Evangelium podle Jidáše | Kniha Zlín

Menu
nakladatelství světových autorů
aktuální literární trendy
  • Letní slevy
  • Pouze pro VIP soutěž
  • Faktor Churchill
  • Touhy Džendeho Džongy

Evangelium podle Jidáše

Cena:
369 Kč  332 Kč
Autor:
Dostupnost:
skladem
ISBN:
978-80-7473-058-0
Překlad:
Filip Hanzlík
Datum vydání:
30. 09. 2014
Počet stran / vazba:
vázaná
3.01 / 487
ks

Koupit e-knihu(Doporučená cena: 229 Kč)Přehled všech prodejců a našich e-knih

Palmknihy Kosmas eReading Martinus.cz RájKnih.cz iBookstore 

  • Popis
  • Úryvek
  • Recenze
  • Dotaz ke knize

Popis: Evangelium podle Jidáše

Mezi starověkými papyry od Mrtvého moře je nalezen pozoruhodný svitek. Pochází zprvního století našeho letopočtu a vše nasvědčuje tomu, že obsahuje pravdivé vylíčení Ježíšova života, jak ho zachytil Jehuda iš Karijot – Jidáš Iškatriotský. Pokud by se prokázala pravost svitku, stal by se z něj jeden z nejvýbušnějších psaných dokumentův historii lidstva, který by zásadním způsobem otřásl základními tisíciletými dogmaty katolické církve. Úkolem svitek prozkoumat - potvrdit či vyvrátit jeho pravost – je pověřen katolický duchovní páter Leo Newman, světově uznávaný odborník na Koiné, dialekt starořečtiny, který se používal v oblasti východního Středomoří na přelomu letopočtu, a zároveň muž, který je v novinách označován za „odpadlického kněze“. Leo je stále více pohlcován odkrýváním tajemství Jidášova svědectví, ale zároveň na něj doléhají i temné zákruty jeho vlastního života. Zakázaná, avšak neodolatelnáa zničující láska k vdané ženě. Příběh vášnivého a vrcholně tragického milostnéhovzplanutí jeho matky ve válkou rozvráceném Římě. Jeho vlastní prožitky lásky a zrady ohrožují pevnost a základy jeho víry stejně pronikavě, jako Jidášovo evangelium. Dramatický a emocemi nabitý románový příběh se klene mezi Evropou v období druhé světové války a Jeruzalémem dva tisíce let po Ježíšově narození.

Úryvek: Evangelium podle Jidáše

Recenze: Evangelium podle Jidáše

Předchozí znalosti výhodou

Kosmas.cz, 7. listopadu, autor: Václav Vlk

Před časem jsem přečetl Mawerův Skleněný pokoj a byl jím naprosto nadšen. Příběh vily Tugendhat už asi navždy budu vnímat do jisté míry právě očima této knihy.

Evangelium podle Jidáše bylo, alespoň pro mě, z jiného těsta. Nejspíš to bude tím, že teologie či biblické texty jsou mi mnohem vzdálenější než má velká záliba moderní architektura. A to budiž moje upozornění k této knize: připadá mi, že bez poměrně solidních znalostí právě teologické a biblické problematiky může být čtenář (já tedy byl) poněkud ztracen a mnohé z knihy mu uniká.

Nikterak této knize neupírám skvělý styl, velký příběh (či spíš velké příběhy), povýtce s tragickým vyústěním.
Shrnuji: na příslovečných knihkupeckých pultech, byť dnes již nejednou virtuálních, Evangelium podle Jidáše nepřehlédněte. Doporučuji však jisté předchozí znalosti.

Simon Mawer: Evangelium podle Jidáše

Naskokjinam.blogspot.cz, 1. listopadu 2014

Simon Mawer je v Česku velmi populární, KNIHA ZLÍN vydala postupně už 4 jeho knihy, do úspěšné série se teď zařadilo Evangelium podle Jidáše.

Tak takhle knížka mi dala... Když v září KNIHA ZLÍN vyhlásila soutěž o recenzní kopie několika bestsellerů poslední doby, zajásala jsem: byla mezi nimi i poslední kniha mého oblíbeného Simona Mawera Evangelium podle Jidáše. Simona Mawera mám ráda, Skleněný pokoj považuji za jednu z nejlepších knih, které jsem za posledních pět let četla, dost se mi líbila i Dívka, která spadla z nebe a nakonec i Pád z loňského roku. A tak jsem si stáhla do čtečky Evangelium, uvařila si čaj a pustila se do čtení. Asi po 10 stránkách jsem začala mít silný pocit déjà vu. Tohle jsem už přece četla. Nedalo mi to, otevřela stránku Kosmase, ale bylo tam: Rok vydání: 2014 (1. vydání). Že bych to četla anglicky?! To sotva. Tak jsem pokračovala a pořád mi to přišlo povědomé. Jasně - piknik s Jackovou rodinou mezi starými hrobkami, jojo, škádlení s Madeleininými dcerami... No nakonec jsem to přece jen vygooglila: tahle kniha byla první, která Mawerovi v Česku vyšla. Vydala ji v květnu 2008 Olympia pod názvem Jidášovo evangelium a nebyl to žádný velký úspěch. Ani mne tenkrát moc nezaujala, takže jsem ji nějak vytěsnila z paměti... Evangelium podle Alzheimera... KNIHA ZLÍN se teď pokusila s novým překladem a masivnější reklamní kampaní o napravení dojmu.

Stručný obsah:

Kniha obsahuje tři hlavní linie příběhu, které se prolínají v osobě Leo Newmana, katolického kněze a specialisty na staré svitky. Jedna linie mapuje životní příběh Leovy matky Gretschen, Češky, která se vdala za německého diplomata a která prožívá léta druhé světové války ve věčném městě Římě. Za milostné vzplanutí k židovskému učiteli svého syna tvrdě zaplatí... Druhá část příběhu se týká samotného titulu knihy - u Mrtvého moře jsou nalezeny starobylé svitky přinášející nové a nečekané svědectví o životě Ježíše Krista. Leo Newman je specialistou na luštění starých textů a je tedy povolán do Izraele k odhalení tajemství. Text, jehož autorem je Jidáš Iškariotský, ten, co zradil Ježíše za třicet stříbrných, Leem otřese a pokud by se dostal na veřejnost, mohl by zpochybnit i všechny církevní jistoty posledních dvou tisíc let. Jidášovo evangelium ale není to jediné, co Leovi obrátilo život naruby - tím hlavním důvodem je Madeleine, žena amerického diplomata, do které se Leo zamiloval. On - kněz, ona - vdaná žena. To nejsou zrovna předpoklady pro šťastný společný život ... Poslední rovina knihy se odehrává v době, kdy Leo už dávno kněžské povolání nevykonává a kdy prožívá citový vztah s Magdou, další Češkou ve svém životě. Román plný lásky, pochybností a zrady...

Ptáte se, jestli jsem to podruhé dočetla? Ale jo, dočetla, zaboha jsem si totiž nemohla vzpomenout, jak to dopadne:-)

Nicméně ani na druhý pokus se tahle kniha nezařadí mezi výjimečné. Zřejmě hraje roli má sekulární výchova, nějak se nejsem schopná vcítit do situace, že by jakýsi svitek, byť pravý, mohl otřást civilizací. Ani téma celibátu a jeho porušení jsem v knize nijak zvlášť neprožívala. Byť jak říká jedna z postav, Leův biskup: "Aspoň, že v tom nejsou žádní sboristi. To bych nesnesl. Tentokrát už ne". Možná bych si to víc užila, kdyby se tématu ujal Dan Brown. Biblický thriller, nové pokračování Šifry mistra Leonarda, když už se to řešení s ženatým Ježíšem neujalo:-)

Oceňuji atraktivitu prostředí - Mawer dokáže úžasně vykreslit Jeruzalém a biblickou krajinu kolem Mrtvého moře i věčné město Řím. Skoro bych si všechny ty hřbitovy, katakomby a kostely chtěla projít s knihou v ruce. Ale vztahy plné nejistot a velkých neznámých, osudové ženy a příběhy lásky a zrady, to mě tentokrát tolik neuchvátilo.

Závěrem: jsem ráda, že jsem si knihu znovu přečetla, některé momenty mě bavily víc (Leo 1, Leo 2), jiné míň (celá zápletka s Magdou), konec nepřekvapil. Mažu ze čtečky a dávám 55%.

RECENZE: EVANGELIUM PODLE JIDÁŠE

Jednounapisuroman.cz, 30. října 2014

Katolický kněz Leo je pověřen poměrně zásadním úkolem – prozkoumat svitek nalezený u Mrtvého moře. Mohl by, ale nemusel, obsahovat ten nejzásadnější text, jaký kdy lidstvo od vzniku křesťanství objevilo, Jidášovo evangelium. Pokud by se jeho pravost potvrdila, musela by církev uznat, že je víra milionů lidí částečně postavená na lži. A není na lži postavená i víra samotného Lea, když ho Bůh nechá zamilovat se do vdané (zrádné) ženy? Není v každé(m) z nás vlastně taky trochu Jidáš?

Hledání opravdovosti a konečné pravdy, ospravedlňování lží a zkoumání toho, zda je láska opravdu všemocná a určující, to všechno jsou motivy, které se v knize opakují ve všech třech časových rovinách – v rovině sledující Leovu matku za druhé světové války v Římě, v rovině Lea zamilovaného do Madeleine a na závěr v rovině starého Lea žijícího s mladou malířkou. Jednotlivé roviny se proplétají a přeskakují mezi sebou, jednotlivé motivy se v různých variacích opakují a díky tomu drží příběh skvěle při sobě. Slabším povahám by se ale při téhle jízdě mohla zamotat hlava. (Mně to ale víc než vyhovuje, protože mě tenhle styl vyprávění pořád drží v pozoru.)

Simon Mawer si dal očividně při přípravě knihy opravdu záležet, ale občas vám bude připadat, že je faktografie ve vyprávění až příliš. Tempo děje se místy zpomalí, takže si čtenář může připadat, že čte encyklopedii a ne román. I tak vás ale čtení bude bavit, zvlášť jestli se vám líbil námět Šifry mistra Leonarda, ale provedení vám připadalo plytké. Evangelium podle Jidáše totiž plytkostí nebo povrchností netrpí ani zdaleka.

(Tenhle inteligentní a poměrně náročný román u nás nevychází poprvé. Pod názvem Jidášovo evangelium ho vydala už v roce 2008 Olympia, tentokrát ale došlo ke změně překladatele a celkově kniha dostala mnohem svěžejší ráz. Palec nahoru!)

SIMON MAWER - EVANGELIUM PODLE JIDÁŠE (RECENZE)

Z-kultury-i-nekultury.blogspot.cz, 30. října 2014, autorka: Jindřiška Mendozová

Simon Mawer se stal pro české čtenáře známým především díky románu Skleněný pokoj. Kniha inspirovaná příběhem brněnské vily Tugendhat vyvolala nejrůznější reakce – od těch nadšených až po ty, které knihu téměř zavrhovaly. V každém případě snad každý, kdo román četl, zaujal nějaké stanovisko, nenechával své čtenáře lhostejnými...

To myslím platí pro všechny Mawerovy knihy, včetně pátého titulu, který v Nakladatelství Kniha Zlín vychází. Tím je právě Evangelium podle Jidáše. Stejně jako bylo zajímavé prostředí vily Tugendhat, jsou zajímavá a pro čtenáře atraktivní i prostředí, do kterých je zasazeno Evangelium podle Jidáše.

Ovšem možná ještě atraktivnější a zajímavější než prostředí, v kterých se vše odehrává, je vzájemné prolínání se jednotlivých linií. Podle některých kritiků střídání ich a er formy může čtenáře mást, činit jim četbu obtížnější. Můj názor je ten, že ji činí zajímavější a mnohovrstevnější.

U Černého moře byly objeveny tajuplné Kumránské svitky. Církev stojí před hrozbou, která může zničit to, na čem již více než dva tisíce let staví a existuje. Hlavní hrdina knihy, kněz Leo Newman, má pomáhat s rozluštěním svitků, s posouzením, jsou-li všechny pravé, má informovat Vatikán a především má napomoct při zjišťování, jestli je pravý svitek, jehož autorem by měl být Jidáš Iškariotský, nebo zda se jedná o podvrh... A nejedná-li se o podvrh, jak tuto skutečnost zvládne církev? Jak se s ní vyrovná sám Leo Newman?

Na první pohled se může zdát, že Simon Mawer maličko fušuje do řemesla Danu Brownovi. Už po pár stránkách je ale jasné, že se jedná o dva zcela odlišné styly i o dva velmi odlišné úhly pohledu. Svitky vlastně nejsou hlavní linií celé knihy, tou jsou příběhy o víře, lásce, nenávisti a v neposlední řadě i o zradě... v různých časových rovinách se prolínají... Prozrazovat více by už znamenalo prozrazovat samotný děj.

Evangelium podle Jidáše nepochybně stojí za pozornost i díky literárnímu stylu. Místy se sice může zdát, že je maličko zdlouhavý a autor zbytečně mnohoslovný, v závěru ale pochopíme, že vše mělo svůj smysl a své místo.

Chvála pochybnosti

Databazeknih.cz, 30. října 2014, autorka: Majdule

Název nové knihy Simona Mawera je vlastně zavádějící. Zmateni řadou bestsellerů žánru biblický thiller se ponoříme do románu, abychom zjistili, že je to … román. Prostě velký příběh vztahů, bolesti a lásky, bez potřeby dalších přívlastků.

Evangelium podle Jidáše nabízí tři dějové linie, které jsou všechny postaveny na vztahu mezi mužem a ženou. Odehrávají se v jiných časových obdobích a my zpočátku pouze tušíme, kdo v nich hraje hlavní roli. Nosná část příběhu staví do centra pozornosti kněze a ženu, do jejichž života vstoupí emoce, se kterými si neumí poradit. Nalezené svitky připisované Jidášovi jsou fyzickým odrazem pochybností, kterými hrdinové trpí. Jejich zpodobněním a současně prostředkem katarze a vykoupení hlavního hrdiny. Náhledy do dávné minulosti, u které si zpočátku nejsme jisti, jak ji v logice příběhu zařadit, stejně jako současné pasáže (v logice hlavního příběhu je vlastně naše přítomnost rovinou budoucnosti), celý obraz doplňují, jemně posunují ve významech a dávají mu hlubší perspektivu. A nad vším jako leitmotiv ční pochybnost hrdinů, zda jsou na správné cestě a zda po ní mají jít i nadále.

Mawer před nás staví řadu pocitů, cítíme s hrdiny trapnost, nejistotu, faleš, cítíme jejich pózu. V tom je autor geniální, jak dokáže na čtenáře přenést niterný svět emocí a pochybností, jak ho zamotá do pavučiny slov křehkých tak, že když kýchnete, tak se rozletí a vám v ruce nezbyde nic. A to je ostatně také největší problém celé knihy. Hodně vztahů, hodně emocí, hodně zmatků a hodně pochybností, ale kostra příběhu se chvěje, všechno, co se děje ve vnějším světě je jen důvodem pro prohloubení pochyb toho vnitřního. Svět, který Mawer stvořil, nemá pevné základy, ale přitom se pouští do hlubin duše a drásavých vnitřních krajin. Příznačným a v kontextu příběhu logickým je fakt, že zůstává mnoho nedořečeného, slova, která chybí, aby ukotvila nejen hrdiny, ale i čtenáře.

Od počátku tušíme ve všech liniích příběhu tragédii, která v podobě antické katarze zasáhne do života hrdinů. A toto tušení daného činí čtenáře ostražitým a odtažitým. Navíc se právě ve chvíli tragického rozuzlení začnou vtírat pochyby. Nepřehnal to autor? Dodal příběhu hloubku a osudovost, nebo předkládá zbabělé řešení zavánějící laciností? Pochybnost, která nás neopustí až do konce příběhu. Čteme velký román nebo jsme svědky banálního vyprávění a lidech, kteří nezvládli život a jeho výzvy? Nemusí to být nutně na škodu, ale rozhodně to bere požitek ze čtení. Mawer otevřel peklo pochyb, ale čtenáře nevybavil morálním kompasem, který dává uspokojení z porozumění. Vyzval nás k tanci s ďáblem, ale svým hrdinům nedal dostatek vášně, aby nás skutečně mohli strhnout na cestu ke katarzi a osvobození. Při čtení máte pocit, že se chtěl pustit po cestě citu, ale bál se tak úplně opustit rozum. Stvořil příběh postavený na pochybnosti, ale ostatně proč by všechno mělo mít pevné konce a ostré kontury? I pochybnost má v našich životech místo a Mawer se v tom přibližuje reálnému prožitku, vždyť naše osobní příběhy jsou na pochybnosti postaveny téměř vždy.

70 %

Tři ženy. Tři osudy. Tři životní linie.

Sovidoupe.blogspot.cz, 29. října 2014

Zaobírat se životem kněze, vám může připadat tak trochu nudné. Ale možná se mýlíte. Kdo by čekal, že tenhle chlapík bude mít plnou hlavu žen a u toho se bude snažit zabránit zhroucení celé církve. Tři ženy. Tři osudy. Tři životní linie.

„Láska, jak pochopil, je janusovská emoce. Miloval ji a zároveň nenáviděl.“

Evangelium podle Jidáše je další počin z pera slavného anglického spisovatele Simona Mawera. Jeho knihy jsou i u nás velkým hitem, ale já s nimi doteď bližší zkušenosti neměla. Evangelium podle Jidáše pro mě tedy představovalo tak trochu skok do neznáma. Podařilo se panu Mawerovi naladit mě na jeho vlnu?

Jak již bylo naznačeno, kniha nám nabízí tři dějové linie v podobě tří žen. Tří Máří Magdalén. Všechny je pak spojuje jediná osoba a tou je Leo Newman. Leo vede spořádaný život jako katolický kněz. Svou práci má rád, je velmi vzdělaný a v určitých oblastech patří mezi špičku odborníků. Proto je osloven, aby rozluštil pozoruhodný svitek – Jidášovo evangelium. Obsah těchto několika zašlých stran by mohl naprosto zničit dědictví celého křesťanství. Odhaluje totiž pravdivý příběh života a smrti Ježíše. A aby toho nebylo málo, přesně v tu chvíli se na scéně objevuje ona. Madeleine. Leo naprosto nepřipravený podléhá jejímu kouzlu. To ještě však netuší, kolik starostí mu nakonec přinese...

„A zažíval přitom ohromující pocit, že fyzično může být dokonale propojeno s duchovnem, a to tak intenzivně, že nedokázal říci, která z těch složek u něj převládá: ubíjí smyslná žádost lásku nebo snad duchovní vzedmutí, mozkové vlny, povýšily erekci na určitou formu modlitby?“

Magda. Ne tak daleko od Madeleine, že? Přesto odlišnější bytost byste těžko hledali. Magda vyplňuje Leova postarší léta, kdy pracuje jako učitel. Magda Novotná z Moravy má svou hlavu. Je svérázná, je jiná a mám pocit, že Leo sám moc netuší, proč se o ní tak zajímá. Její umělecká duše ho fascinuje, její počínání nechápe, ale přesto je pro něj tak důležitá. Proč?

„Měla tu schopnost tu zvláštní moc umělce přivlastnit si svět, chopit se jej a přetvořit ho k obrazu svému.“

Tou poslední je pak samotná Leovo matka. Gretchen. Její příběh odehrávající se na pozadí druhé světové války. Vdaná žena vysokého postavení, hledající útěchu a potěšení v náruči prostého mladého muže. Jako snad každý milostný trojúhelník, ani tenhle nebude mít dlouhého trvání a věci naberou nečekaných obrátek.

„Člověk vždycky zabíjí to, co miluje“

Příběhy plné emocí, lásky a zklamání, příběhy psané životem s příjemnou historickou kulisou. Přiznávám, že mi trvalo poměrně dlouho, než jsem se dokázala správně začíst, než jsem si našla k hrdinům vazby a dokázala se vcítit do jejich jednání. První stránky jsem prožívala trochu ve zmatení a nebyla si moc jistá, co přesně se děje. Ale ten zlom naštěstí přišel a já zhltla několik kapitol jedním dechem. Fascinující pro mě byla zvláštní naprosto otevřená upřímnost Lea, jehož popisy žen byly tolik realistické a syrové. Malé detaily, které neměly být viděny. Věci, jež ženy o sobě slyšet nechtějí. Přesto pravdivé a vystihující. Román mi také v mnohém připomínal knihy od Dana Browna, ač musím přiznat, že Brownova díla se čtou s mnohem větší lehkostí. Otázkou je, zda tuto jednoduchost žádáte. Jistě zde naleznete mnohem více duševních pohnutek, niterných odhalení a mnohem méně zdlouhavých pasáží popisujících vám krásu historických památek.

Hodnocení: 70 %

NENÍ PROROCTVÍ JAKO PROROCTVÍ...

Fototerarium.blogspot.cz, 26. října 2014

Když se najdou svitky staré tisíce let, které mohou změnit víru, je to velká senzace... Nebo průšvih... Podle toho, co obsahují...Když kněz sejde ze své cesty, jak to nazvat? Je to kacíř, co se protiví síle víry a náboženství? Rouhá se? Je to "jen" člověk? Příběh plný vášně a odkrývaných tajemství... Příběh trvající dvě dlouhá tisíciletí... Britský autor Simon Mawer se pustil do velkých témat... Podařilo se mu nad nimi vyzrát?

Tématika dějin náboženství, a především pak jeho vznik, je velmi "vděčná". Považme např. Brownovu Šifru mistra Leonarda. Zaručený úspěch. Protože co když to bylo všechno jinak? A co když je celá křesťanská víra postavená na špatných základech? Mawer do svého románu zasívá onu nejistotu - pohrává si s myšlenkou "co když to bylo všechno jinak" a přenáší naši pozornost k nalezišti svitků u Mrtvého moře.

Seznamujeme se s hlavní postavou Leo Newmanem, který je jakousi spojnicí mezi "předtím a potom". Kněz, který je tak prkenný a oddaný své víře, že si nemůže připustit, že by byl pouhým "člověkem", kterého by mohly ovládat vášně nebo dokonce láska k jiné lidské bytosti. Zabývá se textovou analýzou starých svitků a tak je to právě on, komu se do ruky dostává onen tajemný kousek papyru, který nese jméno Jehuda iš Kariot - Jidáš Iškariotský. Kousek papyru, který by mohl změnit běh dějin...

Potud by bylo vše v pořádku. Děj knihy je rozdělen do tří linií nebo čtyř - záleží na tom, z jakého úhlu se na příběh díváte. Takže bývá občas těžké se orientovat v kontextu. Zakusíte tak napětí při odkrývání tajemství Jidášova svitku, atmosféru druhé světové války v Itálii a knězův osobní životní boj.

Ačkoliv se zdá, že je tajemný svitek ústřední linkou, není tomu tak. Do popředí se dostává hlavně Leo Newman - jeho váhání, citové tápání, "hříšné myšlenky" a jeho každodenní práce. Ne, že by jeho život nebyl zajímavý - respektive jeho proměna je zajímavá. Ale odsouvá se tak do pozadí všechno ostatní. Nahlédnete do Leova rozjitřeného nitra. Sledujete, jak se jeho ideály i zásady boří a mění, a těžko soudit, jestli je to dobré nebo špatné. Přemýšlíte o tom, jaký je vlastně Leo člověk.

Přestože příběh otevírá závažná a citlivá témata, působí poněkud odcizeně, jako by neosobně. Předestírá rozkol mezi vírou a vášní, mezi tím, co se jeví jako správné a tím, co se jeví jako nepřípustné. Přesto nemáte pocit, že se vás to dotýká. Rozuzlení příběhu probíhá ve zkratce, takže ačkoliv je tam patrný velký potenciál, nakonec je využit jakoby napůl. A samotný závěr pak odeznívá do ztracena, což je velká škoda.

Celkově pak Evangelium podle Jidáše vyznívá poněkud povrchně, jako by se příběh utopil v moři náboženství, lidského váhání a boření zkostnatělých tradic.

Simon Mawer: Evangelium podle Jidáše

52knih.cz, 25. října 2014

Co kdyby se našel velice starý svitek, který by zpochybnil celý Nový zákon? A co kdyby takový svitek zkoumal odborník, který je zároveň knězem katolické církve?

Zápletka to je jak vystřižená z Dana Browna. Pokud však čekáte napětí, akci a poněkud šablonovitý děj, zklamu vás.

Naštěstí.

Simon Mawer totiž není Dan Brown. Neboří dogmata, nelibuje si v konspiračních teoriích a Evangelium podle Jidáše nebudete dočítat jen proto, abyste si ověřili, že kniha opravdu skončí tak, jak vás to napadlo na dvacáté stránce.

Zatraceně nevhodné důkazy

U Mrtvého moře se nalezl svitek, jehož autor tvrdí, že je Jidášem Iškariotským. A že přináší opravdové svědectví o Ježíši Nazaretském.

Takže přesně to, o čem se katolické církvi zdává v nočních můrách.

A jako na potvoru je nejspíš jediným odborníkem, který svitek může rozluštit, kněz, kterého církev kvůli drobné aférce už teď nemá moc ráda.

No bezva.

Tři roviny a spousta otázek

Knihou se prolínají tři roviny příběhu: odhalování tajemství svitku, scény z roku 1943 a střípky ze současnosti.

Upřímně: moc jsem nepochopil, proč tam ty poslední dvě části jsou. Hlavní příběh jen lehce okoření, ale zásadně nedoplňují. A válečné scény čtenáře poněkud zbytečně matou. Anebo prostě obsahují narážky, které jsem nepochopil.

Na druhé straně je fajn, že Mawer neodflákl rešerše. Je vidět, že za knihou stojí hromada práce. Možné výklady a srovnání informací ze svitku s příběhy z biblického Nového zákona jsou zajímavé a nejednou jsem si řekl, že bych si bibli konečně mohl přečíst. Naštěstí se ale Mawer drží rozumně zkrátka a nezabředává do filozofických rozprav jako třeba Umberto Eco ve Jménu růže.

A vtipný detail: už ze Skleněného pokoje a Mendelova trpaslíka víme, že je Mawer tak trochu čechofil. A své pověsti dostává i v této knize.

Nadělte si Jidáše pod stromeček

Evangelium podle Jidáše od Simona Mawera obsahuje skoro všechno: záhadu, romantiku, historii. Díky tomu může zaujmout široké publikum. Je to tedy skvělý vánoční dárek prakticky pro všechny, kdo za rok přečtou víc knih, než kolik mají prstů na končetinách.

Simon Mawer – Evangelium podle Jidáše

Schefikuvblog.eu, 24. října 2014, autor: Petr Čapek

Simon Mawer, autor jenž se u čtenářů po celém světě těší značné oblibě, má ve zvyku zasazovat své příběhy do originálních prostředí. Nejinak je tomu i tentokrát. Čtenáři se tak opět mohou těšit na originální příběh se zajímavými kulisami, který zaujme nejednoho milovníka jedinečných příběhů.

Tento britský spisovatel si v našich končinách získal oblibu, především díky svému románu Skleněný pokoj, který je inspirovaný skutečným osudem brněnské vily Tugendhat a jejích obyvatel. Po velkém úspěchu mezi českými čtenáři, následovali další autorovy knihy, které vždy získaly kladná hodnocení a vřelé přijetí od čtenářů. Jeho nejnovější kniha je již v pořadí pátým románem, který vychází u nakladatelství Kniha Zlín.

Mawer si, stejně jako v předchozích knihách, vybral originální prostředí, do kterého zasadil příběh o lásce, pochopení i strádání. I zde neopomněl svou již tradiční historickou linii, kterou opět zasazuje do období 2. světové války, i když v daleko menší míře než v předchozích knihách. Přesto ani tato linie nemá pro děj nezanedbatelnou hodnotu. Autor tak opět rozehrává na několika frontách srdceryvný příběh, který se dotkne nejednoho čtenáře.

Po horolezeckém prostředí, kterého jsme si mohli užít v autorově předchozí knize Pád, se přesouváme do doby, kdy byly u Černého moře objeveny tajemné Kumránské svitky. Církev stojí před hrozbou, která ji může nadobro zničit a tak je do Izraele povolán polyglot a kněz Leo Newman, aby napomáhal při rozluštění svitků a informoval Vatikán.

Hrozba se navíc stává reálnější ve chvíli, kdy se mezi svitky najde jeden, který má mít na svědomí nejkontroverznější postava křesťanských dějin – Jidáš Iškariotský. Jedná se o padělek, nebo obsahuje pravdivé svědectví z období Ježíše Krista? Ustojí tuto zkoušku náboženství, nebo se církev na vždy změní?

Samotná postava hlavního hrdiny kněze Leo Newmana rozhodně není jednoduchou osobností. Jako zdatný jazykovědec se sice těší různým privilegiím, ale stejně tak i pokušením, které neustále zkoušejí jeho víru. Kapitolou samu pro sebe jsou ženy v životě tohoto duchovního. Pomyslné Máří Magdalény, ženy jenž se nesmazatelně vryjí do Leova podvědomí a ovlivňují jeho konání, stejně tak jako jeho víru v církev a Boha.

Ačkoliv se může na první pohled zdát, že je tento román směrován na církev a luštění samotného svitku, není to tak úplně pravda. Samotné Jidášovo evangelium a jeho překlad je zde pouze kulisou pro příběh o lásce, zradě, touze a lidské nestálosti. Při bližším pohledu je jasné, proč si autor vybral právě Jidáše. Osud této biblické postavy v sobě skrývá nejednu podobnost s příběhem samotným.

Díky zasazení příběhu na pozadí křesťanských dějin, budou mít navrch ti čtenáři, kteří jsou alespoň trochu seznámeni s Novým zákonem. Navíc použití Kumránských svitků ve vás bude neustále vyvolávat nejistý pocit o tom, co je pravda a co pouze fikce. Možná se i přistihnete při hledání na internetu co vlastně nalezené svitky obsahují. Na druhou stranu, pokud patříte mezi silně věřící, může vás tato kniha poněkud pobouřit, jelikož některé její části mohou být pro silně nábožensky založeného člověka značně kontroverzní.

Zaslouží si ovšem nejnovější Mawerova kniha pozornost? Rozhodně ano. Pro fanoušky tohoto autora je v podstatě povinností, jelikož zde najdou vše, co na jeho knihách milují. A i když má Mawer za sebou asi i lepší kousky, Evangelium podle Jidáše mu rozhodně ostudu neudělá. A přestože mohou být některé pasáže zbytečně zdlouhavé a ubíjející, mají zde své místo a po dočtení určitě tato drobná zaškobrtnutí autorovi odpustíte.

Evangelium podle Jidáše

Holkamodrookata.blogspot.cz, 19. října 2014

Když přišla nabídka napsat recenzi na e-knihu Evangelium podle Jidáše pro nakladatelství Kniha Zlín, neváhala jsem. Na Simona Mawera jsem od kolegyň slyšela samou chválu, ale ještě nic jsem od něj nečetla. Vůbec jsem netušila co mám očekávat a musím říct, že autor mě opravdu mile překvapil.

Hlavní postavou příběhu je kněz Leo Newman. Ten je jakožto odborník na Koiné (starořecký dialekt) povolán, aby ověřil pravost pozoruhodného svitku, který byl objeven v jeskyni u Mrtvého moře. Starověký dokument líčí pravdivý příběh Ježíšova života. Jako autor je uveden Jehuda iš Karijot, tedy Jidáš Iškariotský. Pokud by se potvrdila pravost dokumentu, celé křesťanské učení by se otřáslo v základech.

Děj se odehrává ve třech časových osách. Zachycuje osud Leovy matky, manželky německého diplomata v Římě na pokraji války a její milostné vzplanutí k mladému Franceskovi. Pak ukazuje Lea jako zralého muže, kněze, v době, kdy je povolán k překladu svitku. Potkává krásnou a vdanou angličanku Madeline, s kterou naváže přátelství a posléze i intimnější vztah. Nakonec přichází Leo jako starý učitele. Vystoupil z církve a žije s mladou malířkou Magdou, která mu dělá společnost nejen ve dne, ale i v noci. Tři různé ženy, tři různé Máří Magdaleny, které vstoupily do jeho života.

"A pak se vydal pryč, ovšem za chvíli se zastavil. " Víte, jak vám říkají? Myslím vaši bývalí bratři v Kristu? Víte to?"
Leo se snažil tu otázku setřást, ale Hautcombe, rozrušený jejich setkáním, se vrátil zpátky k Leovi, aby vystřelil svou salvu na odchodnou: "Víte dobře, jak důležitou roli v naší práci hrají jména. To nemusím zdůrazňovat. Ježíš znamená, Jahve je spása, že?" Bojovně se předklonil a namířil prst na Leovu tvář. "Říkají vám Jidáš, Newmane. Ano, právě tak vám říkají. Druhý Jidáš. A víte, co dělají?"
"Co dělají?"
"Modlí se za vás."

Když jsem knihu začala číst, zhrozila jsem se. Žádná rychlá akce v dohledu, příběh duchovního, který je lapen do osidel tělesné touhy, pochybuje o síle své víry, zdravý rozum svádí boj s hlasem srdce, hotová červená knihovna. Jak jsem se však nořila do děje a odhalovala celkovou propracovanost příběhu, provázanost jednotlivých osudů, symboliku jednotlivých postav, příběh mě chytil a nepustil.

Jidášovo evangelium není žádná pohádka o nenaplněné lásce, jak by se zpočátku možná mohlo zdát. Autor jde jednotlivým postavám až na kost a odhaluje jejich touhy, tajemství a emoce. Stěžejním tématem knihy je konflikt mezi vírou, láskou, zradou. Motiv Jidáše - zrádce se zde objevuje hned v několika rovinách.

Kniha se mi nečetla snadno. Nedá se jednoduše rychle zhltnout, má svoje vlastní tempo a rytmus. Trošku mi vadil pomalejší rozjezd děje, a lehce nesourodé přeskakování mezi časovými liniemi. Když jsem se však nad tyto drobné nedostatky povznesla, objevila jsem výjimečný příběh výjimečného muže a žen, které ho provázely po jeho trnité cestě.

Evangelium podle Jidáše je tajuplný příběh s náboženským podtextem

Informuji.cz, 13. října 2014, autor: Lukáš Loužecký

Nový překlad Evangelia podle Jidáše od Simona Mawera sice nakonec nevyšel na Velký knižní čtvrtek, ale přesto ho nemůžeme zatracovat. Knihu od člověka s kladným vztahem k Čechám vydalo nakladatelství Kniha Zlín.

Leo Newman není klasickým duchovním. Přesto má pro náboženský svět velice důležitou roli. Jednoho dne je zvolen za hlavního pomocníka při rozluštění a překladu svitků od Mrtvého moře. Mezi nimi se najde i jeden, který má mít na svědomí největší zrádce dějin křesťanství – Jidáš Iškariotský. Pochází z prvního století našeho letopočtu a vše nasvědčuje tomu, že obsahuje pravdivé vylíčení Ježíšova života. To by změnilo celé křesťanství a ovlivnilo osudy milionů lidí.

Podle popisu se může lehce zdát, že před sebou máte pouze další knihu ve stylu Šifry mistra Leonarda od Dana Browna. Pravda nemůže být vzdálenější. Sice najdeme v obou románech mnoho společných prvků, ale Evangelium podle Jidáše se většinou svého děje posouvá trošku jiným směrem. Dalo by se nazvat téměř společenským románem s historickou zápletkou.

Hlavní postava kněz Leo Newman je dosti složitá osobnost. Díky své práci na svitcích od Mrtvého moře si získává mnoho mediální pozornosti. Přestože je duchovní postavou, jeho život silně ovlivňují ženy. První je jeho matka, jejíž životní příběh a milostné osudy z druhé světové války sledujeme v jednom z dějů. Další významnou ženou je i Magda, která u něj nalezne azyl. A nejdůležitější se stává Madeleine, která se do něj zamiluje. Jejich společné city nejsou vzhledem k Leově životní roli a Madeleinině manželství zrovna vítané. Bohužel lásce neporučíš.

Právě milostné vztahy zabírají v knize velký prostor. Leo i jeho matka se pouštějí do zakázané lásky a tím jsou si lehce podobní. Kněz je v příběhu popsán do nejmenších detailů. Čtenář se snaží porozumět jeho pocitům i touhám. Z velké části se autor věnuje i náboženství, nejen z pohledu Lea. Pro lidi s naprostým odporem k bohu rozhodně knihu nedoporučuji. Zřejmě ji brzo odloží.

Přesto se nejedná o literaturu pro náboženské fanatiky. Velice silný příběh je napsán zkušenou rukou a nabízí opravdu zajímavý pohled do duše věřícího. Návraty do minulosti nás vrací v čase do druhé světové války. Poznáváme obavy Italů, bydlících v samotném hlavním městě tohoto jižního státu. Vzhledem k sympatiím s nacistickým Německem jsou jejich obavy ze spojenců oprávněné.

Historie prosakuje i z událostí okolo nalezení slavných svitků od Mrtvého moře. Skutečně se jednalo o velikou senzaci, proto jsou velice vděčným tématem v této knize. Právě ony si získají nejvíce vaší pozornosti a velice ovlivní život Lea. Ten je už delší dobu na okraji propasti, díky svým milostným avantýrám s vdanou ženou. Jidášovo svědectví naprosto otřese jeho náboženským vyznáním.

Evangelium podle Jidáše je zajímavou knihou. Nabízí příběh plný lásky, pochybností o víře i trošku poutavých historických faktů i fikcí. Někomu se nemusí číst úplně lehce. Znám mnoho těžších románů, ale o jednoduchou četbu se rovněž nejedná. Neustále musíte dávat pozor, abyste se v ději neztratili. Přestože nedosahuje úspěchů Skleněného pokoje či Mendelova trpaslíka, jedná se o bravurně napsanou knihu. Co jiného bychom mohli čekat od Simona Mawera, že?

Evangelium podle Jidáše - příběh mnoha zrad

Neoluxor.cz, 9. října 2014, autorka: Marie Grafová

Napsat cokoliv o novém románu Simona Mawera, aniž by vám recenzent vyspoiloval kus čtenářského zážitku, je docela těžké. Spletitý příběh katolického kněze, který se podílí na rozluštění přímé zpovědi Ježíšova zrádce, zahrnuje spousty odboček do jeho (na kněze překvapivě komplikovaného) osobního života a naznačuje, že pokud se Vesmír necyklí, přinejmenším se dost výrazně rýmuje. Jaký je tento příběh mnoha lásek rovnajících se zradě?

Jedním slovem: Nostalgický.

Mawerova nostalgie

Evangelium podle Jidáše je protkané Mawerovou obvyklou nostalgií a pocitem, že člověk se může snažit o cokoliv, ale okolnosti mu ten happyend stejně pořádně zamotají. V tomto se Simon Mawer drží svého typického románového scénáře, který jsme milovali ve Skleněném pokoji i Dívce, která spadla z nebe. (Mendelova trpaslíka jsem zatím nečetla, takže srovnáním nemohu sloužit.) Stejně tak dodržuje přinejmenším lehký dotek 2. světovou válkou, která uměla osudy zamotat vskutku pořádně. Ač se Evangelium odehrává v současnosti, hlavní postava, kněz Leo Newman, je silně ovlivněná činy své matky (mimochodem původně Češky provdané za německého diplomata) právě za války.

Jádro příběhu: Jidášovo evangelium

Dnešní Leo Newman je katolický kněz s výrazným jazykovým nadáním a znalostí koiné - jazyka, v němž se odehrávaly a psaly novozákonní příběhy. Když v Jeruzalémě objeví svitek se zpovědí Jidáše Iškariotského, muže, jež podle Bible zaprodal za třicet stříbrných život Ježíše Krista, je Leo tím, kdo je povolán k rozluštění a překladu svitku.

V tomto ohledu je Evangelium poměrně náročné na čtenářovy znalosti - v české katolické tradici by to snad neměl být problém, ale pokud vás novozákonní problematika minula, je těžké pochopit, co Leo během luštění prožívá. Pozor, přijde lehký spoiler: Jidáš ve svém textu vydává svědectví o tom, že Ježíš zemřel a nevstal z mrtvých. Prostě zemřel, konec příběhu, žádné Nanebevzetí se nekoná (a k tomu padá pár dalších biblických pravd). Pod vahou této informace se víra mnohých když ne zhroutí, přinejmenším se mocně zhoupne - jako ta Leova. Varování: Pokud jste silně věřící katolík, možná vás Evangelium (ač se nález svitku samozřejmě nezakládá na pravdě) dost naštve. Samotné "Jidášovo evangelium" můžeme ale stejně dobře chápat jako coelhovskou alegorii toho, že ne vše, na čem jsme vystavěli svá životní přesvědčemí, je zcela správné a pravdivé.

Jidášové všude kolem nás

Mawerovo Evangelium nestojí jen na luštění svitku - to spíše jen doplňuje vír událostí kolem Lea a rýmuje se se zradami, kterých se dopouští Leo sám i ti, které potkává.

V příběhu figurují tři alegorické Máří Magdaleny. Ženy impulzivní, milující... a zrazující. Každá z nich zanechává v duši odtažitého kněze výraznou stopu a ač nejde o klasickou lovestory, jsou právě zrady těchto žen tím pravým jádrem Mawerova příběhu. Čtvrtým zrazujícím se stává Leo sám a to dává dohromady jidášovskou směsku celého románu.

Recenzentovo doporučení

Říkám rozhodné Ano, pokud jste si oblíbili předchozí Mawerovy knihy. Stále je to on a neměl by vás zklamat. Pokud je to vaše první seznámení s ním, mohl by vás bavit jeho popisný (přesto moderní a čtivý) jazyk a umění vtáhnout do atmosféry příběhu. I když na to bych nejraději doporučila začít Skleněným pokojem, v němž atmosféru dotáhnul k dokonalosti.

Trochu rozčilující je v Evangeliu přeskakování mezi časovými linkami a formou vyprávění; zvláště Sheldonové mezi námi budou hůře snášet změny v ich a er formě. A jak už bylo řečeno, echt věřícího čtenáře může rozčílit bourání biblických tvrzení, Biblí nepolíbený ateista pro změnu nedocení ping-pong mezi obsahem svitku a Leovým životem.

Vzato kolem a kolem, Evangelium podle Jidáše si zaslouží místo v knihovničce každého, kdo má slabost pro nostalgii, aspoň náznakem zná Nový zákon a netrvá na sluníčkových koncích.

Hodnocení: 85 %

(Mawer už napsal lepší věci, ale stále je čtivý a dostatečně spisovatelsky vynalézavý.)

Dotaz k produktu Evangelium podle Jidáše

Pole označená * jsou povinná.

Jméno:
Telefon:
E-mail:povinné *
Číslo "10" slovy:povinné *
Váš dotaz:povinné *
 
 

Dále doporučujeme

Mendelův trpaslík (paperback)

Mendelův trpaslík (paperback)

Zatím poslední autorovo prozaické dílo, Skleněný pokoj (The Glass Room), se v roce 2009 dostalo do užšího výběru knih nominovaných na prestižní Man Bookerovu cenu a zaslouženě…

Provazochodkyně

Provazochodkyně (Marian Sutro #2)

Provazochodkyně přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch, kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila.

Mendelův trpaslík (nová sazba)

Mendelův trpaslík (nová sazba)

Zatím poslední autorovo prozaické dílo, Skleněný pokoj (The Glass Room), se v roce 2009 dostalo do užšího výběru knih nominovaných na prestižní Man Bookerovu cenu a zaslouženě…

Skleněný pokoj - nové vydání

Skleněný pokoj - nové vydání

Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem…