Nic než šaty | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Sněhulák
  • Purity
  • Jo Nesbø - box
  • Ulice Zlodějů
  • Vánoční dárky z KNIHY ZLIN
  • Hořící stromy
  • Jak číst současné umění

Nic než šaty

Nic než šaty
Cena:
339 Kč
Dostupnost:
není skladem
ISBN:
978-80-87162-48-4
Překlad:
Renata Dlouhá
Datum vydání:
15. 11. 2011
Počet stran / vazba:
316/brožovaná
3.29 / 2078
  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Nic než šaty

Rodiče ze mě vychovávali myš. Z vděčnosti k Anglii, která jim poskytla útočiště, se rozhodli být myšmi. Tento stav myšovství, ochotu mlčet (ať už ve vztahu k ostatním vyvrhelům nebo mezi sebou), vést poklidný a skromný život, být pracovitý a poslušný, to očekávali i ode mě. Ať už byl strýček Sándor čímkoli, rozhodně ne myší. Když už něčím byl, tak nosorožcem pokrytým bahnem z řeky, roh vždy připravený k útoku. Ve čtvrti velkých obytných domů z červené cihly poblíž Marylebone Road, vyrůstá Vivien, citlivá dívka, která ráda čte, izolovaná svými plachými rodiči-uprchlíky jak od minulosti, tak od přítomnosti. Pak se objeví okouzlující strýc, v mohérovém obleku, s diamantovými hodinkami na zápěstí a s dívkou v kloboučku s potiskem leopardí kožešinky. Proč je strýc Sándor v domě jejích rodičů tak moc nevítaným hostem? Vivien to chce zjistit. Toto je příběh o přežití – o tom každodenním i hrdinském – a mladé dívce, kterou potkají překážky, dokonce zrady, které nevyhnutelně doprovází divoká touha po životě. Příběh se odehrává na pozadí Londýna v 70. letech 20. století. Nic než šaty je moudrý a citlivý román o šatech, které si vybíráme, osobnostech, do kterých se oblékáme a o tom, jak nás všechny utváří.

Úryvek: Nic než šaty

Recenze: Nic než šaty

Linda Grantová: Nic než šaty

A2 8/2012, autorka: Barbora Čiháková

Linda Grantová je současná britská spisovatelka, která debutovala v roce 1996 románem Slitinové pobřeží. Její zatím poslední kniha Nic než šaty se odehrává v Londýně během sedmdesátých let 20. století a tematituje rozdíly mezi první a druhou generací přistěhovalců. Hlavní hrdinka Vivien vede nekonečný spor se svými rodiči, kteří za sebou minulost neprodyšně uzavřeli, ona se však snaží najít jakékoli stopy po vlastním původu. Klíčem k hledání je postava strýce Sándora, jenž symbolizuje vše, co její rodiče nemají. Je pochopitelné, že když se Vivienin život nalomí tragickou smrtí manžela, do níž, nepopírám, je vloženo trochu černého humoru (udusí se při večeři na líbánkách), začne pátrat, kým je záhadný strýc. Doufá, že právě jeho život poodkryje i její historii. Všechno, do čeho se oblékáme, se pojí s maskami, které si v životě nasazujeme, a proto jsou šaty hlavním motivem celého příběhu. Problém není to, že Grantová používá věc dobře známou, ale že tak činí bez větší nápaditosti – vystrašení Vivienini rodiče se oblékají nenápadně, zatímco strýc Sándor má pochopitelně šatník excentrika. Tím se dostáváme k hlavní slabině románu: je předvídatelný, což by snad nevadilo za předpokladu, že by měl jiné přednosti. Bohužel ve chvíli, kdy se Grantová pokusí vyprávění nějak ozvláštnit, jazyk i obraznost sklouzávají do kýčovité umělosti: „Většinou jsme se jen tak povalovali v posteli a pozorovali jeho rybičky s očima jako puntíky.“ A vět tohoto typu je v románu až příliš, než aby se to dalo přehlédnout.

Grant, Linda: Nic než šaty

iLiteratura.cz, 20. února 2012, autorka: Johana Labanczová

Maďarští emigranti v Londýně
Linda Grantová: Nic než šaty. Přel. Renata Dlouhá. Kniha Zlín, Zlín, 2011, 316 s.

Nad předposlední knihou britské autorky Lindy Grantové bude čtenáři připadat, že tohle všechno už někdy četl: najde tu konflikt mezi první a druhou přistěhovaleckou generací v Londýně sedmdesátých let, myšlenku, že pomocí šatů si utváříme a střídáme různé identity, paralelu mezi nacisty a neonacisty (v Británii tehdy poměrně rozšířenými) i mezi zkušenostmi imigrantů z různých koutů světa. Asi jediným originálním prvkem románu Nic než šaty je Sándor, strýc hlavní hrdinky Vivien.

Jako Sándorův předobraz autorce posloužil polský žid Peter Rachman, jenž prožil druhou světovou válku v pracovním táboře na Sibiři a po jejím skončení se odstěhoval do Anglie. Sándorovu bratru Ervinovi a jeho ženě Bertě se do Anglie z Maďarska podařilo uprchnout už před válkou. Když Sándor po letech dorazil, Ervin už měl pro něj domluvené místo v továrně. Jemu ale připadalo pod jeho úroveň, bratři se rozkmotřili a úplně přerušili styky. Sándor se začal živit pololegálním pronajímáním bytů a svérázné obchodní praktiky ho nakonec dostaly za mříže.

Zatímco postava Sándora je docela zajímavá a nejednoznačná, Ervin a jeho žena (Vivienina matka) balancují na hraně karikatury. Jsou tak úzkostliví, aby v nové zemi nebyli nikomu na obtíž, že dceru nechají pokřtít v anglikánském kostele, a jejich životním krédem se stane neupozorňovat na sebe. Čtenář má chápat, že za jejich chováním vězí traumatická zkušenost: „Mám příšerný život,“ stěžuje si Vivien matce. „Nebuď hloupá. Nikdo se tě nesnaží zabít“ (64), odpoví Berta. Grantová ale ustrašenost Vivieniných rodičů dovádí ad absurdum. Když Vivien ze svatební cesty přiveze tragickou novinu, že její manžel se v hotelové restauraci udusil kusem hovězího, její rodiče se chovají, „jako by se najednou mohl objevit policista a zatknout mě za to, že jsem se nějak zapletla do vraždy pravého Angličana“ (64).

Na začátku knihy Vivien táhne na šedesát, zatímco po většině ostatních hrdinů se slehla zem. Román se skládá převážně z proudu jejích vzpomínek vyvolaných krabicí magnetofonových pásků, kterou Vivien objevila po otcově smrti v jeho bytě. Pásky vznikly v době, kdy jí bylo čtyřiadvacet a tajně u strýce pracovala jako zapisovatelka jeho životního osudu. Zprvu k Sándorovi pociťovala nedůvěru, ale nakonec se jí stal druhým otcem. Opatřil neteři byt, popustil uzdu slabosti pro extravagantní gesta a uspořádal jí velkolepou oslavu narozenin. Vivien se od něj ale především poprvé dozvěděla o své minulosti, o dětství obou bratrů v Budapešti a Tokaji, a dokonce i to, že je židovka.

Kromě postavy Sándora v románu zaujme popis šedivé a zároveň snové atmosféry Vivienina dětství, ale i směsice nudy, tápání a melancholie, kterou hrdinka trpí v mezidobí po smrti manžela: „Bylo mi dvacet čtyři, holka z West Endu dítě z Benson Court a jeho skryté zahrady, výtahu z tepaného železa, baleríny tančící na špičkách uprostřed odpoledne, tajného pití, skrytých milenek, obav a smutků za zavřenými dveřmi“ (179).

Popsanou atmosféru vhodně dotváří pomalé tempo vyprávění, popis vnitřního světa Vivien a londýnského prostředí. Občas ale Grantová cítí potřebu text nějak ozvláštnit, a výsledky jejího snažení působí groteskně až směšně: „Většinou jsme se jen tak povalovali v posteli a pozorovali jeho rybičky s očima jako puntíky,“ líčí Vivien nesexuální aspekt svého vztahu se Sándorovým nájemníkem Claudem. „Někdy obrostly bílou plísní a pomalu umíraly. Občas vyskočily a se zcela očividnými sebevražednými úmysly přistály na plotýnce. Byl to velmi omezený svět“ (260). A když Vivien jednou přepadne trojice skinheadů, rozzuří se tak, že její ústa chrlí „plameny hněvu, stejně jako Bůh, když snesl morové rány na nepřátele svého lidu“ (283).

Grantová píše i literaturu faktu a jedno z jejích děl nese název The Thoughtful Dresser (2009; do češtiny volně přeložitelné jako Promyšlené oblékání). Autorka v něm rozebírá sémantický potenciál šatů, klobouků a bot. Téma oblékání a střídání různých stylů se rozhodla vnést i do románu Nic než šaty, ale nijak invenčně: co nosíme, to jsme a nové šaty nám pomáhají stát se někým jiným. Vivienina matka se v souladu se svou osobností obléká nevýrazně, Sándor extravagantně. Vivien se mění, a proto je jednou retro dáma a podruhé zase punkerka.

Přes všechny výtky se román Nic než šaty čte jako příjemné zachycení každodenního života a hledání mladé ženy. Prospělo by mu, kdyby autorka neztrácela nadhled a nesnažila se z knihy dělat něco víc.

TIP: KNIHA NIC NEŽ ŠATY

Monamie.cz, 6. prosince 2012, autorka: Lenka Blažková

Kniha Nic než šaty by letos rozhodně neměla chybět ve vaší knihovně. Přečtěte si citlivý a propracovaný příběh, který vám připomene, že šaty dělají člověka a člověk zase šaty.

Nic než šaty je spíše než knihou filmem, který se vám při čtení odehrává před očima. Příběh Vivien a její přistěhovalecké rodiny je totiž tak trochu filmem noir, rodinnou kronikou a zároveň citlivou histroií životních osudů. Kniha vyšla letos na podzim v edici Track nakladatelství Kniha Zlín. Napsala ji Linda Grantová, autorka, která za svou knihu získala ocenění za nejlepší ženský román.

"Rodiče ze mě vychovávali myš. Z vděčnosti k Anglii, která jim poskytla útočiště, se rozhodli být myšmi. Tento stav myšovství, ochotu mlčet (ať už ve vztahu k ostatním vyvrhelům nebo mezi sebou), vést poklidný a skromný život, být pracovitý a poslušný, to očekávali i ode mě. Ať už byl strýček Sándor čímkoli, rozhodně ne myší. Když už něčím byl, tak nosorožcem pokrytým bahnem z řeky, roh vždy připravený k útoku."

Na pozadí obyčejné a nudné londýnské čtvrti se odvíjí příběh rodiny, která se do Anglie přistěhovala z okupovaného Maďarska, a která si nepřeje nic jiného, než zapadnout mezi typické londýňany a pokud možno na sebe vůbec neupozorňovat. Daří se jí to až do doby, kdy jejich dcera Vivien objeví svého strýce, který byl dosud v rodině Kovacsů nevítaným hostem, a který celý svůj život prožil na hraně zákona, obchodováním s nemovitostmi a ženami, a který se rozhodne, že dceři svého bratra převypráví své osudy.

V té chvíli vám kniha Nic než šaty začne otevírat napínavý děj, který nejen čtenáři, ale také hlavní hrdince Vivien zůstaval do té doby skryt. Dozvíte se tak, že ne vždy je pravda to, co si přečtete v novinách, že můžete z celého srdce milovat člověka, kterého odsoudila celá společnost, a také že Vaši rodiče nebyli vždycky takoví, jaké jste je znali vy. Aby se Vivien dostala k jádru tohoto příběhu, vydává se za sekretářku strýce Sándora, která zapisuje paměti pro jeho autobiografii. Mapuje tím život tohoto bývalého mafiána, jeho zážitky v pracovním táboře i první okamžiky v Londýně. Zároveň se dozvídá, že i ona je součástí rodiny s historií, ve které se objevují prosluněné vinice na jihu Maďarska, ulice a kavárny předválečné Budapešti, ale také hluboké jizvy z války.

"Nuže, nikdo z mé rodiny nebyl nikdy členem žádného hnutí nebo politické strany. Kovacsovi žili dál. Oplývali schopností přizpůsobit se okolnostem, ať už to byl útěk ze země, což bylo řešení mého otce, nebo to, že našli způsob a prostředky, kterými obcházeli systém, jak jen to šlo. To bylo zase řešení mého strýce, který si vybudoval kuplířskou živnost, když jej vypudili z realitní kanceláře kvůi rasovým zákonům."

Jemně melancholický příběh, který graduje k setkání obou bratrů, vykresluje dynamické staccato popisů řazených v rychlém sledu za sebou. Díky nim se ze vzpomínek Sándora Kovacse vracíte do reality londýnských sedmdesátých let, které jsou výrazným protikladem ke zlatým časům, které strýc Sánodr zažil.

Díky knize Nic než šaty si uvědomíte, že šaty sice dělají člověka, ale jen člověk, který je umí doopravdy nosit se stane tím, co šaty reprezentují. Knihu Nic než šaty si určitě přečtěte. Uvidíte, že budete osudy hlavních hrdinů prožívat společně s nimi, a že si stejně jako na konci dobrého filmu pomyslíte, že bude stát za to vidět to ještě jednou.

Linda Grantová se v roce 1951 narodila v Liverpoolu. Po studiích pracovala pro britský deník The Guadrian. Její první román Slitinové pobřeží vyšel v roce 1996 a záhy po něm přišly rodinné paměti s názvem Můžeš mi znovu připomenout, kdo jsem, ve kterých Linda Grantová zachycuje vzpomínky své matky trpící Alzheimerovou chorobou. Další román, Když jsem žila v moderní době, který vyšel v roce 2000, byl oceněn cenou Orange Prize, který se uděluje za nejlepší ženský román. Jeji knihy nejsou psány akčně a moderně, připomínají spíše ducha minulé doby a kladou důraz na propracovanost charakterů jednotlivých postav. Výsledkem je příjemné čtení, ze kterého přímo čiší cit pro jazyk a propracovanou pointu.

Zdroj: Kniha Zlín, Lidovky.cz

Dotaz k produktu Nic než šaty

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Když jsem žila v moderní době

Když jsem žila v moderní době

Fascinující román o nám málo známých skutečnostech zakládání a vzniku státu Izrael. Příběh, který čerpá z vlastních zkušeností autorky je zasazen do této země v době po druhé…

Daniela

Daniela

Strhující historický román a zároveň neobyčejně poutavý milostný příběh Daniela zavede čtenáře do nacisty okupované Prahy v době před koncem války. Vzpomínky vypravěče…

Skleněný pokoj

Skleněný pokoj

Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem…

Provazochodkyně (paperback)

Provazochodkyně (paperback) (Marian Sutro #2)

Provazochodkyně přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch, kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila.