Nemesis (paperback)

Cena: 259 Kč  220 Kč
Autor: Jo Nesbø
Dostupnost: skladem
ISBN: 978-80-87497-07-4
Překlad:Kateřina Krištůfková
Datum vydání: 06. 06. 2012
Edice: FLEET
Počet stran / vazba:504/brožovaná
3.96 / 23778
ks
Nemesis (paperback)
"Šetřím na vodě, ne na knihách." KOČOVKA
…a vysvětlujte manželce, proč jste dvě hodiny na záchodě…není lepší místo pro čtení detektivek :) PAVEL
...C#MN, Nemesis, brilantni, nepredvidatelny pribeh, ktery vas dokonale pohlti, ovladne nejen vasi mysl, ale vsechny vase smysly, prostoupi celym vasim telem. Ten pribeh zijete vy sami. Jak poznate hranici mezi laskou a nenavisti, mezi fikci a skutecnosti...? KATEŘINA HORÁKOVÁ

Popis: Nemesis (paperback)

Koupit e-knihu (vyšla 19. prosince 2011)
Doporučená cena: 199 Kč

palmknihy kosmas ereading martinus.cz martinus.sk iBookstore

Přehled všech prodejců našich e-knih a seznam titulů dostupných v elektronické podobě

4. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Začal podzim. V jedné bankovní pobočce v centru Osla dostává vedoucí pětadvacet vteřin na to, aby otevřel bankomat, vybral z něj peníze a naházel je do připravené kabely. Limit o šest vteřin překročí. Bankovní lupič ukáže do bezpečnostní kamery šest prstů, zastřelí jednu ze zaměstnankyň a beze stopy se vytratí. Případ dostává na starost Harry Hole, jeden z nejlepších kriminalistů osloské policie, ale zároveň velmi svérázný chlapík, osamělý vlk s neuspořádaným osobním životem a alkoholik, kterému dělá problémy podvolit se jakékoli autoritě. Při vyšetřování mu sekunduje velmi zdatná policejní posila Beáta Lønnová, dcera známého zastřeleného kriminalisty, která zaujala místo Harryho zavražděné kolegyně Ellen Gjeltenové. Krátce po zahájení vyšetřování je ve svém bytě nalezena Harryho dávná láska Anna Bethsenová. Vše nasvědčuje tomu, že spáchala sebevraždu v ten večer, kdy u ní byl Harry na večeři. Téměř vše. Jenže Harry má naprosté „okno“ a z návštěvy si nic nepamatuje. Co se vlastně v Annině bytě odehrálo? Když vyšetřování uvízne na mrtvém bodě, rozhodne se Harry využít pomoci Raskola, původem rumunského Roma, Annina příbuzného a legendárního bankovního lupiče, který se sám přihlásil policii a nechal se uvěznit. I z vězení však dokáže tahat za potřebné nitky. Harry uzavře s Raskolem dohodu: Raskol mu pomůže najít bankovního lupiče a Harry oplátkou za to odhalí Annina vraha. Kolotoč událostí se rozbíhá. A to podzim teprve začal...

Ke knize jsme dodatečně vydali slovník. Prohlédnout a stáhnout si ho můžete na našem Issuu.

 

 

Rozhovor s autorem (s českými titulky):

Nemesis (paperback)

Úryvek: Nemesis (paperback)


Recenze: Nemesis (paperback)

Jo Nesbø – Nemesis

Miklasova.eu, 8. září 2011. autorka: Barbora Miklášová

Do pobočky banky vtrhne dobre maskovaný lupič. Mieri pištolou na Stine a Helge Klementsen má 25 sekúnd na to aby mu dal peniaze. 6 sekúnd naviac a Stine je na mieste mŕtva. Prípad začína riešiť Ivarsson s tímom, ale i Beáta Lønnová, dcéra legendárneho policajta, ktorá ma schopnosť pamätať si tváre a Harry Holle, ktorý by radšej našiel skutočného vraha kolegyne Ellen Gjelten (viď Červenka nese smrt).

Harry má sľubný vzťah s Ráchel, ktorá v Moskve bojuje o syna Olega. To mu ale nebráni v tom, aby sa stretol s bývalou milenkou Annou. A nie raz. Lenže po poslednej večeri u nej sa zobudí až doma a nepamätá si nič. Anne uvidí až mŕtvu. Tom Waaler to rýchlo prehlási za sebevraždu a nič nenasvedčuje tomu, že by to tak nemalo byť. No Harrymu to nestačí a skúma ďalej. Pomáhať z väzenia mu bude aj róm Raskol – Annin príbuzný.

Harry začne dostávať záhadné emaily od C#MN a vyšetrovanie ho zavedie až do brazílskeho mestečka D’Ajuda neďaleko Porto Segura.

Nemesis (orig. Sorgenfri) je moja druhá kniha od Jo Nesbø. 504 strán napínavej detektívky s dvoma vyšetrovacími líniami, neuveriteľne napínavým dejom, nečakaným záverom a briliantnými zápletkami. Kniha ktorú nebudete chcieť odložiť aj napriek jej dĺžke. Jednoducho „must read“.

Raskolova obľúbená kniha je Umění války (The Art Of War) od Sun-c’, ktorú tiež odporúčam prelistovať.

„V nebi tě za to odmění. Jestli si zapsali číslo taxíku a přijdou za tebou, klidně jim pověz, jak to bylo. Že si té někdo objednal a zavolal ti přímo na mobil a že pasažér trval na tom, že bude ležet v zavazadlovém prostoru.“

Hodnotenie: 10/10 a podobne ako pri predchádzajúcej knihe od Jo Nesbø - Červenka nese smrt odporúčam všetkým, ktorí milujú kvalitné a napínavé kriminálky.

Osobne sú mi knižky bližšie ak sa odohrávajú aj na miestach, ktoré som navštívila. Okrem Osla je to v Nemesis aj Larkollen.

Ak ste si knižky od Jo Nesbø zamilovali a hľadáte informácie o ďalších, určite ste narazili na české i slovenské vydania. Ja som bola spočiatku prekvapená že ich je tak veľa, ale bližším skúmaním som zistila, kde je pes zakopaný. Slovenské a české názvy sa nezhodujú. Takže toto sú knihy s hlavnou postavou Harry Hole.

rok vydania originálu | nórsky názov | české vydanie | slovenské vydanie

1997 | Flaggermusmannen | Netopýří muž (MOBA 2008)
1998 | Kakerlakkene
2000 | Rødstrupe | Červenka nese smrt (MOBA 2005) | Zrada (IKAR 2008)
2002 | Sorgenfri | Nemesis (Kniha Zlín 2011) | Bohyňa pomsty (IKAR 2010)
2003 | Marekors | Pentagram (Kniha Zlín 2003) | Diablová hviezda (Ikar 2010)
2005 | Frelseren | Spasitel (plánuje vydať Kniha Zlín v 2012)
2007 | Snømannen | Sněhulák (plánuje vydať Kniha Zlín v 2012)
2009 | Panserhjerte
2011 | Gjenferd (volne preložené ako Duch, resp. Fantóm)

Nový Larsson se nekoná. Skvělá drsná detektivka ano

Aktuálně.cz, 8. srpna 2011, autorka: Veronika Havlová

Recenze - Zdá se, že kterýkoli skandinávský autor detektivního románu, jehož kniha se objeví na pultech českých knihkupectví, se minimálně ještě dalších pár let neobejde bez nálepky „nový Stieg Larsson“.  I když nakrásně začal publikovat o sedm let dříve, jako je tomu v případě bývalého makléře a současného hudebníka a spisovatele Jo Nesbøho, autora knihy Nemesis, která česky vyšla v Knize Zlín.

Že se kniha už od dubna (!) drží na prvních místech žebříčků prodejnosti nicméně naznačuje, že by mohlo jít o něco víc než o zoufalou snahu nakladatelů vyždímat co nejvíc z Larssonovy mrtvoly. Podívejme se tedy Nesbømu (nejen) na tu jeho Nemesis.

Odlišný přístup

Nemesis je čtvrtou knihou ze zatím devítidílné série detektivek s hlavním hrdinou Harrym Holem. Důvod, proč Kniha Zlín nevydává sérii chronologicky, je prostý. Nesbøho u nás jako první objevilo nakladatelství MOBA, které v edici Severská krimi vydalo před pár lety první a třetí díl série – Netopýří muž a Červenka nese smrt.

Nakladatelství prozatím vlastní práva na první tři knihy série; bohužel. Diametrálně rozdílný přístup ukazuje, jak důležitou roli hraje nakladatel při případném úspěchu knihy. MOBA dávala už podobou knih najevo, že pro ně jde o klasické spotřební čtivo, které kdesi na severu vyrábí v podstatě nedůležití autoři jako na běžícím pásu. To potvrdili i volbou překladu z jiného než původního jazyka (konkrétně z němčiny) - který podle „očitých svědků“ neoplýval právě vysokou kvalitou.

Není tedy divu, že si čeští čtenáři Nesbøho pořádně všimli až při jeho druhém vstupu na zdejší trh. Kniha Zlín zařadila Nemesis do edice FLEET, ve které vycházejí „seriózní“ (tedy nikoli žánrová) díla spisovatelů, jako jsou John Fowles, Simon Mawer nebo Olga Tokarczuková. Kvalitní papír, přebal i překlad z původního jazyka pomohly knize Nemesis, aby se stala možným kandidátem na bestseller. Ovšem zbytek už musel zařídit Jo Nesbø svým spisovatelským umem.

Recenzent by měl pominout marketingové strategie a soustředit se jen na kvality díla samého.  Nicméně nedá mi nevrátit se ke zmíněné nálepce „nový Stieg Larsson“. Je jasné, že každá taková nálepka zjednodušuje, nicméně tato vzbuzuje ve čtenářích přímo falešná očekávání, která Nesbø nejenže nenaplňuje, ale hlavně se o to ani nesnaží.

Larssonova trilogie Milénium působí - v neposlední řadě i „díky“ jeho předčasnému úmrtí ještě před vydáním první knihy – coby jakýsi autorův testament. Suma vědomostí a názorů novináře, který celý profesní život bojoval proti nešvarům švédské společnosti, jako je nacionalismus, rasismus, antisemitismus, sklon k autoritářství i korupce. Milénium je v podstatě třídílný společenský román, ve kterém slouží detektivní linie jako žánrová vějička na udržení čtenářovy pozornosti.

Až trochu archaicky

Oproti tomu Nemesis je čistokrevná detektivka, ve které poznáme stopu americké drsné školy a autory jako Chandlera, Hammeta nebo Jima Thompsona, kterého Nesbø uvádí jako svůj největší literární vzor. Hlavní hrdina Harry Hole, policista z oddělení vražd na kriminálce v Oslu, působí až trochu archaicky. Jako by vypadl z těch dávných dob, kdy kouření nebylo jedním z nejtěžších zločinů, ale šlo o neodmyslitelnou rekvizitu každého okouzlujícího muže, stejně jako sklenka whisky. („Člověk by neměl nabízet cigarety, měl by předpokládat, že gentleman si koupí vlastní.“)

Nesbø jde dokonce tak daleko, že z hlavních ctností současné doby, jako jsou zdravý životní styl nebo schopnost stoupat na kariérním žebříčku, dělá atributy postav komických (jako je šéf oddělení loupežných přepadení Ivarsson) nebo vyloženě negativních (Harryho kolega Tom Waaler). Harry je naopak potížista, který má problémy s alkoholem i s nadřízenými, což doplňuje vzácným talentem zpackat a pokazit všechno dobré, co se mu náhodou přihodí, především v oblasti vztahů s ženami.

V Nemesis Harry řeší hned tři různé případy. Tím prvním je přepadení banky, které zjevně spáchal profesionál. Všechno měl dokonale promyšlené, na místě nezanechal zdánlivě žádné stopy. Jediné, co nesedí, je naprosto nesmyslná vražda bankovní úřednice Stine Gretteové. Hlavní pomocnicí je Harrymu mladá policistka Beáta Lønnová, která má kromě vysoké inteligence jednu užitečnou a zajímavou vlastnost - zázračnou paměť na tváře.

Harry doufá, že pokud případ zdárně vyřeší, dostane od šéfa povolení dál vyšetřovat vraždu své parťačky Ellen Gjeltenové, která už byla oficiálně uzavřena. Jde o pokračování linie týkající se pašeráků zbraní, kterým pomáhá někdo z osloské policie. Tato linie začíná v předcházející knize Červenka a měla by být uzavřena v Pentagramu (vyjde v říjnu).

Třetí případ je podezřelá vražda umělkyně Anny, která nejenže byla jednou z Harryho osudových žen, ale u níž také strávil onu osudnou noc, z níž si jako na potvoru naprosto nic nepamatuje. Harry se pustí do pátrání neoficiálně a na vlastní pěst; jednak aby se vyhnul podezření z vraždy, a pak aby získal v kauze  bankovní loupeže pomoc legendy norského podsvětí, tajemného Roma Rascola, který má zdá se obrovskou moc, i když je momentálně ve vězení. Anna byla totiž shodou okolností Rascolovou milovanou neteří. A do toho všeho se Harryho láska Ráchel právě v Rusku se svým exmanželem soudí o syna Olega.

Napětí i postavy

Jednou z Nesbøho velkých předností je nesporný vypravěčský talent, díky kterému dokáže zaplétat a rozplétat jednotlivé motivy tak, aby nevznikl nepřehledný guláš. Zároveň však sympaticky nepodceňuje čtenářovu inteligenci a schopnost soustředění.

Především v závěru, kdy nás v rychlém sledu čekají nečekané zvraty ve všech třech liniích, jsou na čtenáře kladeny celkem vysoké nároky. Nesbø jim ale pomáhá tím, že dílčí motivy převádí na společné jmenovatele. A těmi jsou rodina, žárlivost a pomsta. Tyto prvky variují a prorůstají všemi liniemi románu.

Zároveň se Nesbømu se daří udělovat lekce z té "pravé a skutečné" morálky. Hlavní hrdina Harry neustále bojuje se svou temnější stranou, a tak může být často povrchně hodnocen jako nemorální. O to víc ale vyniká jeho jednoduchý, přitom však pevný a neporušitelný morální kodex.

Totéž v zásadě platí o nejlepší vedlejší postavě knihy, zmíněném geniálnímu mafiánovi a manipulátorovi Rascolovi, kterého by policie nikdy nedostala, kdyby se jí sám nepřihlásil. Jeho proslovy (nejen) na téma jeho milovaného Umění války patří k nejkrásnějším momentům.

Nesbø nám v Nemesis nabízí rafinovaně budované napětí i výborně napsané postavy. Nechává nás nahlédnout i do každodenní reality norské multikulturní společnosti, jejíž klady a zápory zjevně vnímá,  i když v jeho knihách hrají spíš vedlejší roli (viz jeho článek k nedávným událostem pro Guardian).

Nemesis si pozici bestselleru rozhodně zaslouží. A přiznávám, že jsem se dlouho netěšila na pokračování nějaké série tak, jako se těším na podzimní Pentagram.

Jo Nesbø rozjede pátrání ve jménu bohyně Nemesis

Topzine.cz, 29. červen 2011, autorka: Petra Prokopová

Jo Nesbø si svou poslední knihou Nemesis dobyl srdce českých čtenářů. Tento nadaný norský spisovatel původně vystudoval ekonomii a finanční analýzu, avšak brzy objevil svůj talent, když pracoval jako novinář. Jeho umělecké sklony se neprojevují jen v oblasti literatury, má totiž i hudební ambice. Oblíbenost jeho knih je doložena spoustou literárních cen, které obdržel nejen ve své zemi, ale i ve světě. U nás je také populární, o čemž svědčí například také internetové stránky založené jeho českým fanklubem.

V hlavní roli osvědčený kriminalista

V literární branži není Jo Nesbø žádným nováčkem, a proto mohl své četné zkušenosti zúročit ve své nejnovější knize Nemesis a dovést ji tak k dokonalosti. Hlavní hrdinou detektivního románu je známý kriminalista Harry Hole, jehož postava se objevuje již v dřívějších dílech Jo Nesba. Muž, který má spoustu neřestí, není vůbec dokonalý a dělá spoustu chyb, pravděpodobně neokouzlí čtenáře hned po prvních řádcích. Svůj půvab však přece jen má.

Hlavní hrdina propadl alkoholu, ale zvedá se ze dna

Sympatická je především jeho touha dotáhnout své případy do konce. Často působí jako buldok, který se zakousne do kosti a dokud ji nerozkouše, nepustí. A stejně je to i u případů, které řeší na stránkách knihy Nemesis. Hlavním případem je sériový vrah, který přepadává banky, kde také nachází své oběti. K tomu kriminalisté začnou řešit vraždu bývalé přítelkyně Harryho Hola. A aby toho nebylo málo, pátrá ještě hlavní hrdina na vlastní pěst po vrahovi své kolegyně.

S kriminalistou Harry Holem neprožíváme pouze jeho profesní život, ale sledujeme také komplikace, které prožívá jako obyčejný člověk. Alkoholik, který má po dlouhé době pevný a docela funkční vztah, má hned několik charakterových vad. Avšak jak pracovní, tak soukromá stránka se silně prolínají, a proto máme občas pochyby i o jeho profesionálních kvalitách, o čemž nás přesvědčuje Harry Hole také několika botami, které v práci udělá. Na druhou stranu ho právě to činí lidštějším v očích čtenářů.

Kompozice, která nás donutí přemýšlet

Kromě napínavého děje, který nás nenechá vydechnout, stojí za pozornost také způsob, jakým je dílo napsáno. Jo Nesbø zvolil velice netradiční kompozici. Nejenže často mění dějiště, ale střídá také vypravěče a dokonce formu. A tak chvíli pozorujeme děj z pohledu hlavního hrdiny a o chvíli později se ocitáme v letadle s osobou, která popisuje děj z pohledu svého. Háček je ale v tom, že vlastně nevíme, kdo nám děj nyní popisuje a ani kde právě se nyní nacházíme.

Na změnu v textu nás autor žádným způsobem neupozorňuje ani novou formální jednotkou, vystřídá vypravěče klidně uprostřed jedné kapitoly. To je jeden z důvodů, proč kniha Nemesis vyžaduje nejen čtenářovu pozornost, ale nutí ho také přemýšlet. Musíme neustále dávat pozor na to, kdo k nám ze stránek promlouvá a kde jsme. Musíme také děj vhodně časově zařadit, protože hlavní hrdina a jiné osoby nevyprávějí zároveň o jednom čase. Jo Nesbø předpokládá aktivního čtenáře.

Autor navíc používá překvapivá přirovnání. Neotřelost jeho výrazů však nijak nesnižuje jejich trefnost. Jinak řečeno: přirovnává něco k něčemu tak, že jsme to ještě takto nečetli, avšak to, co popisuje, si dokážeme okamžitě velice živě představit. Například srovnává důchodce a mechanickou loutku. Pokud si vybavíme, jak se důchodci pohybují, slovní spojení mechanická loutka výborně koresponduje právě s pohybem starých lidí. Jen nás nikdy nenapadlo vytvořit zrovna takové přirovnání, i když je velice trefné.

Detektivní žánr je však velice příhodný zejména pro určitý druh humoru. Je to humor především morbidního nebo alespoň černého charakteru. Ani Jo Nesbø se mu nevyhýbá. A tak se na straně 296 v souvislosti se sebevraždou oběšením dočteme: „Tady uvnitř visí mrtvý muž. Buďte tak laskaví a zavolejte policii. Omlouvám se.“ Černého humoru na stránkách Nemesis nenajdeme příliš, avšak jinak by to již nebyla detektivka.

Nemesis jako klíč

Každý čtenář se občas zamyslí nad tím, proč autor nějakého díla nazval svou knihu právě tak, jak ji nazval. V případě detektivního románu Jo Nesba je název knihy klíčem. Bohyně Nemesis se stává nečekaným rozuzlením jedné z vražd. Český čtenář je však ochuzen o možnost najít u tohoto případu vraha sám, protože překlad díla z norštiny to nedovoluje. Naštěstí však každý z nás může přezkoušet své kriminalistické sklony u ostatních případů, u kterých se nám může pátrání po zločinci úspěšně zdařit.

Největší zločin zůstává nevyřešen

Jo Nesbø spojuje ve své nejnovější knize Nemesis tradiční prvky detektivního žánru s velice neobvyklými elementy. Ačkoliv naplňuje základní požadavky detektivky, narušuje děj častými změnami v kompozici textu. Změny však vedou k myšlenkové aktivaci čtenáře, takže se nemůže stát, že usneme, když zrovna někdo někoho nevraždí. Charakterové vady hlavního hrdiny jej přibližují lidem, protože nikdo není dokonalý. Neobvyklé vyústění spolu s částečně otevřeným koncem dávají čtenářům naději, že skvělá detektivka bude mít pokračování.

HODNOCENÍ: 100%

Norský Phil Marlowe jde na další fušku. Skvělá krimi ze severu

Reflex, 9. června 2011, autorka: helena Stiessová

Nesbø, Jo: Nemesis Na horské dráze s Harrym Holem

Iliteratura.cz, 3. května 2011, autorka: Karolína Stehlíková

Norský spisovatel Jo Nesbø vstoupil letos na český knižní trh hned s dvojnásobným handicapem. První dvě knihy z jeho zatím osmidílné série s kriminalistou Harrym Holem u nás dříve vyšly v nepovedených překladech, které způsobily, že o romány zavadili jen zarputilí příznivci odfláklé edice „Severská krimi“ nakladatelství Moba. Když se konečně našel nakladatel, který se rozhodl představit jednoho z nejlepších současných severských detektivkářů v přiléhavém kabátu, stalo se tak až poté, co český prostor zválcovalo Larssonovo Milénium. Není proto divu, že Nemesis, čtvrtý román z Nesbøho série, má na přebalu pásku reprodukující výkřiky britských recenzentů: „Nový Stieg Larsson! …ale lepší…“

V poslední době se larssonovskou nálepkou poněkud plýtvá. Paralelně dostal tento přístavek od svého nakladatele například také švédský autor (respektive autorská dvojice) Lars Kepler. Přitom srovnávat Nesbøho a Larssona je podobné jako srovnávat Tolkiena s Rowlingovou. Oba jsou to Skandinávci (Angličané) a oba píší návykové detektivky (fantasy romány). Tím ovšem podobnost končí. Zatímco Stieg Larsson je autorem kriminálního thrilleru se společenským přesahem, což je žánrově poměrně nová záležitost, Nesbø je plnokrevným pokračovatelem chandlerovské tradice. Jeho romány jsou temné, zápletky komplikované, napětí z nich odkapává a notorického pijana a asociála Harryho Holea si čtenáři (a především čtenářky inklinující k těmto inteligentním machistickým prevítům typu Indiana Jonese) hned oblíbí.

V Nemesis sledujeme dvě hlavní dějové linie. V první luští Harry a jeho nová kolegyně Beáta nezvyklý případ bankovní loupeže, ve druhé jde o vraždu Harryho bývalé milenky, která je ve skutečnosti důmyslnou pastí hned na několik mužů. Jako spodní proud je tu přítomná ještě linie nelegálního obchodu se zbraněmi, do nějž je zapleten Harryho kolega Tom Waaler, svalovec s krokodýlím úsměvem. Tato linie prostupuje i předchozí a následující díl série a skončí pro hnusáka Waalera více než špatně. A nakonec je tu pochopitelně hrdinův osobní život, který je komplikovaný jako Harry sám.

Kulisami tohoto románu je norské hlavní město. Tato ve srovnání s Kodaní nebo se Stockholmem poměrně bezpečná provinční díra se v Nesbøho knihách mění v temné místo s nezaměnitelným geniem loci, kde se to hemží zloduchy všeho typu jako někde v Jižní Africe. Také proto nás přesun do brazilského ráje nájemných vrahů, do města s paradoxním názvem Porto Seguro (Bezpečný přístav), ke kterému dojde zhruba v polovině románu, příliš nešokuje.

Nesbø nedává čtenáři vydechnout. Linie se proplétají a vždycky, když už to vypadá, že se alespoň na jednom konci blíží rozuzlení, se ukáže, že stopa byla falešná. Přes tuto možná trochu zbytečnou spletitost si román uchovává rovnoměrné, lehce sledovatelné tempo. Hrdinův ironický nadhled, neustále nabourávaný obavami z vlastních démonů, dodává knize jakousi zvlněnou atmosféru – někdy s Harrym relaxujeme a tiše se bavíme nad pitomostí světa, místy trneme, aby si to ten chlapec, proboha, zase nezvoral. Když servírka od Schrøderů komentuje v kuchyni Harryho nečekanou žádost o pivo slovy: „Není to můj život. Je to jeho život. Pitomec jeden,“ má čtenář podobný pocit, jako když si domácí vstřelí gól do vlastní branky.

V červnu vychází v Norsku již devátý díl série s Harrym Holem. Jeho název zní Přízrak, a jak autor prozradil, Harryho osobní život v něm hraje zásadnější roli než v předchozích knihách. Obviněna z vraždy v něm bude totiž osoba Harrymu velmi blízká. Jen málokdy máme u nás šanci sledovat vývoj ještě neuzavřené série. Nezbývá než doufat, že nový český nakladatel zakoupí i tento román. Zatím se můžeme těšit na pátý díl s titulem Pentagram, jehož české vydání je avizované na říjen 2011.

Jo Nesbø, Harry Hole a jeho temná Nemesis

Atomn.cz, 28. dubna 2011, autor: Adam Hencze

Mrazivé počteníčko ze zamračeného Norska je na deštivý jarní večery ideálním časutrávícím způsobem. Dobrodružství Harryho Holea, hlavní postavou tohohle kriminálního thrilleru je víc a osobně po nich budu v budoucnu víc vyhlížet. Čím mě ale Nesbo vyndal nejvíc? Snad se dozvíte v recenzi.

Nejprve jak jsem se k Nemesis vůbec dostal. Poprvý v životě mi byl extrémně užitečný můj účet na twitteru. Ve streamu tweetů jsem se totiž dočetl, že Kniha Zlín organizuje speciální akci pro bloggery- před vydáním zasílá reading copies tohohle novýho bestselleru všem, co pak o knize napíšou recenzi na svym blogu (a ti to pak taky mají zadarmo, což jsou příjemně ušetřený čtyři kila). Neváhal jsem a jednoho Nesba jsem si hned objednal. K mému překvapení mi ale došel kus, co šel do prodeje, místo mnou objednané reading copy, ale tenhle omyl se rychle vyřešil a já se mohl začít nořit hloub a hloub do zamotanýho příběhu kolem bankovních loupeží, (sebe)vražd, Beáty a bombardování Afghánistánu. Kniha Zlín plus jedna.

Rozjezd

...je na tom to nejlepší. Nesbø je považován za novodobýho Larssona, což ještě nemůžu potvrdit (moje dávka Millenia čeká ve frontě v liberecký knihovně a nějak se to nechce hejbat), v klidu však můžu říct, že na tom pánovi něco je. Jediný moudro, který vám tu dneska předám- přečtěte si to najednou, ideálně v propršenym víkendu- s odstupem času se vám totiž začnou ztrácet souvislosti a detaily, který můžou a mnohdy jsou ve finále klíčový. Jo, jedná se o moderní detektivku, která se ze začátku tváří jako regulérní thriller se vším, co k tomu patří. Úvodní intro kapitola o smrti a o nezdařenym plánu jasně říká, jak to bude probíhat dál. Rychle, zamotaně a na první pohled bez vnitřní logiky.

Harry Hole je policejní detektiv v Oslu, hlavním městě Norska, který dostává nový případ- bankovní přepadení a vraždu, která se později ukazuje být velmi sofistikovaně naplánovaná. Harry spolupracuje s nově příchozí specialistkou Beátou Lønnovou, která nahrazuje jeho předchozího partnera, Ellen, která byla brutálně zavražděna a jejíž příběh není ještě tak úplně dořešen. Smrt Ellen je jeden z těch případů, který chce Harry dořešit a na který se v průběhu příběhu neustále naráží. Harry je sympaťák. Nesnáší autority, byl (alespoň tvrdí, že už není) těžkým alkoholikem a má totálně neuspořádaný osobní život.

Kdo je C#MN

Fajn, je tu šikovně připravená loupež. Harry na případu pracuje a jde na večeři se svou milenkou Annou, se kterou následně stráví noc, ze které si absolutně nic nepamatuje. Další den zjistí, že byla Anna nalezena zastřelená ve svém bytě, kde předchozí večer dost možná vyváděl všemožné věci. Tady se začíná všechno rozjíždět na plné obrátky, odtud jsem přečetl zhruba 300 stran za jedno dlouhé odpoledne, protože se, doslova, nešlo odtrhnout. Každá vyšperkovaná scéna, každá postava, každý nový příběh a nové vodítko, všechno mě u toho drželo čím dál víc. Jak se všechno nakonec pořeší a jak se Harry dostane z role hlavního podezřelého v případu smrt Anny Bethsenové, to si přečtěte. A zaručuju vám, tohle je něco, co si užijete. Jen neudělejte tu samou chybu co jsem udělal já- zhruba týdenní odpočinutí. Já se musel vrátit asi o padesát stran zpět, abych se zase uvedl do přítomného děje. Ale tak je to s většinou knih, tady to ale platí dvojnásob.

Kdo je sakra C#MN. Jak je sakra možný, že nenechal žádný otisky. A kdo vlastně zabil Ellenu? Osoba je to Harrymu bližší, než se na první pohled zdá. A ten pohled je sakra mrazivej. I když jsem byl třicet stran před koncem, pořád jsem nevěděl o koho jde a hlavně jsem ani nevěřil, že to bude nějak finálně odhalený, jo, tak moc je to zamotaný a propletený. Jinak- opět knížka, která je psána rychlokapitolově, řekl bych až filmově, stejně jako třeba Ztracený Symbol od Browna. Kapitoly jsou většinou scény, teda jedna scéna, na které se něco odehraje. Ale proč ně, tady to funguje zatraceně dobře.

Mám z Nemesis velmi pozitivní pocity. Miluju Norsko a jeho počasí, který je popsáno důsledně, líbily se mi vyšperkované postavy, jednotlivé scény a všechna místa, líbila se mi každá kapitola, nemám moc co vytknout. Snad jen větší udržení té thrillerové noty, kterou se Nemesis tak krásně temně otevírá. Každopádně- opravdová nutnost. Díky tomuhle kousku mám teď obecně do čtení mnohem větší chuť, proto devět z deseti.

Jo, chtěl bych se bavit o podrobnostech, ale jak můžu, když jste to ještě nečetli? Tak hurá do toho, moc rád si s vámi o tom popovídám. Už jen kvůli těm posledním větám.

Nemesis (Jo Nesbø)

Centrum detektivky, 26. dubna 2011, autor: Juan Zamora

První dva tituly Jo Nesba byly v češtině vydány bez větší propagace v edici Severská krimi brněnského nakladatelství Moba: Červenka nese smrt (2005) aNetopyří muž (2008). V překladu z němčiny, v ediční řadě, která začala vycházet ještě předtím, než se na českém trhu objevila larssonovská trilogie a s tím i larssonovská „mánie“. Pro uvedení v nakladatelství Kniha Zlín, které o předchozích dvou titulech mlčí, se však Jo Nesbø dočkal pořádné kampaně: reklamy v metru, propagační letáčky v knihkupectvích, speciální internetové stránky, prezentace na Facebooku, rozesílání čtenářských kopií před oficiálním vydáním. Krásná to ukázka, co dokáže reklamní kampaň. Je ale propagováno něco, co opravdu stojí za pozornost?

Pro vydání byla bez vysvětlení zvolena čtvrtá kniha z řady o Harrym Holeovi, třebaže důvod bude zřejmě souviset s vydáváním v Mobě (Netopýří muž je prvním titulem, „Červenka“ třetí v sérii). Nezasvěcení čtenáři se tak mohou ve vystupujících postavách hůře orientovat, zmiňovány jsou tu navíc i předchozí události.

Je tu Harryho přítelkyně Ráchel, která se v Moskvě soudí o svého syna Olega, Harryho dávný kamarád taxikář Øystein Eikeland, ale hlavní je samozřejmě policejní tým. Ten tvoří tolerantní šéf oddělení vražd Bjarne Møller, arogantní Ivarsson z oddělení loupežných přepadení, protivný Tom Waaler a další lidí. Nejvíce pravděpodobně zaujme mladá Beáta Lønnová, kráčející ve šlépějích svého otce-policisty, který byl zastřelen při bankovní loupeži. Má zvláštní schopnost, dokáže si zapamatovat každý obličej, který kdy v životě viděla.

Na začátku je Harry náhodně svědkem bankovního přepadení, při kterém je zastřelena jedna z úřednic. Jak se zdá, bankovní lupič byl opravdový profesionál a měl svůj čin pořádně promyšlený. U jedné vyloupené banky to neskončí a kromě toho se objevuje také další případ. Harryho bývalá milenka Anna je zavražděna. Po noci, kdy byl u ní i Harry. Zřejmě po požití většího množství alkoholu si pořídil pořádné okno a nic si nepamatuje. Anna byla romského původu, a tak Harry několikrát navštěvuje ve vězení jejího strýce Raskola, bosse, s kterým pod vlivem okolností dokonce spolupracuje, a my čtenáři díky tomu získáváme pohled na romskou komunitu v Norsku a její myšlení vůbec.

A ještě jeden případ Harryho trápí – vražda jeho kolegyně, k níž došlo v některé z předchozích knih, o níž se ale informace dozvídáme i v Nemesis.

To jen nástřel komplikovaného děje. Příběh je zasazen do podzimního Osla, postupně se začnou blížit Vánoce, ale líčení vánočního shonu si Nesbø nikoliv ke škodě úplně odpustil, zato je příjemným osvěžením zasazení několika kapitol do turistického letoviska v Brazílii, které je zároveň plné všemožných zločineckých existencí. Kromě té "malé" historie můžeme sledovat z letmých zmínek o zpravodajství i "běh velkých dějin", události po 11. září a útoky na Afghánistán.

Harry je v recenzích často líčen jako kouřící alkoholik. V knize hraje důležitou roli jeho alkoholické okno a v některých scénách alkohol skutečně požívá, tak výrazné jako u Dexterova Morse, Chandlerova Marlowa nebo Batemanova Starkeyho mi to ale rozhodně nepřišlo. Zrovna pozitivní energií ale čtenáře nenaplní. Dozvídáme se o něm, že „jediné, co ho nadále zajímalo, bylo pátrat po lidech a zavírat je do vězení“ (121), na vyprávění o Ráchel, soudním procesu a svém životě vůbec potřebuje jenchvíli (219), jeho bytové dveře „neměly – a patrně ani nikdy nepotřebovaly – žádný štítek se jménem“ (353)… Věta ,,Harrymu připadalo, že cítí slabí závan ginu, ale možná to byl její parfém" (310) zase působí, jak kdyby vypadla z nějakého Chandlerova příběhu.

„Přicházím jen s nabídkou. S nabídkou, kterou nebudete… Jak se to vlastně říká?“
„To je jedno, sem s tou nabídkou, pane Albu.“

(259)

Nemesis obsahuje hned několik narážek na Kmotra, názvy několika kapitol odkazují na hudbu – Waltzing Matylda, Bonnie Tylerová, zmiňováni jsou třeba Police a Sting.

Ke konci, kdy čekáme, jak to vlastně opravdu bylo, je příběh najednou až příliš natahovaný. Zvratů by mohlo být méně, případně by se pasáže mohly proškrtat. Že bez akčního závěru dneska detektivku už snad napsat ani nejde, ukazuje bohužel i Nemesis. Na druhou stranu si konečné řešení zaslouží pochvalu, jak kdyby vypadalo z nějakého poirotovského příběhu – nečekané, do sebe ale zapadající, za což si Nesbø zaslouží velkou pochvalu –, potěší a překvapí i úplný závěr knihy.

Stiega Larssona jsem samozřejmě nezmínil jen tak. Severské prostředí dýchá i z této knihy, i tady (prestože se jedná o Norsko, nikoliv Švédsko) najdete několik zmínek o obchodu Seven-Eleven, porovnávání ale není na místě. Nečekejte míšení stylů a žánrů, ale detektivku. Propracovanou, dobrou, napínavou, ale jen a jen detektivku.

Proč se kniha jmenuje Nemesis, to už vám nepovím. Nepovím vám ani, že se jedná o žhavou bombu, která přišla ze severu, a o novou hvězdu skandinávské detektivky, od jejíhož díla se jen tak neodtrhnete. Pětisetstránkový příběh se rozbíhá rychle, ze začátku ale může být už zmíněný problém zorientování se v postavách. Na knihu je rozhodně dobré udělat si čas a číst ji ve větších celcích. Příběh stojí za to, a pokud reklama naláká například čtenáře, kteří předtím Nesbøvy tituly v Severské krimi přehlédli, je na místě. Rozhodně ale neplatí, že všechno severské musí být podobné a ideálně i lepší než Larsson. Že je knížka jiná než Larssonovo jedinečné Milénium, ještě neznamená, že je špatná. A to je přesně případ Nemesis.

Originál:Sorgenfri (2002)
Překlad: Kateřina Krištůfková
Kniha Zlín, Zlín 2011
504 stran
www.knihazlin.cz
www.jonesbo.cz

Jo Nesbø: Nemesis

Kultura21.cz, 26. dubna 2011, autorka: Veronika Jurčová

Seznamte se s Harry Holem, vysokým blonďatým inspektorem z Osla, vynikajícím, avšak trochu svérázným policistou, který coby správný samorost ignoruje své nadřízené a má odpor k autoritám. Důvěřuje jen několika málo lidem, na paty mu šlape démon alkohol a když dopije kafe, obrátí hrnek chlapácky dnem vzhůru. “Zdatní policisté bývají oškliví,” tvrdí. A až si přečtete novinku nakladatelství Kniha Zlín z pera norského autora jménem Jo Nesbø Nemesis a blíže se seznámíte s Harrym i s jeho kolegy, vsadím se, že mu dáte za pravdu.

Na prvním místě pomsta

Nemesis je napínavý a chytlavý příběh o pomstě, rivalitě, lásce a pochybnostech. Harrymu, který před časem přišel o kolegyni Ellen a stále se nemůže smířit s tím, že případ její vraždy byl odložen, se ocitá na stole zapeklitý případ - v jedné bankovní pobočce v centru Osla dostal vedoucí pětadvacet vteřin na to, aby otevřel bankomat, vybral z něj peníze a naházel je do připravené kabely. Limit o šest vteřin překročil. Zakuklený bankovní lupič ukázal do bezpečnostní kamery šest prstů, zastřelil jednu ze zaměstnankyň a beze stopy se vytratil. Jedná se opravdu o loupež, nebo o krádeží jen maskovanou úkladnou vraždu? Harry se svou novou parťačkou Beátou objeví během vyšetřování celou řadu podivných nejasností.

Ex-milenka s prostřelenou hlavou

A aby to nebylo jen o práci, nechává Nesbø čtenáře nakouknout i do Harryho komplikovaného soukromí. Zatímco policistova přítelkyně Rachel odjela mimo Oslo, pozvala Harryho na večeři k sobě domů jeho dávná (a vášnivá) láska Anna. Harry pozvání přijal. Ráno po večírku se probudil s nezáviděníhodnou kocovinou a parádním “oknem” – z celého večera si nepamatuje vůbec nic. Podvedl Rachel? Jediná osoba, která mu může na otázku odpovědět, je Anna. Ta je však nalezena mrtvá v posteli. Vše nasvědčuje tomu, že spáchala sebevraždu v ten večer, kdy u ní byl Harry. Nemohl ji ale zabít někdo jiný? Mohl to udělat právě Harry?

Kšefty s vězněm

Policista proslulý slabostí pro pití se pokusí svou přítomnost u Anny ututlat a zamést po sobě všechny stopy (Ale? Že by Harry nebyl až takový charakterní klaďas? Nevadí, tím víc mu budete fandit a mít ho rádi.). A vyšetřování brzy uvízne na mrtvém bodě, podobně jako pártání po lupiči a vrahovi z banky. Harry se proto rozhodne uzavřít riskantní obchod s prohnaným vězněm Raskolem, shodou okolností Anniným příbuzným a také legendárním lupičem: Raskol má pomoci Harrymu odhalit totožnost zloděje z banky a Harry na oplátku najde Annina vraha, aby mohla být její smrt pomstěna. Bude dohoda fungovat? Může Harry vychytralému kriminálníkovi opravdu věřit? Kdo se do Nemesis pustí, ten se dozví...

Už vzniká kniha číslo devět

Jo Nesbø (1960) se narodil v Oslu, kde doposud žije. Býval úspěšným fotbalistou, ale slibně načatou sportovní kariéru musel opustit, když si v osmnácti letech zranil nohu. Vystudoval ekonomii a finanční analytiku. V Norsku je populární i jako rockový muzikant. Detektivní série o Harry Holeovi, který se poprvé objevil v roce 1997, mu vynesla řadu prestižních ocenění, mimo jiné také Riverton Prize a Norwegian Bookclub Prize za nejlepší norskou detektivku všech dob. Dnes je na světě už osm pokračování a autor pracuje na devátém. Krom toho píše i humornou literaturu pro děti.

Nakladatelství Kniha Zlín plánuje postupně vydat všechna pokračování. Letos na podzim bude Nemesis následovat titul Pentagram, příští rok pak Spasitel a Sněhulák.

Nekonečný boj s bohyňou odplaty

Aktuality.sk, 18. dubna 2011, autor: Ľubomír Jaško

Škandinávske detektívky nie sú len módnou vlnou. Prinášajú inteligentné a svieže čítanie. A navyše aj poznanie, že Nórsko či Švédsko nie sú len krajinami blahobytu a nesmiernej pohody. Zločin je jednoducho globalizovaný a zabíjanie z vášne sa nevyhýba ani chladným Severanom.

Jo Nesbo umiestnil do stredu svojej čerstvej novinky až príliš ľudského detektíva. Harry Hole, kriminalista polície v Osle, nie je zďaleka dokonalým supermanom v službách spravodlivosti. Rád si vypije, má za sebou pár rozbitých vzťahov, v súkromí zápasí s vernosťou. Kolegovia sa smejú tomuto čudákovi, alebo ho len tak obyčajne ignorujú. A on ich...

Vyšetruje záhadné lúpežné prepadnutie banky, ktoré nakoniec začne vyzerať ako poprava v priamom prenose. Lupič dostane peniaze, ale pretože pár sekúnd meškajú, zaškerí sa do bezpečnostných kamier a zastrelí pokladníčku. V jej očiach Hole číta okrem zúfalstva aj úžas. Nemohla pokladníčka lupiča poznať? Nešlo v prvom rade o vraždu?

Vyšetrovanie tohto prepadnutia prináša každú chvíľku nepredvídateľné prekvapenia. Na scéne sa objavujú nové postavy. Mnohé z nich sa prelínajú so súkromným príbehom detektíva Hola. Výsledky vyšetrovania sa chvíľu ukazujú ako isté, a v tom okamihu sú beznádejne neplatné kvôli novým odhaleniam.

V Nemesise aj zločin dostáva svetové rozmery. Hole sa pri vyšetrovaní dostáva do brazílskeho hniezda zostarnutých narkomanov. Server posielajúci výhražné emaily je riadený kdesi z Egypta. Na scéne sa objavuje dcéra rómskych imigrantov z Rumunska. S autorom cestujeme nielen v priestore, ale i v čase. Za súkromnými vojnami podozrivých sú staré príbehy, obrazne i doslova zažltnuté stránky spomienok, starých krívd a túžby po pomste. Ako sa na dobrú detektívku patrí (a táto dobrou je), meno páchateľa je ozajstným šokom...

Nemesis je gréckou bohyňou božskej odplaty. Zlo rodí len zlo. Rozplietanie tohto nekonečného reťazca je viac ako len detektívka.

Škandinávia si týmito knihami hanbu nakoniec nespraví. Nie je to absolútne idylické miesto na život, ale určite je to kus zeme, kde sa rodia talentovaní autori detektívnych thrillerov.

Po Miléniu a Hypnotizérovi tu je Nemesis – další skvost ze severu

MF DNES, 13. dubna 2011, autorka: Alena Slezáková

Nová hvězda norské literatury Jo Nesbø nabízí příběhy svého drsného detektiva Holea. Láká řešení vražd v širších souvislostech

Právo, 9. dubna 2011, autor: František Cinger

Žhavá pecka z chladného severu

Knihožrout.cz, 1. dubna 2011, autor: Tomáš Fojtík

Je podzim. Pro nás Středoevropany možná hezky barevný, ale tam na severu, v Norsku, se už do kraje roztahuje chlad dlouhých zim. Chlad dlouhých nocí a lidských osudů. Vítejte v románu Nemesis norského fenoménu jménem Jo Nesbø.

Hra na kočku a myš

Je málo knih, na které jsem se těšil tolik, jako na tuto. Těšil jsem se o to víc, že pro mě Jo Nesbø není autorem neznámým. Před několika lety jsme se v češtině mohli seznámit s knihami Netopýří muž (Nesbøho prvotina) a Červenka nese smrt. Tehdy ještě čeští čtenáři nepodléhali novodobému kouzlu severské literatury (ostatně, u nás už bylo několik podobných vln), ta přišla až s trilogií Milénium Stiega Larssona. Netopýří muž byl neprávem opomíjený a i já se o něm dozvěděl jen šťastnou náhodou. Za tři dny jsem měl knížku přečtenou a věděl jsem, že v ní nacházím poklad: především zásluhou Harry Holea, hlavní postavy příběhu. Svižné tempo knížky a strhující reálie (odehrává se v Austrálii) mi připravily nečekané čtenářské potěšení.

Po třech letech od vydání Netopýřího muže jsem dostal do ruky Nemesis a jak jsem již předeslal, mé očekávání bylo až neúnosné. Znám okřídlené pravidlo, na které ale leckdy zapomínám: Přehnaná očekávání plodí zklamání. Přesto jsem ale doufal, že román toto zakleté pořekadlo zlomí. 

Dobrou detektivku poznáte celkem snadno. Jeden z jejích atributů je, že od první stránky máte zatajený dech a horkotěžko nalézáte chuť dělat něco jiného, než se věnovat čtení. Dobrý spisovatel musí na toto pamatovat a jeho úkolem je čtenáře okamžitě vtáhnout do děje. Způsob, který zvolil Nesbø, mě omámil. A předem dal najevo, že já, jakožto čtenář, budu součástí hry na kočku a myš. O čem že je kniha?

Antihrdina, kterého nelze nemilovat

Harry Hole je detektiv. Což je u detektivky celkem běžné. Harry Hole je tak trošku jiný detektiv. Ani toto nebývá neobvyklé - vzpomeňme si na Philla Marlowa, Hercula Poirota a nebo na hrdiny zmiňované trilogie Stiega Larssona. Harry Hole je taková ta správně nesympaticky sympatická postava. Hulí jednu cigaretu za druhou, chlastá a smysl pro řád a kázeň nepatří mezi jeho silné vlastnosti. Nevede zrovna příkladný život - nicméně co se týče kriminalistické práce nemá konkurenci. Ve chvíli, kdy začne vyšetřovat tragické přepadení banky, zemře jeho milenka Anna. Vypadá to jako sebevražda, ale Harry ví své. Protože se ale bojí následků, zatají, že se s Annou znal - ba co více, že s ní večer před smrtí flámoval a dělal věci, o kterých by asi svět vědět neměl. Při vyšetřování případu naráží na podivné okolnosti a chvílemi si není jistý téměř ničím. Protože Nemesis je čistokrevnou detektivkou, má “Sherlock Holmes” i svého “Watsona” - policistku Beátu, patrně nejsympatičtější postavu celé knihy. Beáta má úžasnou schopnost pamatovat si tváře a to bude při vyšetřování ku dobru věci. Jenže - co když černá není bílá a koule má hrany? Hlavní děj knížky se odehrává v Oslu (knížka je součástí tzv. osloské trilogie), ale v příběhu se podíváme také do prostředí jihoamerických nájemných vrahů nebo exoticky přitažlivého života norských Romů. 

Nemesis je, jak už jsem před chvilkou napsal, čistokrevnou detektivkou. U toho se musím zastavit a tento fakt zdůraznit. Knihy Jo Nesba jsou neprávem přirovnávány právě k dílu Stiega Larssona. Jistě je to dobrý marketingový trik, ale pravda to není. Milénium - to je žánr, kterému soukromě potají říkám společenský thriller. Na pozadí dramatických událostí jsme svědky velkých témat, které se mohou stát součástí seriozní společenské debaty (pravicový extremismus, úloha tajných služeb, fungování sociálního systému atd. atd.) Je vidět, že při psaní Milénia Stieg Larsson strávil hodiny a hodiny rešeršemi (resp. ne on, ale jeho družka, která má lví podíl na úspěchu knih). Jsou to knížky nadžánrové, v tom je jejich síla a v tom je jejich cena. Jo Nesbø - a znovu to musím zopakovat, píše krystalicky čistý detektivní žánr. To neznamená, že jsou jeho knihy horší, jen to znamená, že nemá smysl porovnávat je s Miléniem. Jistě to ke knížkám přitáhne pozornost čtenářů - pak je to jedině dobře. Pokud ale tato proklamace ve čtenářovi vyvolá dojem, že dostane stejný zážitek, bude čtenář zklamán.

Restart, teď!

Nemesis je součástí série knih o Harry Holeovi (Nesbø má ještě dvě další série - respektive jednu sérii a pak knihy bez jednotící linie). Nakladatelství Kniha Zlín, která tuto sérii plánuje vydat celou (zatím osm knih, devátá má celosvětovou premiéru letos v červnu), začlo čtvrtou v pořadí. To by asi nebyl takový problém, kdyby se v knize Nemesis na několika místech postavy nevracely k případu z první z nich. Čtenář se tak dozví, jak kniha Netopýří muž dopadne, což asi není zrovna ideální stav. Pravda je, že tento spoiler je jen matný, ale je tam. Nicméně, je to asi jedna jediná nepodstatná vada na kráse této knížky. Někteří čtenáři navíc upozorňují na to, že ten, kdo nezná předchozí knížky z téhle série, bude dezorientován ve vztazích a některé momenty bude hůř chápat. Možná jsem byl příliš pod vlivem zběsilého děje, že jsem toto moc nevnímal. Něco na tom ale bude.

Asi bych měl psát o tom, jak plynule děj utíká, jak svižné a napínavé jsou dialogy a jak překvapivé jsou zvraty v ději. To všechno je samozřejmě pravda, ale to už si zjistěte sami. Chcete-li knížku, která vám na několik dní vyplní veškerý volný čas, sáhněte po Nemesis. Důrazně nedoporučuju číst při jídle nebo při cestování v hromadné dopravě: Nenajíte se a budete pravidelně přejíždět stanice. Nedoporučuju číst během pracovního týdne, protože věřte mi: jen těžko se vám bude chtít vrátit se do pracovního procesu, když děj bude tak, tak napínavý (a že bude, na to vám dávám své čestné slovo).

Jsem rád za to, že Jo Nesbø prožívá svůj český restart - oproti předchozímu vydání konečně přeložený přímo z norštiny. Pevně věřím tomu, že si najde dost svých českých fanoušků a Harry Hole se stane dalším klasikem detektivní literatury. Zkrátka a dobře - z chladného severu k nám přišla další žhavá pecka. To jsou ty paradoxy, pane Vaněk.

Více informací o knížce i o autorovi najdete na českém oficiálním webu.  Lze se tam dozvědět více o minulosti Harryho a také další informace, které čtenáři pomohou rozplést pavučinu vztahů. A to se hodí - když se začíná odprostředka.

Recenze: Jo Nesbø – Nemesis

Ourdeadradio.blogspot.com. 31. března 2011, autor: Sidi Santini

Tak předně, vyjasněme si několik věcí. Nejsem žádným velkým fanouškem moderní krimi literatury (Elmore Leonard jest výjimkou). Pokud už mám sáhnout po tomto žánru, vylovím staré zaprášené klasiky drsné školy typu Raymonda Chandlera, Dashiella Hammetta nebo Mickeyho Spillaneho. Taktéž fenomén Stiega Larssona v původní knižní podobě, ke kterému je Jo Nesbø přirovnáván, mě minul. Ovšem, náhoda tomu chtěla a já jsem stál před otázkou – máš zájem o tuto knihu, pokud o ní napíšeš pár slov? Jelikož toto právě čtete, je jasné jak páně Santiniho volba dopadla.

Několik faktů na začátek. Jo Nesbø (*1960, Oslo, Norsko) odstartoval svou literární kariéru v roce 1997, kdy mu vyšel první román s hlavním hrdinou Harrym Holem a poměrně brzy se stal velkou hvězdou žánru a sběratelem všemožných cen. Následovalo dalším sedm knih se jmenovaným hrdinou v hlavní roli, které byly neméně úspěšné. Román Nemesis je z roku 2002 a je čtvrtou knihou této série. Jo Nesbø se taktéž poměrně úspěšně věnuje dětské literatuře a hudbě v popfolkcountryrockové „radiofriendly“ skupině Di Derre.

A nyní k samotné knize. V Oslu je přepadena banka. Maskovaná postava se chová pečlivým, promyšleným a chladnokrevným způsobem. Ovšem v samotném závěru akce udělá něco velmi nečekaného, teatrálního a zdánlivě zbytečného – zabíjí.

Případu se ujímá Harry Hole (to jméno má skvělý zvuk i rytmus, mimochodem), který je tak trošku potížista jak na pracovišti, tak v soukromém životě – a velmi vřelý vztah k Jimu Beamovi a camelkám tomu nijak nepomáhá. V příběhu se velmi brzy objeví žena z Harryho minulosti, ale snad ještě rychleji záhadně zemře (zatímco žena Harryho přítomnosti řeší osobní věci v Rusku). Mladá kolegyně se zajímavou schopností a klasickým traumatem nahrazuje před časem zabitou Harryho parťačku. A tohle vše z vězení sleduje záhadný cikánský nepolapitelný génius zločinu, který se kdysi přišel – a nikdo netuší proč - sám udat.

Více z děje prozrazovat nebudu. Příběh má několik rovin, které si autor dokázal ohlídat a velmi smysluplně a hlavně čtivě a napínavě je vede až do působivého finále knihy.

Ano, máme tu všechna klišé, na která si dokážete vzpomenout a velmi pravděpodobně i tři na která už ne, ovšem pozor – tohle není výtka. Stejně jako v hudbě zde platí, že podstatné již bylo řečeno, nyní jde o to, jak ty své tři akordy kdo poskládá. A nutno říct, že Jo Nesbø je poskládal velmi přitažlivě - a podstatně lépe, než ve své skupině.

Další věcí, kterou bych rád zmínil je nádherná „filmovost“ knihy – každý odstavec knihy má tu schopnost, že ho vidíté přímo před sebou, čímž se u mně zařadil hodně vysoko v osobním žebříčku příběhů, které bych rád viděl zfilmované.

Jak tedy hodnotit? Již  jsem napsal, že v moderním krimi románu se neorientuji, autorovy předchozí a následující romány jsou zatím v českém jazyce nedostupné (zatím, na říjen 2011 je slíbena další kniha) a severskou konkurenci nesleduji, takže objektivitou a hnidopišským rozborem nemohu sloužit...

Ovšem čím posloužit mohu, je můj čistě subjektivní pocit dobrého obchodu, kdy jsem dostal výměnou za pár chvil v českém probouzejícím se jaru, chvíle v norské mlhavé podzimní plískanici. a těším se velice, až se za několik měsíců  za Harrym znovu vypravím.

Ale pozor, dva zápory bych přeci jen našel. První výtka směřuje k již zmíněnému a poněkud nešťastnému vydávání série knih od čtvrté části, ale ani to není nepřekonatelný problém a pevně věřím, že časembude  vyřešen. Horší už to bude se zálibou Harryho v Jimu Beamovi a camelkách. Jack Daniels a Lucky Strike je Jack Daniels a Lucky Strike!

Kniha vychází v českém překladu Kateřiny Kryštůfkové v nakladatelství KNIHA ZLÍN 1. dubna 2011.

Sidi Santini velmi důrazně doporučuje!

P.S. Až se znovu v Čechách ukáže norský rock and rollový nomád Mark Steiner, tak se ho musím zeptat na ty Di Derre.

P.P.S Doporučuji i toho Marka Steinera!

České stránky autora: http://www.jonesbo.cz/
Česká stránka na Facebooku: http://www.facebook.com/jonesbo.cz

Jo Nesbø - Nemesis

Palačinky.net, 29. března 2011, autorka: Martina

Díky skvělé akci nakladatelství Kniha Zlín jsem měla možnost přečíst si knihu Nemesis ještě před jejím oficiálním vydáním. A vzhledem k tomu, že mě jakýsi streptokok upoutal k lůžku, přišla mi Nemesis víc než vhod.

Po trilogii Millenium Stiega Larsena a románu Hypnotizér Larse Keplera je tu tedy první kniha od spisovatele Joa Nesbøho. Nemesis je sice první v Čechách, ale patří do osmidílného seriálu vyprávějící příběhy kriminalisty Harryho Holea. Dějištěm je převážně hlavní město Norska Oslo, ale někdy je třeba se za zločinci vypravit i do jiných koutů světa a tak se v knihách objevují i další destinace.

Jo Nesbø není žádný začátečník. Nemesis je čtvrtou knihou tohoto současného norského spisovatele a hudebníka a poprvé vyšla v roce 2002. Za své kriminální romány dostal Jo Nesbo nejedno ocenění a jeho knihy byly přeloženy do 35 jazyků.

S chutí jsem se tedy pustila do čtení. V první chvíli mě zachvátilo lehké zklamání. Měla jsem pocit, že jsem otevřela televizi a koukám na jeden z mnoha detektivních seriálu stanice Nova. Ať už je to ten nebo onen ve všech vystupuje detektiv, tvrdý chlápek, středních let s problémem uznávat autoritu nadřízených, kteří jsou stejně (jak se divák nebo čtenář brzy dozví) buď tupci, prospěchářští vyčůránci nebo dokonce zločinečtí hajzlové. Samozřejmě je tu jeden, který nad problémovým detektivem drží ochranou ruku, chtě nechtě omlouvá jeho metody získávání důkazů, které balancují na hranici zákona a někdy i za ní. I přes tlak ostatních nadřízených svému detektivovi věří.

Další charakteristikou hlavního hrdiny je neschopnost navázat trvalý vztah se ženami. Kdo by také chtěl workholika případně alkoholika nebo dokonce vše v jedné osobě, tak jak je tomu u detektiva Harryho Holea?

A protože jsou hlavní hrdinové především workholici (nakonec jejich příběhy se odehrávají v práci takže tam musí trávit většinu času knihy nebo seriálu) nacházejí svou rodinu, své zázemí a mnohdy i lásky právě v práci. Proto má každý správný detektiv dnešních seriálů parťačku, nikoliv parťáka. Může s ní v průběhu seriálu snadno navázat intimní vztah, ochránit ji před zlým okolím, v horším případě vyšetřovat její zmizení či vraždu. Zkrátka je to jeho blízký člověk a tím, že je to ženská, je podtržena detektivova mužnost.

Zdá se, že žádnému z těchto klišé se Harry Hole nevyhnul. Norský kriminalista na oddělení vražd je problémovým členem sboru, vhledem ke svým metodickým postupům a svému tvrdohlavému smyslu pro spravedlnost. Ještě, že je šéfem oddělení vražd Bjarne Moller, který na rozdíl od Ivarssona, šéfa oddělení loupežných přepadení, vidí za Harryho prací výsledky. Je tu ale samozřejmě i grázl nad grázly, který se nebojí ničeho, Tom Waaler. O jeho charakteru ví zatím pouze čtenář i když Harry Hole nejspíš něco tuší.

Jak už bylo řečeno, Harry je nejen workholik, ale také má sklon k alkoholismu a najít v takovéhle kombinaci stálý vztah je těžké. Přesto se o jeden takový pokouší. Jeho milovanou ženou je Ráchel, svobodná matka pečující o svého syna Olega, která v průběhu knihy podstupuje lítý soudní boj se svým bývalým manželem kdesi v Rusku o to, aby nadále mohla vychovávat Olega.

A samozřejmostí jsou ženy na pracovišti. Původně pracoval Harry s parťačkou Ellen, kterou ale někdo zavraždil a ačkoliv byl případ odložen, protože jediný podezřelý zemřel, Harry stále hledá jejího vraha. Další parťačkou se kterou spolupracuje na jednom ze dvou případů je Beáta Lonnolová. Hádejte proč se dala tahle malá křehká dívka k policii? Napovím vám, její otec byl také u policie a zemřel ve službě. Máme tu další klišé z novodobých detektivek – pomsta svého bratra, otce, dcery, sestry…. Nicméně co se Harryho vztahu k Beatě týče, zůstane alespoň v této knize pouze ryze pracovní.

Nemesis vypráví o třech případech Harryho Holea. Jeden je zasunut jaksi vzadu dějové linie a bude jistě řešen v dalších příbězích. Dva ústřední zločiny, které Harry Hole vyšetřuje víceméně souběžně, se sem tam střetávají v osobě známého bankovního lupiče a mafiána Raskola, který je tou dobou ve vězení. Prvním případem je bankovní loupež při které je zastřelena jedna z úřednic. Druhý zločin se Harryho týká osobně a jde o mrtvou ženu, jeho milenku z dávných let. Nechtěla bych zde prozradit všechno a tak jen k ději napíšu, že konstrukce případů je velmi důmyslná a na konci do sebe všechno krásně zapadá. Prozradím ještě, že oba případy se sem tam střetnou i v rovině filozofické. Oba jsou protkány tématy jako bratři a jedna žena nebo pomsta.

Knížka je psaná čtivě. Rychle vás chytne a pustí až když se dopátráte pachatele. Děj má spád a kličky zločinů jsou opravdu vymyšleny do detailů. Každý kousek příběhu má své opodstatnění a autor zbytečně neodbočuje. Nevím jestli je to podstatné pro ostatní, ale mě bavilo rozdělení knihy do šesti částí a do kratších kapitol.

A co Harry Hole? Přes všechny výše zmiňované klišé ho musíte mít rádi. Nakonec vždyť tak vypadá hrdina všech dnešních detektivních příběhů. Dokonce je mi líto, že ho musím opustit. Ale snad ne na dlouho. Vydání dalšího románu je připraveno na říjen 2011.

Poznejte pravou tvář Nemesis

Lisarahk.blogspot.com, 26. března 2011, autorka: Kateřina Samková

Pokud máte rádi detektivky, tak na knihu od Jo Nesba již určitě netrpělivě čekáte. Pokud jste sváteční čtenáři tohoto žánru, je pro vás Nemesis dobrá volba.

Venku propuklo jaro, ale já tyto poslední dny prožila v sněhem zahalených stránkách výborného detektivního příběhu. A právě jsem obrátila poslední. Příběh se uzavřel. Zůstal jen dojem, který zanechal. Ten se vám tady pokusím zprostředkovat.

Spousta děje, zvratů a akce. Přitom je to srozumitelně popsáno. Má to spád, ale není to zbrklé. Více dějových rovin, které se různě prolínají. Atraktivní prostředí norského Osla, kniha nás ale přenese i do jiných koutů světa (např. Brazílie). Přehršel zajímavých a různorodých postav.

Tak to jsou takové záblesky, které by se o knize daly říci. Teď trochu podrobněji k ději. Ústřední postavou je Harry Hole, který vyšetřuje případ zastřelené ženy při bankovní loupeži. Na případu spolupracuje především s policistkou Beátou Lønnovou. Ta se specializuje na rozbor videa z banky, které jim pomůže několikrát se posunout v případu dopředu.

Harry Hole není v žádném případě ideální muž ani příkladný policista. Alkoholik, který má nevyřešené milostné vztahy. Právě jedna z žen je klíčová pro druhou hlavní dějovou linku. V tomto případě se Harry rozhodne nepostupovat podle protokolu a jedná na vlastní pěst. Což ho samozřejmě přivede do spousty potíží. Kromě toho ještě pátrá po nejasnostech v případu zabité kolegyně.

Nemesis je součástí zatím osmidílné románové série, jejíž první díl autor vydal již v roce 1997. Nebojte se, kniha se dá číst úplně odděleně a vše je v ní dořešeno. Přesto se na pozadí vine příběh, který vás určitě nenechá ujít si v říjnu pokračování.

Před časem se spustila lavina severských detektivek. Může nám připadat, že jich teď v češtině vychází až příliš mnoho. Pokud by však všechny dosahovaly kvalit knih Jo Nesba - klidně ať se strhne další!

Verdikt: Doporučuji. Prostě poctivý severský detektivní román.

Jo Nesbø - Nemesis

Mir4.eu, 26. března 2011, autor: Miroslav Nowak

Harry si jednou rukou zapálil cigaretu a současně druhou rukou nabídl krabičku Ivarssonovi, který zavrtěl hlavou. “Ošklivý zlozvyk, tohleto, Hole.” “To máte pravdu.” Harry vstrčil krabičku camelek do náprsní kapsy. “Člověk by neměl nabízet cigarety, měl by předpokládat, že gentleman si koupí vlastní. To řekl Benjamin Franklin”

Nemesis (2002, Sorgenfri), zatím poslední do češtiny přeložená kniha Norského spisovatele Joa Nesbøho (29. 3. 1960). 4 kniha z 8 dílné serie (prozatím…) o policistovy Harrym Hole. V roce 2002 byla oceněna Mads Wiel Nygaard’s Endowment. Kniha kterou bych v knihkupectví minul, protože detektivky nemusím. Kdybych to ale udělal byla by to velká chyba. Je totiž napsána velmi čtivě a ačkoliv se zápletka zdá velmi jednoduchá ukáže se, že to není tak úplně pravda.

Hlavním hrdinou je Hole, Harry Hole. Detektiv z oddělení vražd. Muž který má neustále u sebe krabičku cigaret a na rameni démona alkoholu. Muž kolem kterého mají ženy tendenci umírat. Není to žádný perfektní člověk, má své chyby, veskrze je to ale sympaťák. Kvůli alkoholu byl skoro vyhozen od policie, ale jeho dobrý přítel, kolega a přímý nadřízený Bjarne Møller mu pomohl.

Podzimní příběh začíná celkem banálním přepadením banky, jakých se v Norsku odehrává plno. Nebýt toho, že lupič zastřelí pokladní. Střelí ji zblízka do hlavy a do kamery ukáže 6 prstů na znamení, že peníze z trezoru dostal o 6 vteřin později než kolik byl časový limit. Toto přiláká pozornost Harryho. Vyšetřování je totiž vedeno jako loupežné přepadení, s čímž Harry nesouhlasí. Dostane tedy k ruce zdatnou kolegyni Beátu Lønnovou, dceru nyní již mrtvého známého policisty. Beáta nahrazuje Harryho býval kolegyni, která byla zavražděna. Její vražda, ačkoliv se stala již před dávnou dobou, je pro Harryho stále nevyřešená. Přestože ji policie uzavřela, Harryho touha dostihnout vraha jeho bývalé kolegyně žene stále vpřed. Tato událost, pro děj nepodstatná se prolíná s hlavním motivem a ke konci knihy je zcela jasné proč. Spolu s Beátou se vrhnou do řešení případu který je nakonec mnohem složitější než se zdálo.

Všechno se ještě více zamotá když se Harrymu ozve dávná láska Anna. Rozpoutává se tak hra intrik poháněná mstou. Msta a odplata je, dalo by se říci, pohonem všech a všeho. Ona i Nemesis je ve skutečnosti řeckou bohyní pomsty. Do příběhu mimo jiných vstupuje také rom Raskol. Sice sedí ve vězení za přepadení banky, ale je to velmi mocný hráč. I z vězení totiž dokáže Harrymu pomáhat, ale mnohdy i zamotat hlavu.

Nemesis je kniha kterou jsem přečetl skoro jedním dechem. Nenarazil jsem na pasáž která by mně nudila, spíše naopak. Čím více jsem se blížil závěru, tím více se příběh zamotával. Už, už to vypadalo, že Harry našel vraha, ale ono ne. Zase to bylo trochu jinak a Harry znovu tápal v temnotě. A já tápal s Harrym. Pár stránek před koncem knihy jsem skoro nevěřil, že dojde k rozuzlení. Nezbývalo totiž dost stránek. Nakonec se, ale rozuzlení ukázalo a pointa byla výborná, poslední řádek, poslední stránky přinesl Harrymu odpověď na kterou čekal již velmi dlouho.

Přiznám se, že dočtení této knihy ve mě vyvolalo 2 touhy. 1. chci se o Harrym a jeho životě dozvědět něco víc, takže moje příští kroky určitě povedou do knihkupectví pro některou z dalších knih ze série o Harrym. 2. musím se naučit vyslovovat severská jména.

Jo Nesbø - Nemesis (Sorgenfri)

Zbiejczuk.posterous.com, 25. března 2011, autor: Adam Zbiejczuk

Kniha Zlín udělala docela netradiční a ojedinělý krok, když nabídla blogerům a internautům možnost získat knihu zdarma - reading copy - výměnou za recenzi v sociálních sítích. Sám tento fakt vyvolá možná zdvižená obočí - co z toho mají, nějaký bloger… Hned na úvod mohu říct: Jo Nesbø a jeho kniha Nemesis se mi opravdu líbí!

Kniha Zlín (Czech publishing house) prepared quite an untypical promotion in our country - reading copies for bloggers. I got my hands on Czech translation of Jo Nesbø's book Nemesis before it hits the shops. And I was supposed to write a review, which you find below - but in Czech only. For my non-Czech speaking friends, I can send you to read a really nice Monkey Bear review.

Předem tedy víte, že jsem knihu dostal výměnou za to, že o ní napíšu a možná si říkáte, jestli to tedy bude skutečně objektivní recenze (nebo spíše zápisek, abych nefušoval do řemesla literární kritice). Vynasnažím se - četl jsem toho poslední dobou víc, rozdíl je hlavně v tom, že tentokrát jsem slíbil, že napíšu.

Jo Nesbø je velmi úspěšný norský autor, ale také zpěvák rockové skupiny Di Derre. Nejenže vyhrál řadu norských cen - včetně ocenění za nejlepší norskou detektivku všech dob -, ale jeho knihy byly přeloženy do řady jazyků, získaly i nominace a ceny ve Velké Británii a ani by mě nepřekvapilo, kdybychom se dočkali filmového zpracování. Až se nabízí srovnávat jej se Stiegem Larssonem, ještě úspěšnějším švédským spisovatelem, kterého proslavila série již zfilmovaných knih, v níž je hlavním hrdinou novinář Mikael Blomkvist. Larssona jsem nečetl (viděl jsem jen první z filmů), takže přímé porovnání vám nenabídnu, ale rozdíly i shody tu jistě budou. Hlavním hrdinou je zde nikoliv novinář, ale policista, ovšem Harry Hole je podobně kladná a zároveň pro své okolí komplikovaná osobnost.

Neuctivý ke karieristickým kolegům, nesmlouvavý ke zločincům, zápasící se svými problémy (bývalý alkoholik), za každých okolností ochotný zpochybňovat příliš jasné výsledky vyšetřování. Ale je pravda, že tady moc příliš jasných závěrů na zpochybnění nedostane - naopak, zaplete se hned do několika případů, jež vypadají velmi nepravděpodobně.

Na co se tedy čtenáři mohou těšit? Nejprve to vypadá na loupežné přepadení banky, které má na svědomí skutečný profík. Jenže když dal lupič na vydání peněz lhůtu 25 vteřin a personál to nestihl, chladnokrevně zastřelil pokladní - což rozhodně není normální chování. Harry, který je z oddělení vražd, tak musí spolupracovat se svým kolegou Rune Ivarrsonem, vedoucím oddělení loupežných přepadení. Harryho ho považuje za namyšleného hlupáka, Rune jeho zase za nepohodlného potížistu. Nakonec si Harry za přímluvy svého šéfa vymůže možnost pracovat samostatně, jen ve dvojici s mladou policistkou Beatou Lønn. Dcera legendárního inspektora, který zahynul při přepadení banky se ukáže jako cenná pomoc: mimo jiné i díky své speciální schopnosti - pamatovat si tváře lidí s neobyčejnou přesností velmi dlouhou dobu.

Zatímco začínají rozplétat komplikovaný případ, Harry je konfrontován s minulostí, když se mu ozve milenka, kterou kdysi po několika málo měsících opustil. Poté, co spolu stráví večer, se Harry probudí se strašnou kocovinou a nic si nepamatuje. A Anna je nalezena ve svém bytě mrtvá… Vše na první pohled nasvědčuje sebevraždě, ale to se Harrymu vůbec nezdá. Jenže samozřejmě se nemůže přihlásit "já tady včera byl a nevypadala, že by se chtěla zabít". Aby se v tom čtenáři ještě trochu víc ztratili, Harry se setká s legendou lupičů, tajemným Romem Raskolem Baxhetem. Jemu byla připisovaná řada bankovních loupeží, ale nikdy nebyl dopaden - dokud se sám nevzdal policii a nepřiznal k několika zločinům. Dosud s policií nespolupracoval a naopak si vyšetřovatele dokázal povodit jako na provázku (jeho oblíbenou knihou je Umění války od Sun-c' a o legendárním vojevůdci tvrdí, že to nejspíš byla žena). Harry je první, s kým je ochotný (i když to rozhodně nemá standardní podobu) se bavit - mrtvá Anna byla totiž jeho příbuznou.

Pokud máte rádi komplikované zápletky a nepravděpodobná propojení, budete nadšení z toho, jak se věci zamotávají, proplétají a přitom se jednotlivé charaktery chovají vesměs uvěřitelně. Harry Hole jako hlavní hrdina není žádný superman, ale myslím, že si ho oblíbíte. Závěrečná třetina má už vysloveně strhující spád a nenechá vás na pokoji, dokud knihu nedočtete. Zatímco vyřešení zápletky s loupeží mi přišlo skutečně brilantní, "situace s Annou" pro mě byla už lehce za hranicí uvěřitelného. Podělil bych se i o více dojmů - ale to už bych prozradil až moc.

Nemesis je chronologicky až čtvrtou knihou s Harrym v hlavní roli a jednou z důležitých zápletek je nevyřešená vražda z knihy třetí - práva na první tři knihy ale má jiné vydavatelství, také proto u nás vychází nejprve Nemesis - která ale také přinesla Jo Nesbøvi mezinárodní popularitu. Nemesis je ale samostatným celkem a tak nevadí, že u nás Červenka vyjde později.

Závěrečné hodnocení? Výborná detektivka, která se bude líbit i těm, kdo nejsou přímo fanoušci tohoto žánru. Zajímavé, uvěřitelné postavy, komplikované zápletky, velmi vtahující atmosféra a filmový potenciál (čemuž asi napomáhá i styl psaní autora - měl jsem úplně nutkání vidět to převedené do filmových záběrů). Překlad je "prostě dobrý" (což je v dnešní době spíše světlá výjimka), obálka zaujme i kolemjdoucí v metru. Kdybych byl donucen dávat verdikt v procentech, tak 85/100. Těším se na další díly!

Nemesis

Inflow.cz, 12. března 2011, autorka: Olga Biernátová

Nemesis od Joa Nesbøho je skvěle napsaná pětisetstránková detektivka. Osobně nejsem moc fanda tohoto žánru, a přesto jsem knihu četla jedním dechem. Hlavní postava - svérázný kriminalista Harry Hole - je sympatická, velmi reálná, nesnesitelná i tzv. někdy-na-zabití zároveň. Je zajímavé, že jsem ho ani chvíli nenáviděla, i když ležel opilý na chodbě nebo tajil schůzky se svojí bývalou před svojí současnou.

Harry má pro svého přítele Øysteina práci:

"O.K. Ujmeš se toho?"
"Uvidíme."
"Dám ti za to úplný hovno. Poletíš nejlevnějším letadlem a budeš bydlet v tom nejzaplivanějším hotelu."
"Platí."

Ale není to jen Harry, který vás zaujme. Osobně si mě získal také např. Raskol nebo psycholog Aune. (viz ukázka)

U autora oceňuji především to, že se vyhýbá dlouhým popisům prostředí i postav, dokáže scénu i osoby podat na velmi malém prostoru, a přesto nabídne kompletní informaci, která vám pomůže si vše představit do posledního detailu.
"Ošetřovatel zaplatil šest set korun za to, aby jeho černá ofina vypadala právě tak nedbale, a teď si odhrnul jeden z pramenů a zamžoural na Harryho zpoza brýlí s černými kostěnými obrubami, díky nimž vypadal jako exot jen do té míry, aby ti, kteří to dokážou poznat, pochopili, že není exot, ale správný týpek."

Děj má rychlý spád, překrývání několika dějových linií a přímé (vnitřní) řeči jednotlivých postav dodávají příběhu dynamiku. Ústředním motivem knihy je pomsta (Nemesis - řecká bohyně odplaty, dcera bohyně noci Nyx a boha temna Ereba), ačkoliv se to na začátku vůbec nezdá. A co vás možná bude trochu dráždit je fakt, že ačkoliv jsou všechny případy v knize vyřešeny a ukončeny, přece jen zůstává něco na další díl...

Při čtení pamatujte na několik pavidel:

"Ten, kdo vyhraje válku, nemusí být nutně vítězem."
"Žena je racionálně plánující člověk moci, který dokáže vidět za bitvu, za oslavu vítězství."
"Všichni Romové lžou."
"Prvním principem války je podvod." A autor vás podvádí na každé druhé straně, pracuje s iluzí. Nejryzejší kapitolou je ta úvodní (v knize je to 2. kapitola, která je už teď zveřejněna na http://issuu.com/knihazlin/docs/nemesis) a doporučuji si ji přečíst několikrát za sebou a zkusit si hned na začátku odvodit několik závěrů.

Doporučuji shlédnout také rozhovor autora o knize Nemesis: http://www.youtube.com/watch?v=KQFjN4N8Dg4 (s českými titulky)

Jestli si knihu přečtete, můžete přihodit svůj názor třeba do diskuze na facebooku: http://www.facebook.com/jonesbo.cz?sk=app_7146470109

Kniha vychází 30. března.

Úryvek z knihy:

Oficiální ukázka z knihy: http://issuu.com/knihazlin/docs/nemesis

Moje nejoblíbenější pasáž. Neobsahuje spoilery, i když vám toho hodně prozradí, tak si to uvědomíte až k závěru knihy.

„Raskol souhlasí, že si se mnou promluví – pod dvěma podmínkami. Že si zahrajeme partii šachu – neptej se mě, jak věděl, že aktivně hraju. A že s sebou přinesu francouzský překlad knihy Umění války, prastaré čínské knihy o válečné taktice."
Aune otevřel krabičku doutníků Nobel Petit.
„Knihu mi poslali z Paříže a já jsem s sebou vzal šachy. Vpustili mě k němu do cely a tam jsem uviděl muže, který ze všeho nejvíc připomínal mnicha. Požádal mě, jestli si může půjčit moje pero, začal listovat knihou a pokývnutím naznačil, že můžu zahájit hru. Rozestavěl jsem figurky a zahájil jsem Rétiho hrou. Při tomhle zahájení napadneš soupeře, až když jsou zaujaté středové pozice, často bývá efektivní proti hráčům středních kvalit. Je nemožné odhadnout z jednoho jediného tahu, že hodlám udělat právě tohle, ale ten Rom se podívá přes knihu na šachovnici, potáhne se za kozí bradku, pohlédne na mě vševědoucím pohledem, zapíše si něco do knihy…"
Ze stříbrného zapalovače vyšlehl plamínek směrem ke konci doutníku.
„… a čte dál. Tak povídám: ,Vy nebudete táhnout?' Vidím, jak jeho ruka píše do knihy mým perem, a přitom prohodí: ,To není třeba. Já tady teď napíšu, jak se hra vyvine, tah po tahu. Skončí tím, že položíte svého krále.' Vysvětluju mu, že po jednom tahu rozhodně nemůže znát průběh hry. ‚Vsadíme se?' ptá se. Snažím se to smíchem zlehčit, ale on naléhá. Takže vsázím stovku, aby byl ochotnější se mnou mluvit. Chce stovku vidět, musím ji položit vedle šachovnice, kde ji má na očích. On zvedne ruku, jako by chtěl táhnout svou figurkou, a pak se všechno odehraje v rychlém sledu."
„Blesková partie?"
Aune se usmíval a přitom zamyšleně vyfukoval modrý kouř ke stropu. „V dalším okamžiku jsem byl pevně sevřený, jako ve svěráku, hlavu jsem měl zvrácenou dozadu, takže jsem se díval přímo do stropu, a hlas mi těsně u ucha šeptal: ‚Cítíš nůž, gadžo?' Samozřejmě jsem ho cítil, ostrou ocel tenkou jako žiletka, která se mi tiskla na hrdlo a chtěla projít kůží. Cítils někdy něco takového, Harry?"
Harryho mozek se rychle prodral rejstříkem příbuzných zážitků, ale nenašel žádný, který by odpovídal přesně. Zavrtěl hlavou.
„Bylo to – řečeno slovy několika mých pacientů – ekl. Měl jsem takový strach, až jsem si myslel, že si cvrnknu do kalhot. Pak mi pošeptal do ucha: ‚Položte krále, pane Aune.' Povolil trochu stisk, abych mohl zvednout ruku a překotit své figurky. Pak mě stejně náhle pustil. Přešel na svoji stranu stolu a čekal, až se postavím na nohy a chytím dech. ‚Co to ksakru mělo znamenat?' zasténal jsem. ‚Tohle byla bankovní loupež,' odpověděl. ‚Předem naplánovaná a pak provedená.' Pak ke mně otočil knihu, kam napsal průběh hry. Byl tam zapsán jen můj jediný tah a ‚bílý král kapituluje'. Pak se zeptal: ‚Je to odpověď na vaše otázky, pane Aune?' "
„A cos řekl?"
„Nic. Zařval jsem na strážce venku. Ale než odemkl, položil jsem Raskolovi poslední otázku. Protože jsem věděl, že jestli na ni nedostanu odpověď, nedá mi to spát. Zeptal jsem se: ‚Udělal byste to? Prořízl byste mi hrdlo, kdybych toho krále nepoložil? Jen abyste vyhrál pitomou sázku?' "
„A co odpověděl?"
„Usmál se a zeptal se mě, jestli vím, co je předprogramování."
„No a?"
„To bylo všechno. Dveře se otevřely a já jsem vyšel ven."
„Ale co myslel tím předprogramováním?"
Aune odsunul hrnek s čajem. „Člověk může předprogramovat svůj vlastní mozek tak, aby pracoval podle určitého vzorce chování. Mozek potlačí ostatní impulzy a bude jednat podle předem stanovených pravidel, bez ohledu na to, co se stane. Je to užitečné v situacích, kdy je přirozeným impulzem mozku reagovat panikou. Například když se neotevře padák. Pak lze jen doufat, že parašutista má předprogramovaný nouzový postup."
„Nebo vojáci v boji."
„Přesně tak. Existují ovšem metody, s jejichž pomocí lze člověka předprogramovat tak důkladně, že se dostane do stavu transu, ve kterém je živoucím robotem a ze kterého ho nevytrhne ani extrémní vnější vliv. To je sen každého generála. Faktem je, že toho lze dostáhnout děsivě snadno, stačí jen znát správné techniky."
„Mluvíš o hypnóze?"
„Radši tomu říkám předprogramování, to nezní tak mysticky. Jde jen o to otevřít a zavřít cesty impulzům. Ti zdatnější můžou snadno předprogramovat sami sebe, takzvaná autohypnóza. Jestli se Raskol předprogramoval na to, že mě zabije, když nepoložím krále, odřízl sám sebe od možnosti své rozhodnutí změnit."
„Ale přece tě nezabil."
„Všechny programy mají tlačítko escape, heslo, které trans ruší. V tomhle případě to mohlo být složení bílého krále."
„Hm. Fascinující."
„A tím se dostávám k tomu, co jsem chtěl říct…"
„Myslím, že to chápu,“ přikývl Harry. „Bankovní lupič na fotce se předprogramoval tak, že když vedoucí pobočky překročí časový limit, bude střílet."
„Pravidla předprogramování musí být jednoduchá," vysvětlil Aune, hodil cigaretu do hrnku a přikryl ho talířkem. „Aby tě uvedla do transu, musí tvořit malý, ale logicky uzavřený systém, který nepropustí jiné myšlenky."
Harry položil vedle hrnku padesátikorunu a vstal. Aune se mlčky díval na to, jak Harry sbírá fotografie, a pak se zeptal: „Tomu, co jsem ti řekl, nevěříš ani za mák, viď?"
„Ne."
Aune také vstal a zapnul si knoflík saka na břiše. „Tak z čeho vycházíš?"
„Vycházím z toho, co mě naučila zkušenost," pokrčil rameny Harry. „Totiž že zločinci jsou vesměs stejně hloupí jako já, volí jednoduchá řešení, mají nekomplikované motivy. Zkrátka že věci jsou zpravidla takové, jak vypadají. Hádám, že tenhle bankovní lupič byl buď totálně zdrogovanej, nebo zpanikařil. To, co udělal, byla pěkná pitomost, takže můj závěr zní, že je hloupý. Vezmi si například, jak dlouhou dobu by ten Rom, o kterém ty si myslíš, že byl tak chytrý, strávil za mřížemi za útok nožem?"
„Žádnou," odpověděl Aune zatrpkle.
„Cože?"
„Nikdy u něj žádný nůž nenašli."
„Myslel jsem, žes říkal, že jste byli spolu zamčení v jeho cele."
„Už jsi někdy ležel na břiše na pláži, když vtom ti tvoji kámoši řekli, že musíš ležet úplně nehybně, protože ti nad zády drží žhavé uhlí? A pak slyšíš, jak jeden vyhrkne ‚jejda' a v následujícím okamžiku ucítíš, že tě zasáhl kousek uhlí a popálil ti záda?"
Harryho mozek třídil vzpomínky z letních dovolených. Byl s tím vmžiku hotov. „Ne."
„Ale pak se ukázalo, že to byl švindl, že to byly jen kostky ledu…?"
„Vážně?"
Aune vzdychl. „Občas by mě zajímalo, kde jsi strávil těch údajných pětatřicet let svého života, Harry."
Harry si přejel dlaní obličej. Byl unavený. „Dobrá, Ståle, ale co tím chceš říct?"
„Že dobrý manipulátor tě dokáže přimět, abys uvěřil, že hrana stokorunové bankovky je střenka nože."


Dotaz k produktu Nemesis (paperback)

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail: *
Číslo "10" slovy: *
Váš dotaz: *
 
 

Dále doporučujeme




Moderní nakladatelství
Aktuální literární trendy