Touhy Džendeho Džongy | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Sněhulák
  • Purity
  • Jo Nesbø - box
  • Ulice Zlodějů
  • Vánoční dárky z KNIHY ZLIN
  • Hořící stromy
  • Jak číst současné umění

Touhy Džendeho Džongy

Cena:
369 Kč
Autor:
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-430-4
Překlad:
Libuše Čižmárová
Datum vydání:
25. 05. 2016
Počet stran / vazba:
407/vázaná
3.94 / 20971
Je to poprvé, co jsem četla knihu, která by se nějak týkala imigrace. Musím ale uznat, že kniha mě dostala. (Michaela Urubková)
Knížka je čtivá a věrné vylíčení pocitů postav knihy je její silnou stránkou. Díky autorce jsem se dokázala jsem do postav vcítit a jejich touhy, strachy i radosti prožívat s nimi. (Barbora Ressová)
Když jsem dostala příležitost si knihu přečíst, očekávala jsem příběh ve stylu Khaleda Hosseiniho, kterého mám velmi ráda. A musím říct, že kniha Touhy Džendeho Džongy předčila má očekávání, a proto bych se ji nebála doporučit jak fanouškům Hosseiniho příběhů, jako jsem já, ale i komukoliv, kdo se občas zastaví a přemýšlí, jestli směr, kterým se vydal a cíl, o který usiluje, ho opravdu dovedou ke štěstí. (Helena Široká)
Touhy Džendeho Džongy od Imbolo Mbue. Pro mě jasně a jednoduše dobrá kniha o dobrých lidech. (Alena Kůsová)
Americko-kamerunský příběh vás vtáhne díky atraktivnímu tématu i čtivé formě vás vtáhne od prvních stránek. (Pavla Čechová)
Na knize se mi líbí právě kontrast dvou rozličných světů. Tvrdé práce vyvážené radostí ze života imigrantů a blahobyt, který si svou daň vybírá v podobě pokřivených lidských vztahů, nevěr zapíjených alkoholem za přispění vicodinu a strádáním dětí, na které rodiče nemají pro samou práci čas. Srovnání kultur, které spisovatelka čtenáři nabízí z hlediska hodnot, postojů a tradic. (Lucie Navrátilová)

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 189 Kč)Přehled všech našich e-knih

Palmknihy eReading iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Touhy Džendeho Džongy

Co všechno člověk musí obětovat, když chce zajistit své rodině lepší budoucnost a život v blahobytu? Džende Džonga emigruje z Kameru do New Yorku, aby zde začal žít svůj amerických sen. Po několika měsících téměř otrocké práce se na něj usměje štěstí a získá práci snů – stane se z něj osobní řidič rodiny Clarka Ewardse, vysoce postaveného manažera v bance Lehman Brothers. Džende má poprvé v životě dobře placenou práci a dokáže zabezpečit nejen svou rodinu, ale i podporovat příbuzné v Kamerunu. Jeho žena začne pomáhat v Clarkově domácnosti a získá si důvěru jeho manželky. Zdá se, že po letech strádání a tvrdé práce čeká Džendeho rodinu světlá budoucnost. Jeho sny se však začnou rozplývat, když na povrch vypluje pravda o finančních machinacích banky Lehman Brothers a když se Clarkova, na povrch dokonalá rodina, zhroutí pod tíhou utajovaných skutečností a v důsledku nefungujících rodinných vztahů. Tehdy se naplno ukáže, že Džendeho život v emigraci stojí na vratkých nohách a on musí učinit jedno ze svých nejtěžších životních rozhodnutí.

Román vypráví citlivým a sugestivním způsobem o každodenním nelehkém životě imigrantů, jejich touhách, snech i odhodlání začít nový, lepší život a současně výstižně zachycuje obraz dnešní západní společnosti a jejích hodnot.

Úryvek: Touhy Džendeho Džongy

Recenze: Touhy Džendeho Džongy

I sen se může změnit v noční můru

Vaseliteratura.cz, 28. října 2016, autorka: Jolana Hlušičková

Každá kniha skrývá svůj příběh mezi řádky. Obal i anotace něco napoví, ale až když se začteme, zjistíme, co se v ní skutečně ukrývá. A někdy na nás čeká opravdu milé překvapení, jako v případě knihy, kterou vydalo pod názvem Touhy Džendeho Džongy nakladatelství KNIHA ZLIN.

Název knihy Touhy Džendeho Džongy evokoval ledasco. Růžovo-šedivá obálka společně s relativně pomalým rozjezdem knihy na mne ze začátku působily dojmem, že se jedná o pohádku pro dospělé o tom, jak chudý kamerunský imigrant v USA ke štěstí přišel. Ale jak se děj odvíjel, najednou mě do sebe vtáhl a já jsem spolu s Džendem a jeho rodinou prožívala jeho „americký sen“.

Abychom si přiblížili způsob uvažování Džendeho (a také skvělý překlad Libuše Čižmárové) uvádím ukázku textu, ve které reaguje na otázku svého šéfa, proč vlastně přišel do Ameriky:

Džende chvilku přemýšlel. Uvažoval, co má říct, aby neřekl příliš mnoho. „Protože moje země není dobrá, pane. Není to nic takového jako Amerika. Zůstanu ve své zemi, a nic ze mě nebude. Zůstal bych nikým. Můj syn by vyrostl a byl by chudý jako já. Stejně jako já jsem byl chudý jako můj otec. Ale v Americe, pane? Může ze mě něco být. Můžu se stát váženým mužem. Můj syn se může stát váženým mužem.“

„A to by se ve vaší zemi stát nemohlo?“

„Nikdy, pane Edwardsi.“ [...]

„Protože…protože v mé zemi, pane,“ odpověděl Džende mnohem tišeji, značně méně uvolněný a vzrušený, než byl předtím, než uslyšel, že někomu hrozí propuštění, „protože v mé zemi, abyste se stal někým, musíte se nejdřív narodit někomu, kdo je někdo.“ (Str. 47-48).

Příběh pozvolna nabírá hloubku, ukazuje snahu Džendeho obstát v životě v New Yorku, uživit svou ženu a děti, vybojovat zelenou kartu a zajistit všem lepší život, než by je čekal doma. Situaci však zkomplikoval pád banky Lehman&Brothers, který ovlivnil život velkému množství lidí, a to třeba i těch, kteří s bankou neměli přímo nic do činění.

Autorka skvěle propracovala charaktery obou Afričanů, Džendeho i jeho ženy. Čemu se však dá uvěřit jen ztěžka, je bezvadný charakter a lidumilství jeho šéfa - jednoho z vysokých představitelů vedení Lehman&Brothers, který na čtenáře působí jako americké dvojče Mirka Dušína. Až na tuto výhradu je celkový dojem z knihy velmi dobrý. Díky ní jsem si uvědomila, že někdy může být lepší, když se sen nesplní, aby se z něj nakonec nestala noční můra.

V závěru knihy najdete slovníček afrických výrazů. Pro jednodušší pochopení textu určitě doporučuji občas tam nahlédnout. Já jsem ho objevila až po dočtení celé knihy, takže význam některých pojmů jsem pouze odhadovala.

Zajímavý je i životní příběh autorky Imbolo Mbue. Té se sen splnil, jak jsem se dočetla, narodila se v kamerunském městě Limbé, vystudovala Kolumbijskou univerzitu a již více než deset let žije se svou rodinou v New Yorku. Nikde jsem se ale nedočetla, zda si vzala Američana a tím měla cestu k povolení k pobytu otevřenou, nebo zda její manžel je Kamerunec stejně jako ona.

Svým románem se bezesporu zařadila mezi zajímavé autory píšící tzv. imigrantskou literaturu. Text její knihy mi vzdáleně připomínal příběhy Ivy Pekárkové, která často imigrantskou tématiku zpracovává. Jazyk vyprávění je zcela odlišný, příběhy však mají něco podobného. Jedná se o cizince, který přichází do více či méně vysněné země a ne vždy se mu podaří se uchytit, tak jak si to vysnil. Přihlédneme-li k současnému světovému vývoji, dá se předpokládat, že se s touto tématikou budeme setkávat stále častěji. A právě kniha Touhy Džendeho Džongy pomůže čtenáři si uvědomit, že americký sen se nemusí každému splnit. A nejenom ten americký.

Touhy Džendeho Džongy – Imbolo Mbue (text obsahuje spoilery)

Lucie Navrátilová v rámci Letní Giveaway, 22. srpna 2016

Kniha vypráví příběh imigrantské rodiny Džengeho Džongy, který přichází do USA z Limbé, v Kamerunu, najít zde lepší život. Sledujeme, jak se pomalu rozpouští jejich představa o Americe jako zemi možností, kde každý může být kýmkoliv a všem se dobře daří. Kniha je společenským románem, srovnávající těžký život imigrantů s jejich touhou získání občanství a vyšší střední třídou s touhou po šťastném rodinném životě.

Celý děj se odehrává na pozadí bankovní krize, kdy milióny Američanů přišly o střechu nad hlavou. A v období prezidentských voleb, jejichž vítězem se stal první Afroameričan Obama. Kontrast mezi černými a bílými je v knize jasně zřejmý.

Rodilý Kamerunec Dženge, se stává řidičem Mr. Clarka, bohatého bussinessmana a jeho rodiny. Jeho zaměstnavatel je mu vzorem muže, který dokáže zabezpečit rodinu. Sám si přitom neuvědomuje jaké má štěstí v osobním životě, když se byť po těžké práci, vrací domů k milující manželce a synovi.

Na knize se mi líbí právě kontrast dvou rozličných světů. Tvrdé práce vyvážené radostí ze života imigrantů a blahobyt, který si svou daň vybírá v podobě pokřivených lidských vztahů, nevěr zapíjených alkoholem za přispění vicodinu a strádáním dětí, na které rodiče nemají pro samou práci čas. Srovnání kultur, které spisovatelka čtenáři nabízí z hlediska hodnot, postojů a tradic. Pro Kameruňany je na nejvyšším stupni důležitosti rodina a povinnost vůči ní. Autorka používá africké výrazy, jako „Bebé“, „puff-puff“, „ngaha“ aj. pro umocnění vcítění se do jejich kultury.

Džende, spořádaný muž, úslužný a ochotný se pro rodinu obětovat je zde vykreslen jako archetyp otce a příkladného manžela. Své ženě za všech okolností věrný, k lidem čestný, uznávající zvyklosti své vlasti, plnící všechny své povinnosti (posílá peníze členům rodiny, pro děti na školné, pro nemocné manželky aj.)

Neni, manželka Džendeho, je jeho opakem, energická, vášnivá žena, toužící stát se lékárnicí. Často jedná dříve, než myslí a na rozdíl od mnoha žen z Kamerunu je velmi nezávislou a cílevědomou, milující své děti.

Oba manželé se pomalu mění, jejich charaktery dostávají nové rysy. A ne vždy se jim líbí, jací se z nich stávají lidé. Neni si uvědomí, že pro to, aby zůstala v Americe, je schopná vydírání. Její muž neváhá vzít si dvě zaměstnání, umývat nádobí v restauracích, pracovat i 14 hodin denně. Oba si uvědomí, že jejich snaha udržet se nad vodou je stojí mnoho energie a že vlastně šťastni nejsou. Toto již není New York, který byl vykreslen jako město možností a Amerika jako země zaslíbená. Po pěti letech se rozhodnou jet zpět do Kamerunu – domů.

To, co dříve chybělo Neni – smlouvání na trhu, nákupy s kamarádkami, společné rodinné večeře, tancovačky a večery v nálevnách – na to se nejvíce nyní těší Dženge. Ten chtěl jet do USA něco dokázat, našetřit dost peněz a koupit dům a dát své děti do dobrých škol. Jeho žena se chtěla stát lékárnicí, udělat kariéru, což by v Kamerunu nikdy nemohla, nyní jí však bude stačit, že bude mít pěkné šaty dovezené z Ameriky, dům a jednu služku. Bude poslušnou manželkou a matkou.

Přesto se nemohu ubránit dojmu, že mi toto vykreslení společnosti, která má být prakticky soudobá, přijde jako již mnohokrát opakované téma. Zasadit celý děj dvacet, možná pětadvacet let dozadu, by mi přišlo více uvěřitelné. Zvláště když se jedná o téma Afroameričanů, toužících se stát součástí Spojených států a splnit si tak svůj Americký sen.

Avšak jako čtení na dovolenou, kdy by si měl člověk uvědomit, že jeho rodina a její štěstí by měla být na prvním místě před prací a kariérou, je román více než vhodný. Koneckonců, proto ji člověk také má, ne?

Book 'n' Bake no.1- Touhy Džendeho Džongy/ New York Cheesecake

Alena Kůsová v rámci Letní Giveaway, 19. srpna 2016

Book 'n' Bake- sladká tečka za každou knihou. Anebo také odměna za dočtení, protože odměňovat bychom se měli za malé věci i za věci, které nám dělají radost. Psáno pro všechny kdo rádi čtou a životem je provází chuť na sladké. Recenze a tématické dezerty. Tady a teď!

Book

Touhy Džendeho Džongy od Imbolo Mbue. Pro mě jasně a jednoduše dobrá kniha o dobrých lidech. 
Všichni bysme chtěli žít ve světě, kdy se dobrý a poctivým lidem dostává spravedlivého osudu. Ve světě, kde dřeme a ženeme se za svými sny a když budeme dostatečně dřít a hnát se, tyto sny se nám vyplní. Přesně v takovém světě žije Džende, který přijel z afrického Kamerunu do New Yorku splnit si svůj 'american dream'. Po letech dřiny se mu podaří do Ameriky dostat i svoji rodinu a na doporučení dostává dobře placenou práci jako šofér pro byznysmena z Wall Street. Tohle je přesně to o čem vždycky snil, tohle je přesně okamžik kdy se vše obrátí k lepšímu a jeho děti už budou byznysmeni, co budou mít vlastního šoféra. Bohužel, všichni doufáme, ale zároveň všichni víme, že svět není vždycky fér a s úderem ekonomické krize, není fér ani k Džendemu.

Na této knize se mi nejvíce líbila Džendeho povaha. To, jak se s úctou kouká na svět a doufá v lepší zítřky, to jak miluje svoji rodinu a je ochotný pro ni přinést ty největší oběti i to jak si balí svačinu do aktovky jako připomínku toho, čím se chce stát. I když Touhy nejsou úplně pozitivní čtení, stejně ve vás zanechají nepopsatelně dobrý pocit. Za mě je anglický název 'Behold the Dreamers' naprosto výstižný, protože Džende i jeho rodina jsou 'dreamers' a jen nám ukazují, že každý by si měl jít za tím co je mu nejdražší- ale nesmíme zapomínat, že sny se mohou změnit v okamžiku.

Bake

Pro Touhy Džendeho Džongy jsem nemohla vybrat jiný dezert než 'New York Cheesecake'. Nejenom protože se kniha odehrává v New Yorku, ale také kvůli Džendeho lásce k Americe a  tomuto městu.

Já pekla podle tohoto receptu. Je to hutná, ale dobrá klasika. Rada nad zlato- strčte na hodinu do trouby a zapomeňte na něj. Bohužel jsem neměla čas ho nechat pozvolna vychladnout 6 hodin a tak mi prasknul. V takových případech doporučuji zamaskovat sezónním ovocem a nebo třeba takovým, aby ladilo s obálkou ;).

Dobré čtení, dobrou chuť.
A.

Touhy Džendeho Džongy

Pavla Čechová v rámci Letní Giveaway, 19. srpna 2016

Čtivě psaný román mne vtáhl do kosmopolitního prostředí New Yorku, kde se potkávají a míjí příběhy lidí ze všech možných částí světa. 'Právě to bylo na New Yorku tak báječné: měl svět pro každého', říká autorka ústy svých hlavních postav. V tomto pomysleném 'středu světa' se tak setkávají chudí kamerunští imigranti s pohádkově bohatou rodinou vysokého manažera Clarka Edwardse, šéfa banky Lehman Brothers. Dva světy se setkávají těsně před tím, než se slavný bankovní dům začne hroutit jako domeček z karet a s ním i rodina Edwardsů a také sny a touhy Džendeho Džongy, chudého kamerunského hrdiny, který chtěl žít svůj americký sen... Americko-kamerunský příběh vás vtáhne díky atraktivnímu tématu i čtivé formě vás vtáhne od prvních stránek.

Touhy Džendeho Džongy

Helena Široká v rámci Letní Giveaway, 17. srpna 2016

Kniha Touhy Džendeho Džongy vypráví příběh kameruňana Džendeho a jeho ženy Neni, kteří přijeli do Ameriky splnit si svůj americký sen o štěstí. Autorka staví do protikladu život obyčejné chudé imigrantské rodiny s životem rodiny vrcholového manažera na Wall Street. Knížka ukazuje, jak obě rodiny vnímají štěstí, a přestože jsou velice rozdílné, jejich životy se v průběhu celé knihy proplétají. Obě rodiny negativně zasáhne pád banky Lehmanns Brothers, ale každou trochu jiným způsobem. Nakonec z krize všichni vyjdou šťastnější, než před ní, i když každý svým způsobem a po dočtení knihy si člověk uvědomí, že měřítka pro posuzování úspěchu a spokojenosti jsou obvykle velmi ošemetná.

Tato kniha je napsaná velmi příjemným a čtivým způsobem, zajímavé je, že v ní najdeme i různé výrazy z afrických nářečí, jejichž slovníček je uvedený na konci. Příběh se prolíná ve stejné intenzitě celou knihou a při čtení jsem nenašla žádnou pasáž, která by mě nebavila nebo jsem ji měla chuť přeskočit, naopak mnohokrát jsem ji nemohla odložit.

Když jsem dostala příležitost si knihu přečíst, očekávala jsem příběh ve stylu Khaleda Hosseiniho, kterého mám velmi ráda. A musím říct, že kniha Touhy Džendeho Džongy předčila má očekávání, a proto bych se ji nebála doporučit jak fanouškům Hosseiniho příběhů, jako jsem já, ale i komukoliv, kdo se občas zastaví a přemýšlí, jestli směr, kterým se vydal a cíl, o který usiluje, ho opravdu dovedou ke štěstí.

Touhy Džendeho Džongy

Barbora Ressová v rámci Letní Giveaway, 15. srpna 2016

Kniha mě zaujala od prvních řádků, kde autorka popisuje přijímací pohovor afrického imigranta Denžendeho, který se uchází o místo řidiče u manažera banky Lehman Brothers. Musím říct, že jsem se potila trémou zároveň s ním. Knížka je čtivá a věrné vylíčení pocitů postav knihy je její silnou stránkou. Díky autorce jsem se dokázala jsem do postav vcítit a jejich touhy, strachy i radosti prožívat s nimi. Poselství knihy, že i přes kulturní a jazykové rozdíly, sdílíme stejnou potřebu bezpečí a zázemí pro svou rodinu, je v dnešní době zásadní. Knížku určitě doporučuji všem čtenářkám a čtenářům, kteří se zajímají o příběhy z reálného světa.

Touhy Džendeho Džongy

Michaela Urubková v rámci Letní Giveaway, 27. července 2016

Je to poprvé, co jsem četla knihu, která by se nějak týkala imigrace. Musím ale uznat, že kniha mě dostala. Pohled do bohaté newyorské rodiny, jejich problémů, které jsou navenek skryté a oproti tomu pohled do chudé imigrantské rodiny, kde se obrací každý dolar a ve vzduchu je neustálý strach z deportace byl velice zajímavý a poutavý (nejednou jsem nemohla knihu odložit). Ani v nejmenším jsem nečekala, že někdo z hlavních aktérů zemře a už vůbec, že by mohlo dojít k nejhoršímu, čehož se Džongova rodina nejvíce obávala. Tak nějak jsem stále doufala, že se najde nějaká skulinka a všechno dobře dopadne. Sice žádný růžový konec, ale svým způsobem vlastně dobrý. Rodina pana Edwardse se semknula a dobře spolu vycházela a Džendy se smířil s Kamerunem. Ze všech aktérů mě nejvíce zaujala Nene. Je to opravdu silná žena, která pro rodinu udělá všechno a ničeho se nebojí. Statečná to žena!

Touhy Džendeho Džongy sdílíme my všichni

Kukatko.cz, 2. července 2016, autorka: Sandra Procházková

Lidé nejsou čísla a nedají se vtěsnat do koláče grafů. Lidé mají touhy a nejsilnější sny jsou ty o lepším životě. Amerika přijala Džendeho Džongu jako číslo. Nejdříve v kolonkách dočasného víza. Pak přešel do tabulek imigračních úředníků jako žadatel o zelenou kartu. Dále spadl do součtu obyvatel Harlemu, zaměstnanců pracujících za minimální mzdu v podřadných profesích a mnoha dalších grafů… Pro svou zemi snů byl pouhým číslem.

Vše se začne obracet k lepšímu, když získá místo řidiče u Clarka Edwardse, úspěšného manažera v prestižní bance Lehman Brothers. Pro Džendeho i jeho rodinu nastává po měsících živoření období blahobytu. To však neznamená žádné přehnané utrácení. Vše, co není bezpodmínečně nutné utratit, se ušetří. Neni, Džendeho manželka, pracuje jako ošetřovatelka a studuje, aby se jednou mohla stát lékárnicí. Jejich synek Liomi vyrůstá v obyčejného amerického kluka.

Džongovi se prostřednictvím rodiny Edwardsových setkávají s modelem života, který zatím znali jen z filmů a televize. Drahé domy, auta, den nabitý společenskými aktivitami a obchodními schůzkami. Pozice řidiče je nesmírně choulostivá v tom, že chtě nechtě proniká do soukromí svých zaměstnavatelů. Jízdy autem si Edwardsovi krátí telefonováním, Džende pochopitelně přesně ví, na jaká místa chtějí zavézt a přestože se snaží udržovat si profesionální odstup, brzy disponuje informacemi, které by nejradši nevěděl. Také Neni proniká pod povrch Edwardsových, protože u nich občas vypomáhá jako hospodyně. Džende se brzy ocitne v situaci, kdy se musí rozhodnout, komu z Edwardsových náleží jeho loajalita. Když Lehman Brothers padnou, rozpoutá se naplno peklo ekonomické krize. Džende je ujištěn, že pro něj se nic nemění. Clark Edwards patří ke špičce manažerů, kteří o své místo (jak už to bývá) nepřicházejí. Džende však sleduje, jak se lidé, které ve firmě znal, trousí ze svých do nedávna zajištěných životů vstříc nejistotě a nezaměstnanosti – což Džende velice dobře zná. Džongovi však netuší, že ohrožení jejich existence nepřijde ze strany krachujících podniků, ale z úplně jiné strany. Zemětřesení, které se tím spustí, je bude stát víc, než se kdy odvážili pomyslet.

Imbolo Mbue v rychlém tempu vykresluje překvapivě podrobný a veskrze lidský příběh, který je vržený do světa protikladů, byrokracie a na první pohled rozdílných hodnot. V originále zní názevBehold the Dreamers, což by v překladu mohlo znít Hleďte, snílci nebo Zde přicházejí snílci. Sny potomka západní civilizace bývají diametrálně odlišné od těch, které se zrodí v malých afrických městech, kde se člověk do vysokého postavení a blahobytu musí narodit. Jinak na něj dosáhnout nelze. Sny Neni a Džendeho se západníma očima nezdají nějak zvlášť oslnivé. Chtějí možnost vzít se (bez nutnosti schválení z řad rodiny), touží po vzdělání pro sebe a pro své děti, po práci, která jim zajistí spokojený život. Netouží po paláci, postačí pěkný čistý byt v klidně čtvrti, odkud by mohli syna poslat do dobré školy. Kus vlastního světa.

Oba si uvědomují omezené možnosti malého kamerunského městečka Lindé a slýchají více či méně zkreslené zprávy o tom, o kolik je život jiný ve Spojených státech. Sympatické je, že ani jeden z nich netrpí záští nebo odporem k rodnému městečku. Pouze zcela přirozeně tíhnou k lepšímu životu a rozhodnou se jednat. Nesmírně oceňuji, že ve vyhrocenějších scénách autorka zvládla udržet sugestivní naléhavost, aniž by sklouzla k sebelítostnému tónu a zahořklosti.

Kniha postrádá agitační charakter, což je další obrovské plus. Příběh zcela přirozeně představuje dva odlišné světy, které žijí v jednom prostoru, ale nikdy nesplynou. Movití Američané a emigranti. Mají různé priority, motivace a problémy, ale oba světy je mají, ovšem ne vždy je navzájem chápou. Vzdáleně vnímáme také třídy, které jsou rozprostřeny mezi těmito mezními společenskými třídami, protože Touhy Džendeho Džongy rozhodně nezjednodušují a vyhýbají se černobílému vidění, ať už jde o imigranty nebo americkou smetánku. Emigranti z Afriky drží v novém světě pospolu a nejvíce ti, co jsou rodově spřízněni. Džende by lukrativní post řidiče bez doporučení nikdy nezískal. Naštěstí mu pomůže bratranec, který si americký sen již plní jako právník. Neni také zaznamenává, že s Džendem nemají žádné bílé přátele. Ve volném čase se stýkají s jinými africkými emigranty. Kromě patrných rozdílů jsou zde i méně zřejmé, ale o to hlubší podobnosti. Zachytí to i Vince, starší syn Edwardsových a velký kritik Ameriky. „Jste tak jinej, a přece v mnoha ohledech podobnej mým rodičům.“

Fascinující je odlišený pohled Neni a Džendeho na věci, které Američané berou za samozřejmost. Ve studijních skupinách je Neni nešťastná. Každý den má omezený počet hodin, z nichž si nemůže dovolit promarnit ani jednou. Ovšem spolužáci na studijní skupině nejdříve proberou nejnovější dění v seriálech a osobní život (20 minut pryč), pak se rozhodnou, že na lačno se špatně studuje, takže se vybírá restaurace a objednává donáška jídla (dalších 20 minut), pak se jí (opět 20 minut) a Neni ztratila hodinu, kterou měla vyhrazenou na studium. Bude to muset dohnat v noci, poté co uvaří na další den, uklidí, a vyžehlí Džendemu služební oblek. Má odměřeno, že nenáviděná káva jí pomůže oddálit spánek (jeden hrnek zhruba o dvě hodiny). Čas má velmi různou cenu, stejně tak deset dolarů, které se utratí za donesené jídlo. Sociální kritika je rozmělněná do mnoha všedních detailů, takže působí mnohem účinněji než otevřená kampaň. Jediným zástupcem otevřené kritiky amerického života je Vince, kterého naplnily východní nauky a rozhodl se přerušit studia, aby mohl odjet do Indie. Jejich rozhovory s Džendem jsou úsměvným střetem dvou pohledů, přičemž Džendeho víra, že Amerika je nejlepší místo na zemi, není ani v nejmenším otřesena.

Poměrně riskantní může být český název. Tuzemský čtenář dozajista nepřehlédne povedenou obálku, která hraje všemi barvami a ve středu se tyčí silueta Empire State Building, symbol snového New Yorku. Ovšem zapamatovat si africké jméno hlavního hrdiny může být problém. Ale i kdyby si čtenář o knihu řekl větou „dejte mi takovou tu šíleně barevnou o touhách“, hlavní bude, aby ji osvícený knihkupec pod touto šifrou rozpoznal. Protože tento titul je skutečný objev letošního roku a nic na tom nemění fakt, jestli jde o český trh, nebo ten zahraniční. Při čtení jsou obrazy tak živé, že má čtenář pocit, jako by sledoval film. Když ho něco vyruší, je skoro překvapen faktem, že před ním leží kniha.

Osobně jsem vůči knihám s podobnou tematikou rezervovaná. Není pro mě rozhodující, zda je příběh založen na skutečných událostech ani se nadšeně nepouštím do tematiky lidských práv a sociálních otázek. Klíčové je, aby kniha samotná byla skvěle napsaná a všechny svá témata dokázala začlenit do hladkého literárního tvaru. Touhy Džendeho Džongy to bezezbytku splňují. Jde o knihu, u níž nemusíte čekat na správnou náladu, abyste ji mohli číst. Je tak dobrá, že chutná kdykoliv a doznívá ještě dlouho po přečtení.

Džende Džonga touží po domově. A vy?

Neoluxor.cz, 2. června 2016, autorka: Jana Sklenářová

Co když se člověk musí vrátit zpět ke kořenům, aby našel domov, po kterém vždy toužil? A co když ho nakonec najde tam, kde by to vůbec nečekal?

Imbolo Mbue, kamerunská spisovatelka, jako jedna z prvních odhaluje čtenářům tajemství tzv. imigrantské literatury. Jako jednu z nejnadějnějších autorek ji ocenil i Frankfurtský knižní veletrh 2014, díky kterému mohla její prvotina Touhy Džendeho Džongy spatřit světlo světa.

Džende Džonga je kamerunský přistěhovalec, který pro sebe a svou rodinu hledá v New Yorku štěstí a nový domov. Jako poctivý a pracovitý muž je doporučen jako osobní řidič pro rodinu vysoce postaveného výkonného pracovníka banky. Velice brzy se s rodinou sblíží nejen on, ale i jeho manželka Neni. Džende konečně po několika letech vydělává dostatečné množství peněz, díky kterým může zaplatit výdaje za živobytí i nekonečné soudní procesy s imigračním oddělením, jenž posuzuje jeho žádost o azyl. Naneštěstí všechny postihne chaos vyvolaný krachem banky a Džende musí opět hledat nové zaměstnání. Situace je o to horší, když si uvědomí, že jeho zelená karta, a tudíž i možnost zůstat v Americe, je stále v nedohlednu.

„U nás se říká, nic netrvá věčně. Dobré časy musí skončit, stejně jako špatné časy, ať chceme, nebo ne.“

Jednoduchá zápletka dává dostatek prostoru pro vykreslení postav, jejich tužeb, strachů a myšlenek. Tam, kde příběh ustupuje, hrají hlavní roli emoce a empatie. Protože o nich to celé je. O lidech, které potkáváme a míjíme. Můžou nám být sympatičtí, můžeme je milovat, můžeme jimi opovrhovat. Protože ať chceme nebo ne, jsou to emoce, které v konečné fázi rozhodují o našem jednání. A v této knize je to stejné. Hlavní hrdinové jsou natolik skuteční a představitelní, až vás to překvapí. Nejsou dokonalí – chybují, učí se, žijí. Stejně jako my všichni. Díky tomu román vyzařuje zvláštní auru pochopení a souznění.

Jestli se Džende nakonec do kamerunského Limbé vrátí, nebo ne, neprozradím. Touhy jsou proměnlivé a touhy Džendeho Džongy stejně tak. Kdo ví? Americký sen třeba není jedinou cestou ke šťastnému domovu.

Přejme mu to.

Ať už touží po čemkoli.

Hodnocení: 95 %

Americký sen Džendeho Džongy

Orvokki.sk, 30. května 2016

Život v Kamerune nebol ľahký pre Džendeho Džonga, ani pre jeho rodinu, ani pre tisícky ďalších obyvateľov. Ak sa niekto nenarodil do bohatstva, nemal šancu stať sa bohatým. Pre mnohých sa tak jediným snom stáva odísť z krajiny a dopriať lepší život sebe i blízkym. Džende Džonga patrí medzi nich. Tvrdo pracoval, aby našetril na letenku, odletel do Ameriky, ešte tvrdšie pracoval, aby za ním mohla priletieť aj jeho manželka Nene a synček, a spolu tak mohli začať žiť svoj americký sen.

Získať zelenú kartu je náročné a než sa Džende s rodinou stanú americkými občanmi, musia prejsť dlhým imigračným procesom a stráviť roky v neistote. Džende ale našťastie dostane, na základe dobrého odporúčania, prácu šoféra pre Clarka Edwardsa, bohatého manažéra v Lehman Brothers banke. Nenáročná práca za slušné peniaze im umožní niečo našetriť, jeho žene študovať, synovi dopriať pekné detstvo. Nezľaknú sa ani príchodu druhého potomka a Nene si v rodine Edwardsových nájde tiež prácu a získa ich sympatie.

Píše sa rok 2008, Barack Obama ešte nie je prezidentom a hospodárska kríza je za dverami. Americký sen Džendeho Džongy sa má čoskoro zrútiť ako domček z kariet, len čo sa svet dozvie o neférových praktikách banky Lehman Brothers.

“Táta je řidič, protože nedokončil školu. A teď už nikdy nebude moct školu dokončit, protože musí pracovat, abychom ty a já školu dokončit mohli. Práce řidiče je pro tátu dobrá, ale nebude dobrá pto tebe.”
Liomi se přinutil k úsměvu.
“Už jsem ti to říkala a budu ti to říkat pořád: pro lidi, jako jsme my, je škola vším. Nepovedeme si dobře ve škole, nebudeme mít v tomhhle světě žádnou šanci Tomu rozumíš, ne?”
Přikývl.
“My s tátou nechceme, aby z tebe jednou byl řidič. Nikdy. My chceme, abys ty sám měl jednou svého řidiče. Třeba se staneš velkým mužem z Wall Street jako pan Edwards, co ty na to? To bychom byli moc šťastní. Ale nejdřív musíš být dobrý ve škole, fajn?”

Touhy Džendeho Džongy je dlhá kniha, ale krásne a realisticky napísaná, takže jej radi venujete víkend. Džende i Nene sú príjemní ľudia, ktorí síce majú svoje chyby, za ktoré ich nebudete mať radi, ale zároveň sú tak odhodlaní, že im budete držať palce, aby im tá Amerika vyšla.

Nie je to iba román o túžbe získať lepší život, ale aj rozdieloch medzi nami. O tom, ako niekto príde z chudobnej krajiny a je vďačný aj za dve namáhavé práce od rána do večera, vrátane víkendov, ako považuje za dôležité, že jeho dieťa môže študovať. Na druhej strane sú to uponáhľaní bankári z Wall Street, ktorí majú peniaze, dávajú to najavo životným štýlom, ale akosi zabúdajú na samotný život a najmä na rodinu.

Tiež je to príbeh o exotických kamerunských jedlách, americkom sne, bublinách, ktoré časom prasknú a New Yorku. Meste všetkých národov, možností, rozdielov. Touhy Džendeho Džongy je kniha o rodine a sile zvládnuť aj nemožné.

Džende i jeho zamestnávateľ Clark majú rozdielne osudy, pochádzajú z úplne odlišných spoločenských vrstiev, ale majú aj veľa spoločného. Oboch ich čakajú náročné rozhodnutia, ktoré budú stáť mnoho sĺz.

Autorka Imbolo Mbue opísala celý Džendeho boj o získanie vytúženého amerického života veľmi dôverne. Sama pochádza z Kamerunu a odišla do USA, študovala na univerzite. Pozná problémy s akými prichádzajú imigranti do styku, prostredie, z akého utekajú i sny, ktoré v sebe nosia.

5/5

RC: TOUHY DŽENDEHO DŽONGY

Rachel-roo-books.blogspot.cz, 30. května 2016

Od kamerunské spisovatelky čtu něco prvně. O to více jsem byla zvědavá. Na knihách mám ráda, když se dozvím něco charakteristického pro tu kterou zemi. I když se náš pčíběh odehrává v Americe, jako bychom v Kamerunu byli. Rodina Džendeho na svou rodnou zemi často vzpomíná a tím, že se i v New Yorku stýká s přáteli ze své domoviny, kteří emigrovali před nimi, dozvíme se mnoho i o zvycích, tradicích apod.

Problém ale je, že Džende Džonga ještě neemigroval, pouze žádá o zelenou kartu. Jsou s tím samozřejmě velké problémy, které prožíváme s ním. Myslím, že v dnešní době migrantů je tohle docela zajímavé téma, vidět a zjistit, co všechno se musí v Americe, pokud se tam chce člověk usadit. Sice nejde o masovou akci, jako se ve světě děje ve skutečnosti, ale máme tu pouze jednu rodinku z Afriky, ale určitě to není ojedinělý příběh, něco takového se prostě děje.

Další, co mě hodně zaujalo, bylo zapojení ekonomické krize. Přiznejme si, že u nás to neproběhlo až tak horce, neztráceli jsme domy, rodiny, veškerý majetek, sami sebe. A tak jsem si ráda přečetla, jak to probíhalo v epicentru, jak lidé trpěli, jak to zamotalo jejich životy a kolik z nich to dovedlo k tragickým koncům.

Skrz Džende Džoudyho se seznámíme ještě s rodinou Edwardsových, kde se stane, díky pomoci přátel, řidičem a získá tak práci snů, nic stejně dobře placeného nemá šanci nikde sehnat, ani kdyby si sehnal dvě jiné práce, mytím nádobí ve všech restauracích města rodinu nezabezpečí. A tak při převozu rodiny, kamkoli, vidíme střípky ze života bohaté smetánky a pozorujeme, jak se krize dotkla jich.

Tohle dílo jde spíše pozvolným tempem, ale moc dobře se čte. Všechno plyne přirozeně a když se blíží katastrofa, cítíme pomalou gradaci, která nás ještě trochu napne, i když už víme, jak to asi skončí, stejně doufáme a přejeme našim hlavním hrdinům štěstí, protože tolik nepřízně osudu, přes tak tvrdou a usilovnou a pečlivou práci, nejsme schopni překousnout a věříme, že dojdou svému americkému snu o lepším životě.

Příjemně lidský Džende Džonga

Lukasgregor.cz, 27. května 2016

Když se v roce 2014 na Frankfurtském knižním veletrhu podepsala lukrativní smlouva mezi nakladatelstvím Random House a kamerunskou rodačkou Imbolo Mbue, vznikla nemalá očekávání. Román se docela záhy po světové premiéře dočkal i českého vydání. Debut nese název Touhy Džendeho Džongy.

Nakladatelství Kniha ZLÍN mi je sice nejbližší svou edicí zaměřenou na odbornou literaturu, zvláště tu se vztahem k umění, přesto se snažím poočku sledovat, co nového přináší ze světové literatury. To proto, že kromě taháků v podobě severských kriminálek, valnou většinu tvoří u nás prakticky nepoznaní (a v řadě případů i ve světě teprve začínající) beletristé. Do takové škatulky zapadá právě i Imbolo Mbue se svým Džongem. A klidně vám to hned prozradím, i tentokrát se ve Zlíně nepomýlili a sáhli po látce, která umně kombinuje kvalitní text s dostatečně silným komerčním potenciálem.

Touhy Džendeho Džongy nás zavedou na jistý krátký čas do New Yorku, přesněji řečeno do světa všedních dní kamerunského imigranta a jeho rodiny. I když… ona všednost by si zasloužila spíše uvozovky. Ačkoliv děj jako takový nepřináší kdovíjaké zvraty, právě svým zacílením na to, co obyčejný člověk, úpěnlivě se snažící udržet si svou práci a stát se regulérním Američanem, den co den prožívá, nepostrádá napětí a atraktivnost. Nemohl jsem si nevzpomenout na neorealistickou filmy, kdy v Itálii po skončení druhé světové války režiséři vytvářeli portréty všednosti, tematicky hluboce zakořeněné právě v existenčních problémech obyčejných lidí. Obdobně i Mbue představuje svého hrdinu skrze takřka sociologickou studii, nicméně natolik působivě podanou, že vás její osud bude zajímat. A prožijete si těch několik dní a týdnů s Džongem společně.

Stejně jako ony neorealistické snímky, tak i Touhy Džendeho Džongy se nesnaží v silně vykonstruovaném ději klást jednu překážku za druhou, příliš poučovat nebo dokonce vygradovat své vyprávění do finále, které vše osvětlí, uzavře nebo zpochybní. Text plyne pozvolna, klade za sebe střípky, epizody, jimiž autorka charakterizuje dobu, prostředí, především však jednotlivé aktéry. I ta sebemenší obyčejnost tak může prozradit o charakterech víc, než bychom předpokládali. A ačkoliv román má svůj ústřední konflikt (Džende soupeří o své místo v USA) a několik dílčích menších kolizí, nepůsobí vykalkulovaně – ani ve svém závěru.

Přesto tím nejzajímavějším na celé knize zůstává lidský rozměr, který se autorce podařilo v řádcích zhmotnit. Postavy existují, dokážete si představit, že právě takových osudů je nejen ve Spojených státech více než dost. Občas na ně máte vztek, někdy s nimi soucítíte, jindy se s nimi (nebo jim) i smějete. Nic z toho nepřekročí práh únosnosti, naopak – Imbolo Mbue se spíše drží uvážlivě při zemi, o to sympatičtější mi kniha přijde.

Vychází právě v těchto dnech. I přes rozsah čtyř set stran ji patrně budete mít – stejně jako já – přečtenou za dva, tři dny. A bude vám s ní dobře.

Touhy Džendeho Džongy

Holkamodrookata.blogspot.cz, 25. května 2016

Migranti. Lidé, kteří mají pocit, že v jiné zemi by se jim žilo líp a tak se vydávají z nejrůznějších důvodů za hranice svojí domoviny, kde se jim zdá tráva zelenější. Téma, které se poslední dobou přetřásá snad ze všech možných stran. Většinou se o nich nemluví moc dobře. Možná je to tím, že většinu knížek o nich píší lidé, kteří o jejich přítomnost nestojí. Jaký pohled nabízí spisovatelka pocházející z Kamerunu, která čerpá z osobních zkušeností?

Příběh se odehrává v New Yorku. Vypráví o přistěhovalci jménem Džende Džonga, který do Ameriky přijel aby sobě, své ženě a synovi zajistil lepší budoucnost. Potkáváme ho ve chvíli, kdy se na něj po několika měsících přežívání, usměje štěstí a získá práci snů. Za osobního řidiče si ho vybere Clark Edwards, vysoce postavený bankovní manažer.

"Telefon mu zazvonil ve chvíli, kdy projížděl po White Plains Road. Po čtyřech minutách hovoru mobil zaklapl a rozesmál se. Bušil do volantu a smál se hlasitěji: jásavě, zmateně, nevěřícně. Kdyby jel po Novém Městě v Limbé, vyskočil by z auta, na ulici by někoho objal a řekl by mu: Bo, nevěřil bys, co jsem se právě dozvěděl. V Novém Městě by znal na ulici aspoň jednoho člověka, s nímž by se mohl o dobré zprávy podělit, ale tady v Bronxu, v ulicích plných starých cihlových domů a povadlých trávníků, neznal nikoho, ke komu by se mohl rozběhnout a zopakovat to, co mu právě zavolala Clarkova sekretářka."

Džendemu poprvé v životě všechno vychází. Má dobrou práci, jeho žena i syn můžou studovat a dokonce může poslat trochu peněz příbuzným do Kamerunu. Džendeho rodina se sblíží s rodinou jeho zaměstnavatele, jeho manželka dokonce začne vypomáhat v jejich domě. Pak se však začne všechno hroutit jak domeček z karet....

Hlavní hrdina je sice Afričan, ale rozhodně není žádný podvodník, pasák nebo snad prodavač drog. Je to průměrný, možná trošku naivní mužský, který chce jen lepší život pro sebe a svoji rodinu. Na úřadech sice o sobě neuvádí úplnou pravdu, ale na druhou stranu se snaží ze všech sil poctivě pracovat a začlenit se do společnosti.Příběh se více než problematikou migrantů zaměřuje na popis dopadu zhroucení trhu s nemovitostmi, který postihl i banku Džendeho zaměstnavatele. Ukazuje, jak tento obrovský průšvih v roce 2008 ovlivnil životy nejen obyčejných zaměstnanců, ale i vrcholových manažerů. Autorka tak nabízí hned dva různé pohledy, dvou sociálních vrstev, jejichž osudy se vzájemně proplétají.Popravdě jsem čekala něco jako příběhy Ivy Pekárkové. Ta se ve svých románech také zabývá problémy afrických přistěhovalců, ale popisuje je drsně a bez servítků. Styl vyprávění Imbolo Mbue je daleko měkčí a chápavější. Kdyby hlavní hrdina nebyl z Kamerunu, mohl by to být jakýkoliv obyčejný průměrný muž střední třídy.Taky mě zaujalo, jak Džende i jeho žena obdivují život v Americe a přesto považují svůj domov v Kamerunu za ten nejkrásnější kout na zemi a svým způsobem po něm teskní. Nejsou nevděční, moc dobře ví, že v USA se jim otevírají příležitosti, kterých by se doma v životě nedočkali, přesto na svoji vesnici Limbé vždy vzpomínají s jistou nostalgií a láskou. Název knihy, Touhy Džendeho Džongy, je možná trošku zavádějící. Přesto se jedná o originální příběh zaměřený na sociální tematiku, který se může klidně stát i vám. Vždyť přece každý touží po tom svém místečku na slunci a někdy je tak snadné se kvůli nepřízni osudu dostat do potíží....

Kdy knihu Touhy Džendeho Džongy rozhodně číst

  • rádi čtete knihy se sociální tematikou
  • netrpíte předsudky ohledně migrantů
  • fandíte lidem, kteří jdou za svými sny
Kdy knihu Touhy Džendeho Džongy rozhodně nečíst
  • myslíte si o migrantech jen to nejhorší
  • vaším oblíbeným tématem jsou spíš drogy, sex a násilí
  • jste rasisti

Podobné knihy

  • Pečená zebra
  • Broskve pro otce Francise
  • Život před sebou

Dotaz k produktu Touhy Džendeho Džongy

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Sarajevský cellista

Sarajevský cellista

Příběh se odehrává v období mezi lety 1992 a 1995, kdy bylo obléháno Sarajevo. Zakládá se na skutečné osobnosti violončelisty, který hrál dvaadvacet dní na počest dvaadvaceti obětí…

Modrá pole

Modrá pole

Do domu mrtvého kněze se nastěhuje neznámá žena s dlouhými nečesanými vlasy a začne pálit jeho nábytek. Farmář zadluží rodinný statek a jede si na taneční zábavu hledat ženu…

Mezipatro

Mezipatro

Hlavním hrdinou románu Mezipatro je Michael Gascoigne, jehož zdravotní stav – zejména psychická stránka – vyžaduje užívání léků. Po spontánním rozhodnutí, že léky brát…

Mendelův trpaslík (paperback)

Mendelův trpaslík (paperback)

Zatím poslední autorovo prozaické dílo, Skleněný pokoj (The Glass Room), se v roce 2009 dostalo do užšího výběru knih nominovaných na prestižní Man Bookerovu cenu a zaslouženě…