Sbírání umění: vášeň, investice a mnohem víc | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Náklaďáky Volvo
  • Bílé město
  • Náš všední život

Sbírání umění: vášeň, investice a mnohem víc

Cena:
499 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-279-9
Překlad:
Lukáš Novák
Datum vydání:
01. 06. 2015
Žánr:
Počet stran / vazba:
208/brožovaná
3.00 / 29
  • Popis
  • Recenze
  • Dotaz ke knize
  • Články

Popis: Sbírání umění: vášeň, investice a mnohem víc

Konzultanti v otázkách umění Thea Westreichová Wagnerová a Ethan Wagner s využitím svých rozsáhlých zkušeností, které nasbírali za léta spolupráce se sběrateli a uměleckými institucemi, nabízejí prostřednictvím deseti tematických kapitol zasvěcený, ale přitom laikům srozumitelný vhled to někdy trochu záhadného světa sbírání současného umění.

Kniha Sbíraní umění: vášeň, investice a mnohem víc odpovídá na otázky, co je na sběratelství tak úchvatného a co tato vášeň sběratelům přináší emocionálně, intelektuálně a společensky. Autoři uvádějí, že nákup uměleckých děl a budování sbírky jsou – na rozdíl od kupování čehokoliv jiného – motivovány libovolnou kombinací takových faktorů, jako jsou předpokládaný investiční potenciál děl, jejich estetické hodnota, láska sběratelů k umění i jejich soutěživost, intelektuální náboj díla, adrenalin, posilování ega nebo společenského statusu či snaha vzbudit zájem okolí.

Otázky otevírající každou z kapitol jsou přímé a jednoduché: týkají se věcí, které jsme o sbírání současného umění chtěli vědět, ale báli jsme se zeptat. Odpovědi jsou poučné, ale čtivé a obsahují konkrétní příklady z praxe obou autorů. Každou z otázek doprovází fotografie a doplňující texty, které čtenáři umožňují nahlédnout do zákulisí světa moderního umění – na výstavy, do depozitářů, na bienále, na umělecké veletrhy, do soukromí sběratelů – a nabízejí rovněž klíč k interpretaci konkrétních uměleckých děl.

Autoři jsou zároveň vlivnými členy sběratelské obce i vnímavými pozorovateli dění v tomto světě. Díky tomu dokáží přiblížit historický a společenský kontext spletitého světa sběratelů umění. Proč lidé umění sbírají, co jim to přináší, kdo všechno může umění sbírat a jak správně budovat sbírku, jaké jsou vztahy mezi komerčními a veřejnými uměleckými galeriemi a institucemi, to jsou jen některá z témat, jimž se kniha Sbíraní umění: vášeň, investice a mnohem víc věnuje.

Recenze: Sbírání umění: vášeň, investice a mnohem víc

Sbírání umění: Iniciace i vášnivé vyznání

Kulturissimo.cz, 16. října 2015, autor: Marek Jančík

Ediční řada nakladatelství Kniha Zlín, jež se zaměřuje na teoretické knihy pojednávající o umění, se rozrostla o nový titul: Sbírání umění: vášeň, investice a mnohem víc autorské dvojice konzultantů v oblasti umění a vášnivých sběratelů They Westreichové Wagnerové a Ethana Wagnera. Text je více osobním vyznáním autorů a zajímavým pokusem o iniciaci hlubšího porozumění než suše praktickým rádcem. Název přitom není nikterak podvratný – kniha se celkem upřímně snaží předestřít záludnosti a specifika uměleckého trhu, ale také skutečný entuziasmus pro díla, jejichž význam a finanční hodnota jsou leckdy v dosti mlhavém vztahu.

Ars longa, vita brevis

Autoři svůj titul koncipují jako soubor všeobecných rad začínajícím sběratelům a zároveň dávají silně najevo osobní vztah nejen k umění, ale také k jeho teoretické reflexi a rozmanitosti interpretačních kontextů. Pozornosti se zde dostane nejen výtvarníkům, ale také řadě slavných sběratelů, obchodníků, galeristů a mecenášů. Wagnerovi upozorňují, že člověk nemusí být nutně milionář, aby mohl začít budovat svou sbírku – uvádí k tomu příklady proslulých sběratelů, jako byli manželé Herbert a Dorothy Vogelovi, kteří se živili jako poštovní úředník a knihovnice, přesto dokázali za svůj život vybudovat ve svém manhattanském bytě rozsáhlou a hodnotnou sbírku, již v roce 1992 věnovali washingtonské National Gallery of Art. Mnohý český čtenář může na tomto místě pociťovat určité rozčarování, neboť z  nástinu toho, co si „obyčejný“ člověk může dovolit financovat, vyplývá znatelný rozdíl mezi možnostmi našince a obyvatel jiných zemí dále na západ. Kniha však nemusí být určena pouze pro začínající sběratele. Svět umění a obchodu utváří natolik zajímavá specifika a pravidla – plynoucí zejména z toho, že racionalita obchodní praxe se zde snoubí se zdánlivou iracionalitou estetického či intelektuálního vkusu ­­–, že číst si o něm je samo o sobě nevšedním zážitkem. Kniha navíc, jak již bylo zmíněno, není orientována čistě prakticky ve smyslu otázky: Co bychom měli znát, abychom byli schopni peníze vhodně investovat? Její autoři spíše směřují k podstatě toho, co umění je a jak mu lze rozumět.

Mentální katalog

Wagnerovi se však příliš nepokoušejí hloubat nad podstatou toho, co tvoří onu jimi sdílenou sběratelskou vášeň. Odmítají se pouštět do psychoanalytických rozborů a s otázkou se hned na začátku vypořádávají citátem Waltera Benjamina:

„V nitru každého sběratele sídlí duchové nebo džinové, kteří dohlížejí na to, aby sběratel – je-li sběratelem jaksepatří – vnímal vlastnictví jako nejintimnější vztah, jaký může člověk k jakémukoli předmětu mít. Není to přitom tak, že by předměty díky sběrateli ožívaly; naopak, to on žije prostřednictvím těchto předmětů.“

I když autoři explicitně uvádějí tyto přínosy umění: originalita, jedinečnost, triumf intelektu, vyšší principy, přínos pro poznání, je sympatická jejich snaha význam umění nijak neredukovat snadným vysvětlením na způsob, že hodnota díla X je funkcí Y, Z. Místo toho pro získání hloubky vhledu čtenářům doporučují maximálně otevřenou a vnímavou mysl, entuziasmus a mnoho úsilí věnované samostudiu. V jeho rámci je pak zapotřebí nejen kriticky zhlédnout co možná nejvíce děl – nejlépe „naživo“ v galeriích, muzeích, veletrzích či jiných sbírkách –, ale také se věnovat jejich historii a teoretické reflexi, skrze niž je možné dosáhnout komplexnějšího a vrstevnatějšího, či zkrátka poučenějšího vnímání, které překročí úroveň běžného vkusu. Individuální přístup je prostě třeba vybudovat na pevných a širokých teoretických základech a znalostech v kombinaci s bohatými primárními zkušenostmi. Dobře to dokresluje v publikaci citovaný výrok umělecké kritičky Roberty Smithové:

„Ze všeho, na co se dívám, čerpám nějaké poučení, ať to je dobré, špatné nebo zcela indiferentní. (…) Musíte svůj zrak trénovat, budovat si jakýsi mentální obrazový katalog a neustále se snažit přijít na to, proč jsou některé věci přesvědčivé a jiné ne.“

Sami pisatelé pak lapidárně vystihují, že největší požitek z umění je právě v pátrání po smyslu a významu uměleckých děl.

Picasso za X dolarů

K tématu základního sběratelského motivu, jejž by bylo možné vyjádřit jako zjednodušený protiklad investice vs. intelektuálně-emocionální prožitek, je důležité zmínit, že rozvoj prestiže umění mezi třídou těch nejbohatších se odráží v exponenciálním růstu cen zejména v období od konce druhé světové války do dnešních dní. Nemalou měrou k tomu přispívají aukční prodeje – především pak dvou nejvýznamnějších síní Sotheby´s a Christie´s. Spektrum nejmovitějších sběratelů se rozdělilo na dva protilehlé tábory: jedni v umění vidí možnost dobré investice a jediné, co je na celé věci zajímá, je co nejspolehlivější odhad vývoje cen toho kterého umělce či umělecké skupiny nebo žánrové kategorie. V extrémním případě – který ovšem není zase tak vzácný – kupec získanému dílu věnuje jen minimální pozornost a při nejvhodnější příležitosti jej prodá dál. Tento způsob vnímání umění by bylo možné vyjádřit také tak, že na otázku „Jakého Picassa jsi viděl?“ zpravidla následuje odpověď „Toho za X dolarů.“ Sběratelé s opačným přístupem, třebaže ani pro ně zřejmě není vývoj cen nepodstatný, dosahují úrovně zasvěcených znalců, umění studují, navštěvují výstavy, veletrhy či galerie.

Viditelná ruka trhu

Na tomto poli se odehrává také souboj aukčních síní a galeristů. Zatímco galerie dohlíží na to, aby ceny děl jimi zastupovaných umělců narůstaly pokud možno plynule, aukčním síním jde na prvním místě o co největší zisk. Ceny vyšroubované v hektické atmosféře aukce pak komplikují situaci tak, že prodá-li se určité dílo jednoho umělce za mnohem vyšší částku, než jaké za jeho tvorbu nabízí galerista, mohou se ostatní autorova díla snadno stát neprodejnými. Mimo aukci za ně nikdo stejně vysokou částku s rozmyslem nedá a původní ceny působí ve srovnání s nejvyšším aukčním obnosem poněkud nepatřičně. V konečném ohledu jde sice o zisk všem, rozdíl je ovšem v tom, komu jde ještě také o umění samotné. Vtipné je, jak autoři uvádějí, že aktivity pragmatických spekulantů jsou pro mnohé výtvarníky či galeristy natolik nepřijatelné, že někteří umělci mají se svou galerií dohodu o seznamu nežádoucích kupců, jimž jejich dílo nesmí být prodáno. Bylo by nejspíš naivní se snažit umění očistit od diktátu trhu. Koneckonců určití tvůrci, kupříkladu Damien Hirst, bizarní excesy v obchodování s uměním ve svém díle zajímavě reflektují jako jedno z podstatných témat, díky čemuž dokazují, že podvratná stránka umění je nevyčerpatelná. Na autorech Sbírání umění je přesto sympatické, že dávají svým postojem jasně najevo, co jim připadá podstatné a co méně.

O podivně křehké auře obestírající nejdražší díla vypovídají i bizarní nehody – Steve Wynn, majitel luxusních kasin a hotelů v Las Vegas a sběratel umění, prodal v roce 2006 proslulému sběrateli Stevenu Cohenovi Picassův obraz Sen (Le Rêve) za 139 milionu dolarů. O den později, když Wynn obraz, jenž měl opustit jeho sbírku, předváděl skupině přátel, nebyl schopen dostatečně zkoordinovat své pohyby a se slovy: „Ale ne. Podívejte, co jsem to provedl!“ dílo omylem prorazil loktem. Z rekordní transakce uměleckého díla sešlo a Sen putoval místo toho do restaurátorské dílny.

Co se týče samotného českého vydání, lze mu vytknout několik chyb. Knize by vzhledem k jejímu obrazovému doprovodu lépe prospěla pevná vazba. Textu samotnému by pak zase pomohla lepší redakční péče (nejspíše by se pak sladil např. překlad terminologie, jako je „rezervační cena“, která je přitom v knihách téže nakladatelské řady přijatelněji překládána jako „rezervní cena“). Těžko hodnotit, nakolik je překlad věrný originálu v pasážích, kde o sobě autoři trochu patologicky mluví i v rámci téhož odstavce zároveň v první a ve třetí osobě.

Pokud pomineme fakt, že se Wagnerovi záměrně vzdali hlubšího vzhledu do podstaty sběratelství či potřeby něco vlastnit a nahradili jej spíše faktografickým výčtem, je kniha poměrně inspirativním pokusem o iniciaci do světa umění – a to jistě ne jen pro ty, kteří se chystají k odpovídajícím akvizicím. Je ovšem škoda, že publikace rovněž zcela opomíjí fenomén padělání umění či mnohdy obtížného prokazování autorství, jež jsou se sběratelsko-obchodní praxí rovněž pevně spjaty (tento týden ovšem Kniha Zlín vydala další titul, který se právě tímto tématem zabývá: Umění falzifikace Noaha Charneyho).

Dotaz k produktu Sbírání umění: vášeň, investice a mnohem víc

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Odkaz na články Sbírání umění: vášeň, investice a mnohem víc

Dále doporučujeme

Architektura štěstí

Architektura štěstí

Architektura štěstí je jednou z „knih života“, kterými chce autor obrátit zrak čtenářů na věci všední, věci kolem nás a otevŕít jim oči v jejich vnímámí. Jedním z…

Sedm dní ve světe umění

Sedm dní ve světe umění

Pro svá pozorování Thorntonová zvolila formát „jeden den v životě“. Jednotlivé příběhy se odehrávají během sedmi dnů v šesti nejvýznamnějších městech umělecké scény —…

Supermodelka a krabice Brillo

Supermodelka a krabice Brillo

Jak je možné, že se vosková figurína bývalé supermodelky prodala bezmála za dva a půl milionu dolarů? Jak se mění postavení aukčních síní a galerií v době pokračující…

Umění falzifikace: myšlení, motivy a metody padělatelských mistrů

Umění falzifikace: myšlení, motivy a metody padělatelských mistrů

Kniha popisuje úspěchy i pády mistrů falzifikace od antiky až po dnešek, pátrá v hlubinách uvažování falzifikátorů vedeného výbušnou směsicí zločinu, geniality, pýchy…