Alex | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Ediční plán
  • Soutěž audioknihy
  • La Loba
  • Sleva knihy

Alex (Verhœven #2)

Cena:
299 Kč  269 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-230-0
Překlad:
Helena Beguivinová
Datum vydání:
10. 11. 2014
Počet stran / vazba:
315/vázaná
4.00 / 6870
ks

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 209 Kč)Přehled všech prodejců a našich e-knih

Palmknihy Kosmas eReading Martinus.cz RájKnih.cz iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Alex

Při únosu rozhoduje prvních několik hodin – už tak mizivá šance na přežití pak s postupujícím časem klesá prakticky k nule. Alex Prévostová, krásná, schopná a houževnatá pětatřicetiletá ošetřovatelka, miluje paruky. Jednoho dne ji unese přímo z ulice neznámý muž a uvězní ji v opuštěném skladišti, kde zinscenuje podivný způsob mučení, které pro ni chystá. Velitel Camille Verhœven a jeho pařížští detektivové se při pátrání po Alex nemají čeho chytit: chybí podezřelí i stopy. Naděje na její záchranu se kvapem ztenčují, Verhœven se o jejím záhadném osudu může až do hořkého konce jenom dohadovat. Závěrečná tragédie je zcela nečekaná.

Úryvek: Alex

Recenze: Alex

Detektivka Pierra Lemaitra cvičí se čtenářovými city

Zen.e15.cz, 6. února 2015, autor: Stanislav Šulc

Současná vlna obliby především skandinávských detektivek má pozitivní vliv na detektivkářské klima i v dalších zemích. Díky zvýšenému zájmu o krimi příběhy se stále více velmi dobrých spisovatelů pouští do tohoto žánru.

Platí to především pro Spojené státy americké a Francii. Z Ameriky například pochází globální bestseller Zmizelá od Gillian Flynnové, v zemi galského kohouta sklízejí mimořádnou odezvu detektivky Pierra Lemaitra. Nakladatelství Kniha Zlín vydala jeho román Alex, který je druhým dílem série o detektivovi Camillu Verhoevenovi. I čeští čtenáři tak mohou posoudit, jak mimořádný Lemaitre je.

Na rozdíl od skandinávských detektivek, které jsou sice čtivé a mnohdy brutální, ale zároveň vlastně konvenčními žánrovými kusy, Lemaitre jde dál. Na základně hloubkové analýzy žánru a jeho základních stavebních kamenů píše stejně jako Flynnová detektivky daleko sofistikovanější. Lemaitre v Alex podobně jako Flynnová ve Zmizelé polemizují se samotnou podstatou zločinu a statusu oběti.

Alex je krásná dívka, kterou unese tajemný muž. Zavře ji do klece v jakémsi opuštěném skladu. Občas si ji chodí vyfotit, odmítá s ní mluvit, ani ji nechce zneužít. Chce ji vidět chcípnout, jak sám říká. Unesenou dívku se snaží zachránit detektiv Verhoeven a celý jeho tým. Dokonce najdou i únosce, ale ten se raději zabije, než by jim prozradil polohu Alexina vězení.

Co když je to ale všechno trochu složitější. Co když je Alex ve skutečnosti někým úplně jiným a její únos je jen logickým vyústěním jejího dosavadního života? A kdo je vůbec Alex? Existuje taková osoba, nebo to je jen jedna z mnoha masek, které na sebe bere ústřední (anti)hrdinka?

Lemaitre knihu rozčlenil do tří částí. Kniha tak dostává podobu seriálu o třech epizodách, přičemž závěr každé funguje jako otevření dveří k novému dobrodružství; čtenář tak má pokaždé více nových otázek než odpovědí na ty staré. Zároveň se stále proměňuje čtenářův vztah k Alex. Lemaitre doslova emočně cvičí se čtenářovými sympatiemi a antipatiemi, charakter Alex neustále prohlubuje a tím komplikuje.

Přes značnou psychologizaci ale kniha stále zůstává detektivkou, protože klíčové je Verhoevenovo pátrání po Alex. Lemaitrův styl je v tomto románu daleko konvenčnější a střídmější (což je pro detektivky typické) než třeba v jeho poslední knize Na shledanou tam nahoře (česky vyšla před Vánoci). Doufejme, že postupně vyjdou i další knihy z této překvapivé série.

Alex

Vaseliteratura.cz, 23. ledna 2015, autor: Lukáš Loužecký

Nakladatelství Kniha Zlín vydalo velice zajímavý thriller, který nabízí mnoho nečekaných okamžiků. Jmenuje se Alex a jeho autorem je francouzský spisovatel Pierre Lemaitre. Francie za své hranice nevyváží příliš velké množství podobně zaměřených knih. Rozhodně se počtem nemůže rovnat severským či americkým velikánům. Ale občas vydají nějakou lahůdku, která si najde nemalý počet příznivců. Zářný příklad mám právě před sebou.

Jednoho temného dne je unesena pětatřicetiletá ošetřovatelka Alex Prévostová, která na první pohled každého zaujme svou oslnivou krásou. Mezi její největší libůstky patří paruky, které si chodí zkoušet a nakupovat do místního obchůdku. Tento koníček je pro ni velice praktický, protože ráda často mění vzhled. Od nečekaného uvěznění ji to však neochrání. Probouzí se v opuštěném skladišti, kde pro ni únosce připravil ohavné mučení s konečným cílem – smrtí.

Velitel pařížských detektivů Camille Verhœven se při pátrání po unesené ženě nemá čeho chytit. Důkazů je málo a ani svědkové nenabízejí příliš spolehlivé výpovědi. Naděje na záchranu mizí s každou přibývající hodinou. Policie vyvíjí maximální úsilí, ale někdy to prostě nestačí. Najednou přichází opravdu nečekaná zpráva a následné rozuzlení je ještě dramatičtější. Podaří se dívku najít živou? A jaký měl pachatel motiv k jejímu únosu?

Tento francouzský autor se dostal na český knižní trh teprve v loňském roce. Vedle brilantního thrilleru mu u nás vyšel i román Na shledanou tam nahoře, který zaznamenal veliký ohlas v zahraničí. Alex se může rovněž pochlubit nemalou oblibou. Dokonce vyhrál i prestižní cenu CWA International Dagger za nejlepší kriminální román roku 2013. Recenzovaná kniha je druhou částí z volné série, které vévodí detektiv Camille Verhœven. Prvotina se k nám prozatím nedostala, proto si na ni budete muset chvíli počkat.

Nejsilnější vlastností knihy je její nadměrná překvapivost. Děj nabízí originální prvky, které nejsou u většiny detektivek běžné. V podstatě se jedná o příběh složený z více částí, z nichž by každý mohl fungovat i samostatně. V půli knihy máte pocit, že již brzy musí být konec. Ale najednou se vše otočí naruby a začíná zcela nová zápletka. V podstatě se ukončí jedna story a začne úplně odlišná. Víc vám nemůžu prozradit, ale rozhodně se nebojte zklamání. Nudit se opravdu nebudete.

Další silnou stránkou jsou i hlavní postavy. Camille Verhœven je velice malého vzrůstu. Jeho výška nedosahuje ani stopadesáti centimetrů. I díky tomu si vypěstoval veliký cit pro odrážení vtíravých poznámek a stal se velice silnou osobností. Některé scény mohou díky jeho hendikepu působit lehce směšně, ale zároveň poskytují temným směrům knihy trochu humorného odlehčení. Polovina vyšetřování se odvíjí od jeho soukromého života a ztráty manželky při únosu. Bohužel ho nepřežila, a proto se z velitele detektivů stal zahořklý až agresivně jednající člověk. Únosům se z pochopitelných důvodů nevěnuje, ale tentokrát se bude muset přemoci. Pohled a působení tohoto jedince nabízí srovnání se severskou krimi. Především díky významnému vlivu jeho soukromí na případ a celkovému vykreslení jeho charakteristiky. Navíc bude po dlouhé době spolupracovat s kolegy, kteří ho výborně doplňují. Louise a Armand jsou sice jeho podřízenými, ale zároveň ho usměrňují správným směrem. Bez jejich obnoveného přátelství by možná kvůli depresím dopadl velice špatně.

Druhou zásadní osobou je Alex Prévostová, oběť únosu. Její scény se napříč kapitolami střídají s vyšetřováním. Mladá a nádherná žena ráda mění svůj vzhled a užívá si života. Najednou je z něj díky únosu vytržena a musí bojovat o holý život. Snese všechna ponížení, ale umřít ještě nechce. Po počátečním zmatení se rozhodně konat. Zažijete s ní chvilky utrpení a budete jí chtít pomoci. Kapitoly, které se jí věnují, jsou opravdu detailně a barvitě vykreslené. Únosce ji zavře v kleci, která visí ve vzduchu na provazu. Zároveň ji obšťastní nemilou společností krys. Postupně musí pochopit jejich záměry a díky tomu se pokusit bojovat o přežití.

V tuto chvíli jsem vám vykreslil polovinu příběhu. Ve druhé se děj zcela promění a v podstatě začínáme nanovo. Je velice těžké tuto část popsat, protože bych vám tím pokazil veškerý požitek. Prostě se musíte spokojit s tím, že vám překvapením možná vypadnou oči z důlku. Což by byla obrovská škoda, protože byste skončili se čtením.

Téměř každý den vychází nová detektivka či thriller. Většina je postavená na stejných základech a obsah je dost podobný. Na konci se nachází překvapivé rozuzlení, ale těžce vydobyté dlouhou četbou. Alex je zcela jiný. Ze začátku se sice tváří jako klasická forma tohoto žánru, avšak náhle vás vytrhne ze zasnění a několikrát profackuje. Na konci budete opravdu litovat, že jej nemůžete zapomenout a přečíst znovu. Velikou zvědavost ve mně vzbuzuje první díl série, kterého se snad v budoucnu rovněž dočkáme. Určitě by si to český čtenář zasloužil.

Ani černá, ani bílá

Iliteratura.cz, 27. prosince 2014, autorka: Jovanka Šotolová

Alex je pětatřicet, je pohledná a přitažlivá, baví ji strojit se a dokonce si právě zkouší v obchodě novou paruku. Večeří sama v restauraci a plánuje si, jak sbalí chlápka od protějšího stolu. Ale nechá to na jindy. Jenže o chvíli později ji cestou domů kdosi přepadne a unese. Jediný svědek surového únosu není schopný uvést žádné směrodatné údaje, dívku navíc nikdo nepohřešuje.

Případ unesené dívky dostane na starost komisař Camille Verhœven. Tento muž překvapivě malého vzrůstu – měří 145 cm – s tím ale má problém: jeho manželku, těhotnou, před pár lety přesně takhle unesli. A protože zásadový Verhœven nechtěl přistoupit na vydírání, jeho milovanou ženu nakonec zavraždili. Detektiv se s událostí dodnes nesrovnal. A teď mu přidělili tak podobnou kauzu! Pomůže mu to zbavit se letargické odevzdanosti a výčitek a znovu najít chuť do práce?

Pierre Lemaitre nás v tomto detektivním thrilleru překvapí ještě několika neuvěřitelnými okolnostmi a zvraty: padouch se stává obětí, oběť je vlastně cynická zrůda, s vrahem nakonec málem soucítíme, a když už jsme si mysleli, že se vše vyřešilo, autor v závěru znovu rozdá karty. Nejprve se v rozehrané kauze sotva orientujeme, protože máme, stejně jako komisař, příliš málo informací. Postupně se – na rozdíl od něho – několikrát necháme nalákat do slepé uličky unáhleného řešení. Všechny ty nečekané proměny scénáře ale autorovi v podstatě ochotně spolkneme, aniž bychom měli pocit, že příběh působí příliš vykonstruovaně. Ačkoli lehce přitažený za vlasy je, ale ty příliš nápadné náhody a shody okolností se začnou kumulovat až v závěru knihy.

Únoscem trýzněná Alex se z prekérní situace dostane svými silami dřív, než ji policie vůbec vypátrá. Chvíli se zdá, že je na útěku, pak se ukáže, že s výjimkou té drobné nehody, kdy jsme měli možnost zažít ji v roli mučednice, má naopak vše zcela ve své režii. I když je jasné, že i ten nejostřílenější zločinec, navíc v sukních, musí mít i nějaké slabé stránky. Pak už půjde spíš o to, jak dlouho bude komisaři trvat, než začne prohnané Alex šlapat na paty. Což nebude jednoduché, zvlášť u muže tak ztrápeného osudem a tak maličké postavy, že musí složitě inscenovat svá setkání nejen s podezřelými, ale i s kolegy a nadřízenými, aby si udržel v každé situaci aspoň trochu navrch. Naštěstí má k ruce dva bystré spolupracovníky: Louis a Armand jsou sice každý skutečně z jiného těsta, dokonce až přehnaně protikladní, ale když jde o vyšetřování, jednají jak jeden muž. V souhře s Verhœvenem běží pátrání jak po drátkách, přesto je to ale vlastně bída. Zavražděných pořád přibývá, přičemž vrah z nejasného důvodu své oběti ještě mrzačí kyselinou sírovou. A aby to bylo trochu složitější, komisaři házejí klacky pod nohy jeho nadřízení.

Násilí tu má různé kořeny a různé cíle. Pro všechno to trýznění, vydírání i vraždění dlouho chybí motiv, ale spolu s komisařem tušíme, že musí být nějaký klíč, a vlastně jednoduchý. Zbývá jen zjistit koho, a posléze hlavně proč touha po pomstě vede k tak drastickým činům.

Lemaitre vypráví ten trochu příliš krutý, prvoplánově surový příběh se dvojím záměrem. Za prvé mistrovsky odpovídá na čtenářskou poptávku po právě takovém druhu knih, kde jako by sex a zejména násilí ukazovaly ten správný přístup k bolestem našeho světa. Tomu odpovídá i styl knihy: přímočarý, spíš jednoduchý způsob vyprávění, vyhovující očekávání čtenáře, který není zvědavý na finesy spisovatelova přístupu k textu a jediné, co požaduje, je napínavý příběh, jemuž nebude docházet dech. Kniha je psaná v přítomném čase, což umocňuje pocit, že se nám celá ta historie odehrává před očima, stáváme se jejími účastníky. Postup, který přispívá k dojmu autenticity textu, mimochodem český překlad Heleny Beguivinové výborně zachovává.

A za druhé Lemaitre šikovně využívá thrillerový žánr, který se v jeho rukou až podbízivě stává tím nejlepším kanálem, jak získat početné publikum a pak je nasměrovat o něco dál než k prvoplánovým surovostem. Kniha totiž nenabízí jen napětí, krev a drsné okamžiky, skutečně podsouvá i zásadní otázky. A to nejen o morálce, ale i o podstatě žánru, k němuž se pojetím román hlásí. Lemaitre jako by se stále naléhavěji ptal, kdo je vlastně zločinec a kdo oběť? Lze mezi nimi vždy jednoznačně rozlišovat? Lze jasně oddělit dobro a zlo? Okruh problémů je ještě mnohem širší: Jak se dá vymanit z krutého dětství? Kolik cest vede ke štěstí, nebo aspoň ven z neštěstí? Je vůbec možné zapomenout na všechno špatné, co jsme prožili? A co pro to lze udělat? Pierre Lemaitre v postavách Alex a komisaře Verhœvena ukazuje dva protipóly v něčem podobné životní cesty. Jen v určitých momentech se každý z těch dvou pustil jinudy. A jestliže některé věci se z života vymazat zkrátka nedají, způsobů, jak se s nimi vyrovnávat bývá víc: jisté volby ale přece jen vedou přímo do pekel.

Majoru Verhœvenovii nedá spát tajemná Alex

Neoluxor.cz, 2. prosince 2014, autorka: Michaela Doubravová

Nudí vás knihy, které jsou předvídatelné? Pak věřte, že u Alex se nudit nebudete. Krimithriller Pierra Lemaitra ukazuje, že role oběti a zločince nejsou vždy černobílé.

Alex Prévostová má ráda paruky, dozvídáme se na první stránce. Ráda mění svůj vzhled, stává se jiným člověkem. V tu chvíli ještě netušíme, že to myslí v podstatě doslova. Lemaitrovo vyprávění má rychlý spád. Mladou ženu unese neznámý muž dřív, než skončí první kapitola. Expozice příběhu je stručná a neúprosná – únos.

Policejní major Camille Verhœven před časem přišel o svou ženu Irène, která se rovněž stala obětí únosu. Nyní se musí přenést přes tísnivé vzpomínky a s profesionálním odstupem vyšetřit obdobný případ. Jenže co začalo jediným únosem, skončí šesti vraždami a dvěma nečekanými sebevraždami.

Co o Alex víme? Vlastně ne o moc víc než bezradná policie. Na rozdíl od vyšetřovatelů alespoň známe její pravé jméno. Klíčových je prvních pár hodin, říká Verhœven. Ale hodiny plynou a jeho tým příliš dlouho tápe ve tmě. Někdy si člověk musí pomoct sám. Touha přežít zburcuje všechny zbývající síly, je to jako zvířecí pud. Nesmím zemřít, opakuje si zoufalá Alex, ne teď, ne tady.

Kapitoly se záhadnou Alex střídají kapitoly věnované policejnímu vyšetřování. Autor si cíleně pohrává s očekáváním čtenáře, jehož představivost je vybičována na nejvyšší míru. Lemaitre ukazuje, jak snadno se může z oběti stát zločinec a naopak, a znesnadňuje tak čtenářovu potenciální identifikaci s postavami románu. Členům policejního týmu pak dodává specifické zvláštnosti, které je více přibližují obyčejným lidem. Koho by napadlo, že chlapík vysoký sotva metr pětačtyřicet je velícím důstojníkem u policie?

Strohý až úsečný literární styl přispívá k udržení dynamiky vyprávění a nezbytné míry napětí. Lemaitre napíná čtenářovy nervy jako strunu a brnká na ni náhlými a překvapivými zvraty. Jak se jednou začtete, už se neodtrhnete. Všechny dílky skládačky do sebe nakonec zapadnou, všechny zdánlivé náhody se propojí a začnou dávat smysl. Pierre Lemaitre nenechá nikoho na pochybách, že je mistrem svého řemesla. Román Alex není jen obyčejnou detektivkou, je to brilantní krimithriller se vším, co k tomuto žánru patří.

Hodnocení: 90 %

Alex - neznámá proměnná v moři známých konstant

Kulturissimo.cz, 1. prosince 2014, autor: Marek Jančík

V záplavě nejrůznějších detektivních románů je obtížné objevit dílo, které by čnělo svou literární kvalitou i prvky vyprávění a přesto beze zbytku naplňovalo to, co čtenáři od žánrové literatury očekávají. Tedy vraždu, vyšetřování, odhalení tajemství a závěrečnou katarzi, která simuluje jakousi boží spravedlnost, symbolicky očišťuje nespravedlivé založení skutečného světa. Jedním z nich je právě román Alex francouzského spisovatele Pierra Lemaitreho, jenž nedávno vyšel v nakladatelství Kniha Zlín.

Knihu Alex vydalo nakladatelství Kniha Zlín v rámci své edice Fleet, v níž vychází detektivky, jako například populární Jo Nesbø, ale i autoři světové „nežánrové“ beletrie, jako kupříkladu John Fowles. Dílo Pierra Lemaitreho obě skupiny spojuje.

Pierre Lemaitre je autorem série pěti detektivek s poručíkem Camillem Verhœvenem, který je excentrický svou výškou i svým charakterem, a tří samostatných románů. Za poslední z nich, Na shledanou tam nahoře (česky vydal Odeon, 2014), obdržel prestižní Goncourtovu cenu. Také kniha Alex, druhá část volné série, vydaná však česky jako první, je ověnčena literárními vavříny (získala CWA International Dagger, cenu udělovanou nejlepším krimi románům). Třicetiletá kráska Alex je jednoho večera brutálně přepadena a unesena. Její věznitel ji ovšem nehodlá znásilnit, nýbrž ji podrobit mučení uzavřením do úzké dřevěné bedny, jež připomíná středověkou formu trýznění a trestu – umístění do „panenky„. Přímočaře odvíjený thriller se ovšem záhy zkomplikuje, neboť v Lemaitreho pojetí věci nikdy nejsou takové, jaké se zdají být.

Správná parta

Lemaitreho román může v něčem připomínat kupříkladu detektivky rovněž francouzské autorky Fred Vargas. V její „adamsbergovské“ sérii je hlavním hrdinou intuitivně fungující pátrač, jenž se „nikdy nemýlí“, a k ruce má řadu roztodivných spolupracovníků v čele s nebývale vzdělaným intelektuálně založeným policistou Adrienem Danglardem. V paralelní sérii o „třech evangelistech“ pak v roli detektivů vystupuje dokonce trojice historiků. I Lemaitreho hrdinové jsou vskutku nevšední policisté – Camille Verhœven je 145 cm vysoký amatérský malíř, který svůj výrazný talent zdědil po slavné matce; jeho pravou rukou je poručík Louise, distingovaný absolvent několika univerzit a potomek bohaté aristokratické rodiny. Třetím do party je poručík Armand, nenapravitelný šetřílek, jenž by si pro korunu nechal vrtat koleno, ale zároveň dokáže s neúnavnou pozorností procházet množství dat, dokud nenajde tu správnou informaci. V dalších ohledech ovšem Lemaitre svou kolegyni překonává, neboť jeho Alex je v detailech i celku nevšedním dílem.

Smrt číhá všude

V případě Pierra Lemaitreho je stylový projev stejně podstatný jako samotná dějová rovina, a to v míře, jež u žánrového psaní není obvyklá. Jeho deskripce nejsou unifikovaným klouzáním po povrchu dění – pouhým strojovým komentářem fikčního světa. Lidé i věci jsou zpřítomňovány skrze nečekaný úhel pohledu, zvýraznění detailu či přirovnání, jež nepostrádají vtip a popisu dodávají překvapivou ostrost. Nejde jen o to, že Lemaitre zvládá brutální scény popisovat s ironickou lehkostí nebo že se nebojí vstupu do myslí hrdinů, aniž se utápí v psychologické drobnokresbě a ztrácí tak ze zřetele celkovou strukturu dějových zvratů. Spisovatel si především mistrovsky pohrává s obvyklými rovinami žánru i čtenářským očekáváním. Autor ví, že zločin popisovaný v detektivní literatuře směřuje ke dvěma extrémům tvůrčího pojetí – buď k brutální, ale s odstupem podané hře, kde je smrt čistou atrakcí, nebo naopak k vyjádření existenciálně tísnivé hranice mezi životem a smrtí, v níž si čtenář uvědomuje její absolutní nezvratnost, ze které není úniku pro oběť ani pro její pozůstalé. Lemaitre tuto hranici překračuje. Čtenář je vystaven syrovosti, s jakou je zobrazena křehkost fyzického těla, ovšem záhy je ukolébán právě napojením na známé vzorce a záchytné body. Uklidněn si připomene: „vždyť je to jen detektivka“, poté je však znovu konfrontován s veristickou krutostí, která jej zasáhne z nečekaného místa.

Série s Camillem Verhœvenem má další čtyři díly. V předcházejícím románu Travail soigné (Pečlivá práce) se čtenáři dozví více o únosu a smrti Camillovy ženy, která nesla některé znepokojivě shodné rysy s případem Alex, díky kterým se hlavní hrdina neubrání příliš osobnímu vztahu k celému případu.

Gnozeologická detektivka

Tohle však není jediná dvojakost autorova díla. Alex je patrně jedna z mála knih, která může i protřelého čtenáře několikrát překvapit dějovým zvratem. Lemaitre toho dociluje naplňováním žánrových schémat, aby je pak porušil a následně opět naplnil. Přesto z textu neční přílišná vykonstruovanost ani šroubovanost zápletky. Autorova stylistická rafinovanost přitom knize nijak neubírá na čtivosti, naopak drží čtenáře v napětí až do poslední stránky. Zvraty jsou sice efektní, ale ne samoúčelné. Jsou spíše vyjádřením konfrontace mezi fikcí a „skutečným životem“, který na narativní pravidla mnohdy z vysoka kašle a často se tak dopouští nejednoho literárního prohřešku. Kupříkladu těsně poté, co vyšetřovatelé dojdou k překvapivému poznání vrahových motivů a ukotví je ve fungujícím interpretačním konceptu, následuje scéna, v níž je vrahův další čin výsměšným popřením jejich čerstvé hypotézy. A nejde jen o autorovo nezávazné pohrávání s napětím. Lze na to pohlížet jako na gnozeologický skepticismus – zpochybňování možnosti přímočaré cesty k pravdě. Smysluplný interpretační rámec totiž existuje, jenže je skrytější a složitější, než se na první… druhý i třetí pohled zdá. Aniž aktéry zbavuje viny, ukazuje autor rovněž to, že zlo a jeho strůjce není žádná izolovaná entita, ale složitý propletenec vztahů, pro jehož rozkrytí je třeba nazřít věci v širším obraze. Zápletka tudíž nepůsobí překombinovaně, nýbrž jako dialog těžící z napětí mezi životem a jeho literárním zpracováním.

Vzhledem k tomu, že se jedná o druhou knihu z autorovy série, již nakladatelství Kniha Zlín vydalo, lze jen doufat, že si dílo najde své čtenáře v dostatečné míře a navážou na ni i překlady ostatních „verhoevenovských“ thrillerů. Pierre Lemaitre je pozoruhodný a nadaný autor, jenž si s žánrem inteligentně pohrává, aniž jej ovšem zcela opouští. Je však bohužel obvyklé, že právě výjimečná díla (tedy kromě knih patřících do všeobecně uznávaného základního kánonu), která hranice oblasti detektivní literatury rozšiřují do nových mezí, zůstávají nezaslouženě na okraji čtenářského zájmu. V případě Alexby byla obzvláště škoda, kdyby zapadla do hlubokých vod rychle proudícího veletoku děl, z nichž téměř každý den vyplave nějaký jepičí bestseller.

Dotaz k produktu Alex

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Camille

Camille (Verhœven #3)

Anne, přítelkyně komisaře Verhoevena, je v nákupním centru na Champs-Élysées svědkyní loupeže. Jen zázrakem přežije lupičovo řádění pouze s těžkým zraněním. Pachatel je…

Levhart

Levhart (Harry Hole #8)

Objednejte si ke knížce i tematickou magnetickou záložku. Krásně ladí! 8. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Norským hlavním městem otřásl nález dvou ženských těl i…

Sněhulák (paperback)

Sněhulák (paperback) (Harry Hole #7)

7. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Je listopad. V Oslu napadl první sníh. Birte Beckerová přichází domů z práce a chválí manžela a syna, jakého postavili v zahradě…

Vnitřní kruh

Vnitřní kruh (Anders Knutas #3)

Gotland uprostřed léta. Dvě malé dívky objeví v ohradě koně bez hlavy. Komisař Knutas se pouští do pátrání po pachateli odporného činu, brzy se ale s vyšetřováním ocitá ve slepé…