Miovo blues (paperback) | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Sněhulák
  • Purity
  • Jo Nesbø - box
  • Ulice Zlodějů
  • Vánoční dárky z KNIHY ZLIN
  • Hořící stromy
  • Jak číst současné umění

Miovo blues (paperback) (Martin Benner #2)

Cena:
259 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-495-3
Překlad:
Luisa Robovská
Datum vydání:
01. 11. 2016
Počet stran / vazba:
354/brožovaná

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 189 Kč)Přehled všech našich e-knih

Palmknihy eReading iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Miovo blues (paperback)

Kde je Mio? Co se vlastně stalo poslední den u Mia ve školce? Martin Benner je proti své vůli zatažen do pátrání po čtyřletém zmizelém chlapci. Dokud ho nenajde, nenechá ho bezohledná mafie na pokoji. Martin zoufale sleduje minimum stop, které má k dispozici.

Ovšem Miovo zmizení není jeho jediný problém. Musí také zjistit, kdo se ho snaží usvědčit z vražd, které nespáchal. Jeho paranoia den ode dne roste. Kdo může sledovat každý jeho krok, aniž by byl sám vidět?

Honba za pravdou ho postaví před děsivé dilema: Může zachránit Mia a zároveň sám sebe? Anebo bude muset zemřít další člověk, aby měl konečně klid?

Miovo blues začíná tam, kde skončil dramatický thriller Lotosové blues.

Lotosové blues i Miovo blues jsou naprosto úchvatné knihy, jedinečné způsobem vyprávění, a Kristina Ohlssonová si jimi upevnila pozici jedné z nejzajímavějších spisovatelek na poli švédské krimiliteratury.“ — Berlingske, Dánsko

Lotosové blues i jeho pokračování Miovo blues připomínají spíše knihy amerického spisovatele Jamese Ellroye než švédský styl Henninga Mankella a spol.“ — Jyllands-Posten, Dánsko

„Kristina Ohlssonová dokáže napsat příběh s takovou elegancí, jaké její švédští kolegové nejsou schopni dosáhnout. (…) Je to po všech stránkách skvělý příklad osvěžující zábavy nejen na prázdniny.“ — Ekstra Bladet, Dánsko

Úryvek: Miovo blues (paperback)

Recenze: Miovo blues (paperback)

Miovo blues - novinka "Stiega Larssona v sukni"

Chrudimka.cz, 13. října 2016, autorka: Tereza Špetlíková

Jste smutní, že už nevyjde žádná dalšíDívka, která...“, protože její autor je už bohužel po smrti? Oblíbili jste si jeho trilogii, kterou zpracoval nejen švédský, ale i americkým filmový průmysl, stejně jako tolik jiných? Možná ještě neznáte dívku, které se přezdívá "Stieg Larsson v sukni". Možná je to škoda.

Řeč je o dívce, resp. mladé ženě, která stejně jako Stieg pochází ze Švédského království a jejíž jméno je Kristina Ohlssonová. Ve svých třiceti letech se v literárním světě uvedla prvním, velmi povedeným thrillerem s názvemNechtění (česky kniha vyšla 2013). Tato její prvotina se u nás nedávno dočkala i své audiopodoby (recenzi na ni najdete zde). Jelikož se jedná o poměrně plodnou autorku, v češtině si od ní můžete přečíst již osm různých knih, všechny z žánru Detektivky nebo Thrillery.

Její zatím poslední knihou je druhý a současně i závěrečný díl série s Martinem Bennerem s názvem Miovo Blues (recenze prvního dílu s názvem Lotosové Blues k dispozici zde).

Miovo Blues začíná stručným shrnutímLotosového Blues, což je dobrá zpráva nejen pro ty, kdo první díl nečetli, ale i pro ty, kdo ho četli, ale možná už trochu pozapomněli některé detaily či souvislosti. Hlavní postavou je advokát Martin Benner, pohledný mulat a sukničkář. Má vlastní úspěšnou praxi, vlastní kancelář, kterou sdílí se svou kolegyní a "skoro" partnerkou Lucy. SLucy spolu dřív chodili, později ale už jen občas spali nebo obědvali. A samozřejmě pracovali. Jejich vztah se změnil po nedávném únosu jeho neteře Belly, kterou po smrti sestřiny rodiny adoptoval, a najednou spolu bydleli všichni tři.

Martin, ač povoláním advokát, se v první části thrilleru nechal neodbytným bratrem oběti přimět k tomu, abyposmrtně očistil jméno usvědčené pětinásobné vražedkyně "Sary z Texasu". Když případ otevíral, netušil, že vlastně jen náhodou šlápl do vosího hnízda, což způsobilo začátek mnoha nepříjemných událostí, které čítaly nejednu vraždu, policejní výslech a nakonec únos jeho adoptované dcery. V závěru prvního dílu se s Martinem spojil Lucifer, muž, který byl strůjcem veškerých problémů, a dal mu úkol. Pokud by ho Martin, toho času podezřelý z několika vražd, splnil, nemusel by se obávat alespoň o bezpečí svých nejbližších. Ten úkol zněl: Nalézt Mia, Luciferova syna, který se ztratil po sebevraždě jeho matky, Sary z Texasu.

Hlavní téma sériové dvojky je tedy nasnadě: Hledá se Mio. Jak zmizel z oplocené zahrady školky, aniž by si toho kdokoli všiml? Žije ještě? Nebo ho zabila jeho vlastní matka po tom, co se jí podařilo uprchnout z vězení, a následně sama spáchala sebevraždu? Pokud ne, kde je Mio teď? Podaří se ho Martinovi nalézt a přežít? Zachránísvou rodinu?

Začínat číst novou knihu je vždy vzrušující. Těšit se, co nového přinese, jaké budou postavy, příběh a jeho atmosféra. Začínat s další knihou série nebo s knihou kde se objevují stejné hlavní postavy, je ale ještě lepší. Ke vzrušení z nového se přidává ještě příjemný pocit důvěrné známosti a radosti z opětovného setkání se starými přáteli, jejichž výhodou je, že na vás, oproti těm skutečným, počkají, až na ně budete mít čas, a navíc se jejich život bez vás nikam neposouvá.

Jak dokazuje dosavadní autorčino dílo, nejspíš i ona má, stejně jako já, série v oblibě. Kromě toho je z jejího díla zřejmé, že ráda uvažuje, kombinuje a filozofuje prostřednictvím svých postav, resp. jejich konání. Stejně jako Martin, i my se možná často a i s těmi nejbližšími bojíme sdílet své strachy nebo noční můry. Možná proto, aby se pak obavy nestaly pravdivější, než jsou v našich představách. Nebo si jako sama autorka všímáme, že určitě nejen ve Švédsku, ale i u nás lidé mají předsudky, a když vidí muže tmavší pleti, byť očividně dobře situovaného, očekávají potenciální problémy. Nebo se jako Martin přesvědčujeme, jak důležité jsou kontakty (choďte na večírky!). Jako pozorný čtenář jsem rovněž zaznamenala větu, kterou autorka použila zde, ale také v Nechtěných: „Děti se neztrácejí samy od sebe. Ztrácejí je dospělí, kteří na ně nedávají dostatečný pozor.“ a která očividně ukazuje na její názor ohledně viny v případě, že dojde ke zmizení dítěte.

jaké je tedy Miovo blues? Jedním slovem strhující. Opět obrovsky čtivý příběh plný dialogů, který je (opět) protkán částmi přepisů rozhovorů, které tvoří zajímavé a neobvyklé dějové části, jež zabíhají i do různých časových rovin (Martin svůj příběh zpětně vypráví novinářce). Lotosové i Miovo blues neustále graduje. Kapitolu po kapitole. Není možné přestávat číst, protože autorka koncem každé kapitoly naznačuje, že hned na další stránce dojde k něčemu objevnému nebo zásadnímu. A své sliby plní. Příběh sám o sobě je poměrně složitý, lépe řečeno velmi propracovaný. Kombinuje obrovské množství dílčích situací a osudů, jež se v konečném důsledku propojí. Některé části jsou na první pohled až trochu přitažené za vlasy, ale autorka si nakonec se všemi s uspokojivým vysvětlením poradí.

Na Martina je toho hodně. A to už odmalička. Ačkoliv se vypracoval, má mnoho prostředků a úspěšnou praxi, dohání ho tajemství z minulosti, které mu nedává spát. Netuší, jak vrátit život do starých kolejí, ale bez Mia nebo aspoň bez informace, co se s ním stalo, se asi neobejde. A tak mu nezbývá, než se pustit do práce. Pomůžete mu? Čeká na vás ve svém blues...

93 %

Miovo blues

iDnes.cz, 7. října 2016, autorka: Alena Slezáková

Po Lososovém blues z pera Kristiny Ohlssonové vydává Kniha Zlín její pokračování dramatického příběhu stockholmského advokáta Martina Bennera.

Má dva problémy: musí najít zmizelého čtyřletého chlapce Mia, aby se zbavil pronásledování ze strany mafie, a přesvědčit policii, že vraždy, ze kterých je podezřelý, nespáchal. Pokud Mia nenajde, hrozí otec dítěte, tajemný Lucifer, že unese advokátovu dceru. Miovo blues má všechny kvality, jichž umí Ohlssonová perfektně využít: napětí, spád, dobrou stavbu bez nelogičností i zbytečných odboček a nečernobílé charaktery.

Kniha varující, že dávné hříchy člověka dřív či později dostihnou, by byla elegantní jako róba od Diora nebýt častých překladatelských prohřešků proti češtině (rozhodnul místo rozhodl, abysme místo abychom apod.). Ale za to autorka nemůže.

Najde advokát konečně pravdu?

Vaseliteratura.cz, 14. září 2016, autorka: Sabina Huřťáková Hašková

Napínavý severský detektivní román nás zavede do Švédska, kde svérázný advokát Martin Benner pokračuje ve svém životním případu. Mladý muž, jehož můžeme znát z knihy Lotosové blues, se opět pouští do pátrání. Ač se částečně případ v prvním díle uzavřel, mnoho otázek zůstalo nevyřčeno. Najde na ně konečně odpovědi?

Martin Benner se stále zmítá v nejistotě. V prvním díle této dvoudílné série, Lotosovém blues, se dozvěděl částečnou pravdu o ženě, která byla obviněna z pěti vražd. Sara Tellová, známá pod přezdívkou Sara z Texasu, byla obviněna ze dvou vražd spáchaných v Houstonu a tří ve Švédsku. Přestože nejprve tvrdila, že je nevinná a nic o mrtvých neví, při následujícím výslechu se ke všemu přiznala. Měla malého synka jménem Mio. Saře se podařilo z vězení uprchnout, ale hnána strachem, že bude ze všech vražd usvědčena a uvězněna, spáchala sebevraždu. V ten samý den se ze své školky ztratil její syn Mio. Kam zmizel? Unesla ho jeho vlastní matka a zavraždila, než spáchala sebevraždu, nebo ho předala důvěryhodné osobě, která se o něj mohla postarat? Anebo unesl Mia někdo úplně jiný a chlapci teď hrozí nebezpečí? A jak vůbec Mio vypadal? Kam se poděly všechny jeho fotky z policejních spisů?

Benner se pustil do pátrání poté, co ho v prvním díle navštívil v kanceláři nedůvěryhodný muž a žádal po něm očištění Sařina jména. Tvrdil, že je její bratr a má důkazy o tom, že je Sara nevinná. Benner se nejprve k případu nechtěl znát, ale když do dokumentace nahlédl, zjistil, že ho to zajímá. Přijal proto žádost Sařina bratra jako výzvu a pustil se do pátrání. Již v prvním díle pochopil, že se zamotal do nechutné mafiánské mašinerie, která ho stahuje k zemi. Uvědomil si, že pokud chce zachránit život svůj i svých blízkých, musí najít na všechny otázky správnou odpověď. Částečně se mu to povedlo. Zůstalo však ještě mnoho těch, na které je třeba odpověď najít. To, že se dozvěděl pravdu o Saře, ještě neznamená, že je volný.

Když už si Benner myslel, že je po všem, dostal nový výhružný telefonát. Jeho dcera a přítelkyně budou uneseny, pokud nebude nadále spolupracovat. Záhadný muž, o kterém se domníval, že je obávaným Luciferem z prvního dílu, po něm žádal jediné – Benner má najít Mia. Jenže to nestačí. Martin Benner dobře ví, že i když najde Mia, pořád je nespravedlivě obviněn ze dvou vražd, které nespáchal. Kdo se je na něj snaží hodit? A proč se záhadně ztrácejí skutečné důkazy, zatímco falešná obvinění se jen rojí? Mají snad pachatelé své lidi mezi policií? Navíc u dvou vražd nezůstává a mrtvých kvapem přibývá. Mrtvých, které má údajně na svědomí sám Benner…

I když byl můj úvod poněkud delší, bylo to nutné. Obě knihy, Lotosové a Miovo blues, totiž spolu tak těsně souvisejí, že je nelze popsat jednodušeji. Děj obou knih je vzájemně propletený a to, co začíná v prvním díle, je ve druhém ukončeno. Autorka rozdělila obě knihy tak, že se jedná o dva zdánlivě oddělené příběhy. Opak je však pravdou. Je to vlastně příběh jedné rodiny a jednoho nebezpečného mafiánského bosse, který hýbe světem.

Autorka opět využívá kratších svižných kapitol, kde vždy opatrně odhalí jen to, co je v danou chvíli důležité. Naznačí sice, jak by to mohlo být dál, ale myšlenku nedotáhne do konce, takže čtenář zůstane napnutý až do samého závěru. Knihu navíc rozděluje na jednotlivé části, z nich každou načíná rozhovorem Martina Bennera s novinářkou (v prvním díle novinářem), který má celý neuvěřitelný případ zaznamenat a zveřejnit v případě, že by Benner přišel o život. Tento rozhovor vždy naznačí, co nás v dané části čeká, ale neprozradí mnoho. Čtenář se proto pozitivně naladěný a motivovaný rychle pouští do dalších stránek.

Celý příběh je hodně zamotaný a komplikovaný. Objevuje se v něm čím dál více mrtvých, podezřelých i pachatelů. Přesto se dá při troše pozornosti odhalit pravda dříve, než se k tomu odhodlá autorka sama. Já jsem si tentokrát pachatele a důvod tipla celkem dobře, i když o celé zápletce jsem samozřejmě neměla ponětí, dokud jej autorka nevysvětlila.

Miovo blues se čte stejně jako první díl velmi dobře. Je napínavý, řekla bych doslova strhující a nedá se odložit. Vtáhne do děje okamžitě po přečtení prvních stránek a autorka opět bravurně kombinuje popisy a trefné rozhovory, takže udržuje čtenáře bdělého až do samého konce. Závěr je velmi emotivní, ale není nijak přehnaně protahovaný, což jsem ocenila. Ohlssonová mi opět dokázala, že je skvělá autorka, která dokáže zaujmout, uchvátit, napínat i děsit.

Recenze: Kristina Ohlssonová - Miovo blues

Severskedetektivky.cz, 20. srpna 2016, autorka: Veronika Černucká

„Miovo blues“ je strhující thriller s prvky klasické detektivky – hádanky, který má potenciál stát se letošní nejlepší knihou ve svém žánru. Ohlssonová je originální vypravěčka, která píše elegantně, kultivovaně a nadmíru čtivě. Z příběhu je cítit ženský rukopis a zaručuji vám, že ve vás vyvolá řadu smíšených emocí.

Švédka Kristina Ohlssonová (1979) vystudovala politologii a poté pracovala v řadě organizací zabývajících se mimo jiné i kriminalitou. Do světa literatury vstoupila v roce 2009, kdy vyšel její krimi román „Nechtění“. Ukázalo se, že v ní dřímá slibný talent, a pokud jste četli všechny její detektivky, určitě se mnou budete souhlasit v tom, že je knihu od knihy lepší. „Miovo blues“ právě vydalo nakladatelství Kniha Zlín a dovolím si tipnout, že se kniha stane bestsellerem.

Zajímá vás, v čem je Ohlssonová tak unikátní a dobrá? V první řadě její prózy vybočují z řady. Ohlssonová se nenechala svázat konvencemi a kašle na nějaké rady literárních kritiků. Je svá a rozhodně nejde po vyšlapaných cestičkách. Ačkoliv ji někteří recenzenti nazývají „královnou severské detektivky“, její příběhy jsou univerzální a severské u ní vidím pouze prostředí. „Miovo blues“ i předchozí díl „Lotosové blues“ nejvíce připomínají americké thrillery a umím si představit, že podle nich někdo nafilmuje kasovní trhák.

Autorka nepopírá svou ženskou stránku, a tak je „Miovo blues“ nadupané emocemi a myšlenkami vyvolávajícími neklid. Její úvahy o smrti vás nenechají chladnými, a protože její postavy nejsou černo-bílé, nebude vám dělat problém ztotožnit se i s největším záporákem. Ohlssonová měla také šťastnou ruku při výběru svého ústředního hrdiny. Advokát Martin Benner je Afroameričan s kořeny v Texasu, takže ve Švédsku vyčnívá už kvůli barvě své pleti. Navíc si libuje v luxusních věcech a všem dává najevo, že si je může dovolit.

Martin je de facto antihrdina, ale protože si uvědomuje, jaký je, a nijak to nezastírá, vzbuzuje sympatie. Mnohem horší by bylo, kdyby se choval hnusně, ale tvrdil o sobě, že je svatoušek. V něčem je opravdu odporný, ale existuje pár věcí, díky kterým ho budete považovat za hrdinu a klaďase. Ohlssonová boří všechny mýty a vy jí uvěříte, že vraždy je schopný kdokoliv. Mnozí zločinci se tady chovají jako gentlemani, drží slovo a naopak vás podrazí člověk, kterého považujete za přítele a svěřujete se mu.

Zápletka se točí kolem pátrání po čtyřletém uneseném chlapci Miovi. Nevýhoda čtení pouze této knihy je v tom, že jde o druhý díl, který úzce navazuje na díl předchozí. Jestliže jste „Lotosové blues“ nečetli, nevadí to, protože autorka vám na začátku velmi originální formou ozřejmí, co se stalo, ale bohužel nebudete cítit potřebu si předchozí knihu přečíst, což je velká škoda. Martin se pouští do pátrání a brzy je jasné, že tady jde o víc než o únos. Lidé v jeho okolí umírají a jemu se stahuje smyčka kolem krku. Martin se stává loutkou v rukách sadistického Lucifera a nedokáže pochopit, o co vlastně jde.

Všichni lžou, intrikují a Martin neví, komu může důvěřovat. S dějem plným akce a nečekaných zvratů koresponduje styl vyprávění. Ten je tak sugestivní, že cítíte, jak ubývá času a zlo je blíž a blíž. Ohlssonová v některých kapitolách využila formu dialogu v rámci novinářského rozhovoru a tyto pasáže ještě zrychlují už tak rychlé tempo. Stále je co řešit a tajemství se prozrazují postupně, takže nemusíte čekat až na závěrečnou scénu.

Stručně řečeno, „Miovo blues“ je kniha, na kterou by mohl být hrdý každý autor. Čtenáře nadchne a literární kritiky přesvědčí o tom, že to, co oni nazývají pokleslou literaturou, může být napsáno mnohem lépe než to, co je podle nich umění.

Hodnocení: 100 %

KRISTINA OHLSSONOVÁ – MIOVO BLUES – RECENZE

Z-kultury-i-nekultury.blogspot.cz, 18. srpna 2016

Asi každý někdy potřebuje delší nebo kratší pauzu od činností, kterým se věnuje, přestože se jim věnuje rád. Podobnou pauzu jsem v poslední době potřebovala i já pokud šlo o psaní na blog. Postupně mi ale blog začínal chybět, a tak jsem velmi uvítala nabídku na napsání recenze knihy Kristiny Ohlssonové Miovo blues, vydané v Kniha Zlín.

Miovo blues je pokračováním Lotosového blues a znovu se s něm setkáváme s právníkem Martinem Bennerem a jeho přítelkyní, rovněž právničkou, Lucy. V Lotosovém blues se Martin dostal k případu Sary Tellové, obžalované z pěti vražd, kterých se měla dopustit v Texasu a ve Stockholmu. Sara ovšem ještě před vynesením rozsudku spáchala sebevraždu a ve stejný den zmizel i její syn Mio.

Během Martinova a Lucyina pátrání se začalo objevovat mnoho nejasností a především jménem Lucifer, tajemný zločinec z Texasu, ze státu, ke kterému Martina vázal nejen případ, ale i fakt, že odtamtud pocházel jeho otec. Kromě nesrovnalostí se ale začaly objevovat i další mrtvoly, aby ve finále dostal Martin jednoznačný požadavek od Lucifera, kterého v životě neviděl – najít uneseného Mia.

V Miově blues se mrtvolami rovněž nešetří a příběh je nesporně poutavý, i když... chvílemi jsem postrádala Fredriku Bergmanovou a Alexe Rechta z předchozích knih Kristiny Ohlssonové, jejichž příběhy byly v mnoha směrech civilnější, ne vedené až na samu hranu uvěřitelnosti, jak je tomu u Miova blues.

Kristina Ohlssonová je ovšem skvělá vypravěčka, která se dokáže výborně vypořádat i s nástrahami příběhu, který by místy mohl působit, mírně řečeno, nevěrohodně, zvlášť zhruba pak v poslední třetině. Postavy Martina i Lucy jsou určitě většině čtenářů také blízké, vykreslené do leckdy podivných zákoutí jejich duší. I já jsem si na ně zvykla, ale pokud by se v autorčině tvorbě odehrál návrat k Fredrice Bergmanové, určitě bych se nezlobila. Podle švédských informací autorka letos vydala dvě nové, ale ke svým původním hrdinům se nevrací ani v jedné z nich. Ovšem ani k Martinovi s Lucy. Budeme se tedy muset nechat překvapit, co nám její další romány přinesou a jaké nové zvraty přinesou její další knihy.

Advokát Martin Benner stojí v novém románu současně proti mafii i policii

Neoluxor.cz, 17. srpna 2016, autorka: Michaela Doubravová

Dramatická životní zápletka stockholmského advokáta Martina Bennera pokračuje a přináší další překvapivé zvraty. V nové knize Kristiny Ohlssonové s názvem Miovo Blues (švédsky Mios Blues) se Benner společně se svou partnerkou Lucy snaží najít zmizelého syna Sary z Texasu.

Pokud tápete, kdo je Sara z Texasu, je na čase otevřít první díl této série – Lotosové blues. Pod mediální přezdívkou se skrývá mladá žena křivě obviněná z trojnásobné vraždy, která na útěku z vazby v zoufalství spáchala sebevraždu. Kam se však poděl její čtyřletý syn Mio? Ačkoliv podle policejních záznamů je chlapec mrtvý stejně jako jeho matka, Martin Benner shromažďuje důkazy, které svědčí o opaku. Pátrání po Miovi jej zavede zpátky do Texasu, do Dánska, ale i do vlastní minulosti plné stínů a utajovaných hříchů, které měly být zapomenuty. Největší bitvy se zpravidla odehrávají v nitru člověka.

Paranoia roste. Nejenže Martin nemůže věřit strážcům zákona, napětí panuje i v jeho vztahu k Lucy. Navíc lidé, s kterými je v kontaktu, jeden po druhém umírají a policie se mu snaží hodit na krk hned tři vraždy. Během pár týdnů se z bezúhonného advokáta stane psanec. Nesmí však ve svém úsilí polevit. Na splnění úkolu, ke kterému se zavázal mafiánskému bossovi, závisí nejen jeho svoboda a holý život, ale i bezpečí jeho blízkých. Za svou adoptovanou dceru Bellu by dýchal. Benner už dávno ví, že Sara Tellová je nevinná, teď ještě zbývá zjistit, kde se nachází malý Mio a především jakou roli v celém tom klubku záhad sehrál.

Každá z pěti částí románu Miovo blues je zahájena úryvkem rozhovoru s novinářkou Karen Vikingovou, jíž Benner svěřuje svůj zapeklitý příběh. O osudu Fredrika Ohlandera, který podobně zaznamenával vyprávění v předchozím díle, se v knize také dočteme. Stejně jako v Lotosovém blues se některé informace často opakují. Někdy repetice usnadňují čtenářovu orientaci v komplikované zápletce, jindy už působí nadbytečné. Nicméně tento styl vyprávění trefně ilustruje bludný kruh, v němž se Benner pohybuje. Pravdu má na dosah, ale neustále mu něco podstatného uniká.

Přestože závěrečné rozuzlení je po všem tom mistrně vystavěném, do dvou dílů rozvrstveném napětí možná trochu klišé, rozhodně si tato kniha zaslouží pozornost. Zvláště těch čtenářů, kteří ocení typicky temnou atmosféru skandinávského krimi thrilleru.

Hodnocení: 89 %

Přečetl jsem: Kristina Ohlssonová – Miovo blues

Poslepu.cz, 13. srpna 2016

Hlavní postavou knihy je opět Martin Benner – úspěšný stockholmský advokát, který ještě nedávno měl vše – úspěchy u žen, kariéru, luxusní život a skvělou nevlastní dceru. Jeho život se ale změnil a v Miově blues nacházíme Martina, žijícího ve značné nejistotě. Tajemný Lucifer mu vyhrožuje únosem dcery, pokud mu nepomůže najít jeho ztraceného syna Mia. Kromě toho musí Martin zjistit, kdo se mu snaží hodit na krk dvě vraždy, a zbavit se tak podezření z jejich spáchání. A aby toho nebylo málo, rád by zjistil, kdo je oním tajemným Luciferem – mafiánem, který mu od základu změnil život.

V knize se opět setkáme s postavami z Lotosového blues – Martinovou partnerkou Lucy, policistou Didrikem Stihlem či tajemnou Veronikou. Oproti předchozímu dílu mi ale přijde, že je celý příběh hodně postaven právě na osobě Martina Bennera (což není z mé strany kritika, ale konstatování faktu) a že se při čtení cítíme, jako bychom „seděli Martinovi v hlavě“. Z velké míry je to samozřejmě dáno tím, že Martin má opravdu velké potíže a neví, komu může či nemůže věřit (v jednu chvíli podezřívá i svou partnerku Lucy), proto Miovo blues stojí hodně na výkonu sólisty, a ne celé kapely.

Pokud chce Martin svůj život vrátit do starých kolejí, nezbývá mu, než se pokusit úspěšně se vypořádat se všemi výzvami, jimž momentálně čelí. Pustí se do pátrání a s postupem času překvapivě zjišťuje, že všechny události spolu souvisí víc, než se původně zdálo. A navíc by mohly souviset s něčím, co se v Martinově životě událo v dávné minulosti a dotýkat se jej tak víc, než by jej vůbec mohlo kdy napadnout. Martin se po malých krůčkách dostává k vytouženému cíli, ale pokud chce úspěšně proběhnout cílovou pásku a se vším zlem skoncovat, zdá se, že se musí současně vypořádat i s vlastní minulostí, které jej po mnoha letech dohnala.

Protože i v případě Miova blues Kristina Ohlssonová drží laťku, nastavenou v předchozím díle, doporučuji – obzvlášť, pokud se Vám líbilo blues lotosové – si určitě přečíst i blues Miovo. Knihy Kristiny Ohlssonové totiž mají spád, nenudí a mají dobře vystavěný příběh, který neobsahuje žádné nelogické odbočky či zvraty.

Kam zmizol Mio?

Orvokki.sk, 12. srpna 2016

Ani nie pred rokom som bola nadšená z ďalšej severskej krimi Lotosové blues. Jediné, čo mi kazilo radosť bolo nutnosť pokračovania. Ako to bolo so Sarou z Texasu sme sa síce dozvedeli, no akosi sa stratil jej syn Mio a na advokáta Martina, ktorý celú záležitosť vyšetroval, sa toho nahromadilo podozrivo veľa. Napríklad obvinenie z vraždy. A nie jednej. Žiaľ, nič nenasvedčuje tomu, že by s tým skutočný páchateľ chcel prestať.

Miovo blues prirodzene nadväzuje tam, kde končí prvý diel. Dokonca zostala zachovaná aj forma kapitol. Pred každou časťou je rozhovor s novinárom, avšak tentokrát ide o inú postavu, ako v minulom dieli. Frederik Ohlander je mŕtvy, pokračovanie chce objasniť Karen Vikingová. Mimoriadne oceňujem zhrnutie najdôležitejších scén Lotosového blues hneď na začiatku. Niektoré detaily som si presne nepamätala a rekapitulácia bola predsa len užitočnejšia, ako pripomínanie v priebehu samotného deja. Takto sme z jedného napínavého konca skočili rovno do napínavého začiatku druhej časti.

Martin Benner dostal ďalšiu neľahkú úlohu, tentokrát od samotného Lucifera. Nájsť Mia. Ideálne s čo najmenším zapojením polície do pátrania. Dá sa povedať, že aj jeho vzťah s Lucy sa dostal na novú úroveň, pretože teraz spolu prakticky bývajú. Po tragickej udalosti, pri ktorej zahynuli starí rodičia jeho adoptovanej dcérky Belly, sa snaží vrátiť život do normálnych koľají. Sám však tuší, aké je to beznádejné.

Štýl, tempo rozprávania i napínavosť ostali rovnaké, nevedela som sa dočkať  odhaľovania celého prípadu. Ako som už naznačila, ide i pokračovanie príbehu. Žiaden skok medzi osobami alebo v čase. Preto sa nič nezmenilo na forme, akou Kristina Ohlssonová čitateľovi poodhalí všetky tajomstvá. Ak vás bavilo čítať Lotosové blues, rovnako si užijete to Miovo.

Ale nejaké to prekvapenie si predsa len nachystala. Kým v jedničke bolo tak nejak jasné, akým smerom sa príbeh ponesie, Miovo blues obsahuje viac napínavejších zvratov v deji aj nečakaných odhalení. Na druhej strane mi prišli možno až trochu prehnané a prekombinované. Trochu.

Prvý diel ma oslovil aj preto, že všetko vyzeralo jednoducho. Na jednej strane Sara a jej brat, ktorý chce očistiť jej meno, na druhej strane advokát, ktorý to má dokázať. V druhom diely sa ukazuje, že výber Martina nebol náhodný a možno súvisí s jeho minulosťou. Ako to už býva, takou, na ktorú by sám najradšej zabudol.

Odporúčam si nájsť čas. Jeden, maximálne dva večery. Tých napínavých momentov je v knihe niekoľko a odchádzať v tom najlepšom by malo byť zakázané. Miovo blues je skvelé ukončenie dramatického thrilleru a svojim spôsobom mi je ľúto, že už sa s postavou Martina Bennera nestretnem.

Dotaz k produktu Miovo blues (paperback)

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Andělé strážní

Andělé strážní (Fredrika Bergmanová a Alex Recht #3)

V lesíku na stockholmském předměstí Midsommarkransen je nalezeno rozřezané a zahrabanétělo mladé ženy, kterou se podaří identifikovat jako studentku Rebecku Trolleovou, která už je dva…

Sedmikrásky

Sedmikrásky (Fredrika Bergmanová a Alex Recht #2)

V bytě na stockholmském náměstí Odenplan je nalezen zastřelený kněz s manželkou. Zdá se, že oba spáchali sebevraždu, nejprve muž a po něm i jeho žena. V dopise na rozloučenou kněz…

Lotosové blues

Lotosové blues (Martin Benner #1)

Venku lije jako z konve a do advokátní kanceláře Martina Bennera přijde zoufalý muž, který tvrdí, že jeho sestra potřebuje pomoc. Má to ale jeden háček. Jeho sestra je totiž…

Miovo blues

Miovo blues (Martin Benner #2)

Miovo blues začíná tam, kde skončil dramatický thriller Lotosové blues. Martin Benner je proti své vůli zatažen do pátrání po čtyřletém zmizelém chlapci. Dokud ho nenajde, nenechá ho…