určitě za nic stát nebude. Opak je pravdou a čtenáři se mají na co těšit.

Příběh se odehrává v Sydney, hlavním městě Austrálie, kam je Harry Hole poslán vyřešit vraždu norské dívky, která byla nejspíše i znásilněna. Detektiv si má však v Norsku odpočinout i od svých psychických problémů a hlavně poradit s největším stínem jeho života – Alkoholem. Harry má jen sekundovat na místním oddělení, ale jak všichni víme, to on neumí a tak se do případu vkládá s plným nasazením.

V knize se neseznámíme jen s příběhem a řešením vraždy, ale ukáže nám i skvělou historii Austrálie a zajímavosti o jejích původních obyvatelích Austrálcích.

Pokud chcete vědět, jak se příběh rozvíjí, kdo zabil mladou norskou dívku a proč pije Harry Hole v takovém množství, zakupte si knihu Netopýr od Jo Nesba, která vychází již zítra 18. 2. 2013 v našich knihkupectvích, kde se objeví jako papírová i e-kniha.

O tom, ako sa burzový maklér spisovateľom stal, o lapaní šťastia a vrahov

Evicavnorsku.blogspot.no, 15. února 2013, autorka: Evica

V týchto dňoch sa na trh dostáva staronový Nesbø s prvým dielom holeovskej série – románom Netopýr (orig.Flaggermusmannen). Staronový preto, lebo, ako všetci nepochybne už viete, tento román už pred rokmi v češtine vyšiel. Pod názvom Netopýří muž, neveľmi vydarenom preklade z nemčiny a neveľmi vydarenom vydaní od vydavateľstva MOBA. Do prvého vydania som nahliadla len letmo, zato toto nové od Knihy Zlín, vo výbornom preklade Kateřiny Krištůfkovej, som si užila naplno.

Prvý diel nám predstavuje detektívne začiatky Harryho Holea a odohráva sa v Austrálii. To najpodstatnejšie sa deje prevažne v Sydney, ale Nesbø neváha ani povodiť nás po ďalších austrálskych oblastiach a reáliách. A opäť raz platí, že ako sprievodca funguje výborne – pokiaľ teda môžem posúdiť, pretože sama som v Austrálii nikdy nebola. Avšak opisované prostredie čitateľ prežíva rovnako presvedčivo a živo, či už ide o notoricky známe a Nesbøom stokrát prežité Oslo, alebo exotickejšiu Austráliu. Nejeden čitateľ si nepochybne položí otázku, či tam autor naozaj časť života strávil – a odpoveď znie: áno.

Ostatne, príbeh toho, ako vznikol román Netopýr, nie je vôbec nezaujímavý, je to totiž zároveň príbeh toho, ako sa Nesbø na cesty vybral a spisovateľom stal. V tých dobách, tj. cca pred 15 rokmi, pracoval Nesbø na plný úväzok ako burzový maklér a po večeroch sa venoval hudobnej kariére v stále úspešnejšej skupine Di Derre (ktorú založil spoločne s mladším bratom Knutom a dvomi kamarátmi). Takmer rok fungoval v tomto únavnom každodennom kolotoči, až si jedného dňa povedal, že stačilo (predstavujem si to holeovsky trochu v štýle South Parku – „Seru na vás, du domů“). Kúpil si letenku do Austrálie, vzal pol roka dovolenku a už ho nebolo. Zhodou okolností ho krátko pred touto cestou kontaktovala bývalá spolužiačka, teraz pracujúca v jednom z nórskych vydavateľstiev, s ponukou, či by nechcel napísať knihu o skupine Di Derre. Napísať knihu Nesbøovi neznelo ako najhorší nápad, ale miesto príbehu Di Derre dostal chuť skôr na nejaké krimi. A tak v lietadle cestou do Austrálie vymyslel hlavnú zápletku, problémového detektíva Harryho Holea a keď sa o pár mesiacov vracal do Nórska, kniha bola prakticky napísaná. Zaujímavosťou ešte je, že ju najskôr vydavateľstvu ponúkol pod pseudonymom Kim Erik Lokker – obával sa, že by sláva Di Derre a hudobníka Joa Nesbøa mohla ovplyvniť úsudok redakcie. No a zvyšok príbehu o tom, ako sa z burzového makléra spisovateľ stal, už poznáme všetci – a myslím, že s týmto Nesbøovým rozhodnutím je nadmieru spokojný nielen on sám, ale aj široká verejnosť.

Ale naspäť k románu. Príbeh je nakombinovaný pôsobivo, páchateľ je, ako obvykle, nepravdepodobný (hoci aspoň pre mňa bolo od jedného veľmi konkrétneho momentu viac-menej jasné, o koho ide, čo však vítam), nechýba ani škandinávsky tak obľúbený spoločensko-kritický presah. Zaujímavým prvkom bola aj línia, popisujúca austrálsku históriu, mytológiu a symboliku. Toto poslúžilo hneď dvakrát – jednak k plastickejšiemu zobrazeniu Austrálie ako krajiny s „vlastným životom“, jednak ako účinná živná pôda pre samotnú detektívnu zápletku.

Samotný Harry Hole je tu o celé roky mladší, ale fucked-up rovnako, ako sme zvyknutí. Aj keď, spočiatku poslúcha priam trápne – nepije, so sklopenými ušami poslúcha príkazy austrálskych nadriadených a vôbec, celý je nejak netradične submisívny. Potom sa však ožerie jak zákon káže, sem-tam sa vyspí s nejakou tou štetkou, sem-tam pobije a sem-tam poblije a aj v rámci detektívnej práce sa konečne dostáva do švungu. A takého ho máme všetci radi – hoci som sa chvíľami nemohla ubrániť túžbe vziať si ho domov, umyť ho, uvariť mu slepačí vývar a trochu mu dohovoriť.

Okrem zaujímavých reálií a napínavých akčných scén je román predchnutý aj osobnejšími emóciami a viac či menej filozofickými úvahami. A hoci Harry je, z nejakého nie úplne jasného dôvodu, ktorému ani on sám nerozumie, alkoholik so zjavnými sebedeštruktívnymi sklonmi, neraz jeho slová nepríjemne zasiahnu aj náhodného okoloidúceho čitateľa so životom ukážkovo usporiadaným:

„Není těch posledních čtyřiadvacet hodin samo o sobě dostatečným důvodem?“ zeptal se Harry. „Co když ti zítra ráno najdou rakovinu prsu, jaký to pak bude mít smysl? Jestliže máš dům, děti a monokla a doufáš, že tvůj muž usne dřív, než si půjdeš sama lehnout, jaký to má smysl? Jsi si vážně tak jistá, že dokážeš s tím svým mistrovským plánem polapit štěstí?“

Nuž, čo dodať. Polapiť šťastie, tým si nemôže byť istý asi nik. Ale deväť z desiatich milovníkov kníh odporúča literatúru ako jeden z prvkov, ktorý kvalitu života rozhodne zvyšuje. Tak neváhajte a prečítajte si niečo dobré. Napríklad Netopýra.

Recenze: Jo Nesbo – Netopýr

Blog.hubalek.net, 15. února 2013, autor: Tomáš Hubálek

Přiznám se, že k téhle recenzi jsme přistupoval trochu s obavami. Netopýr u nás totiž nevychází poprvé. První vydání měla na svědomí MOBA pod názvem Netopýří muž a jejich překlad (prý z němčiny) měl poměrně vlažnou odezvu.

Byl jsem tedy zvědav, jestli je to hodnocení způsobena překladem a nebo tím, že Netopýr je první Nesboova kniha.

Ač je Jo Nesbo u nás považován za klasika severské detektivky, jeho první kniha se odehrává ve slunné Austrálii.

Hary Hole (kterému ale textu australani neříkají jinak než Harry Holy) sem přijíždí vyšetřovat případ zavražděné norské dívky. Nejprve je jeho úkolem jen jaksi dohlížet na vyšetřování za norskou stranu, ale po několika poměrně překvapivých přemetech v ději se samozřejmě do vyšetřování vloží sám a případ … rozlouskne.

Kniha se od jiných Holeovek liší jednak místem dějě a jednak i trochu i stavbou vyprávění. První část knihy není úplně o vyšetřování, ale věnuje se navození atmosféry a dozvíte se v ní hodně zajímavého i o samotné Austrálii, její historii a austrálcích (což (ne)jsou australani). Dál už ale děj graduje a stává se klasickou Holeovkou se vším všudy.

Pokud jste, stejně jako já, začali číst sérii o Hary Holeovi od prostředka, dozvíte se i něco o Harry minulosti (a tom, proč začal tak hrozně pít). Nechybí milostná zápletka, sympatický autrálec jako detektiv, transvestitický klaun ani strhující závěr.

Shrnutí

Pokud měl někdo díky pověsti předchozí vydání trochu obavy, můžu o ujistit, že nový (a tradičně skvělý) překlad Kateřiny Kryštůfkové je výborný a čtivý a Jo Nesbo je i ve své první knize ve skvělé formě.

Kniha vychází už toto pondělí 18. února 2013 v nakladatelství Kniha Zlín a určitě stojí za přečtení.

Netopýr (Jo Nesbø)

Centrum detektivky, 14. února 2013, autor: Juan Zamora

V pondělí 18. února vydává Kniha Zlín jako tradiční tištěnou publikaci i jako e-knihuNetopýra Joa Nesbøho. Nejedná se o první případ Harryho Holea, jak hlásá přebal, ale o první knihu s Harrym Holem a zároveň téžautorův knižní debut vůbec. V překladu z němčiny ji v roce 2008 pod názvem Netopýři muž vydalo nakladatelství Moba (předtím vydala ještě třetí holeovku, Červenka nese smrt). Kvůli autorským právům a zřejmě také úspěchu anglického překladu začala Kniha Zlín vydávat až od Nemesis, v pořadí čtvrté holeovky, a teprve nyní se vrací na začátek, v překladu z původního norského originálu. A kdo četlSněhuláka, snad úspěšně zapomněl, že je zde prozrazeno jméno pachatele v Netopýrovi.

Ten získal ocenění Zlatý klíč za nejlepší skandinávskou detektivku roku 1997. Ač se jedná o prvotinu, těžko se lze s ohledem na výše popsané vyhýbat srovnávání s tituly, které následovaly.

Harry Hole jakožto osloský policista, který má již něco zažito (a nechová se jako někdo, kdo řeší první případ!), přilétá na začátku služebně do australského Sydney, které se chystá na olympijské hry. Byla zavražděna a zřejmě také znásilněna norská blondýna zaměstnaná ve zdejším baru a Harry má pomoct australské policii. Seznamuje se s Austrálcem Andrewem a dalšími policisty, s nimiž se pouští do vyšetřování. Jak se zdá, nejedná se o první vraždu.

Oproti pozdějším knihám téměř zcela chybí nahlížení na příběh z pohledu různých postav: Harryho, ale i podezřelých či pachatelů. V Netopýrovi je všude Harry. Zpočátku popíjí nealkoholické nápoje, až postupně je odhalován jeho alkoholismus a s tím spojená tragická událost, colu nahrazuje whisky a dojde k opileckým kouskům.

Seznamuje se švédskou kamarádkou zavražděné a začíná o ni projevovat zájem, hlavně díky Andrewovi potkává různé podivné existence. Homosexuálního klauna či boxera, nechybí ani člověk zapletený do obchodu s drogami nebo prostitutka. Prostředí kočovných umělců, ne zcela vábných barů a svérázných lidí se nese celou knihou. Harry sice několikrát vzpomíná na svou bývalou mladickou lásku z Norska — a postupně se odhalují věci kolem jejich vztahu —, ale současná linie příběhu se odehrává pouze v Austrálii.

Harrymu jsou tak často představovány různé báje a legendy. Je pouze na čtenáři, jestli je autorovi uvěří jako skutečné mudrosloví, nebo si začne ověřovat, že je vypráví i někdo další. Řeší se rovněž situace s původními obyvateli Austrálci a Andrew vzpomíná na doby svého zapálení pro hnutí hippie. Když spolu vyjedou pátrat mimo Sydney, skoro to vypadá, jako by nebyli postavami z detektivky, ale hrdiny road movie.

Nesbø píše nesmírně čtivě, dokáže být vtipný, ironický, stejně tak napsat (snad tedy byl věrně přeložen), že drobné obláčky pluly nebo v australských legendách sdělovat jímavé osudy. Není nezbytné, aby se na každé stránce zapáleně vyšetřovalo, jenže příběhů mimo pátrání, které se bez nich navíc obejde, je až příliš — ať už se jedná o osudy postav či ony „legendy“.
Naopak k prospěchu je nejistota, kdo přežije. Že postava působí sympaticky, neznamená u Nesbøho, že bude živá na konci příběhu. Ve vyšetřování se během nesčetných porad Harryho s místními kolegy pozornost postupně přesouvá na různé postavy, až dospěje k tradičně akčnímu konci, jehož okolnosti jsou naznačeny i v pozdějších titulech. A že se místo, odkud někdo volá, pozná podle charakteristických zvuků v povzdálí, to snad v roce 1997 bylo menší klišé než nyní, chce se věřit; rozhodně každý neměl představy o lokalizování mobilních telefonů, o čemž jsou čtenáři poučeni.

Nabízí se otázka, jestli by současná fanouškovská obec, kterou Nesbø (alespoň v Česku) má, nejásala, i kdyby beletrizoval telefonní seznam. Umí psát, bavit i napínat. Netopýr je příjemné oddechové čtení, ale mohl být kratší.

Jo Nesbø - N_ _ o _ _r

Databázeknih.cz, 12. února 2012, autor: maphiosso

Je to tady! Nakladatelství Kniha Zlín získalo práva na vydání prvních tří dílů krimi série o policejním komisaři Harrym Holeovi, světoznámého norského autora Jo Nesbøho. Úvodní díl a zároveň Nesbøho první literární počin Netopýr (v orig. Flaggermusmannen), vyšel v Norsku v roce 1997 a okamžitě se stal bestsellerem. Získal ceny Rivertonprisen, za nejlepší literární nebo dramatické dílo s kriminální tematikou a Glasnøkkelen, skandinávskou cenu za nejlepší kriminální román. V ČR knihu před několika lety vydalo nakladatelství MOBA pod názvem Netopýří muž, dnes už je ale prakticky nesehnatelná a do rukou se dostala jen hrstce autorových příznivců. Ti, kteří to štěstí neměli, se ale nyní můžou těšit na zbrusu nový překlad, který vyjde 18. února. Jaký tedy Netopýr je? Začneme trochu metaforicky:

Jedna prastará australská bajka vypráví příběh o tom, jak Klokan svolal všechna zvířata na poradu, aby zjistil, jak se vypořádat s krvelačným náčelníkem jedovatých ještěrek iguana, Mungoongalim. Úlohu zachránce vzal na sebe malý nenápadný hádek Ouyouboolooey, který byl ostatním zvířatům pro smích a nikdo nevěřil, že se mu podaří nad tímto bezcitným vrahem vyzrát. Hádek se vydal do Moongoongaliho tábořiště a v nestřeženém okamžiku mu ukořistil jedový váček, který si náčelník odložil při jedné ze svých krvavých hostin. Po návratu hádek všem ukázal jedový váček, který nesl v tlamě, a zvířata mu gratulovala. Když se pak zvířata odebrala do svých domovů, vyzval Klokan Ouyouboolooeyiho, aby váček vyplivl. Ten ale odpověděl tím, že Klokana uštkl a zabil. Odplazil se do křovin a dodnes se mstí za všechna příkoří, která mu byla kdy způsobena…

V současné Austálii už neřádí hádek, ale pořádný Netopýr, který je pro místní domorodce kulturně zakořeněným symbolem smrti. Jednou z „netopýrových“ obětí je zavražděná třiadvacetiletá Norka, Inger Holterová. Osloské oddělení vražd posílá kriminalistu Harryho Holea, aby byl pomocníkem při vyšetřování a hlavně aby si odpočinul a vypořádal se svými osobními problémy. Harry však dlouho nedokáže jen nečinně přihlížet a aktivně se zapojí do vyšetřování. Brzy se ukáže, že to, co se zpočátku jevilo jako ojedinělá vražda, má spojitost s více případy po celém západním pobřeží a Harry zjišťuje, že je na stopě sériovému vrahovi, kterého musí zastavit dříve, než znovu udeří.

Je nutné zmínit, že od Netopýra nelze očekávat příběh, na jaký jsme u Nesbøho zvyklí. Čtenář, znalý pozdějších děl, může mít zpočátku problém přivyknout odlišnému stylu. Děj je přímočařejší, rozmanitost a provázanost jednotlivých linií se ještě neprojevuje v takové míře. Spisovatelův osobitý styl se zde teprve formuje a můžeme sledovat, že i věrohodné zakomponování historických faktů do děje, které je jindy Nesbøho velkou předností, se řeší v Netopýrovi dost neuměle. V důsledku toho pak postavy jako klaun-tranzvestita nebo pouťový boxer promlouvají o minulosti Austrálie tak precizně, že by zahanbili nejednoho profesora historie. Naopak přednost, která autora zdobí už od počátku jeho spisovatelské kariéry, je schopnost udržet čtenáře neustále v pozoru. Využívá k tomu stále stejné prvky napětí, které rozvijí k dokonalosti v pozdějších dílech série. Příznačná je pro něj také práce s flashbacky, pomocí kterých se dozvídáme o Harrym informace z minulosti. Ty sice nejsou pro další pokračování série nikterak zásadní a spisovatel se o nich dále nezmiňuje, ale pomohou čtenářům pochopit Harryho mentalitu. Už od svých prvotin si drží statut objektivního vypravěče, který je pro čtenáře téměř neviditelným elementem. Příběh není zcizován a narušován, nerozvíjí se ani klamný a nedůvěryhodný vztah vypravěče a čtenáře. V této stylotvorné rovině se Netopýr s pozdějšími díly ztotožňuje.

Tak jako pozorný čtenář recenze může díky metaforickému začátku vytušit průběh – stejný, pečlivý čtenář Nesbøho knih od počátku ví, že vrahem není zahradník, ale…

Recenze: Austrálie – vedro – vraždy. A skvělý Harry Hole

Rumler bloguje, 7. února 2012, autor: Martin Rumler

Tak i první kniha s Harry Holem se dočkala. Nakladatelství Kniha Zlín, kterému děkuju za reading copy, se Netopýra chopilo, když umouněný roky visel nekrmen. Po menších úpravách je to úplně jiná kniha a 18. února vyjde. Abyste rozuměli, pod názvem Netopýří muž už tato detektivka od Joa Nesbøho vyšla v češtině před pěti lety a v jiném nakladatelství. Ale překlad byl z němčiny a ne z originálu a ke všemu bojoval poněkud i s češtinou a grafika…no…nehezká. Recenze předchozího vydání by tak přívětivá prostě nebyla.

Teď je vidět daleko lepší redakční práce, lepší překlad, ale starý Harry Hole. Prostě epic a nikoli fail. Slova konečně plynou a nikoli drhnou. Čtete a čtete a nepřemýšlíte nad tím, že ta která věta je poněkud kostrbatá nebo jaká vlastně. Ty nepostradatelné děsivé scény, které napínají strunu očekávání i strachu k prasknutí, i luxusní dialogy si prostě užíváte. Palec nahoru.

Podivíni z Austrálie (a Norska)

S hrdinou se vydáváme do Austrálie, kde má norský policista být pozorovatelem u vyšetřování vraždy mladé Norky. A vražd přibývá a psychopat jaksi k nenalezení. Jenže tohle je Harry, proboha! Stranou případu a skleničky stát neumí a ani vlastně nechce. Umanutost a zvědavost ho žene vpřed, i když občas s hubou v zemi a po čtyřech. Znovu palec nahoru.

V Netopýrovi nalézáme kořeny toho, proč je Harry sympaťák a taky proč se cítí nejlíp mezi lidmi na okraji – potulnými boxery, striptérkami, cirkusáky. Proč mu jsou nějak podezřelí navonění kravaťáci, ale s transvestitou stráví na baru klidně celou noc. Věřte, že těch bizarních postav vám Nesbø z tuby lidských povah a podob vymačká plnou paletu. A další palec nahoru.

Jo Nesbø prostě umí a nepoznáte, že je to poprvé, kdy se na scéně Harry Hole objevuje. Už tady poznáváme jeho typické vlastnosti a taky autorovy libůstky, které nemohou chybět snad v žádném dílu série. Jeden příklad za všechny? I tady si policista s vrahem Harry pěkně popovídá a jejich rozhovor je prostě skvělý. A až si knížku přečtete, upřímně řekněte, zda zrovna v téhle postavě byste vraha čekali (tuhle hru na tahání za nos a tipování umí Nesbø skvěle). Takže… palec nahoru.

Nač zdržovat, dost bylo recenze, je čas číst. Netopýr je skvělý a péče o něj ze strany Knihy Zlín příkladná. Jako bonus si užijte úžasné legendy australských domorodců, hlavně tu o Netopýrovi.

Reading copies: Netopýr (Nesbo, J.)

Bastera.blogspot.cz, 2. února 2013, autorka: Barbora Obstová

Austrálie, sériový vrah, homosexuální klaun a alkohol

Harry Hole přijíždí do Austrálie, aby pomohl s vyšetřováním případu znásilněné a uškrcené norské herečky. Je přidělen k detektivovi Andrewu Kensigtonovi, Austrálci, čili původnímu obyvateli Austrálie. Harry chce případ vyřešit co nejrychleji a vrátit se zpět domů. Při vyšetřování se však seznámí se Švédkou Birgittou a rázem se domů těší méně. Navíc se zdá, že vrah nezabíjel poprvé a že by mohlo jít dokonce o vraha sériového. Proč se mu zdá, že každý v této zemi s ním mluví v hádankách, příbězích? A kde má hledat pravdu?

Dokonale nedokonalý detektiv

Netopýr má vše, co by každá klasická detektivka měla mít.

Místo činu: Austrálie
Čin: znásilnění, vražda
Oběť: norská herečka Inger
Vyšetřovatelé: australský tým a Harry Hole

Jenže detektivku dělá především osoba detektiva. Osobnost dokonale kultivovaná a chytrá jako Hercule Poirot či mazaná bytost, která si ráda hraje na ňoumu jako je poručík Columbo. Netopýra dělá Harry Hole. Je to dokonalý prototyp tragéda. Alkoholik, který, kromě vraha, hledá především sám sebe.Táhne Vás to k němu, i když zrovna zvrací ve Vašem hotelu. Už mám dost dokonalých hrdinů. Harry Hole si na nic nehraje, přijde, všechno na sebe postupně práskne a nic Vám neslibuje. Má trošku svérázné metody vyšetřování, přesto si dokáže s případem poradit. Možná právě proto, že si nehraje na žádného dokonalého detektiva.

"Sedím tady v baru, pomyslel si Harry, a poslouchám transvestitu, který mi přednáší o australské politice. Najednou se tu cítil stejně tak doma jako Harrison Ford v barové scéně ve Hvězdných válkách."

Toto je moje první setkání s Harry Holem a jsem ráda, že jsem si počkala, až se znovu vydá první díl, mám pocit, že jsem Harryho poznala tak, jak bych nepoznala, kdybych četla dříve vydané knihy. Trochu jsem se bála, že kniha bude moc vulgární, ano, slova jako děvka, drogy a podobně byly na častém programu knihy, avšak tak nenásilně, že mi to vůbec nevadilo. První polovina knihy se trošku vleče, Harry poznává cizí zemi a kulturu tak vzdálenou od jeho. Andrew ho provádí všemi možnými kouty země a vypráví mu různé zajímavé příběhy a mýty.

Nudit se rozhodně nebudete ani v této první části. Za prvé je zajímavé dozvědět se něco o Austrálii a za druhé na konci knihy zjistíte, že téměř každá věta a událost v knize měla nějakou souvislost. Když k tomu přidám i to, že Nesbo nešetří vtipnými a ironickými hláškami, o zábavu je postaráno. Od druhé poloviny případ nabírá na obrátkách a v márnici přibývá mrtvých. Nebudu nic prozrazovat a kazit Vám tak zážitek ze čtení. Konec mě opravdu překvapil a ukázal mi, že Nesbo je opravdu pan spisovatel, to jak do sebe na konci všechno zapadlo bylo vymyšleno geniálně. Jediná věc, která mi na knize vadila, byla, že jsem nepochopila, proč jsou v celé knize vkládány anglicky psané věty, chápu, že je to asi autorův záměr, ale nenašla jsem jediný rozumný důvod, proč by tam měly být. Popravdě mi také uniká název knihy, slovo "netopýr" se v knize objevuje asi tak dvakrát. V Austrálii je to sice symbol posla smrti, avšak pro knihu není vůbec podstatný.

"Ir proti Irovi," pronesl Andrew znalecky.

"Tvůj šestý smysl?" zeptal se Harry.

"Moje dvě oči. Zrzavé vlasy. Tedy Irové. Tvrdí ďáblové, tohle bude dlouhý zápas."

"Go-go-Johnny-go-go-go!" volali fanoušci. Stihli zakřičet ještě dvakrát a vzápětí souboj skončil. Johnny dostal třikrát úder do nosu a dál už bojovat nechtěl.

"Irové už nejsou to, co bývali," povzdechl si Andrew.

Závěrečné hodnocení

Netopýr není jen obyčejná detektivka. Je to mix detektivky, psychologického rozboruhlavního hrdiny a australské kultury. První polovina je slabší a o případu se moc nedozvíte, druhá polovina nabere na obrátkách. Celkově je to skvělá směs napětí, ironického humoru a zajímavých informací s výborným koncem. Nebýt trošku slabší první části a zbytečných anglických vět, dostal by plný počet, takhle hodnotím čtyřmi hvězdičkami a věřím, že další díly série o Harry Holeovi budou ještě lepší.

Poznámka k vydání

Kniha Zlín vydává knihy od Nesboho již delší dobu. Poprvé knihu Netopýr vydalo nakladatelství Moba v roce 2008 pod názvem Netopýří muž. Jednalo se o překlad německé verze, který měl na svědomí Marek Pavka, navíc s ne moc povedenou obálkou. Kniha se vůbec neujala, nejspíš také proto, že čeští čtenáři ještě nebyli připraveni na příval severské krimi. Věřím, že tohle vydání od Knihy Zlín, které má v plánu oficiálně vyplout na povrch 18.2.2013, bude oceněno více. Někteří jsou již na poněkud svérázného detektiva zvyklý a navíc povedená obálka Netopýra jen doplňuje další

JO NESBØ - NETOPÝR, První případ Harryho Holea

Střípky z kultury i nekultury, 1. února 2013, autorka: Jindřiška Mendozová

Jak praví podtitul knihy, Netopýr je úplně prvním případem Harryho Holea. Po té, co se podle Sněhuláka můžeme snažit odhadnout, jak se budou vyvíjet Harryho další osudy, vracíme se nyní na úplný počátek a dozvídáme se vše, co jsme si z náznaků v dalších románech, které přišly po Netopýrovi, mohli jen domýšlet.

Harry se představuje originálně. Jak je vlastní autorovi i jemu jako postavě. Detektivové se obvykle svým čtenářům představují v prostředí, které je jim blízké. Někdy jen pracovně, jindy se jedná o město či oblast, v které prožili celý svůj život. Ne tak Harry. Toho poznáváme ve chvíli, kdy se nachází tisíce kilometrů od Norska. A rovnou u protinožců, v australském Sydney.

Harryho do Austrálie přivedlo vyšetřování smrti norského děvčete, které si právě Sydney vybralo za svůj nový domov. Hole, kterého v tomto románu všichni oslovují pěkně s australskou výslovností i přízvukem „pan Holy“, má norskou policii zastupovat pouze v roli pozorovatele. A vedení norské policie se velmi hodí, že se mu podařilo Harryho pěkně uklidit. Proč to prozrazovat nebudu, protože celá záležitost má přímou spojitost s Harryho alkoholismem, který se táhne jako Ariadnina červená nit všemi následujícími romány. Naznačím jen tolik, že kořeny toho, co Harrym zmítá, nemají co do činění jen s jeho rozčarováním z práce, z lásky či z nejrůznějších policejních machinací…

V Austrálii ovšem Harry jen nečinně nesedí, ale aktivně se zapojí do pátrání. Přichází do styku nejen s policisty, ale také s celou plejádou nejroztodivnějších postav a postaviček ať už z tamního podsvětí, ze světa profesionálních boxerů, cirkusových artistů nebo původních obyvatel, Austrálců… Díky posledně jmenovaným se dozvídá mnohé i z australské historie a legend a pověstí. Ostatně netopýr, podle něhož je celá kniha pojmenovaná, je jednou z výrazných postav domorodé mytologie.

Celý příběh se komplikuje o to víc, že Harry v Austrálii potkává… lásku. Jenže ta se mu, ostatně snad jako vždy, neoddělitelně proplete s případem. Rodí se tak další a další noční můry, které mají Harryho už vždy pronásledovat, ať bude řešit jakýkoli případ.

Stejně jako všechny následující romány, je i Netopýr velice čtivý. Je příjemné vrátit se o několik let zpátky a poznat Harryho stále ještě „lehčího“ a bezprostřednějšího o několik dalších hrůz a ran. A současně si – třebaže zpětně – uvědomit, co kdy a proč Harryho Holea motivovalo k tomu, aby se choval, jak se choval a řešil věci tak, jak je řešil.

Víc prozrazovat nebudu, protože každá další odhalená drobnost by každému, kdo knihu teprve bude brát do rukou, kazila radost z četby a objevování dalších nečekaných zákoutí Harryho duše. Úplně na závěr se již zmíním pouze o překladu, který je opět skvělý, což samozřejmě radost ze čteného jen umocňuje.

RECENZE: Jo Nesbø - Netopýr, aneb Harry Svatý na cestách

Databázeknih.cz, 1. února 2013, autor: Petr Čmerda

Přestože jsem byl za život pouze dvakráte v Dánsku, mám pocit, že díky severským detektivkám znám sever Evropy (včetně Skandinávie) jako své boty. Proto je celkem úleva, že nás nový a zároveň nejstarší příběh komisaře Holeho zavede do daleké a horké Austrálie…

Netopýr (v originále Flaggermusmannen) není jen prvním příběhem tohoto detektiva, ale také vůbec první publikovanou knihou Jo Nesbøa, díky níž se okamžitě dostal do povědomí široké masy milovníků detektivek a thrillerů. Ovšem v Čechách poprvé nevychází. A protože jsem chtěl být ve své recenzi poctivý, sehnal jsem si i tento překlad. Ne, nečetl jsem obě verze, jen jsem srovnával vybrané pasáže, které mě zaujaly. Zatímco překlad Marka Pavky je poplatný tomu, že vychází z německé verze a je tedy germánsky hranatý, překlad Kateřiny Krištůfkové je naopak zaoblený a plyne a bublá bez větších potíží korytem příběhu…

Ale od začátku… Netopýr oficiálně vychází 18. 2. 2013 v nakladatelství Kniha Zlín a to jak v tištěné, tak v elektronické verzi. Jako e - čtenář samozřejmě tuto nakladatelskou politiku vítám, už proto, že je v Čechách ojedinělá. Jsme přesvědčen, že si tyto dva formáty nekonkurují, ba naopak. Z mého pohledu je právě tento žánr pro elektronické zpracováni naprosto ideální a nebudu zastírat, že tištěnou knihu bych si prostě nekoupil, ale maximálně si ji půjčil v knihovně. Ovšem budu-li mít možnost si knihu koupit jednoduše na jedno kliknutí - což pro mě primárně znamená v iBook Store, navíc s pocitem, že jsem proti tištěné něco ušetřil a navrch s, pro někoho možná naprosto iracionálním a značně relativním, pocitem, že jsem ušetřil nějaký ten strom a nezatížil svět další „uhlíkovou stopou“ - nebudu váhat.

S norským kriminalistou Harrym Holem jsem měl tu čest se již jednou setkat, ale setkání to bylo nepříliš povedené. Ani si již nepamatuji titul - ale pamatuji si, že jsem knihu po několika stránkách znechuceně zavřel a následná vlna úspěchů knih Jo Nesbøa v našem českém oudolíčku mě ponechávala chladným.

Ale musím uznat knize Zlín, že její povedené a chytré promo ve mě nakonec probudilo zvědavost a řekl jsem si, že bych se na toho nesympatického opilce mohl podívat ještě jednou. A jak jinak nejlépe začít, než prvním příběhem… tedy od začátku. A když mi navíc v mém Kindlu přistála reding copy Netopýra přesto, že jsem nakladatele upozornil na svou nechuť k tomuto otrapovi, pustil jsem se poctivě do čtení.

Nevím, jak se k australskému tématu Jo Nesbø dostal - zda tak, že trávil svá studentské léta surfováním u australských břehů, nebo zda pracoval jako Karel May a vše si vycucal z palce (tedy internetu), ale je nutno říci, že norská verze "Klokanova", je útulně bordelářská, příjemně vyhřátá, plná potrhlých individuí, z nichž tu a tam lezou moudra a že veškeré zlo tu má tak nějak folklorní příchuť. Tou ostatně zavání i motiv všech vražd. Celé se to čte v příjemném tempu, a aboriginské vsuvky dodávají příběhu podmanivě mystický podtext. Kdesi v hlavě vám při čtení drnčí didgeridoo, v kuchyni šramotí termiti a v temných koutech číhá zlý had Baburr či ještě hůře - netopýří muž… Jo Nesbø dokáže být ironický, umí vypointovat drobné situace, u kterých se chutí zasmějete, umí vás napnout a umí vám vlézt do hlavy a štrachat se ve vašich emocích. Ovšem občas jeho snaha přiblížit vám cizí a exotickou zemi získá příchuť nechtěného chytrolínství, ale není to nic nepřekonatelného.

Tohle ovšem platí v době, kdy je Harry natolik svatý, že nepije. S první skleničkou přichází pro mě nezajímavé a naprosto kontraproduktivní pasáže. Nevím, proč má spisovatel tendenci se v těchto stavech takhle nípat, proč je natahuje jako vyvanulou žvejkačku, proč svého hrdinu nutí dělat tak divně protivné věci. Nevím, možná je to realisticky drsné, snad drsně symbolické, nebo symbolicky freudovské - nevím, a tyto pasáže jsem přečet se sebezapřením. Pokud je Harry Hole takovým v těch dalších dílech - a mám pocit, že v dosti recenzích jsem se setkal s tím, že právě tato vlastnost je vyzdvihována jako ta charakterizující a jako právě ta "in“, tak nevím, zda mám další díly chuť číst. Na druhou stranu to, že spisovatel dokáže být ke svým postavám nemilosrdný, že ty, které jste si během krátkého času oblíbili vám rozčtvrtí, utopí či oběsí naopak knize dodává nečekanou šťávu…. Aha, a jak to vlastně s tím Freudem mám asi já… :-)

Takže to shrňme - fanoušky kniha jistě potěší, neználky mého typu může přinutit se pokusit číst příběhy další. Až na drobné výhrady je to napínavé a drápky to do mozku zatne. Pokud si budete knihu náhodou zrovna číst cestou k protinožcům, věřím, že budete mít cukání najít v Sydney Green park a poohlédnout se po Josephovi. Budete ho hledat snít, opřeného o lavičku. A možná ho budete hledat mezi mraky…

ps
A pokud chcete vědět proč Harry Svatý - inu, najděte si ten fórek v knize sami :-)

Kde rostou divoké růže a netopýr věští smrt

Martinus.cz, 28. ledna 2013, autorka: Dita Kristanova

Kniha Zlín vydává první ze série knih s detektivem Harrym Holem Austrálie je jiná, vyrostla z jiných kořenů, a ač kolonizována Angličany i jejich vězni, stala se specifickou kulturou, kde se promísilo původní obyvatelstvo s nově příchozími. Do země klokanů míří také Harry Hole, hlavní hrdina Nesbøhodetektivních románů. Je nalezena mrtvá norská dívka a detektiv osloské policie přijíždí, aby tento složitý případ řešil.

Netopýr je Nesbøho literární debut, spisovatel jím nastartoval sérii detektivních románů, které jsou spojeny postavou vyšetřovatele alkoholika Harryho Holea. Kniha vyšla česky již jednou, ale zapadla bez povšimnutí. Velký dík patří Knize Zlín za to, že norského autora revitalizovala. Ocenit bychom měli hlavně vynikající překlady Kateřiny Krištůfkové, které jsou na jedné straně poetické, na druhé však neopomínají drsný jazyk prostředí, v němž se obvykle Harry pohybuje. V Nesbøho prvotině navíc upoutají slovní hříčky v souvislosti s vyslovováním detektivova jména.

Kniha s sebou přinese to, co fanoušek Nesbøho příběhů už čeká: detektiv a krásná žena, vražda, vyšetřování, několik falešných stop, za nimiž se Harry Hole žene jako lovecký pes, rozhovory s vrahem, jímž je samozřejmě ten nejméně podezřelý.

Zároveň také uvidíme to, co už také známe – poměrně drsné způsoby provedení vraždy, v případě několika hrdinů dokonce jde až o divadelní ztvárnění smrti – jako by vám ji někdo zaranžoval přímo na jevišti a vy na to jen nevěřícně koukali. Na druhou stranu honění vraha a jeho dopadení připomíná akční film, je to rychlé a napínavé a představíte-li si to – je to až nereálné. Přesto se to děje, jako by Nesbø porušoval určité zažité scénáře. Nemusíte vraha pronásledovat jen v autě. Šílená honička může mít zcela jinou tvář.

Harry neumí stát v koutě, a ačkoli je v Austrálii jen formálně, dá do svého vyšetřování opět osobní nasazení. V románu čtenář vidí příčiny jeho alkoholismu, přesto ani Netopýr neodhalí prapočátek – detektiv pije už v době, kdy umírá jeho kolega. Proč? Jaký temný démon osedlal jeho duši? Snad Nesbø nakonec na tuto otázku odpoví v nějakém z dalších románů.

V Netopýrovi kromě honění vraha vylézají na povrch i další skryté rozměry textu – až kulturněantropologickou studii připomínající rozbor původních obyvatel – Austrálců. Harry poslouchá jejich legendy, které jsou odlišné od toho, co zná západní civilizace.

Přesto je v nich patrné jakési zasvěcení, zrání, přerod chlapce v muže. Člověk by čekal, že tímto zasvěcením projde i hlavní hrdina, ale jeho osud spíše připomíná legendu, která je mu vyprávěna. Legendu, v níž netopýr značí smrt.

Poslední věc, na kterou je třeba upozornit, je hudba. Rockeři už si všimli až postmoderního propojení s různými kapelami a zpěváky, které provázejí sympatického detektiva. Já se v hudbě nevyznám: nicméně tady (ač neznalec) jsem slyšela knihu zpívat. A zajímavé je, že to nebylo nefunkční, naopak zcela to korespondovalo s osudy hrdinů. Velmi nenásilně, ale přesto. Nemůžeme tedy pak na Nesbøho romány pohlížet jednostranně jako na laciné detektivky, je to koláž, která nám jako mozaika představuje různé střípky tohoto světa. A některé se barevně blyští na slunci, jiné krásně znějí a jiné se ostře zabodávají do kůže jako chladný mráz.

Hlavní hrdinové detektivek jsou vždy nějakým způsobem úchylní, přesto tady je něco zvláštního. Alkoholismus hlavní postavy je sympatický. A čtenář má chuť se za detektivem vypravit do Austrálie, jít s ním do mořského akvária a pak na pivo. A k tomu celou dobu poslouchat Nicka Cavea.

Jo Nesbo: Netopýr

Monicqa.sk, 28. ledna 2013, autorka: Monika Zbínová

Ani na chvíľu som nepochybovala, že aj prvá kniha o detektívovi Holeovi – Netopýr – bude mať čo ponúknuť. Netypicky vás zavedie do exotickej Austrálie, takže ak očakávate povestnú severskú atmosféru, tá na vás počká v ďalších dieloch. Počas mrazivých mesiacoch však bolo príjemné ocitnúť sa v teple, pri mori, popíjajúc ľadové drinky.

V austrálskom Sydney sa odohrá vražda nórskeho dievčaťa a Harry Hole má pomôcť pri vyšetrovaní miestnemu policajnému tímu. Zmena prostredia má Harrymu pomôcť dostať sa z psychických problémov, keďže pod vplyvom alkoholu zapríčinil smrť svojho kolegu. Harryho parťákom sa stane sympatický Andrew, ktorý ho zoznamuje so svojimi známymi a životom na tomto kontinente. Vyšetrovanie ukáže, že majú do činenia so sériovým vrahom a musia sa poriadne ponoriť do prostredia pasákov, drogových dílerov, prostitútok, transvestitov, ale aj cirkusantov a boxerov. Netopier je v Austrálii symbolom smrti – a tá číha na každom kroku.

“Mluvíte jako člověk, který si myslí, že musí bojovať s celým světem. Ale pokus aspoň občas neskloníte meč, budete mít unavené paže a nedokážete se bít dál.”

Premýšľala som nad tým, čo robí Nesbove knihy zaujímavými. Prišla som na to, že čítať Nesba je ako piť obľúbené víno. Je to ako sadnúť si do auta k dobrému priateľovi a nechať sa ním previezť po neznámej krajine. Nie je to len o príbehu, jeho knihy nie sú len o riešení vrážd, nie sú len o zaujímavej postave hlavného detektíva. Nesbo ide ešte ďalej – ponúka otázky o živote a o smrti.

“Pravda je relativní. Pro ty, kdo to sami nezažili, není snadné pochopit, co dokáže s člověkem provést extrémní zátěž. Máme soudní psychiatry, kteří se snaží vytvořiť linii mezi nemocnými a kriminálníky, a ti si ohýbají a překrucují pravdu tak, aby se vešla do jejich teoretického modelového světa. Máme právní systém, který, jak můžeme přinajlepším doufat, odstraní z ulice toho či onoho desperáta, a máme novináře, kteří by byli rádi považováni za idealisty, protože šplhají vzhůru s tím, jak odhalují u ostatních porušování pravidel, čímž podle svého názoru hájí jakousi spravedlnost. Ale pravda? Pravda je, že nikdo z pravdy nežije, a proto se o ni také nikdy nezajím. Ta pravda, kterou si vytváříme, představuje pouze souhrn toho, co lidem prospívá, vyvážený tím, jakou moc dotyční mají.”

Pre tých, čo už prečítali nejednu Nesbovu knihu, bude zaujímavé pozrieť sa pod pokrievku Harryho psychiky. Je skvelé, že Nesbove knihy netreba čítať chronologicky, pretože na seba nadväzujú len tenkými nitkami Harryho osobného života. Predsa je však dôležité poznať, ako sa to všetko začalo a pochopiť pohnútky jeho konania aj v ďalších knihách.

Recenze: Jo Nesbø – Netopýr

Severskedetektivky.cz, 20. ledna 2013, autor: R. N.

Nevím jestli je to dobře nebo špatně, ale Netopýr je stejně návykový, jako ostatní Nesbøho knihy.

Trochu jsem měl strach, když jsem pro web www.severskedetektivky.cz získal k recenzi knihuNetopýr. Obával jsem se, že nebude tak dobrá, jako ostatní knihy, které jsem už měl tu čest od Nesbøho přečíst. Pokládám totiž Nesbøho za možná nejlepšího žijícího autora severských detektivek. A obával jsem se také, že mě příběh Netopýra prostě bude nudit. Měl jsem za to, že Kniha Zlín, které mimochodem ještě jednou za náš web děkuji za poskytnutí reading copy, vstupuje trochu na tenký led. Vždyť Netopýr u nás už jednou vyšel a nakladatelství Moba si jeho špatným překladem z němčiny a špatnou redakční úpravou, neudělala u čtenářů zrovna nejlepší pověst (a až v posledních letech si ji u mnoha čtenářů severských krimi získala nazpět). Dokonce se ozývaly hlasy, že ani příběh nebyl v porovnání s Nemesis, Spasitelem čiSněhulákem tak silný.

Nad Netopýrem se tedy vznášel opar předchozí neúspěchu. A jelikož Kniha Zlín slavila se vzkříšením Nesbøho doslova megaúspěch, tak bylo zajímavé, jak si poradí i s tímto oříškem, tedy s vydáním první Nesbøho knihy. Navíc Netopýr vyšel už v roce 1997, tedy pět let předNemesis. A navíc začínala Nesbøho knihy provázet ta pověst, že každá jeho kniha je lepší a lepší. Logicky by tak člověka napadlo, že jeho první kniha byla vlastně nejhorší ze všech, které zatím napsal. Logicky by to bylo uvažování správné, ale v reálu naštěstí mylné.

Už po přečtení prvních stránek Netopýra jsem si uvědomil, že mé obavy byly zbytečné a že je to dobré ... že je to sakra dobré! ... že prostě opět čtu toho skvělého Nesbøho. Toho Nesbøho, který mě nutil hltat každou další stránku jeho knihy. Kvůli kterému jsem v noci před usnutím přemýšlel, jak bude jeho kniha pokračovat, co se stane na další stránce a kdy a proč bude jeho hrdina Harry Hole zase namol.

Rád bych se tu s vámi podrobněji podělil o zážitcích ze čtení této knihy, ale nechci nikomu kazit radost z jejího budoucího čtení. Jakýkoliv byť jen malý náznak by vám mohl napovědět, kdo bude v knize oběť a kdo vrah. Proto už budu raději mlčet. Počkejte si na 18. února, to vás Harry Hole zavede do vzdálené Austrálie, kde se mimo jiné dozvíte něco o historii nejmenšího kontinentu a také o jeho původních obyvatelích Austrálcích. Dozvíte se i další zajímavosti z Harryho života a snad se vám trochu více podaří pochopit jeho složitou osobnost. On vás za to odvděčí například svým typickým ironickým humorem a párkrát se i popere. Zkrátka znovu se setkáte se svým starým známým norským policistou a s napínavým příběhem, který vás nebude nudit!

„Číšníci jsou tu jako planeta Pluto,“ konstatoval Andrew popuzeně. „Obíhají úplně na periferii, objevují se pouze každých dvacet let, a i pak je nemožné je spatřit pouhým okem.“

----

Sedím tady v baru, pomyslel si Harry, a poslouchám transvestitu, který mi přednáší o australské politice. Najednou se tu cítil stejně tak doma jako Harrison Ford v barové scéně ve Hvězdných válkách.

----

Harry se snažil přemluvit Andrewa, aby šel s ním, ale ten se postavil na zadní a prohlásil, že to je mrhání drahocenným časem, který může lépe strávit před televizorem.

„Nežertuju, Harry, koukání na televizi dodává sebedůvěru. Když vidíš, jak jsou prakticky všichni lidi v televizi hloupí, cítíš se sám chytrý. A vědecké výzkumy dokazují, že lidi, kteří se cítí chytří, dosahují lepších výsledků než ti, kteří se cítí hloupí.“

Sečteno a podtrženo - Netopýr je skvělý!

R. N.

Dotaz k produktu Netopýr

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Červenka (audiokniha)

Červenka (audiokniha) (Harry Hole #3)

Čte Hynek Čermák. 3. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Neústupný detektiv se potýká s tragickým dědictvím norské minulosti, zradou ve vlastních řadách, abstinencí i…

Magnetická záložka Jo Nesbø

Magnetická záložka Jo Nesbø

Každý fanoušek Harryho Holea ocení speciální záložku do svých oblíbených detektivek. Lze ji snadno magnetem připnout na stránku knihy a navíc je oboustranná.

Policie (paperback)

Policie (paperback) (Harry Hole #10)

10. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Na místech, kde bylo v minulosti spácháno několik vražd, jež nebyly objasněny, jsou nalezeni mrtví policisté, kteří tyto zločiny tehdy…

Přízrak

Přízrak (Harry Hole #9)

9. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Harry Hole se po třech letech strávených v Hong Kongu vrací domů do Norska, nejde ovšem o žádnou zdvořilostní návštěvu. Po příletu…