Francouzova milenka | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní slevy
  • Pouze pro VIP soutěž
  • Faktor Churchill
  • Touhy Džendeho Džongy

Francouzova milenka

Cena:
399 Kč  359 Kč
Autor:
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-173-0
Překlad:
Hana Žantovská
Datum vydání:
09. 02. 2015
Počet stran / vazba:
vázaná
3.85 / 35154
ks

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 239 Kč)Přehled všech prodejců a našich e-knih

Palmknihy Kosmas eReading Martinus.cz RájKnih.cz iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Francouzova milenka

Věhlasnému britskému spisovateli Johnu Fowlesovi se podařilo ve svém nejslavnějším románu (zfilmovaném v neméně slavném zpracování s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem) spojit v jedné novele moderní narativní přístup s milostným dobrodružstvím a vše jemně zastřít literárním půvabem – výsledkem je psychologický román o lásce dvou společenských nerovných milenců, jejich nepřípustné lásky, vroucích vášní, potlačované sexuality a pokrytectví viktoriánské Anglie. Hlavní hrdinka, tajemná, svůdná a poněkud umíněná žena Sarah Woodruffová se zoufale snaží vymanit z dobových pout sociálních a citových předsudků – tím se však stává objektem zájmu bohatého Charlese Smithsona. Charlesovi však nová známost přináší trýznivý vnitřní konflikt a volbu mezi dvěma ženami…

Úryvek: Francouzova milenka

Recenze: Francouzova milenka

V objetí lásky

Vaseliteratura.cz, 23. března 2015, autorka: Dagmar Garciová

Máte rádi příběhy z dob, kdy v Anglii vládla královna Viktorie? Příběhy, které nepostrádají anglické gentlemany s jejich vybraným chováním? Příběhy plné lásky a komplikovaných vztahů? Ve Francouzově milence z pera Johna Fowlese toto vše naleznete a ještě mnohem více.

Ocitáme se v roce 1867 v jihoanglickém městečku Lyme Regis. Anglie zažívá zlatou viktoriánskou éru. Je to doba Ch. Darwina, A. Tennysona, T. Hardyho nebo D. G. Rosettiho. Charles Smithson, přírodovědec se zájmem o paleontologii, se zasnoubí s mladou dívkou z obchodnické rodiny, slečnou Ernestinou Freemanovou. Zdá se, že jejich lásce nic nebrání, až do onoho dne, kdy se Charles setkává se Sarah Woodruffovou. Nikdo jí neřekne jinak než milenka francouzského poručíka. Tato žena je obestřena závojem tajemství a Charles okamžitě propadá jejímu kouzlu. Ocitá se na tenkém ledě a zápasí se svou rozpolceností. Zvítězí jeho cit pro čest a povinnost, či propadne skrytým vášním?

První setkání Charlese a Sarah je tak silné, že čtenáře neponechá klidným. Samotná postava Sarah je záhadou. Vypravěč nám nedává mnoho příležitostí nahlédnout do její mysli, a tak tápeme stejně jako Charles. Charles neustále bojuje sám se sebou, se svými přáními, pocity a touhami. Další důležitou roli zde hraje Charlesův sluha Sam. Sam je zamilovaný do Ernetininy služebné Mary. Máme tu také paní Poulteneyovou a doktora Grogana. Ač by se vám mohlo zdát, že počínání některých postav nejsou pro příběh důležitá, tak jste na omylu. Oni i ty nejmenší drobnosti mají velký dopad a zamíchají s osudy všech.

Už jen to, že jde již o čtvrté vydání tohoto psychologicko-historického románu, vypovídá o jeho kvalitě, která je nanejvýš oprávněná. Od svého prvního českého vydání z roku 1976 neztratila kniha nic na své čtivosti. Johnu Fowlesovi se povedlo vdechnout život postavám, které před našima očima ožívají a stávají se skutečnými.

Zvolený narativní přístup je vítaným ozvláštněním celé knihy. Přicházíme do kontaktu s vševědoucím vypravěčem z druhé poloviny 20. století, který je stylizací samotného autora. Často vstupuje do děje, komentuje ho, nabízí nám své úvahy a my tak balancujeme mezi dvěma časovými rovinami. V jednu chvíli se sám narátor stává aktérem příběhu a neustále dokazuje, že jde pouze o fiktivní svět, nikoli o skutečnost. Chce nám dát pocit, že se jeho postavy rozhodují svobodně a ani on sám neví, co bude následovat. Přichází také s nečekaným koncem, jenž mnohé překvapí, jiné naštve a další potěší.

Prostřednictvím mnoha odboček se dozvídáme více o životě v 19. století. Je to velice poutavý způsob přenesení do historie, napomáhající pochopit smýšlení tehdejších obyvatel a jejich politická, sociální a náboženská hlediska. Tyto části posunující děj na vedlejší kolej jsou velmi čtivé a jejich absence by byla velkým ochuzením.

Jednotlivé kapitoly nejsou příliš dlouhé. Na začátku každé z nich jsou úryvky z poezie a prózy význačných britských osobností, například již výše zmíněného A. Tennysona, T. Hardyho nebo J. Austenové, L. Carrolla či A. H. Clougha. Fowlesův jazyk podtrhuje inteligenci textu. Používá často francouzské a latinské výrazy, má barvité popisy a bohatý jazyk na metafory a přirovnání.

Právě díky skvělému vykreslení psychologie postav, jazyku a autorově angažovanosti v samotném příběhu se kniha stává výjimečnou. Dílo se tak může s hrdostí řadit mezi anglické skvosty.

Francouzova milenka je hravá pocta klasickým románům

Neoluxor.cz, 24. února 2015, autorka: Alžběta Široká

Po Mágovi a Sběrateli představuje nakladatelství Kniha Zlín snad nejslavnější román Johna Fowlese, Francouzovu milenku.

V příběhu se seznamujeme nejprve s Charlesem Smithsonem a jeho snoubenkou Ernestinou. Během procházky mladý pár potkává tajemnou ženu, z níž se vyklube Sarah Woodruffová – poněkud nešťastná postava, která záhy pořádně rozvíří osudy všech hrdinů. Poněkud labilní mladá dáma v sobě nosí tajemství ohledně francouzského poručíka, se kterým navázala poměr a následně zůstala sama, v tichém očekávání jeho návratu.

Charlese její příběh zajímá, něco ho k tajemstvím opředené Saře přitahuje. Nejprve touha rozklíčovat, co skrývá a snad i čestné úmysly. Jenže Sarah mu se životem zahýbe víc, než by se dalo čekat. Vedle Charlese a Sarah sledujeme i osud Ernestiny, trochu rozmazlené a naivní slečinky, která však Charlese hluboce miluje a těší se, až se stane jeho ženou, nebo třeba Charlesova sluhy Sama a jeho milé.

Celý příběh provází vypravěč stylizovaný do samotného autora knihy, Johna Fowlese. Vypravěč, který je vševědoucí a všemocný, čtenáře udržuje při vědomí, že všechny postavy knihy jsou pouze fiktivní. Právě tyto vstupy jsou pravděpodobně tím nejzábavnějším na celé knize, která jinak po příběhové stránce evokuje tradiční milostně-historické romány, v tomto případě zasazené do viktoriánské Anglie.

Příběh je spletitý, dočkáte se mnoha odboček a příběhů zdánlivě okrajových postav, které ale příběhem hýbou více, než by se mohlo zdát. Román jako celek působí skutečně jako pocta všem mistrům klasických románů. Fowles se k nim řadí s úctou a zároveň hravostí, která zaručuje, že Francouzova milenka jen tak nezapadne.

Kniha je místy trochu zdlouhavá, což koresponduje s větším rozsahem, nicméně stále udržuje příjemné tempo a John Fowles navíc i tentokrát potvrzuje, že je velmi schopný spisovatel i fabulátor. Francouzova milenka rozhodně stojí za přečtení a následně i za zhlédnutí – ve slavné filmové verzi si titulní roli zahrála Meryl Streep.

JOHN FOWLES - FRANCOUZOVA MILENKA - RECENZE

Z-kultury-i-nekultury.blogspot.cz, 19. února 2015, autorka: Jindřiška Mendozová

John Fowles se narodil v roce 1926 a je jedním z čelních představitelů anglické postmoderní literatury. Že jeho postavení v literárním světě bude výjimečné, potvrdil už jeho první román Sběratel. Poprvé se zde objevil autor, který dokázal čtenáře vtáhnout do díla takovou silou, že se stávali doslova jeho součástí.

John Fowles samozřejmě není neznámý ani u nás, většina jeho děl byla přeložena do češtiny. Francouzovu milenku navíc zcela jistě mnozí viděli ve filmové adaptaci s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích (režie: Karel Reisz, Velká Británie 1981). Jen pro zajímavost – Karel Reisz byl režisér českého původu, narodil se roku 1926 a ve Velké Británii žil od svých třinácti let.

Děj románu se odehrává po roce 1867, tedy v době, kdy už viktoriánská éra má své zlaté vrcholné časy za sebou. Přesto se ale hlavní hrdina, Charles Smithson, jako vyznavač moderních názorů staví mimo všechny hlavní proudy, které vládnou vysoké anglické společnosti, do které patří.

Všem odvážným názorům navzdory – Charles například souhlasí s Darwinovou teorií evoluce – se zdá, že život tohoto mladého, asi tak třicetiletého muže je vlastně stejně tak přesně a neměnně nalinkovaný jako životy mnoha jeho souputníků. Má se oženit s bohatou dědičkou Ernestinou a jednou řídit nákupní impérium jejího otce. Jenže Charles shledává Ernestinina otce i ji samotnou nudnými... A čím blíže poznává tajemnou Sarah Woodruffovou, tím je s vizí své budoucnosti nespokojenější... a nespokojenost a okouzlení Sarah ho vedou ke kroku, který se rovná společenskému znemožnění se... zruší ohlášené zasnoubení s Ernestinou...

Příběh sám o sobě je zajímavý a poutavý, ale osobně mne asi ještě víc zaujala forma vyprávění. Forma, kdy John Fowles chvílemi vypráví s časovým odstupem mnoha desetiletí, kdy sám autor vstupuje do příběhu dokonce jako jedna z postava (jedná se o úsek velmi krátký, ale rozhodně jde o velmi zajímavý vypravěčský přístup.

Pro čtenáře může být alespoň zpočátku lehce matoucí přeskakování v časových rovinách, ale myslím, že jde o něco, na co si lze rychle zvyknout. Stejně rušivě mohou v první chvíli působit autorovy komentáře k chování postav. Když si na ně ale čtenář zvykne, ocení je jako velmi ozvláštňující vypravěčský prvek. A v neposlední řadě – kromě již zmiňovaného vykreslení postav – jsem ocenila i zachycení doby, toho, co se dělo nejen na povrchu, ale i pod povrchem společnosti, kterou dnes označujeme slovem viktoriánská.

Kniha vyjde v nakladatelství Kniha Zlín.

Moje hodnocení: ★★★★★

FRANCOUZOVA MILENKA

Fototerarium.blogspot.cz, 19. února 2015

Viktoriánská Anglie plná společenského osočování, sváru osobních tužeb a společenského očekávání. John Fowles znovu ukázal, jak velkým spisovatelem opravdu je a předkládá před čtenáře komplexní a mnohovrstevnatý historický román, která překonává hranice času.

Fowlesův další literární počin navazuje na tradice anglického románu. Čtenář tak nabývá dojmu, že se sám ocitl ve viktoriánské Anglii konce 19. století. Nebyl by to ale Fowles, kdyby do příběhu nezakomponoval prvky dramatu a psychologického rozjímání. Jako třešnička na dortu pak vyznívá rozmlouvání autora přímo se čtenářem, kde i jemu dává prostor pro vlastní rozjímání a odkrývá taje romanopisectví.

Boj mezi vlastními tužbami a tím, co od člověka očekává společnost, tu byl vždy. Byla období, kdy tento nátlak ovládal doslova vše. A v takové situaci se ocitá i hlavní hrdina, který prochází velkou životní změnou. Stejně jako doba sama. Viktoriánské smýšlení skomírá, objevuje se Darwin a jeho teorie evoluce, ženská emancipace se pomalu probouzí k životu.

Pokud máte šlechtický titul, jste za vodou. Pokud máte peníze, titul si kupte. Každý chce stoupat po společenském žebříčku, ale zaručí Vám to "šťastný konec"? A víte, co vlastně chcete? Každé rozhodnutí má svůj hnací motor. Může to být tragická událost ... Nouze... Nebo žena... A historie je plná příkladů, kdy žena může změnit běh věcí.

Fowles se pustil do složité analýzy společnosti a jedince, který možná je jen zrnkem písku v poušti, ale přesto je velmi důležitý. Vytržení ze zavedeného stereotypu a společenského úzu, vlastní osobní psychologický očistec. Zní to těžkopádně a složitě. Ale autorův styl je vzletný. Dokáže si udržet pozornost a co víc, ač je román psaný ve staroanglickém stylu, stačí pár stránek a jednoduše si zvyknete.

Příběh je plný zajímavých protikladů, ve kterých si každý najde svoje. Na jedné straně doba velkého kulturního i technického pokroku. Na straně druhé rigidní skrz prsty posuzující společnost. Vlastní touhy a plnění cizích očekávání. V podstatě věčná otázka, co je dobré a co špatné. Když hranice je tak tenká, že záleží jen na úhlu pohledu, nebo dané době.

A nebyl by to Fowles, kdyby do příběhu nezakomponoval to velké šeptané "co by, kdyby". Pohrává si tak nejen s jednotlivými postavami příběhu, ale i se čtenáři. Pokud jste Fowlesovi pravidelní čtenáři, pak si knihu ujít jistě nenecháte. Pokud jste se k němu zatím nedostali, vřele doporučuji. Není to často jednoduché čtení, vyvolává spoustu otázek, na které Vám neposkytne směrodatné odpovědi. Ale i proto jsou jeho příběhy nejen čtivé, ale i k zamyšlení.

Hodnocení: 85%

John Fowles - Francouzova milenka

C-ind-ere-lla.blog.cz, 17. února 2015

Moje hodnocení: 94%

Zkuste si představit Charlese Dickense v lehce postmoderním hávu a možná pochopíte, o co se John Fowles snažil. Klasický vikrotiánský příběh líčený očima člověka dnešní doby, který nabízí klasickou zápletku stejně jako neotřelé narativní postupy...

Charles Smithon tráví čas v Lyme se svojí snoubenkou, dívkou z lepších kruhů, jejíž nejlepší vlastností je vysoké věno. Ne snad, že by byla úplně špatná, jen poněkud povrchní a neschopná docenit celou hloubku Charlesovi osobnosti. Přesto mezi ostatními londýnskými husičkami vyniká, možná právě proto se budoucí baronet Smithon rozhodne nabídnout jí svou ruku. Jeho pobyt v Lyme je potom splátkou povinnosti a dobových zvyklostí. Muž jeho kvalit se totiž v ospalém přímořském letovisku nebetyčně nudí. Zvlášť když jedinou možností povyražení je hon na zkamenělé pravěké žahavce...

Náhoda tomu chce, že během jedné z procházek po okolí městečka narazí Charles na Sarah Woodruffovou, alias Tragédii. V městečku má nevalnou pověst, protože se údajně spustila s francouzským důstojníkem, kterého do Lyme doslova vyplavilo moře. Byl totiž členem posádky potopené lodi. Sarah je melancholická duše trávící většinu času na pobřeží pozorujíc moře. Když se její zaměstnavatelce tyhle výlety zprotiví, začne dívka vyhledávat raději skrytá místa v lesích a na útesech. A právě zde se setkává s Charlesem Smithonem, pro něhož se stane jediný pohled do jejích krásných teskných očí osudným...

John Fowles stvořil svůj román Francouzova milenka na samém sklonku šedesátých let, tedy v době, kdy vrcholila vlna postmodernismu v umění. Romanopisci zkoušeli nové neotřelé postupy, protože ty dosavadní jim přišli příliš fádní a snažili se najít něco nového, čím by ohromili čtenáře. Řada těchto pokusů ztroskotala, některé však přežili a dočkali se následování. Francouzova milenka je ukázkou toho, jak se dá perla minulosti aktualizovat.

Děj příběhu po většinu času následuje lineárně, nicméně autor si neodpustí několik poměrně zajímavých odboček, v nichž dává k dobru svůj vlastní názor, ospravedlňuje či vysvětluje jednání svých hrdinů nebo čtenáři prostě úmyslně motá hlavu. Poměrně solidním autorským vtipem je potom zdvojený konec.

Postavy, které v příběhu vystupují jako hlavní mají jednu zásadní chybu - předběhli svou dobu. Děj je situován do roku 1867, tedy na vrchol sevřené viktoriánské morálky. Jak Charles tak Sarah však patří k lidem relativně liberálním, až svobodomyslným, které konvence pouze svazují a brzdí je v rozletu. Chování, které jim je vnucováno, neodpovídá jejich přirozeným sklonům a může proto vést až ke katastrofě. Celý jejich příběh je proto i zkouškou toho, jak dobře dokážou se svým prostředím bojovat.

Jednoznačným prvkem, na kterém celé vyprávění stojí, je však jazyk. Fowles se nebojí využívat viktoriánských výrazovvých prostředků, místy je to téměř dickensovský jazyk. Pak ovšem přijde s metaforou či přirovnáním, které je tak současné, že praští do očí. Zároveň je ovšem tak přesné, že ač dobově nesedí, čtenář naprosto přesně chápe, co chtěl autor říci. Právě tento zvláštní kontrast mezi starým a novým - moderním a viktoriánským jazykem, dodává knize zvláštní atmosféru. A John Fowles je zcela jistě autorem, který jazyk dokonale ovládá.

Francouzova milenka je nevšedním čtenářským zážitkem, který sice nestaví na originální zápletce ani neotřelých dějových zvratech, ale zároveň perfektně naplňuje čtenářská očekávání. Způsob vyprávění, který autor zvolil, výborně zapadá do postmoderního rámce a činí tak z konvenčního příběhu čtenářský požitek.

Francouzova milenka

Girlwithpoppies.blogspot.cz, 9. února 2015

Hlavní postava Charles Smithson, asi třicetiletý muž moderních názorů (ve viktoriánské Anglii zastával názory Charlese Darwina) se má v blízké době oženit s mladičkou Ernestinou, která jako jedináček bude mít vysoké věno, a navíc i celé nákupní impérium vybudované jejím otcem, Charlesovi ale často obchodník připadá dost podřadný, i "Tina" jej chvílemi nudí. Obzvlášť v porovnání se záhadnou Sarah Woodruffovou. Tajemná žena ho vábí, čím dál více. Především, když pozná její vlastnosti tak odlišné od většiny viktoriánských žen.

"Místní špeh - a takový člověk tam byl - mohl snadno vyvodit, že ti dva jsou z města, lidé s určitým vkusem, kteří si nedají zkazit požitek z Valu nějakým prudším větrem. Ale kdyby byl lépe zaostřil svůj dalekohled, byl by je mohl podezírat, že společná samota je zajímá o něco víc než námořní architektura. A docela určitě by zjistil, že pokud jde o zevnějšek, jsou to lidé velmi náročného vkusu."

Kniha samotná velice věrně zachycuje viktoriánské období v Anglii (1870), autor často vypráví s časovým odstupem z budoucnosti (70. léta 20. století), ale vrací se i k minulosti (počátek 19. století), můžeme tedy velmi dobře srovnávat zvláštnosti a specifičnost tohoto období. Sám spisovatel poměrně často zasahuje do příběhu jako jeho stvořitel, kraťoučký čas v něm dokonce i působí jako postava. Dává nám tímto najevo, že celý příběh je jen vytvořený spisovatelem a nejedná se o reálný život.

"Provždy jen přes moře
zírajíc v dál,
ať vítr zuřil
či lehce vál,
tak stávala tam,
jako by jinak
nic nemělo být,
jak by ten pohled
jí přinášel klid,
jediný sám.
T. HARDY: Hádanka"

Autor navíc počítá s tím, že jeho čtenář má vcelku široký všeobecný rozhled, protože spoustu myšlenek i replik mezi postavami jen naznačuje, zásadně je nevysvětluje. Některé čtenáře tyto jakoby odbočky mohou mást (zvlášť pokud nechápou souvislosti), ale trocha námahy za tento čtenářský požitek určitě stojí.

"Primitivní, a přece složitý, hřmotný, ale ne bez půvabu, plný jemných křivek a zaoblenin, jako socha Henryho Moora nebo Michelangela. A ryzí prosolený ideál hmoty. Že přeháním? Možná, ale lze mne vzít za slovo, protože Val se velice málo změnil od roku, o kterém píši, to ale neplatí o městečku Lyme, a tak by zkouška nebyla spravedlivá, pokud byste se dívali od hráze k pevnině."

Už od první kapitoly se mi kniha zalíbila. Velice se mi líbily úryvky z knih či básní, které měly něco společné s dějem nebo místem, kde se děj odehrával (např. citát z Anny Elliotové od Jane Austenové, protože se část odehrávala na stejném místě). Velice se dobře se mi příběh četl, jediným problémem pro mě byly občasné věty ve francouzštině, což ale vyřešily vysvětlivky na konci knihy. Ze začátku mě trochu mátlo autorovo přeskakování v čase, i na to jsem si však zvykla. Naopak spisovatelovy vsuvky a komentáře k chování postav pro mě byly naprosto nové, a pro příběh byly jako čerstvý vánek.

Po celou dobu knihy jsem měla velmi dobrý pocit, že čtu román, který je opravdu na výši, jak stylisticky, tak jazykově.

Dotaz k produktu Francouzova milenka

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Mág

Mág

Román Mág (The Magus, 1965) je nejrozsáhlejší prozaické dílo Johna Fowlese. V roce 1977 se román dočkal přepracovaného vydání s autorskou předmluvou. Mág se patrně nejvýrazněji ze…

Sběratel

Sběratel

Autorovu románovou prvotinu inspirovala novinová zpráva o únosu dívky a jejím věznění v londýnském protileteckém krytu. Věznitel Frederick Clegg je psychopatický sexuální deviant…

Aristos

Aristos

Aristos je knihou poznámek a myšlenek, které se autor snažil vyjádřit v sumarizaci toho, čemu věřil a čím se řídil v životě i při psaní svých stěžejních knih (Sběratel a…

Julius Winsome

Julius Winsome

Julius Winsome žije sám v chatě v lesích státu Maine, společnost mu dělají jen knihy a jeho milovaný pes Hobbes. Jednoho chladného zimního odpoledne najde Julius svého psa umírat ve…