Purity | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní čtení s Knihou Zlín
  • Senzační sbírka doktora Proktora
  • Poustevník
  • Sobí hora
  • Kryptoportál
  • Sen letící želvy
  • Než natáhnu brka

Purity

Purity
Cena:
449 Kč
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-546-2
Překlad:
Lucie Mikolajková
Datum vydání:
11. 09. 2017
Počet stran / vazba:
544 / pevná
3.60 / 35186

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 249 Kč)Přehled všech našich e-knih

Palmknihy eReading 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize
  • Články

Popis: Purity

Pip Tylerová má neuspokojivou, špatně placenou práci, bydlí v anarchistickém squatu, splácí obrovskou studentskou půjčku a nemá tušení, kdo vlastně je. Ví, že se ve skutečnosti jmenuje Purity, ale matka jí odmítá prozradit totožnost jejího otce i své vlastní pravé jméno, dokonce jí nechce ani říct, kdy se narodila. Andreas Wolf je charismatický provokatér původem z bývalého východního Německa, který založil v Bolívii organizaci podobnou WikiLeaks. Leila Helouová je americká novinářka libanonského původu provdaná za stárnoucího invalidního spisovatele. Pracuje pro internetový deník, jehož provozovatelem a majitelem je Tom Aberant – Leilin milenec.

Vztahy mezi hlavními postavami jsou zastřené nesčetnými tajemstvími a odkrývají se jen nesmírně pomalu. Mladistvý idealismus, nevinnost a věrnost se střetávají se složitým předivem lží, manipulací, špionáží a vraždou.

...

Ocenění

Nominace na Literu za překladovou knihu, 2018

...

„Příběhy jednotlivých postav nejen agresivně uhánějí kupředu, ale otevírají se dovnitř, noří se hluboko do svých duší a jen zdůrazňují Franzenovo zjevné odhodlání stavět na tom, co začal už v předchozí Svobodě, a tvořit hrdiny, kteří jsou nejen schopni se změnit, ale možná i překročit vlastní stín… Jednotlivé linky příběhu do sebe důmyslně zapadají, byť k tomu leckdy přispívá notná dávka až dickensovské souhry náhod, a četné zvraty jsou zdrojem napětí i pobavení…. Franzen rozšířil rozsah svého spisovatelského záběru o další oktávu.“ — Michiko Kakutaniová, The New York Times

Purity přichází pět let po Svobodě a čtrnáct let po Rozhřešení. Oba předchozí romány jsou označovány za vrcholná díla americké beletrie; kdybychom řekli totéž i o Purity, bude to nejspíš pravda, ale knihu to ani zdaleka nevystihuje. Mistrovství je Franzenovi jednoduše vlastní a jeho nový román je přímočarou, příjemnou připomínkou jeho spisovatelského bystrozraku.“ — Radhika Jonesová, Time

Purity demonstruje Franzenovu schopnost tvořit důmyslné zápletky, přetavit chaos reálného života v okamžiky, jež působí překvapivě, a přece naprosto nevyhnutelně… Franzenův styl se vyznačuje dokonalou vyvážeností a plynulostí… Purity nabízí neúnavně provokující sled provokativních postřehů, od jakoby náhodně utroušených poznámek… až po promyšlené úvahy o morálních kompromisech v žurnalistice.“ — Ron Charles, The Washington Post

„Franzen je možná nejlepší současný americký spisovatel. Zcela jistě je nejvíc veřejně exponovaný, a to nejen díky tomu, že zaujal i Oprah Winfreyovou a že kraluje žebříčkům bestsellerů — i když obojí samozřejmě hraje svou roli — ale i proto, že jako všichni velcí spisovatelé minulosti, i on nás dokáže přesvědčit, že ve svých textech odhaluje pravou tvář světa, v němž žijeme… Dobrý spisovatel se vždycky snaží očistit svou prózu od všemožných klišé. Ale jen geniální spisovatel jim dokáže vrátit jejich původní sílu a význam.“ — Sam Tanenhaus, The New Republic

Úryvek: Purity

Recenze: Purity

Purity

holkamodrookata.blogspot.cz, 10. září 2017

Čistá pravda je někdy velice ošemetná věc a ve své nahotě málokdy bývá pěkná. Přesto po ní spousta lidí touží. Hledá ji i mladá dívka, jejíž jméno je zároveň i názvem knížky - Purity.

Pip, celým jménem Purity, je mladá Američanka. Dokončila školu a aby mohla splácet studentskou půjčku, pracuje jako telefonistka. Z mizerného platu však skoro nic neušetří a aby jí vůbec něco zbylo, žije s pár dalšími zoufalci ve squatu. Ze svojí rodiny zná jen matku, která je psychicky labilní, straní se lidí a citově je na svojí dceři zcela závislá. Přestože na ni Pip pravidelně naléhá, nechce jí za žádnou cenu prozradit, kdo je její otec. Proto když ji osloví záhadný Andreas Wolf a nabídne jí zajímavou stáž, která by vyřešila její studentskou půjčku a zároveň by jí umožnila pátrat po otci, nerozmýšlí se Purity příliš dlouho...
"Pip zaváhala a pak přiznala: "Prošla jsem snad každý kousíček papíru, který máma má. Kdyby si psala deník, tak bych si ho přečetla, ale žádný nemá. Kdyby měla e-mailový účet, nabourala bych se jí do něj. Prošla jsem na internetu všechny databáze, které mě napadly. Nemám z toho dobrý pocit, ale ona mi nechce říct, kdo je můj otec, nepoví mi, kde jsem se narodila, dokonce mi ani neprozradí svoje pravé jméno. Prý to dělá, aby mě ochránila, ale podle mě je to nebezpečí akorát v její hlavě."
"A jsou to věci, které vědět potřebuješ," pronesla Annagret vážně.
"Ano."
"Máš právo je znát."
"Ano."
"A chápeš, že Projekt Sunlight by ti tyhle věci pomohl zjistit?"

Pip tedy sebere odvahu a vydá se do Bolívie. Postupně se zapojí do projektu a pomáhá "vynašečům", kteří se snaží odhalováním pravdy pomocí internetu učinit svět hezčím a lepším místem. Ani ve snu by ji nenapadlo, že si ji Andreas nevybral jen pro její schopnosti a že její přítomnost má pro něj ještě další, hlubší význam.


Autor příběh pojal opravdu velkolepě. Děj se odehrává v Kalifornii, v socialistickém Východním Německu, pestrobarevné Bolívii i v upoceném Denveru. Projekt Sunlight se navíc velice nápadně podobá jiné existující neziskové mediální společnosti - Wikileaks. Stejně jako Wikileaks zveřejňuje Sunlight tajné dokumenty a její fungování stojí na jediné charismatické osobě, která má problémy se zákonem - Andreasi Wolfovi.

Modrooký blonďatý fešák Andreas pochází z bývalého Východního Německa. Chytrý, cílevědomý, talentovaný, zralý muž. V dětství ho silně ovlivnila jeho matka. Inteligentní, krásná a vzdělaná žena, která však nikdy nebyla mateřský tip a syna brala spíš jako dalšího obdivovatele. To se podepsalo nejen na jeho postoji k ní, ale i na jeho chování k ženám celkově.

Oproti němu Purity, zkráceně Pip, neví co chce. Mladá, zajímavá přesto zakomplexovaná holka, která si sama sebe moc neváží. Poznamenaná životem s podivínskou matkou balancuje na hraně touhy někomu věřit a panickým strachem z pravdy. Připomínala mi zatoulané nedůvěřivě štěňátko, které touží po troše lásky a pohlazení.

Postav je v románu samozřejmě víc. Mě osobně zaujala novinářská dvojice Toma a Leily. Oba jsou zkušení rváči ošlehaní životem a oba jsou tak trochu chycení svojí minulostí. Berou realitu takovou, jaká je. Parťáci, kteří jsou k sobě upřímní a přijímají toho druhého bez výhrad takového, jaký je, i když je to občas obtížné.

I když hlavní myšlenkou knížky je hledání a odhalování pravdy, svoji roli v příběhu sehrají i matky. Matky, které svým chováním utváří život svého dítěte. Matky, které nejsou tak úplně v pořádku a jejichž výchova zanechá na jejich potomcích obzvláště hluboké stopy.

Purity je mnohovrstevný román pro náročnější čtenáře. Je bohatý na zajímavé prostředí i neobvyklé postavy. Na necelých pěti set padesáti stránkách je do mrtě rozebráno hned několik neobvyklých životů. Najdete v něm sex, drogy, šílenství, pokoru, lásku a dojde i na vraždu.

Poutavý příběh plný rodinných tajemství, propletených osudů a soukromých pastí se mi četl až překvapivě příjemně. Děj byl přehledný a i když místy divoce přeskakoval jak v lokacích, tak v čase, nebylo pro mě obtížné se v něm orientovat. Jednotlivá prostředí byla vykreslena opravdu věrně a bylo velice snadné se do nich ponořit.

Vždy, když jsem začínala mít pocit, že o té konkrétní postavě vím vše, ukázal mi autor její činy z nového úhlu a já ji tak mohla začít vnímat ve zcela odlišných souvislostech. Na konci většiny kapitol byl navíc nastražený nějaký zásadní zvrat, který mé zvědavé čtenářské já nutil číst stále dál a dál. Taky jsem ocenila pěkně uzavřený konec, který zodpověděl většinu nejasností s příslibem lepších vyhlídek do budoucna.



Kdy knihu Purity rozhodně číst
  • milujete mnohovrstevné příběhy
  • nevadí vám velké množství postav
  • jste náročný čtenář
Kdy knihu Purity rozhodně nečíst
  • bojíte se pravdy
  • máte šílenou despotickou matku
  • jste nesmírně důvěřiví




Za silný čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Kniha Zlín, kde kromě knihy Purity najdete další neméně zajímavé tituly.

O hledání kořenů i sebe sama

neoluxor.cz, 27. září 2017, autorka: Barbora Javorková

Jonathan Franzen se po pěti letech vrací na český knižní trh. Ani tentokrát nepouští svá oblíbená témata, a čtenáři se tak do rukou dostává příběh o hledání kořenů i sebe sama, prošpikovaný linií téměř špionážní. Rozsáhlý společenský román nese název Purity, což v překladu znamená čistotu, zároveň je to jméno hlavní hrdinky.

Purity Tylerová své jméno nemá ráda, pro své okolí je známá jako Pip. Není spokojená ani se svým životem. Práce ji nebaví, navíc je mizerně placená, takže Pip jen těžko splácí studentskou půjčku. A to se nebavíme o bydlení. Pip žije v domě s několika přáteli, kteří tíhnou k anarchismu. Už tak dost náročný život Pip komplikuje fakt, že jí matka nikdy neprozradila, kdo je její otec, a sama ukrývá svou pravou identitu za falešné jméno. Pip doufala, že když najde otce, dostane se k penězům, aby mohla splatit půjčku. Jako stážistka odjíždí do Bolívie, kde okouzlující Němec Andreas Wolf založil projekt Sunlight, jakousi obdobu WikiLeaks.

Tom Aberant vede internetové noviny, pro něž píše ctižádostivá novinářka Leila. Je sice vdaná za stárnoucího spisovatele upoutaného na invalidní vozík, to jí ale nebrání v tom, aby měla poměr se svým zaměstnavatelem. Když u nich Pip začne pracovat, berou ji pod ochranná křídla. Jak se říká, všechno souvisí se vším, stejné je to i s hrdiny románu, jejichž zdánlivě nesourodé životy mají mnoho společného.

Předchozí dva literární počiny Jonathana Franzena mají mezi čtenáři velký úspěch. Zatím jsem je nečetla, Purity je moje první setkání s ním, a musím říct, že to bylo setkání docela vyčerpávající. Autor je totiž typem spisovatele, který vám svou knihou vymluví díru do hlavy. Purity je dílo hodně květnaté, měla jsem pocit, že Franzen  chce, aby čtenáři nic neuniklo a měl veškeré souvislosti hezky pohromadě.

Kniha není příliš akční, převládají popisné pasáže, výrazné akční momenty spočítáte na prstech jedné ruky. Kupodivu se mi ten hutný styl i docela zamlouval, rozsáhlá souvětí mám obecně raději než strohé jednoduché věty. Oceňuji překlad Lucie Mikolajkové, která text bravurně převedla do češtiny.

Purity je čtenářsky náročný příběh, vrstevnatý, složitý, zpracovává hned několik témat. Jedná se o společenský román, který si na paškál bere rodinné vztahy, a zabývá se i aktuální tématikou úniku tajných informací, díky čemuž si můžete připomenout nedávnou aféru související s WikiLeaks.

Na čtení téhle knihy se sice budete muset soustředit, zároveň však máte záruku, že se vám do rukou dostává neotřelé dílo, které si, jste-li milovníci rozsáhlých opusů, vychutnáte.

Purity

medziknihami.dennikn.sk, 21. září 2017, autor: Ján Blažovský

Jonathan Franzen patrí k tým spisovateľom, ktorí dokážu v spletitých osudoch jednotlivcov vystihnúť frenetickú povahu čias, v ktorých žijú. Román Purity pripomína miernu hladinu premenenú zemetrasením na cunami meniace svojou silou tvár krajiny. Aj Franzen podobne mení literárnu krajinu a zmieta svoje postavy vo vlnách meniacich sa spoločností v priebehu viacerých desaťročí, od Európy po Ameriku.

Hoci je najnovší Franzenov román Purity pomerne hrubý, číta sa ľahko a rýchlo, odporúčame však čítať ho pomaly a mať radosť z vycibrených viet ponúkajúcich kvalitu, akú si treba vždy vážiť. Z predchádzajúcich diel má čitateľ k dispozícii preklady kníh Svoboda (Argo 2013) a Rozhřešení (Ikar CZ 2004). Každý román si vyžaduje svoj čas, pretože sám Franzen povedal, že sa musel vzdať ilúzie o tom, že je spisovateľ 150 stranových románov. Rád venuje priestor postavám v celej svojej rozmanitosti, od mladosti po dospelosť vrátane rôznych životných odbočiek, ktoré sa príležitostne menia na slepé ulice.


Hlavná postava Purity „Pip“ Tylerová je naivná, zadlžená mladá žena platonicky zaľúbená do staršieho muža, ktorá nepozná svojho otca, lebo jeho identitu jej neustále zatajuje mama. Po kontakte s charizmatickým Andreasom Wolfom, vodcom organizácie podobnej Wikileaks, bojujúcej za necenzurované zverejňovanie informácií, sa rozhodne vstúpiť do okruhu jeho spolupracovníkov. Treťou významnou postavou je Leila Helouová, novinárka vydatá za starnúceho spisovateľa, ktorá má zároveň milenca a šéfa v jednej osobe. Každej postave sa ujde v knihe vlastná rozsiahla časť podrobne opisujúca jej život, minulosť a motívy vedúce k nie vždy racionálnemu správaniu.


Ak niečo spoločne vystihuje rôznorodé Franzenove postavy, tak je to ich komplikovanosť. Pip sa napríklad darí mnohými spôsobmi pokaziť vzťahy s druhými ľuďmi a to predovšetkým svojimi rýchlymi emocionálnymi reakciami a vo vzťahu k mužom si ich správanie často vysvetľuje nesprávne ako flirtovanie. Purity je obeťou vlastných neprimeraných emocionálnych reakcií. Problematický je tiež jej vzťah s mamou: majú len jedna druhú, ale často sa medzi nimi objavujú hádky, neporozumenie, neochota hovoriť Purity pravdu o jej otcovi. Podobne zložitý vzťah s rodičmi mal aj Andreas, ktorého otec bol vplyvný funkcionár v socialistickej časti Nemecka. A ani Leila neostáva v chaose života pozadu.


Franzen prostredníctvom pohnutých životov postáv pred čitateľa nevtieravo predkladá značnú variabilitu tém, pričom niektoré len načrtne: občiansky aktivizmus proti jadrovým zbraniam; emocionálna závislosť na rodičovi, snaha oslobodiť sa od jeho vplyvu; medzigeneračný konflikt; povrchnosť medziľudských vzťahov; chudoba pracujúcich spôsobená enormnou zadlženosťou; paranoja vyplývajúca zo spoločenského usporiadania; slobodný prístup k informáciám a kontroverzné spôsoby ich získavania (napr. hackovaním). Franzen aj ironicky komentuje viaceré negatívne javy súčasnej doby. Napr. Pip pracuje vo firme, ktorá telefonicky predáva produkty, resp. služby v energetike, ktorým zamestnanci vôbec nerozumejú.


Sociálne okolnosti slúžia skôr ako kulisy a na hlavnom javisku Franzen predvádza štúdiu medziľudských vzťahov jednotlivcov vyvrhnutých z okrajov spoločnosti. Nejde pritom o heslo „no future“, ale skôr o labyrint sveta, v ktorom sa príliš často pretínajú rôzne cesty a na konci viacerých odbočiek je len múr. Postavy sa musia vrátiť späť aby sa vydali novým, neprebádaným smerom so značne neistým výsledkom. A Franzen je génius neistoty.

Zdroj: https://medziknihami.dennikn.sk/clanky/purity/

Purity

holkamodrookata.blogspot.cz, 10. září 2017, autorka: Jitka Kadlecová

Čistá pravda je někdy velice ošemetná věc a ve své nahotě málokdy bývá pěkná. Přesto po ní spousta lidí touží. Hledá ji i mladá dívka, jejíž jméno je zároveň i názvem knížky - Purity.

Pip, celým jménem Purity, je mladá Američanka. Dokončila školu a aby mohla splácet studentskou půjčku, pracuje jako telefonistka. Z mizerného platu však skoro nic neušetří a aby jí vůbec něco zbylo, žije s pár dalšími zoufalci ve squatu. Ze svojí rodiny zná jen matku, která je psychicky labilní, straní se lidí a citově je na svojí dceři zcela závislá. Přestože na ni Pip pravidelně naléhá, nechce jí za žádnou cenu prozradit, kdo je její otec. Proto když ji osloví záhadný Andreas Wolf a nabídne jí zajímavou stáž, která by vyřešila její studentskou půjčku a zároveň by jí umožnila pátrat po otci, nerozmýšlí se Purity příliš dlouho...
"Pip zaváhala a pak přiznala: "Prošla jsem snad každý kousíček papíru, který máma má. Kdyby si psala deník, tak bych si ho přečetla, ale žádný nemá. Kdyby měla e-mailový účet, nabourala bych se jí do něj. Prošla jsem na internetu všechny databáze, které mě napadly. Nemám z toho dobrý pocit, ale ona mi nechce říct, kdo je můj otec, nepoví mi, kde jsem se narodila, dokonce mi ani neprozradí svoje pravé jméno. Prý to dělá, aby mě ochránila, ale podle mě je to nebezpečí akorát v její hlavě."

 

"A jsou to věci, které vědět potřebuješ," pronesla Annagret vážně.

 

"Ano."

 

"Máš právo je znát."

 

"Ano."

 

"A chápeš, že Projekt Sunlight by ti tyhle věci pomohl zjistit?"

Pip tedy sebere odvahu a vydá se do Bolívie. Postupně se zapojí do projektu a pomáhá "vynašečům", kteří se snaží odhalováním pravdy pomocí internetu učinit svět hezčím a lepším místem. Ani ve snu by ji nenapadlo, že si ji Andreas nevybral jen pro její schopnosti a že její přítomnost má pro něj ještě další, hlubší význam.

Autor příběh pojal opravdu velkolepě. Děj se odehrává v Kalifornii, v socialistickém Východním Německu, pestrobarevné Bolívii i v upoceném Denveru. Projekt Sunlight se navíc velice nápadně podobá jiné existující neziskové mediální společnosti - Wikileaks. Stejně jako Wikileaks zveřejňuje Sunlight tajné dokumenty a její fungování stojí na jediné charismatické osobě, která má problémy se zákonem - Andreasi Wolfovi.

Modrooký blonďatý fešák Andreas pochází z bývalého Východního Německa. Chytrý, cílevědomý, talentovaný, zralý muž. V dětství ho silně ovlivnila jeho matka. Inteligentní, krásná a vzdělaná žena, která však nikdy nebyla mateřský tip a syna brala spíš jako dalšího obdivovatele. To se podepsalo nejen na jeho postoji k ní, ale i na jeho chování k ženám celkově.

Oproti němu Purity, zkráceně Pip, neví co chce. Mladá, zajímavá přesto zakomplexovaná holka, která si sama sebe moc neváží. Poznamenaná životem s podivínskou matkou balancuje na hraně touhy někomu věřit a panickým strachem z pravdy. Připomínala mi zatoulané nedůvěřivě štěňátko, které touží po troše lásky a pohlazení.

Postav je v románu samozřejmě víc. Mě osobně zaujala novinářská dvojice Toma a Leily. Oba jsou zkušení rváči ošlehaní životem a oba jsou tak trochu chycení svojí minulostí. Berou realitu takovou, jaká je. Parťáci, kteří jsou k sobě upřímní a přijímají toho druhého bez výhrad takového, jaký je, i když je to občas obtížné.

I když hlavní myšlenkou knížky je hledání a odhalování pravdy, svoji roli v příběhu sehrají i matky. Matky, které svým chováním utváří život svého dítěte. Matky, které nejsou tak úplně v pořádku a jejichž výchova zanechá na jejich potomcích obzvláště hluboké stopy.

Purity je mnohovrstevný román pro náročnější čtenáře. Je bohatý na zajímavé prostředí i neobvyklé postavy. Na necelých pěti set padesáti stránkách je do mrtě rozebráno hned několik neobvyklých životů. Najdete v něm sex, drogy, šílenství, pokoru, lásku a dojde i na vraždu.

Poutavý příběh plný rodinných tajemství, propletených osudů a soukromých pastí se mi četl až překvapivě příjemně. Děj byl přehledný a i když místy divoce přeskakoval jak v lokacích, tak v čase, nebylo pro mě obtížné se v něm orientovat. Jednotlivá prostředí byla vykreslena opravdu věrně a bylo velice snadné se do nich ponořit.

Vždy, když jsem začínala mít pocit, že o té konkrétní postavě vím vše, ukázal mi autor její činy z nového úhlu a já ji tak mohla začít vnímat ve zcela odlišných souvislostech. Na konci většiny kapitol byl navíc nastražený nějaký zásadní zvrat, který mé zvědavé čtenářské já nutil číst stále dál a dál. Taky jsem ocenila pěkně uzavřený konec, který zodpověděl většinu nejasností s příslibem lepších vyhlídek do budoucna.
Kdy knihu Purity rozhodně číst
  • milujete mnohovrstevné příběhy
  • nevadí vám velké množství postav
  • jste náročný čtenář
Kdy knihu Purity rozhodně nečíst
  • bojíte se pravdy
  • máte šílenou despotickou matku
  • jste nesmírně důvěřiví
Podobné knihy

Zdroj: http://holkamodrookata.blogspot.cz/2017/09/purity.html

Lásky, zrady, intriky, zklamání a dědictví

iLiteratura.cz, 2. února 2018, autor: Pavel Mandys

Nejnovější román ceněného amerického romanopisce odkazuje ke klasice Charlese Dickense. A to nejen dějovými prvky, jimž dominují selhávající partnerské vztahy, ale především jazykem: přehledným a neokázalým.

Lásky, zrady, intriky, zklamání a dědictví
Jonathan Franzen
: Purity. Přel. Lucie Mikolajková, Kniha Zlín, Zlín, 2017, 540 s.

Americký spisovatel Jonathan Franzen (nar. 1959) patří doma od vydání svého třetího románu Rozhřešení k nejuznávanějším romanopiscům a stěžovat si nemůže ani na počet čtenářů. Média (v čele s titulní stranou časopisu Time) jej pasovala na „velkého amerického romanopisce“, na kronikáře současné bílé střední třídy, jejíž příběhy se zdají být v kontrastu s dramaty příslušníků amerických minorit nezajímavé a plytké. Franzen svou dosavadní tvorbou ukazuje, že když se k osudům materiálně zajištěných a zdánlivě bezproblémových lidí a rodin přistoupí empaticky, důkladně a na velké ploše, může i v jednadvacátém století vzniknout onen typ společenského či společenskokritického románu, jaký psávali velcí autoři století devatenáctého a jaký ve století dvacátém začal působit jako přežitek. Jistěže: mnohé pokusy o současnou variaci „velkého“ románového syžetu neměly daleko ke kýči, ale právě Franzenovo psaní je skvělou ukázkou toho, že se odvozenosti a kýčovitosti dá vyhnout.

Také román Purity odkazuje ke slavnému dílu devatenáctého století, totiž Dickensovým Nadějným vyhlídkám. Jméno Pip ovšem autor svěřil nikoliv ambicióznímu mladíkovi, ale dívce. Plným jménem se jmenuje Purity Tylerová (odtud nepřeložený název knihy, jehož druhým významem je „čistota“, což by dávalo smysl i v kontextu Franzenových dvou nejúspěšnějších titulů RozhřešeníNevinnost) a celé dětství prožila na venkovské samotě jen s matkou, která jí nikdy neprozradila jméno otce. Matčina uzavřenost před okolím, vyplývající ze zklamání z milovaného muže (či obecně mužů), opět vychází z důležité postavy Nadějných vyhlídek, fatálně zklamané slečny Havishamové. Franzen si ale při využívání těchto motivů nepočíná jako postmoderní autor, odkazy jsou vlastně jen jemné, aby sečtělejšímu čtenáři potvrdily známou poučku o tom, že všechny typy příběhů už byly odvyprávěny. Kdo si na Dickense nevzpomene, nebude nijak ochuzen, a kdo se pustí do srovnávání, bude rychle zklamán, protože tu žádné spiklenecké pomrkávání na vědoucího nenajde.

Příběh je totiž vyprávěn velmi tradičním způsobem, v tempu zdánlivě dosti pomalém. Podstatou Franzenova stylu je odvážná košatost a důslednost, s jakou přistupuje k většině situací a vztahů, které v knize popisuje. Čtenáři to dá najevo hned v úvodní kapitole, když obdivuhodným způsobem nahlédne zhruba hodinu v životě své hrdinky. Purity ji chce strávit s aktuální známostí v posteli, avšak mladík nemá kondom. A protože Purity, v jejímž pokoji se oba nacházejí, bydlí ve sdíleném nájmu s několika volnomyšlenkářskými lidmi (odehrává se to v kalifornském Oaklandu), nikoli nutně stejně mladými, při hledání potřebné propriety se musí proplést popíjející a debatující skupinkou, jejíž různí členové si nárokují odpovědi na své dotazy a poznámky (které však nijak nesouvisejí s nahým mladíkem v její posteli). Franzen přitom pečlivě vysvětlí minulost, aktuální existenční potíže i peripetie vztahů snad každé postavy, která se nachází v domě. Zároveň s tím vyloží také všechny tajené lásky, nevraživosti, závazky a další mody chování, které vůči každému z nich Purity uplatňuje a kvůli nimž se musí zdržet natolik dlouho, až ze sexu nakonec není nic. Tato poctivost téměř ke každé postavě, která se románem mihne, je vskutku mimořádná. A jeho rozsah samozřejmě značně natahuje, nicméně i když autor vyjeví hlavní zápletku snad až někdy v polovině knihy, čtenáře do té doby nenudí, protože ty menší osobní příběhy jsou samy o sobě dostatečně poutavé a Franzen k nim (trochu v Kunderově duchu, což je další autor, kterého v textu zmíní a k němuž odkazují některé scény smutného či na poslední chvíli nerealizovaného sexu) přidává mnohé postřehy k americké i globální současnosti.

Aby to ale nebylo zas tolik jednoduché a přímočaré, zpřehází časové roviny. Takže zatímco se většina děje odehrává v současnosti a sledujeme jej z perspektivy Purity, to podstatné, tedy proč se Purity stala obětí jisté intriky, která ale nakonec tak úplně nevyšla, je skryto hluboko v minulosti a na úplně jiném kontinentě: v bývalé Německé demokratické republice v osmdesátých letech. Franzen přitom přeskakuje mezi časovými rovinami, a to nejen směrem do dávnější minulosti a zpět, ale v jednom případě prohodí i pořadí děje současného. Román tak získává parametry detektivky (Puritino pátrání po otci, zločin východoněmeckého mladíka Andrease) nebo napínavého čtení předminulého století včetně tehdy tak populární vyhlídky na závratné dědictví.

Hlavním aktérem onoho dávného východoněmeckého příběhu je mladík z prominentní komunistické rodiny Andreas, který ale trochu rebeloval, před světem se skrýval v kostele jako poradce problémové mládeže a nakonec se hrou náhod stal jednou z hvězdných tváří lokálních protikomunistických protestů v roce 1989. V jednadvacátém století je z něj vůdce hackerské skupiny, která po vzoru Juliana Assange do veřejného prostoru vynáší zločiny a poklesky mocných, toho času ukryta na venkovské usedlosti v Bolívii. Je hvězdou internetu a všech antisystémových idealistů, ale zároveň skrývá prohřešek z minulosti a čím dál víc v něm stoupá paranoia z toho, že bude odhalen. Právě to tvoří zápletku příběhu, která by sama o sobě možná působila vyspekulovaně, nebýt toho, že na ni autor nabalil množství dílčích i podstatnějších příběhů a motivů, z nichž vyčnívají frustrující partnerské vztahy.

Sedm kapitol přitom sledujeme vždy z perspektivy někoho jiného: třikrát je to Purity, dvakrát Andreas, jednou novinář Tom a jednou jeho kolegyně a milenka Leila, která jediná tak úplně nepatří do hlavní zápletky. Je přitom cenné, jak zejména ve třech úvodních kapitolách dokáže Franzen výstižně a uvěřitelně charakterizovat jak atmosféru antisystémových idealistů na západním pobřeží, tak – ve výmluvně nazvané kapitole Republika nevkusu – dusivé a prošpiclované rysy reálného socialismu ve východním Německu. Stejně přesvědčivě kreslí i portréty (nejen) hlavních postav, až na Purity vesměs obtížených nějakou vinou či selháním: okouzlujícího Andrease, který mezi svými příznivci požívá polobožského statusu, ale zároveň jím zmítají vnitřní pochybnosti, váhavého Toma, který se nedokáže odpoutat od sebestředné a labilní Anabel i proto, že je na něm závislá ještě více než on na ní, pragmatické investigativní reportérky Leily, kterou v manželství vězní náhlá invalidita jejího čím dál protivnějšího manžela. Nejistota, nejednoznačnost, pochybnosti o blízkých i o sobě samých jsou určujícími rysy většiny postav, přičemž autor vše rozepisuje místy až bolestně detailně a intimně (namátkou: „Nezačal žít se ženou, nýbrž s toužebnou představou sebe sama jako muže, který dokáže žít s jednou ženou šťastně až do smrti“).

Romány Jonathana Franzena to v Česku nemají snadné, soudě již podle toho, že každý vydalo jiné nakladatelství (nejprve Ikar, pak Argo a nyní Kniha Zlín). Jednoduché už to nemá ani doma, kde si jako momentálně největší hvězda literárního mainstreamu s Purity vysloužil snad až nečekané množství negativních recenzí. Ale pokud chceme nějaké dílo nazvat velkou literaturou, pak Purity k tomu má všechny předpoklady – citlivost k drobným individuálním osudům i snahu obsáhnout současný svět v jeho komplexnosti, psychologickou drobnokresbu a efektní gesta na velkém plátně, esejistické postřehy a komentáře i napínavou zápletku s rozuzlením, které je snad trochu útěšné, ale nikoliv banální.

Dotaz k produktu Purity

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
  Informace o ochraně osobních údajů
 

Dále doporučujeme

Mendelův trpaslík

Mendelův trpaslík

Zatím poslední autorovo prozaické dílo, Skleněný pokoj (The Glass Room), se v roce 2009 dostalo do užšího výběru knih nominovaných na prestižní Man Bookerovu cenu a zaslouženě…

Zápisky z tureckého bordelu

Zápisky z tureckého bordelu

Jen málokterému západnímu spisova­teli se podařilo dostat pod kůži obyva­telům postkomunistické východní Ev­ropy tak jako Philipu O'Ceallaighovi. V devatenácti povídkách vytvořil…

Dívka, která spadla z nebe

Dívka, která spadla z nebe (Marian Sutro #1)

Marian Sutro je napůl Angličanka, napůl Francouzka. Ve třetím roce druhé světové války ji mimo jiné právě pro její perfektní znalost francouzštiny naverbuje francouzská sekce…

Odpuštění

Odpuštění

Děj románu se odehrává v marocké poušti. Vypráví tragický příběh o smrtelné dopravní nehodě a jejím dopadu na životní osudy marockých muslimů a britských a amerických…

Tento web používá pro svoji funkčnost, analýzu návštěvnosti a nástroje marketingu soubory cookies. Zobrazit detaily